Úvod
Přestože měl být druhý modul prestižního mezinárodního srovnávacího výzkumu SITES zaměřeného na využití ICT na základních a středních školách ukončen již v roce 2002, museli jsme na publikování jeho výsledků čekat až do léta 2003. Zpoždění způsobila chyba ve vstupních datech, která si vynutila přepracování všech číselných údajů ve fázi závěrečného zpracování. Druhým důvodem byla příprava závěrečné publikace, která není jen prostou výzkumnou zprávou. Pod názvem Technology, Innovation, and Educational Change ji v červnu 2003 vydalo nakladatelství ISTE (International Society for Technology in Education). Jedná se o knihu, kterou s členy vědeckého týmu SITES M2 připravil hlavní představitel výzkumu - ředitel koordinačního centra - Dr. Robert Kozma.
|
Dříve než se podíváme na výsledky samotné, je třeba připomenout, že SITES M2 byl výzkumem kvalitativním. To znamená, že se zásadním způsobem liší od častěji prováděných výzkumů kvantitativních (např. SITES M1), jejichž výstupem ale také vstupem jsou číselné údaje, které se zpracovávají statistickými metodami. Úkolem výzkumu kvalitativního je mezi mnoha možnými postupy nalézt ty, které nejspíše vedou ke splnění určitých daných cílů.V našem případě se jednalo hlavně o to, které způsoby využití moderních technologií ve výuce lze považovat za přínosné - slovy výzkumu za "inovativní". Ty případy, které byly na národní úrovni všemi zúčastněnými státy vybrány s tím, že by mohly požadavky inovativnosti splňovat, byly podle detailně rozpracované metodiky zkoumány. Hlavním výzkumným nástrojem byly rozhovory s různými aktéry případu - studenty, učiteli zapojenými i nezapojenými, ředitelem, koordinátorem IT, pracovníky nadřízených orgánů i rodiči do aktivity zapojených studentů. Takto získaná data byla národními výzkumnými týmy zpracována formou případových studií. Výsledkem je 174 studií z 28 zemí, tj. slovní popis mnoha doporučení hodných postupů zapojení technologií do výuky.
Data tohoto typu nelze zpracovávat jako čísla. Zpracovávají se tak, že se hledají určité společné rysy opakující se u více úspěšných případů. To znamená, že se podle vhodně volených kritérií studie roztřídí do několika skupin neboli shluků, které se dále analyzují podrobněji. Této analýze se říká shluková a existují pro ní specializované programy pro počítačové zpracování. Výsledkem jsou číselné údaje říkající, jak často se ten který znak nebo ukazatel ve zkoumaných případech nachází. Dá se tedy říci, které inovativní postupy zavádění technologií do vzdělávání se v současné době uplatňují nejčastěji. K absolutní jistotě, že jsou takto zjištěné způsoby využití technologií ve školách skutečně nejvhodnější, kvalitativní výzkum vlastně dospět ani nemůže. K tomu by bylo třeba kvantifikovat, zda se nalezené vhodné postupy skutečně projevují na studentech požadovaným způsobem. Touto problematikou se bude zabývat další modul výzkumu - SITES M3.
Podívejme se tedy alespoň na hlavní výsledky shlukové analýzy SITES M2. Analýza nalezla u zkoumaných inovativních případů využití vzdělávacích technologií celou řadu společných znaků. K vůbec nejčastěji se opakujícím znakům patří změna role učitele z poskytovatele hotových znalostí na poradce (90% případů), tvůrce vhodného výukového prostředí pro vlastní studentské aktivity(80%) a hodnotitele studijních výsledků (76%).
Studenti spolupracují se spolužáky ve třídě (83%), hledají informace (74%), používají e mail (68%) a pracují s běžnými počítačovými programy. Tyto nejčastěji se opakující výukové činnosti jsou analýzou SITES M2 zahrnuty do tzv. modelu studentské spolupráce, který lze považovat za základní. Analýza však identifikuje ještě další tři modely výukových činností, které doplňují model základní. Je to model realizace produktu, v němž jak učitelé (56%) tak studenti (61%) pracují na přípravě určitého konkrétního výstupu. Učitelé většinou spolupracují se svými kolegy (59%), studenti typicky publikují výsledky své práce (66%). Ve třetím modelu - modelu studentského výzkumu - studenti provádějí výzkum (39%) a řeší problémy (33%), k čemuž používají zdroje z internetu (71%), školní lokální sítě (41%) i další pomocné nástroje jako multimediální programy, běžné kancelářské programy a e mail (26%). Model vnější spolupráce zahrnuje činnosti, při nichž studenti spolupracují na realizaci určitého úkolu jak se spolužáky tak i s lidmi mimo školu (26%). S vnějším světem (typicky s kolegy) spolupracují i učitelé (59%).
Jednoznačně se ukazuje, že technologie začínají určitým způsobem měnit tradiční způsoby výuky. Přesto bylo překvapivě málo případů, v nichž učitelé a studenti spolupracovali s odborníky mimo školu, jako třeba vědci, profesory či podnikateli. Ještě více ojedinělé se zdá být zapojení rodičů do školních aktivit. A tak nezbývá než konstatovat, že technologie zatím školní zdi zcela odstranit nedokázaly.
|
Inovační aktivity vybrané výzkumem SITES M2 měly primární dopad na počítačovou gramotnost studentů (75%) a učitelů (63%). Dalším častým polem působnosti bylo osvojení pozitivního přístupu k učení (68%), osvojení znalostí předepsaných osnovami (63%) a schopnosti týmové spolupráce (63%). O získání nových pedagogických dovedností učiteli referovalo 57% případů. Opravdu jen ve velmi málo případech bylo zaznamenáno, že by učitelfrontálně vykládal látku nebo že by studenti procvičovali látku drilováním. Závěry tedy jasně ukazují, že se jako inovativní prosazují konstruktivní výukové postupy vlastně ve všech zúčastněných zemích. Dost překvapivý je tento vývoj především u asijských zemí, které do nedávna dávaly často přednost instruktivním metodám založeným na drilování.
Velký význam pro úspěch inovací má příprava učitelů. Některé případové studie zaznamenaly tuto činnost ve značném rozsahu (např. učitelé jedné izraelské školy absolvovali 900 hodin školení během 3 let). Způsobů, jak si učitelé zvyšují kvalifikaci, je podle analyzovaných studií více. Přestože klasické formy studia či dílen, při nichž dochází k jednosměrnému předávání informací, stále převládají, byly zaznamenány i další neformální způsoby - kolegiální pomoc, pozorování výuky (náslech) nebo pravidelné pracovní schůzky zaměřené na využití technologií ve výuce. Zkušenosti i jiná dostupná literatura ukazují, že nejefektivnější způsob přípravy učitelů je ten, při němž se učí jeden od druhého a ovlivňují tak svůj profesionální vývoj. Důležitým požadavkem je i to, aby zvyšování kvalifikace učitelů v oblasti ICT bylo svázáno s pedagogickými postupy uplatňovanými ve výuce a se školním plánem dalšího rozvoje.
75% případů uvádí a jakž takž dokazuje, že sledovaná aktivita byla opakována alespoň po dobu jednoho školního roku. Ale jen 41% přináší důkazy o převzetí a pokračování inovace na jiném místě. Za velmi významný fakt je třeba považovat tu skutečnost, že pouze 34% případů dokládá jak opakování aktivity, tak i její transfer jinam. Důkazy o transferu přitom byly často dosti chabé. Tato zjištění je snad možno částečně vysvětlit inovativním charakterem vybraných aktivit, jež byly většinou teprve v počátečních stádiích vývoje. V každém případě tento výsledek jasně ukazuje, že dlouhodobé pokračování a šíření školních inovačních aktivit je značně obtížné.
63% případů vykazuje souvislost mezi zkoumanou aktivitou a místní školní politikou či školním plánem rozvoje. Vůbec nejlepších výsledků se dosahuje tam, kde je místní politika v souladu s celostátní. Bez podpory ze strany učitelů a bez jejich osobního aktivního zapojení se neobešel žádný z případů. Zvlášť významný však tento faktor byl tam, kde chyběla politická podpora případu.
Ve zjištěních výzkumu SITES M2 není nic, co by povzbuzovalo tvůrce školské politiky ve víře v možnou úspěšnost tzv. "lavinového efektu" (úsilí je třeba vynaložit pouze na počátku, pak již vše běží a rozrůstá se samo). Ve skutečnosti analýza úspěšných inovací ukazuje, že se dlouhodobá integrace a rozšiřování inovací neobejde bez stálého financování a politické podpory. Znamená to tedy, že dokud se náklady na využívání ICT ve školách nestanou zcela běžnou součástí státního rozpočtu, bude třeba nepřetržitě financovat tuto oblast z jiných mimořádných zdrojů.
|
Potřeba zajistit zdroj dat pro shlukovou analýzu realizovanou v rámci výzkumu nebyla jediným důvodem pro vypracování tak velkého množství případových studií. Vzhledem k tomu, že všech 174 studií je v plném znění ve formátu PDFpublikováno na Webu (http://sitesm2.org/sitesm2_search/), může tato zajímavá báze dat sloužit k inspiraci zájemcům z řad odborné veřejnosti i k následnému výzkumu. Aby bylo možno se v množství dat snáze orientovat, je Webová implementace vybavena nástrojem na vyhledávání podle analýzou sledovaných kritérií.
Mezi tolika popsanými případy je však značně obtížné nalézt to nejlepší. Proto byly národní výzkumné týmy požádány aby ze všech svých případů vybrali jeden, který podle nich nejlépe splňuje předem stanovená kritéria inovativnosti. Popisu těchto "nejlepších" případů je v závěrečné zprávě věnována samostatná kapitola. Možná, že nebude na škodu uvést zde alespoň jejich prostý přehled se stručným obsahem. Pokud vás kterákoli studie zaujme, můžete si ji kdykoli stáhnout a prostudovat.
Země | Kód | Stupeň | Předmět | Název |
Austrálie | AU004 | 1S | mezipřed. | Konstruktivní výuka s využitím ICT |
Budování vzdělávací komunity, vníž se technologie stávají integrální součástí všech aktivit. K dispozici jsou ve všech třídách. Žáci se učí prováděním praktických úkolů a nezřídka se sami ocitají vroli učitele. Případ je postaven na angličtině, matematice a na předmětu integrovaná studia. | ||||
Kanada | CA002 | 1S | mezipřed. | Budování vzdělávací komunity |
Škola se specializuje na využití ICT, ale ne jako samostatného předmětu - jako integrální součásti všech výukových aktivit. Většina výukových projektů je tématicky zaměřena na to, co žáky zajímá, a je mezioborová, takže propojuje technické i humanitní předměty. Zvláštním předmětem zájmu případu je školní studijní centrum určené učitelům. | ||||
Chile | CL010 | 1S | MAT | Zábavná matematika |
Cílem případu je zdokonalení žáků 4. třídy v řešení matematických problémů. Učitel kombinuje několik různých aktivit (hry, vzájemná spolupráce, návštěva supermarketu apod.) s využitím počítačů (matematické hry, běžné SW nástroje). | ||||
Čínský Hongkong | CN003 | 1S | VV | Cyber Art Project |
Projekt na tvorbu obrázků s využitím přenosných počítačů. Práce vhodinách VV i mimo. Spolupráce s čínskou pevninskou školou. Příprava výstavy, vzájemné hodnocení žáků, spolupráce učitelů. Výsledkem je zkvalitnění výuky a zvýšení motivace žáků. | ||||
Česká Republika | CZ003 | SŠ | mezipřed. | Školní knihovna jako multimediální centrum |
Mezinárodní projekt gymnázia Humpolec zásadně proměňující školní knihovnu na technologiemi podporované centrum přístupu kinformačním zdrojům. Součástí projektu je též integrace knihovny do výuky i do života celé školy. Případ řeší problematiku, jíž se nevyhne většina českých škol, včetně závažných problémů s ní spojených. Česká verze nahttp://it.pedf.cuni.cz/sitesm2/gymhu/index.htm. | ||||
Německo | DE009 | 1S | jazyky | Motivace ke čtení s internetem |
Mezinárodní Comenius projekt podporující zájem žáků o čtení formou sběru národních pohádek a pověstí. Aktivity jsou zaměřeny též na poznávání účastníků prostřednictvím vzájemné komunikace. Projekt obohacuje repertoár výukových metod učitelů a zvyšuje zájem žáků o práci. | ||||
Španělsko | ES005 | 1S | DĚ, ZE | Meziškolní spolupráce podporovaná ICT |
Pět katalánských venkovských škol prostřednictvím technologií realizuje společnou výuku zeměpisu a dějepisu. Součástí jsou výlety do okolí školy, studium místních zajímavostí včetně např. pověstí nebo písní a vzájemné informování formou PowerPointových prezentací a Webu. Projekt příkladným způsobem podporuje spolupráci učitelů. | ||||
Finsko | FI005 | ZŠ | jazyky | Projekt Netlibris |
Velký centrální projekt na podporu zájmu mládeže o literaturu. Ve třech věkově rozdílných skupinách se děti zcelého Finska prostřednictvím Webu dozvídají o zajímavých knihách a po přečtení o nich diskutují. | ||||
Francie | FR005 | SŠ | DĚ, ZE | Výlet do Říma |
Dvě třídy sociálně hendikepovaných studentů z předměstí Paříže provádějí důkladnou a dlouhodobou přípravu na skutečný výlet do Itálie. Ve filmech a na internetu vyhledávají potřebné zeměpisné a dějepisné informace a připravují každý svůj vlastní plán cesty v elektronické podobě. Dochází k velké změně ve stylu učení. Někteří méně technicky zdatní studenti mají problémy. | ||||
Izrael | IL013 | SŠ | mezipřed. | Projekt Slané pláně |
Studenti a učitelé spolupracují na vývoji školního Webu, který slouží jako dynamické vzdělávací centrum pro celou školu. Zvláštní pozornost je věnována projektu Slané pláně, který úspěšně reprezentoval školu v mezinárodní soutěži Thikquest. V rámci projektu došlo k navázání spolupráce se studenty z Jordánska. | ||||
Itálie | IT001 | 1S | mezipřed. | Kouřové signály |
Jedná se o stejnojmenný elektronický časopis společně realizovaný několika italskými školami z oblasti Ligurie. Časopis vzniká za příkladné spolupráce všech zúčastněných. Příspěvky mají vztah ke každodennímu životu žáků. Hlavním cílem je zdokonalení ve čtení a psaní. | ||||
Litva | LT004 | 2S | mezipřed. | Projekty na zlepšení znalostí ICT |
Případ sleduje dvě oddělené aktivity. Výuku počítačů v 5. třídě a projekt, v němž se technologie používají v ročnících 5-11. Práce se soustřeďuje do takových předmětů jako dějepis a matematika. Projekt je zaměřen na nácvik vyhledávání informací a jejich zpracování. Výsledkem je zvyšování podpory projektových metod práce u všech učitelů školy. | ||||
Lotyšsko | LV001 | SŠ | jazyky | ICT ve výuce cizích jazyků |
Studenti angličtiny si zdokonalují své schopnosti hledat informace na internetu nebo v CD-ROM encyklopediích. Zjištěné údaje zpracovávají ve formě písemných zpráv. Ti, kteří mají doma k dispozici počítač, mohou část práce udělat i mimo školu. | ||||
Holandsko | NL017 | 2S | mezipřed. | Kód pro budoucnost |
Studenti 7.ročníku v párech zpracovávají jedno ztémat projektu pod názvem „Kód pro budoucnost". Aktivita má několik fází. Po přípravě otázek dochází ke hledání odpovědí a zpracování výsledků formou PowerPointové prezentace. Všechny pomocné materiály a odkazy jsou studentům k dispozici na Webu. | ||||
Norsko | NO006 | 2S | mezipřed. | Přechod Antarktidy |
Žáci jako svou mimoškolní činnost připravili Web pro popularizaci expedice, při níž dvě ženy-badatelky uskutečnily přechod celé Antarktidy na lyžích. Žáci použili informace z internetu, navštěvovali knihovny a komunikovali s badatelkami e-mailem i telefonem. | ||||
Filipíny | PH006 | 2S | jazyky | Filipínská literatura v akci |
Předmětem je výuka mateřského jazyka v 8.třídě venkovské soukromé školy. Učitel provádí PowerPointovou prezentaci ozvučené a animované filipínské národní básně s výkladem souvislostí. Úkolem žáků je realizovat vlastní prezentaci vysvětlující význam básně pro současnost Filipín. Pracují ve skupinách. | ||||
Portugalsko | PT001 | 1S | VV | Obrázky v pohybu |
Žáci 3. a 4. třídy pracují celý školní rok v malých skupinách na tvorbě animovaných sekvencí z obrázků pořízených digitální kamerou. Pro svůj výtvor, který má mít nějaký vztah k osnovám, si předem připravují scénář. Výsledky jsou předváděny ve škole i mimo ni. | ||||
Singapur | SG001 | 1S | VV | Digitální umění |
Předmětem studie je výuka VV v počítačové učebně s počítači Macintosh. Žáci pracují s různými zdroji informací na internetu a vytvářejí vlastní obrázek prostřednictvím grafického editoru. Učitel se snaží pomáhat - ne řídit. Zájem o práci u žáků roste. | ||||
Slovensko | SK011 | ZŠ | HV | Zazpívejme si spolu |
Projekt na výměnu na počítači pořízených hudebních nahrávek písní interpretovaných případně i složených žáky při hodinách HV. Výměna nahrávek přispívá k vzájemnému poznávání v rámci mezinárodní komunity účastníků. Každý rok je vrámci projektu vydáváno CD obsahující pořízené nahrávky. | ||||
Thajsko | TH002 | 2S | jazyky | Počítačová podpora tvorby básní |
Výuka thajštiny v 7. třídě, jež je specializovaná na angličtinu. Jsou používány specializované výukové programy vytvořené učitelem i zdroje internetu. Žáci pracují ve dvojicích vlastním tempem a komunikují s učitelem i sami mezi sebou. Výsledky jsou publikovány na Webu. Hodnocení provádějí samotní žáci. | ||||
Velká Británie | UK010 | 1S | mezipřed. | Výzva 2000 |
Sledovaná výuka byla založena na účasti ve stejnojmenné soutěži realizované prostřednictvím Webu. Jedenáctiletí žáci pracovali ve skupinách na řešení hádanek a úkolů, které byly inspirovány místem, kde se právě nacházel virtuální balon celou soutěž provázející. Tematické zaměření úkolů bylo velmi široké, pro řešení byly používány zdroje internetu. | ||||
USA | US014 | SŠ | mezipřed. | Příprava na budoucí povolání |
Studenti Školy budoucnosti z malého městečka v Kalifornii jsou zapojeni do programu, který cíleně zvyšuje kompetence potřebné v 21.st. – řešení problémů, realizace projektů, kontrola sebepoznávání, týmová práce. Většina lekcí je mezipředmětových a je realizována týmem učitelů. Všichni studenti mají k dispozici počítač. Výukové materiály jsou distribuovány prostřednictvím sítě. Využíván je speciální výukový systém založený na distribuci videa. |
Na několika místech závěrečná zpráva SITES M2 ukazuje souvislosti s jinými současnými výzkumy a studiemi. Žádné rozpory přitom nezmiňuje, spíše naopak. Následující výběr je citací nejzajímavějších nezávislých poznatků podporujících závěry analýzy SITES M2:
Means, Penuel a Quellmalz [1] upozorňují na to, že největší překážkou změn vyvolaných využitím vzdělávacích technologií je nesoulad mezi na studenta orientovanými výukovými metodami se způsobem ověřování výsledků, který je standardně používán u zavedených státních zkoušek. Pokud chtějí tvůrci státních plánů na zavádění ICT do školství zajistit efektivní využití vynaložených prostředků, měli by se soustředit též na to, aby přínos těchto nákladů byl prokazatelný.
Fishman a Pinkart [2] přinášejí praktický model, který mohou školské orgány použít na vytvoření prostředí podporujícího technologické inovace. Do pojmu plánování technologií model zahrnuje nejen dnes již mnohde běžný technický plán rozvoje ICT ve škole, ale vyžaduje též vytvoření většinově sdílené pedagogické vize toho, jak využití technologií ovlivní vlastní výuku. Požadovaný záměr může vzniknout třeba prostřednictvím strukturovaných cvičení, v nichž učitelé připravují scénáře svých ideálních představ o výuce s využitím technologií. Na základě jednotlivých vizí pak mohou všichni společně s vedením školy připravit výsledný realizační záměr. Další příprava se pak zaměřuje na školení učitelů a zajištění potřebných technických prostředků. Vzdělávání učitelů se nesmí zaměřovat pouze na počítačové znalosti, musí zahrnovat i pedagogické dovednosti potřebné k realizaci záměru. Ředitelé by si měli dát pozor na jev, který Fishman a Pinkart nazývají "falešnou rovností". Ta vzniká tehdy, když se ředitel z důvodů minimalizace konfliktů snaží rozmisťovat počítače tak, aby k nim měli všichni učitelé stejný přístup - buď všechny koncentrovat na jedno místo nebo dát jeden počítač do každého kabinetu. Přidělování technických prostředků by mělo být samozřejmě prováděno tak, aby bylo v souladu s vytčenými výukovými záměry. Podle tohoto modelu je dalším krokem hledání míst, kde mohou být technologie využity v osnovách a způsobů, jakým by měly být osnovy změněny. Velmi důležitým prvkem procesu implementace tohoto modelu je definování série určitých kontrolních bodů, v nichž budou nadřízené orgány moci ověřovat, do jaké míry se skutečný vývoj školy blíží plánovaným záměrům.
Shoda mezi různými prvky vzdělávacího systému je tématem, kterým se zabývají též Cohen a Hill [3], když rozebírají vliv školské politiky na výukový proces. Podle nich v souvislosti s naplňováním možností vzdělávacích technologií nestačí změnit osnovy, vzdělávání učitelů a hodnocení studijních výsledků. Všechny tyto změny musí být propojeny a realizovány najednou. Osnovy musí odrážet nové výukové cíle a musí mít nový obsah, učitelé se musí učit, jak používat ICT k dosažení těchto nových cílů a zkoušky musí odpovídat na otázku, zda bylo stanovených cílů dosaženo. Kromě této, podle Pala [4] tzv. interní shody, je třeba, aby bylo dosaženo též tzv. vertikální shody mezi všemi úrovněmi vzdělávacího systému.
|
Výsledky výzkumu SITES M2 jasně ukazují, jak fungují výukové inovace. Pro potřeby ověření správnosti nasměrování státní informační politiky ve vzdělávání jsou však přesto nedostatečné. Stále existuje potřeba mnohem přesnějšího měření těch studentských výsledků, jichž bylo dosaženo inovačním využitím vzdělávacích technologií. Zároveň je třeba realizovat další výzkum, jehož cílem bude nalezení potřebných souvislostí. Tento výzkum by se neměl zabývat pouze vlivem technologií, jeho jádrem by se měly stát především didaktické aspekty. Právě to je zadáním třetího a zároveň posledního modulu výzkumu SITES, který se teprve začíná připravovat.
V září 2003 |
Ing. Bořivoj Brdička národní koordinátor SITES M2 oddělení informační výchovy KTchV PedF UK |
Použité odkazy:
[1] MEANS, B. & PENUEL, B. & QUELLMALZ, E. Developing Assessments for Tomorrow's Classrooms. Secretary's Conference on Educational Technology, Washington, DC : U.S. Department of Education., 2000, [referred 2002-05-16]. Dostupný z http://www.ed.gov/Technology/techconf/2000/means_paper.html.
[2] FISHMAN, B. & PINKARD, N. Bringing urban schools into the information age: Planning for Technology vs. Technology Planning. Journal of Educational Computing Research, 25(1), 63-80, 2001
[3] COHEN, D.K. & HILL, H.C. Learning Policy: When State Education Policy Works. NewHaven : Yale University Press, 2002. ISBN 0300089473
[4] PAL, Leslie. Beyond Policy Analysis: Public Issue Management in Turbulent Times. Scarborough, Ont. : Nelson Thomson Learning, 2001. ISBN 0176219935.