NetDay96

Mnozí z vás si asi vzpomenou na zprávu doplněnou fotografií, kterou
vydaly tiskové agentury 9. března tohoto roku. Prošla dokonce i naším
tiskem a diskutovalo se o ní i v konferenci STR-SKOL. Pan prezident
Clinton toho dne osobně natahoval kabel do jedné kalifornské školy, aby ji
připojil do Internetu. Jsem přesvědčen, že vás budou zajímat i další
podrobnosti tím spíše, že to nebyla akce náhodná a ukončená. Má totiž
předem neočekávané pokračování.
9. březen 1996 byl vyhlášen po celé Kalifornii jako Den sítě
(NetDay). Pan prezident Clinton i víceprezident Gore, který je, jak známo,
velkým přívržencem moderních technologií, celou akci sice významným
způsobem podpořili (prezidentské volby jsou za dveřmi), jejími hlavními
organizátory však byly kalifornské soukromé počítačové firmy.
Původně s myšlenkou propojení všech kalifornských škol přišel v roce
1994 pan Kaufman, ředitel informačních služeb rozhlasové stanice KQED
v San Franciscu. Jako bývalého učitele, který navíc procestoval téměř celý
svět, ho velice trápila zvětšující se propast mezi technologickým
vybavením soukromých firem a škol, zvláště když si uvědomil, jaké možnosti
celosvětové spojení škol přináší. Podařilo se mu zrealizovat státem
financovaný, dobrovolníky a firmami podporovaný pětiměsíční pilotní
projekt připojení 150 škol. Nazval ho Parents' Electronics Playground
(Rodičovské elektronické hřiště) zřejmě proto, že těmi dobrovolníky byli
většinou rodiče. Projekt byl neobyčejně úspěšný, a tak začal uvažovat
o jeho pokračování. V době (na jaře 1995), kdy žádal stát o další nemalou
finanční částku, vložil se do celé akce pan Gage spoluzakladatel firmy Sun
Microsystems a ředitel jejího vědeckého oddělení. Pan Gage si nový projekt
prostudoval a rozhodl se ho trochu pozměnit. Tou dobou již nebyla
politická situace financování školských síťových projektů zdaleka tak
příznivě nakloněna jako na počátku Clintonova funkčního období, kdy se
víceprezidentu Gorovi podařilo získat 1 miliardu dolarů navíc ze státního
rozpočtu na posílení národní informační infrastruktury. Pan Gage ovšem
velice dobře věděl, jak moc potřebuje pan prezident reklamu před blížícími
se volbami. Navrhl proto takovou úpravu projektu na připojení
kalifornských škol, aby stát nemusel platit vůbec nic. Cílem mělo být
připojení celých 20% všech učeben v celém státě pevnou linkou včetně
školení učitelů a zřízení školního WWW serveru. Prvním a nejdůležitějším
místem byla všude školní knihovna. To, co se mu nakonec skutečně podařilo,
je téměř neuvěřitelné.
Získal nejprve podporu pana prezidenta. Ten osobně na podzim 1995
vyhlásil datum konání kalifornského Dnu sítě na 9. březen příštího roku
a vyzval školy, firmy a dobrovolníky k účasti na něm. Tak se stala účast
na této akci věcí společensky nevyhnutelnou a pro firmy prestižní
záležitostí. Do organizování se samozřejmě zapojily i státní školské
orgány, především kalifornský školský úřad.
První, co Gage po ohlášení akce udělal, bylo zřízení WWW serveru na
její podporu. Přitom hodně pomohla firma Cisco. Jeho hlavním posláním
bylo, kromě poskytování základních informací, umožnit lidem v okolí
jednotlivých místních škol diskutovat a tak celou akci bez nesnází
připravit. Protože zde měla každá škola vyhražené své vlastní místo, bylo
na první pohled krásně vidět, kdo se snaží a kdo nedělá pro přípravu vůbec
nic.
Na přípravě se nakonec podílely stovky firem a kolem 50 tisíc
dobrovolníků z řad učitelů, techniků, školitelů a dalších. Bylo nataženo
přes 2 miliony metrů kabelu (nový vysokorychlostní telefonní kabel
označovaný Category 5), který komletně hradili sponzoři. Jestliže měla
dříve ze 13 tisíc kalifornských škol připojení k síti pevnou linkou jedna
osmina, během jediného dne se tento počet zvýšil na jednu čtvrtinu. Přitom
byla v každé škole typicky připojena vždy knihovna a pět nejbližších
učeben. Myslím, že tato čísla hovoří za vše a že téměř není, co dodat.
Snad jen to, že úspěch byl tak velký, že se v říjnu bude konat tentokrát
již celoamerický NetDay96. Bližší podrobnosti najdete na
http://www.netday96.com/.
Kdyby snad někomu přišlo líto, že něco podobného se u nás nekoná,
vězte, že v současné situaci by nám asi ani případný a těžko očekávatelný
zájem pana prezidenta, vlády nebo ministerstva školství nebyl asi moc
platný. Naše současná informační infrastruktura dovoluje připojit pevnou
linkou jen školy v nejbižší blízkosti některého z poskytovatelů přístupu
do Internetu nebo pražského metra, kde již byly kabely s dostatečnou
kapacitou nataženy. O ceně takového připojení raději nehovořím. Všichni
ostatní se budou zatím muset spokojit s komutovaným (modemovým) přístupem
a se službami našeho, v této oblasti zatím monopolního, Telecomu. I tento
způsob se však dá ve výuce využít. S jeho cenami pro školy by se jistě
něco dělat dalo!


Ing. Borivoj Brdicka
Pedagogical Faculty, Charles University
Prague, Czech Republic
bobr@mbox.cesnet.cz
http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/

Budoucnost síťových technologií ve vzdělávání

     Vím, že  nejsme v Americe  a že není  rozumné moc srovnávat.

Nechci ani nikoho  naštvat. Přesto si myslím, že  je dobré vědět,

jak  jsou  na  tom  jinde.  Tento  úvod  k  obsáhlejším  zásadním

materiálům  (Bílé  listy),  které  jsou  pochopitelně k dispozici

prostřednictvím sítě na  serveru Amerického federálního školského

úřadu (http://www.ed.gov/)  se mi zdál natolik  zajímavý, že jsem

si dovolil ho alespoň neuměle a v rychlosti přeložit.

     Zdraví  vás a  mnoho chuti  do přípravy  na nový  školní rok

přeje

                                                     BoBr

         Budoucnost síťových technologií ve vzdělávání.

-----------------------------------------------------------------

                              Úvod

-----------------------------------------------------------------

     I  když nikdo  nemůže  vidět  do budoucnosti,  můžeme určité

domněnky vyslovit  na základě současných  skutečností a rychlosti

změn.  Můžeme například  předpokládat, že  děti, které  se narodí

v příštím roce, dokončí vysokou školu kolem roku 2020. A přestože

nemůžeme  vědět,  jaký  výukový   systém  nejlépe  připraví  tuto

generaci  na  kariéru,  která  bude  pokračovat  ještě  ve  druhé

polovině  příštího   století,  můžeme  přesto   říci  se  značnou

pravděpodobností, že ve všech  případech budou potřebovat znalost

technologií, zvláště síťových.

     Clintonova  administrativa  zavádí  technologie  do školních

tříd  a  využívá  těchto  pomůcek  informačního  věku  ke zvýšení

kvality výuky. Ve  své Zprávě o stavu Unie  za rok 1996 prezident

Clinton řekl: "V našich školách  musí být každá třída připojena k

informační  super dálnici  (Internet) pomocí  počítačů vybavených

dobrým softwarem a musí mít dobře připravené učitele."

     Plán  telekomunikací pro  rok 1996  obsahuje položky,  které

zajišťují školám přijatelné ceny  za přístup do sítě. Předpokládá

se,  že  ve  všech   státech  budou  místní  úřady  spolupracovat

s Federální  komunikační komisí,  aby pomohly  co nejvíce  snížit

ceny telekomunikačních  poplatků. Místní úřady po  celé zemi jsou

jsou tím, kdo řídí připojení svých škol. Na kalifornském Dnu sítě

9.  března  1996  vystoupilo   přes  20000  dobrovolníků,  stovky

špičkovými  technologiemi vybavených  společností a  tísíce škol,

které  chtěli pomoci  s připojením   dalších. A  to je  jen jedna

ilustrace  toho, jak  široký je   zájem o  přenesení škol  do 21.

století.

     Ale  stejně   musíme  ujít  ještě   dlouhou  cestu.  Průzkum

Národního centra pro školskou statistiku ukazuje, že 50% škol již

má nějaký způsob  přístupu do Internetu, ale připojeno  je jen 9%

všech učeben. Takže i připojené školy často nemají takovou úroveň

přístupu, aby mohly integrovat  technologie do svých každodenních

třídních aktivit.

     Dříve než  budou všechny školy plně  připojeny do Internetu,

musíme myslet také  na to, jak ho budou  efektivně využívat. Jaký

že  to je  nový druh  učební pomůcky?  Jaké materiály tam najdou?

Jaké možnosti studentům přinese  využití nových způsobů získávání

informací?  A jak  síťové technologie  dovolí studentům dosáhnout

lepších výsledků.

     Právě  těmito problémy  a mnohými  dalšími se  zabývají naše

Bílé  listy.  Doufáme,  že   je  shledáte  zajímavými  a  myšlení

provokujícími.

     Linda Roberts, ředitel

     Úřad pro didaktické technologie

     Americký (federální) školský úřad

     lroberts@ed.gov

The Future of Networking Technologies for Learning

---------------------------------------------------------------------------

                                  Welcome

[-------------------------------------------------------------------]

While no one can see into the future, we can make certain assumptionsbased

on present realities and current rates of change. We can reasonably assume,

for example, that children who are born in the next year or so will

complete college around the year 2020. And although we cannot know what

learning system will best prepare this generation for careers extending

well into the middle of the next century, we can nevertheless say with some

certainty that all the possibilities will include technology, particularly

networking technologies.

The Clinton Administration is committed to infusing technology into our

nation's classrooms and exploiting the power of information-age tools to

improve teaching and learning. In his 1996 State of the Union Address,

President Clinton said, "In our schools, every classroom in America must be

connected to the information superhighway with computers and good software

and well-trained teachers."

The Telecommunications Act of 1996 includes provisions to ensure affordable

rates for access. It is expected that states and local communities will

work with regulators and the Federal Communications Commission to help

lower the costs of telecommunications services, thereby providing schools

with access to the information superhighway. And local communities around

the country are taking the lead in wiring their schools. On March 9, 1996,

California's NetDay, over 20,000 volunteers, hundreds of high-tech

companies, and thousands of schools pitched in and did the spadework to

help bring connectivity to their communities and schools. This is just one

illustration of the broad public interest in moving schools into the 21st

century.

But we have a long way to go. A 1995 survey by the National Center for

Education Statistics indicates that 50 percent of schools have some type of

access to the Internet, but only 9 percent of all instructional rooms

(classrooms, labs, and media centers) in public schools are connected to

the Internet. So even schools with connectivity do not have the degree of

access needed to integrate technology into their everyday classroom

activities.

Even before all schools are connected to the Internet, we must think about

how they can use this connectivity effectively. What kinds of new tools

will students have access to? What materials will they find online? What

possibilities will arise for students to learn and use information in new

and untold ways? And how will networking technologies enable students to

meet high standards of achievement?

The white papers compiled herein consider these issues and many more. We

hope that you will find them informative and thought-provoking.

Linda Roberts, Director

Office of Educational Technology

U.S. Department of Education

lroberts@ed.gov

Návrh koncepce rozvoje využití informačních a komunikačních technologií ve výuce na PedF UK

            V současné době dochází k obrovskému rozvoji využívání informačních a komunikačních technologií především v souvislosti s rozšiřováním sítě Internet na celém světě. Zvyšováním rychlosti přenosu a zdokonalováním software dochází k odbourávání rozdílu v technických možnostech samostatně stojícího počítače, sítí lokální a sítí vzdálenou. Naproti tomu však je obrovský rozdíl v možnostech objemu a aktualizace zpracovávaných dat, neboli informací. Tento vývoj je umožněn především přílivem kapitálu a komerčním využitím Internetu. Díky svobodnému a volnému šíření informací je možno síť využít (či zneužít) na reklamu i k jiným ne zrovna vhodným účelům. Dá se očekávat, že přístup do Internetu se v blízké budoucnosti stane zcela běžnou (a velice levnou) záležitosti. Myslím, že v dohledné době přestane být největším problémem vlastní připojení, daleko důležitější bude informační obsah toho, co bude prostřednictvím sítě veřejnosti k dispozici.

            Je třeba si uvědomit, že šíření a předávání informací je obor, který je úzce spojen se vzděláváním a pedagogikou. Lze proto považovat za zcela samozřejmé, že se tyto nové technologické možnosti uplatní i ve školství. U nás je v současné době důsledně dodržován tržní princip při zavádění technologií do škol. To znamená, že stát žádným způsobem toto zavádění nepodporuje a vše záleží na školách a jejich finančních možnostech samotných (v civilizovaném světě zcela výjimečný postup). Bude-li tento trend nadále pokračovat, může se stát, že bezduchá zábava, reklama a pornografie bude tím hlavním, co přiměje lidi k připojení do sítě a jejímu využívání.

            A tady se dostáváme k úloze takových institucí, jakou nesporně je i PedF UK. Chce-li být vůdčí silou v oboru vzdělávání v naší zemi a chce-li, aby vzrostl její mezinárodní význam, musí věnovat též patřičnou pozornost současnému vývoji a hlavně myslet na budoucnost. Úlohu fakulty spatřuji především v tom, že ukáže, jak by také mohlo vypadat využívání těchto moderních technologií. Že vedle reklamy a pornografie dá veřejnosti prostřednictvím sítě  k dispozici takové výukové aplikace, aby alespoň ti, kdo mají o sebezdokonalování zájem a nechtějí si jen bezduše hrát, měli možnost tak učinit. Pokud by se toto alespoň experimentálně podařilo, mohlo by se podařit přesvědčit vládu o tom, že podpolé byli schopni technologie používat, musí se nejen naučit s nimi pracovat, ale musí také již během studia zažít ten pocit, že jsou zcela běžnou součástí života. Měli by se proto s nimi setkávat na každém kroku, při výuce všech předmětů. Měli by mít možnost přístupu do Internetu, aby si mohli vyměňovat zkušenosti se studenty jinde ve světě, aby se mohli zapojovat do různých mezinárodních projektů a konferencí, aby mohli vyhledávat aktuální informace ze svého oboru apod. Aby se toto mohlo uskutečnit, musí být pochopitelně nejprve umožněn přístup do Internetu všem učitelům a pracovníkům fakulty.

            Vzhledem k tomu, že toto je pouze návrh koncepce, nebudu zde zacházet do větších detailů. Je však zřejmé, že bude-li přijata, nebude možné takovéto cíle splnit okamžitě a neobejde se to bez určitých nákladů, změn a přijímání nových pracovníků. Leccos bylo v tomto směru již sice vykonáno, daleko více toho však je třeba teprve udělat.

            V Praze dne 7.5.1996

                                                                                              Ing. Bořivoj Brdička

Vznik BoBrova Pomocníka

     Vazeni kolegove,
     pred  nedavnem  probehl  na  Katerde  pocitacu  FEL  CVUT na
Karlove  namesti v  Praze Den  otevrenych dveri  do Internetu, na
nemz jsem vystoupil s prispevkem o sitovych skolskych projektech.
Nebylo  tam sice  prilis mnoho  lidi ze  skolstvi, ale presto byl
o tuto problematiku znacny zajem, zvlaste o ruzne adresy serveru,
na   nichz   lze   nalezt   blizsi   informace.   Proto  jsme  se
s predstaviteli  sdruzeni  OMICRON,  ktere  tuto akci usporadalo,
dohodli na zrizeni specialni WWW stranky na jejich serveru, ktera
by se tomuto tematu venovala.
     Protoze  mam   ten  pocit,  ze  podporu   si  zaslouzi  cela
problematika  vyuzivani  technologii  ve  vyuce,  rozhodl jsem se
tento nove  vznikajici dokument pojmout ponekud  sireji a umistit
na nej  upravenou verzi skript urcenych  pro studenty ucitelskych
oboru Karlovy univerzity.
     V tomto okamziku vam mohu  oznamit, ze prvni cast dokumentu,
ktera se  obsahove priblizne kryje s  vyse jmenovanym prispevkem,
je   jiz   hotova.   Presvedcit   se   muzete   sami   na  adrese
http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/. Z  celeho budouciho dokumentu
je to zatim  jen mala cast, ale presto by  vam snad jiz mohla byt
uzitecna.
     Jsem  moc rad,  ze konecne  mohu realizovat  to, ce jsem mel
v planu jiz behem sveho pusobeni v InfoCentu UIV. Mrzi me jen, ze
mam temer rocni zpozdeni.
     Moc  vas  prosim,  zaujme-li  vas  ma  prace at uz jakymkoli
zpusobem,  dejte   mi  vedet.  Budu  vdecny   za  kazdou  kladnou
i zapornou reakci.
     Dekuji
                                         BoBr

=============================================================

Poznámka: BoBrův Pomocník se v podobě mého osobního webu nachází na http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/. Zmiňovaný dokument je na něm pod názvem Skripta 95 jako zajímavý doklad vývoje vzdělávacích technologií stále k dispozici.

Zajímavosti ze zahraničí

V archivu Cesnetu je tento příspěvek zde - http://lsv.cesnet.cz/cgi-bin/wa?A2=ind9601&L=str-skol&T=0&F=&S=&P=6091
========================================================================

Subject:	Zajimavosti ze zahranici
From:	Borivoj BRDICKA <[log in to unmask]>
Reply-To:	Diskuse na tema stredni skoly a Internet.
Date:	Wed, 24 Jan 1996 23:04:48 MET
Content-Type:	text/plain

Na konferenci EDTECH bezi v soucasne dobe diskuze, kterou puvodne vyvolal Dr. Don Zarlengo, o tom, jak mohou pocitace pomoci studentum uspet. Snad vas tato problematika bude take zajimat. Zde jsou tri charakteristicke prispevky. Nemam cas prelozit je doslova, a tak alespon strucne.        Prvni je odpoved Sophie Smith, ucitelky dejepisu z Kalifornie. Podle jejiho nazoru je otazkou spise to, jak mohou studenti 21. st. uspet bez technologie (mysli se informacni). Pouze nase generace se muze jeste zabyvat otazkou uzitecnosti technologii, protoze ma z ni strach. Mlada generace ho nema, protoze bez ni nikdy nezila.      Rozhodujici je nepripustit upadek technologie, ktery by mohl nastat, pokud bude stat mimo a samostatne, ale integrovat ji do osnov vsech predmetu, ktere musi byt upraveny. Bude to stat nejaky cas. Bohuzel nam ho mnoho nezbyva.        Druha reakce je od Kathy Schaw, ktera se zabyva systemovou reformou zakladni skoly a sveruje se se svymi osobnimi zkusenostmi s vyukou skupiny na technologii zamerenych zaku 3. a 4. tridy. Rika, ze je to fantasticke, jak nadseni a nezavisli jsou zaci pri ziskavani informaci prostrednictvim technologii. Pritom pouzivaji CD-ROM, Internet, E-mail, skenery, barevne tiskarny, digitalni kamery a mnoho programu (nechtel jsem vas primo nastvat !). Jsou velice pysni na sve dovednosti a schopnost vytvorit profesionalne vypadajici aplikaci.      Nekteri mozna maji zabrany, ale to by bylo treba nejprve definovat, co se tim mini. Kazdy ma sklon delat neco jineho. Hlavni vsak je, ze vsichni resi velke mnozstvi problemu, spolupracuji, rozdeluji si ukoly, komunikuji. Vite, jak moc se toho musi naucit, maji-li najit pozadovanou informaci? Neni mozne se vyhnout osvojeni urcitych znalosti, jsou-li napr. v Internetu, zvlaste kdyz se v tomto veku jeste stale uci cist.      Kathy si zkratka jiz vubec neumi predstavit, ze by jeji deti mohli zit bez technologii.        Treti mnou vybrany prispevek je od Andrewa Toppera. Je to odpoved na dotaz Nancy Barkhouse, ktera ma ve svem okrese na starost prave zacleneni technologii do osnov vsech predmetu a nevi, jak to udelat, protoze vybavenost skol je velice ruznoroda. Andrew ji celkem logicky odpovida, ze se to presne definovat neda, protoze kazda skola pouziva pocitace trochu jinak. Musi si pry nejprve ujasnit, jak chce technologie pouzivat. K tomu ji pridava nekolik napadu:      1. jako pomucka pro studenty k urychleni vyvoje jejich poznani      2. komunikacni a publikacni prostredek k vyjadreni      3. ucebni pomucka pro studenty, vyzadujici zvlastni pozornost      4. nahrada nebo doplnek tradicnich vyukovych prostredku, ad.        Mate-li pocit, ze takto radit je snadne a ze daleko horsi je neco konkretne udelat, asi se shodneme. Jedinou moznosti, jak vpravit technologie do vyuky vsech predmetu, je, podle meho nazoru, presvedcit a naucit ucitele s pocitacem pracovat a chapat ho jako bezny pracovni nastroj. Ale to uz jste jiste take mnohokrat slyseli. Asi nam ale nezbyde nic jineho, nez se k tomu zas a znovu vracet.        Zdravi vas                                                BoBr    ======================================================================= Date: Wed, 17 Jan 1996 22:17:42 EST From: Sophia Smith <sosmith%cello.gina.calstate.edu@earn.cvut.cz> Subject: Re: Technology - How can it Help Students Succeed To: Multiple recipients of list EDTECH <EDTECH@MSU.EDU>   Dr. Don Zarlengo <zarlengo@netcom.com> wrote: >I would be interested in what others think with respect to Technology. How >can it help students succeed? Does it hinder them in anyway?   Don         I think the real question is how can they succeed without technology in the 21st century. It is our generation that is questioning the usefulness of technology. Many have the "Fear Of Computing." The younger generation does not have that. They have not experienced a lifetime without it.         The key in not making technology a failure is to integrate it within our curriculum. If it stays as an outside entity, an extra utility, it will fail us. We have to adapt to change. It will take time. Unfortunately, there is not a lot of time left. Sophia Smith History Tenaya Middle School Fresno, CA sosmith@cello.gina.calstate.edu  ======================================================================= Date: Thu, 18 Jan 1996 23:53:09 EST From: Kathy Shaw <KSchaw%aol.com@earn.cvut.cz> Subject: Re: Technology - How can it Help Students Succeed To: Multiple recipients of list EDTECH <EDTECH@MSU.EDU>   Hi, Don!   I'm going to be working on a thesis concerning technology's role in enabling systemic reform in elementary education. I'd be interested in hearing any responses you receive to your question, as well as your thoughts on the topic!   Personally, I've seen some pretty amazing changes in the students on my 3rd/4th grade team this year. We have a highly technology-oriented group of three teachers who have promoted technology substantially this year. It's been just amazing to see how enthusiastic and independent the kids have become in their quest for information via technology. They absolutely LOVE research! They have access to CD-ROM, internet, electronic mail, scanners, color printers, digital cameras, and a whole host of other software applications. They've become so proud of their skills and the abilities they have to create professional looking presentations.   I guess it can hinder some kids, but you'd have to define what "hindering" really is. There are kids that tend to spend a lot of time designing, and those that struggle with learning the applications, but the flip side is there is an incredible amount of problem solving, collaborating, sharing, and communicating going on! And do you realize how much learning they're doing in learning to scan to find relevant information? Wow! There's no way they can avoid learning that skill when they're on the internet, especially since this age group is still really learning to read.   I can't imagine life without the technology being available to them! Hope this helps!   Kathy Schaw kschaw@aol.com  ======================================================================= Date: Fri, 19 Jan 1996 00:04:41 EST From: Andy Topper <topper%cvm.msu.edu@earn.cvut.cz> Subject: Re: Cross-Curricular Implementation To: Multiple recipients of list EDTECH <EDTECH@MSU.EDU>   Nancy Barkhouse wrote: > I've been asked to help "develop guidelines for cross-curricular > implementation of technology" for our school district. > > These guidelines should reflect the resources currently available > in our schools. > > Every school has at least 1 computer and modem used to connect to > our local Wildcat BBS. Many schools have 1 multimedia computer to share. > Some schools have full Interent networked labs. The rest are somewhere in > between. Any suggestions?   Nancy,   How are you thinking that computers (and the associated communications technology that goes with them) will be "used" within the classroom?   IMHO, this will determine (or help to shape) your plans for cross curriculum use. For example, some schools are using computers for individual use - students use them just like other library media resources. Other schools are using them as a means of connecting students, teachers, and classrooms to the wider community - experts in the field, students in Japan, etc.   There are ways of incorporating technology into any K-12 curriculum, but first you must consider "how" you want to use technology. Some ideas:   1) As tools for students to "amplify" their cognitive development 2) As communication/publication media for students to broaden their community 3) As instructional delivery for students with special needs to get special attention 4) As replacements/extensions to traditional media   etc.   Good luck!   AT Andrew Topper topper@cvm.msu.edu http://www.educ.msu.edu/homepages/topper

Nabídka spolupráce

Ukázka jedné z mnoha nabídek zasílaných do konference STR-SKOL obsahující vzkaz odhalující tehdejší situaci v oblasti mezinárodních internetových aktivit škol (http://lsv.cesnet.cz/cgi-bin/wa?A2=ind9508&L=str-skol&T=0&F=&S=&P=52).

========================================================================
Subject: Cooperation
From: Borivoj BRDICKA <[log in to unmask]>
Reply-To: Diskuse na tema stredni skoly a Internet.
Date: Tue, 8 Aug 1995 07:01:42 MET
Content-Type: text/plain

Mam zde opet jednu nabidku na spolupraci. Jedna se o druhy stupen, takze
mam obavy, ze nikdo mit zajem nebude. Musim se priznat, ze me dost trapi
vyuziti site na nasich SS a ZS a nase zapojeni do mezinarodnich projektu.
Pokud by se nasel nekdo, kdo by se chtel do nejakeho projektu zapojit
(bez financnich naroku), at mi da vedet. Novy skolni rok se blizi.
Zdravi BoBr
bobr@earn.cvut.cz
----------------------------Original message----------------------------
I am a 7th Grade (12-13 year old students) social
studies teacher. The
focus of my class is on learning about different
lifestyles and cultures in
Europe, Asia, Africa and Australia. The common thread
through all of our
studies is this: although people around the world lead
very different
lifestyles, as human beings, we are much more similar
than we are
different.

We would very much like to learn about your culture.

I am looking for one class at the 12-13 year old level
that might be interested in communicating and
working on cooperative projects with one of my classes
throughout the school year.

Our school year begins on August 24 and continues
until June 3,1996.

Please let me know soon if there is one adventurous
teacher that you know of in your country
who would be interested in such an endeavor (who,of
course, also has access to the internet). I know that
we can learn much
from such an exchange; but, most of all, we look
foreword to becoming
friends.

Thank you very much,

Mike


Michael B. Skurek (skurek@wctc.net)
7th Grade Social Studies
East Junior High School
Wisconsin Rapids, Wisconsin, U.S.A.

Volně šiřitelný multimediální výukový program EVROPA

Rád bych vás seznámil s jedním programem, určeným pro výuku

zeměpisu na druhém stupni ZŠ. Vytvořil jsem ho jako pracovník

InfoCentra Ústavu pro informace ve vzdělávání ve spolupráci

s RNDr. Danou Řezníčkovou z Katedry sociální geografie

a regionálního rozvoje PřF UK. Protože se jedná o počin v dnešní

době značně ojedinělý, který navíc, jak se zdá, nebude mít

pokračování, dovolím si zde stručně připomenout historii jeho

vzniku.

Výukovými programy se zabývám již přes 10 let. Byl jsem

u dodávek prvních školních mikropočítačů IQ 151 v n.p. Komenium.

Spolupracoval jsem na vývoji autorského systému pro tvorbu

výukových testovacích programů s dlouhodobou kontrolou práce

studentů ve VUIS ČVUT. V InfoCentru ÚIV jsem vyhodnotil mnoho

shareware programů získaných pomocí mezinárodní sítě Internet

z hlediska jejich možného využití ve školách. Vzhledem k tomu, že

je podle mého názoru v našem školství dobrých domácích výukových

programů zatím značný nedostatek, rozhodl jsem se využít svých

znalostí k tvorbě vlastních programů. Po vyhodnocení domácích

i zahraničních zkušeností dospěl jsem k závěru, že nejvhodnějším

autorským prostředkem pro tvorbu interaktivních výukových

programů je, díky své efektivitě a možnosti přenosu zdrojového

tvaru programu mezi prostředím Macintosh a Windows, autorský

systém Authorware.

Přestože není zrovna nejlevnější (130000 Kč), podařilo se

nám pro InfoCentrum zakoupit alespoň školskou verzi systému

(30000 Kč), která neumožňuje komerční využití, a to pro obě

prostředí. Nějaký, pro začátek dostatečný, HW se nám podařilo

získat pomocí TEMPUS projektu týkajícího se vzdělávání učitelů,

na kterém jsme spolupracovali. Zahájili jsme kursy pro učitele

- potencionální budoucí spoluautory. Zbývalo jen jediné a to

získat peníze na financování vlastní tvorby. Protože takováto

činnost není přímo v náplni Ústavu pro informace ve vzdělávání,

jedinou možností bylo získat grant. Naše žádosti na ministerstvu

školství i ve vládní grantové agentuře však byly opakovaně

zamítnuty. Jediné, co se podařilo, bylo schválení úkolu "Tvorba

počítačových výukových programů" pro rok 1994, v rámci něhož jsem

se mohl této činnosti věnovat na 0.1 úvazku a měl jsem

k dispozici 5000 Kč na autorské honoráře. Tak vznikl program

EVROPA.

Jeho základním cílem není jen zvýšení zeměpisných znalostí

našich žáků. Cílem je též přesvědčit celou naší učitelskou

veřejnost o vhodnosti a užitečnosti zapojení počítačů do

výukového procesu a to i v netechnických předmětech. Použít ho

lze i doma. Byli bychom velice šťastni, kdyby pomohl alespoň na

chvíli odvést pozornost dětí od násilí v běžných počítačových

hrách.

Celý program představuje jakousi výukovou lekci, kterou není

třeba absolvovat naráz. Program začíná přihlášením. Pokud je

vložené jméno nalezeno v souboru s předchozími výsledky, jsou

tyto načteny a je možno je nadále pouze zlepšovat. Princip

spočívá ve hře, při které mohou žáci soutěžit, kdo dosáhne

lepších výsledků (časů) ve Cvičení. Ty jsou celkem čtyři.

V určitém časovém limitu je třeba umístit do slepé mapy Evropy

všechny Státy, potom hlavní Města a ve třetím s názvem Krajina

některé důležité řeky a hory. U států se nejprve ze seznamu dosud

neumístěných vybere libovolný. Objeví se jeho obrys. Ten je pak

třeba myší uchopit a umístit do mapy, na které je v počátečním

stádiu patrný pouze tvar evropské pevniny. Umístění nemusí být

zcela přesné, je zde určitá tolerance, která není u všech států

stejná. Po neúspěšném pokusu se stát vrátí na své původní místo

mimo mapu. V případě správného umístění zůstane již stát na svém

místě a ze seznamu zmizí. Podobně se umisťují i hlavní města

u druhého cvičení a hory u třetího. Řeky jsou již na mapě od

počátku, umísťují se pouze jejich názvy. Čtvrté cvičení poněkud

přesahující osnovy zeměpisu spočívá ve správném určení místa, kde

se nacházejí některé významné evropské Kulturní památky. Ty se

u míst, na kterých je více než jedna památka (např. Paříž),

vybírají náhodně a tak je průběh cvičení pokaždé jiný. Po zdárném

a včasném ukončení každého cvičení je potřebný čas porovnán

s dříve dosaženým (pokud existuje) a je-li lepší je zaznamenán do

výsledků.

Teprve po zdárném dokončení všech čtyř cvičení je přístupný

i Test, který však bohužel nebyl dosud vyroben a není proto

součástí verze 0. Všechna cvičení je však možno opakovat a

výsledné časy zlepšovat.

Funkci výkladu zde přebírá Prezentace, kterou je možné

kontextově závisle vyvolat též jako pomoc při cvičení. Naším

úmyslem nebylo vytvořit encyklopedii s detailními a úplnými údaji

o celém světadíle. Jsou zde pouze základní údaje o všech státech,

fotografie většiny měst, typické ukázky evropské krajiny

s vysvětlujícím textem a úplný přehled použitých kulturních

památek. Použití Prezentace není nijak časově omezeno. Její časté

využití jako pomoci ze cvičení však představuje značnou časovou

ztrátu.

Volba Výsledky umožňuje získat přehled o dosažených časech

nejen právě přihlášeného uživatele, ale též všech předchozích,

které jsou obsaženy v souboru VYSLEDKY.TXT. Jedná se o zcela

normální textový soubor, který je možno vytisknout, editovat

i smazat.

Jsem velice rád, že se nám, domnívám se, že jako prvním u

nás, podařilo převést hotovou aplikaci vytvořenou v Authorware z

prostředí Macitosh (konkrétně QUADRA 800) do prostředí Windows.

Zní to trochu jako zpráva z příštího tisíciletí, ale opravdu to

jde. Není to sice docela bez práce, hlavně díky odlišnému

kódování češtiny, ale s tím by se asi dalo případně něco dělat.

Škoda, že prodej produktů kalifornské firmy Macromedia (kromě

Authorware též Director aj.) u nás zatím není dostatečný na

zřízení obchodního zastoupení. Nejbližší dealer je na Slovensku

(Opal Prešov) !

Ve Windows jsme měli k dispozici PC 386 - 25 MHz. Přestože jsem

udělal co možná největší optimalizaci verze pro Windows na

rychlost, musím konstatovat, že na takovém počítači není možno

nejen vyvíjet, ale ani program provozovat. Rychlost je největší

slabinou Authorware (interpretr). Minimální technické požadavky

na HW konfiguraci jsou na úrovni PC 386 - 40, 2 MB RAM (raději

více) SVGA s nastavením Windows min. na 640 x 480 x 256 barev.

V 16-ti barevném módu je sice program spustitelný, ale objeví se

upozornění na zkreslení vlivem splynutí některých barev

a fotografie jsou velice ošklivé.

Jak jsem se již zmínil dříve, vznikal tento program za

značně obtížných podmínek. Jsme si plně vědomi toho, že by se dal

ještě v mnohém vylepšit a doplnit. Udělali bychom to rádi, ale

momentálně to není možné. Ministerstvo školství je bohužel toho

názoru, že tato činnost nepatří do náplně Ústavu pro informace ve

vzdělávání a odmítá ji v příštím roce financovat docela.

Vezmu-li v úvahu více než 50% režii tohoto ústavu, svým způsobem

se ani nedivím. Máme prý veškerou činnost spojenou s podporou

využívání informačních technologií ve školách nadále provozovat

na komerčním principu. Pokusil jsem se koncem loňského roku

ověřit, zda by bylo možné něco takového úspěšně zrealizovat.

Protože marketing není mou silnou stránkou, nabídl jsem zřízení

pracoviště pro tvorbu multimediálních výukových programů pomocí

autorského systému Authorware několika firmám, které ve školství

podnikají. Všem se ukázky mých programů velice líbily, přesto

však můj návrh odmítli a to z důvodů SW pirátství, které je

obzvlášť rozšířeno právě v této oblasti. Za takových podmínek je

návratnost poměrně značných nákladů na tvorbu značně nejistá.

Nevím, jak si ministerstvo školství představuje zavedení

tržního principu. Má-li to však znamenat, že bychom měli čekat až

konkurenční boj mezi školami i učiteli způsobí dostatečný zájem

o využívání informačních technologií a až bude vychována nová

generace učitelů, která k tomu nebude mít odpor, bojím se, že mi

nezbývá nic jiného, než změnit obor svého působení. Věřte, že mě

to moc mrzí.

Závěrem snad jen informaci o tom, kde můžete zmíněný program

získat. Prostřednictvím sítě Internet na anonymous FTP serveru

infoc.uiv.cz přenesením čtyř komprimovaných víc jak 1 MB velkých

souborů s názvy EVROPA0*.ZIP. Kdo tuto možnost nemá musí se

obrátit buď na InfoCentrum osobně (Senovážné n.26, 111 21

Praha 1), nebo na nejbližší školu zapojenou do projektu Comenius

(tel: (02)324156). Připomínám znovu, že program je volně

šiřitelný, to znamená, že vám za něj nesmí nikdo nic účtovat a že

ho můžete komukoli bez obav dát.