neděle 22. prosince 1996

Aktualita 22.12.1996

     Vážení kolegové,
     ani jsme se nenadáli a máme tu zase Vánoce a s nimi
tentokrát poměrně dost dlouhé prázdniny. Mnozí z vás je možná
využijí k vylepšování svých školních počítačových sítí nebo
k přípravě na výuku v novém roce. Těm druhým si dovolím
připomenout, že by mohli své hodiny vylepšit účastí v některém
ze síťových projektů, jejichž přehled pravidelně zveřejňuji.
Projekty pro střední školy v konferenci str-skol@cesnet.cz a
projekty pro základní školy v konferenci
zs-skoly@it.pedf.cuni.cz. Všechny pak můžete včetně archivu
najít spolu s dalšími užitečnými informacemi na mé Web stránce.
     Vánoce jsou dobou, kdy se zamýšlíme nad uplynulým rokem a
děláme plány do budoucna. Jsou ale též dobou, kdy k sobě máme
navzájem poněkud blíže a jsme ochotni o něco více než jindy
pomáhat jeden druhému. Je to ten nejlepší okamžik, kdy bychom
se mohli zamyslet nad sociální problematikou v souvislosti
s blížící se revoluční změnou, kterou způsobí zavádění
technologií do vzdělávání.
     Posledně jsme diskutovali o tom, jak si někteří vizionáři
představují budoucnost. Mezi ty nejznámější patří pan Papert a
pan Gates, ale nejsou zdaleka sami. Jedním z těch, kdo
jako první přišel s myšlenkou, že škola je ve své nynější
podobě překonaná, byl nositel Nobelovy ceny Lewis J. Perelman
v knize School’s Out (New York: Avon Books, 1992). Pokusy o
reformování stávajících škol přirovnává k funkci Maginotovy
linie za 2.sv.v., na níž Francouzi spoléhali a Němci ji prostě
obešli. Tvrdí, že význam a sociální role vzdělávání dozná
v blízké budoucnosti takových změn, že mu budou věnovat velkou
pozornost přední politikové a největší firmy. Další nositel
Nobelovy ceny Arno Penzias si myslí, že vývoj poznání je již
tak rychlý, že dospělí v podstatě nemohou kontrolovat obsah
toho, co se mají jejich děti naučit. A podobně bychom mohli
pokračovat.
     Chtěl bych poděkovat všem, kdo přispěli svými názory do
minulé diskuze. Ujišťuji vás, že i v Americe se o této
problematice dost mluví, především v různých na vzdělávání
specializovaných konferencích. Z těchto diskuzí se začíná
vynořovat představa o vzdělávacím systému budoucnosti, který
bude fungovat na svobodném tržním principu a jehož životodárným
prostředím bude počítačová síť. Žáky a tím i peníze získá jen
ten, kdo bude poskytovat takové vzdělání, že se jeho absolventi
uplatní na trhu práce, jinými slovy budou schopni najít
zaměstnání. Nemusí se nám to líbit, a věřte, že i já patřím
k těm, kdo se zásadně brání cokoli dělat jen pro peníze. Na
druhou stranu je třeba přiznat, že dobře zavedený a fungující
trh má i své nesporné výhody. Minimalizuje nutnost státního
řízení a tím i protekcionářství a korupci. To znamená, že se
uplatní jen ti opravdu nejlepší a ti nejhorší zkrachují.
     Vím, že asi není příliš vhodné zrovna o Vánocích místo
hřejivých lidských slov o lásce k bližnímu mluvit o
konkurenčním boji mezi učiteli a o možnosti ztráty zaměstnání.
Jsem si ale docela jist tím, že většina z vás, když se
rozhlédne kolem sebe, nemá zatím obavy, že by u nás mohlo
v dohledné době k nějakým podobným změnám dojít. Dělám to jen
velice nerad, ale cítím potřebu vás z tohoto klidu vyvést.
Obzvlášť silně jsem ji pociťoval, když jsem nedávno předával do
konference STR-SKOL informaci o americké soutěži ThinkQuest pro
studenty a učitele z celého světa. Předmětem soutěžení jsou
výukově zaměřené WWW stránky ve vícejazyčných mutacích
účastníků. Nejzajímavější na celé akci je ale to, že na ceny je
od sponzorů vybráno víc než milion dolarů. Vítězní studenti
obdrží výhru formou příspěvku na další studium, učitelé
dostanou osobní šeky (blíže na
http://io.advanced.org/thinkquest/).
     Podívejme se teď konečně na sociální aspekty slibovaných
revolučních změn. Problém je v tom, že všichni nebudou mít
k novým formám vzdělávání stejný přístup. Ve Spojených státech
se mluví hodně o tom, jak zamezit opět se prohlubujícímu
rozdílu mezi různými etnickými skupinami obyvatelstva. Co se
stane s dětmi z těch nejhorších čtvrtí, kde není nejdůležitější
vzdělání ale hrubá síla.
     Ještě mnohem více se sociální problematikou zabývají
představitelé Evropské unie. Nedávno spatřil světlo světa
dokument, který byl již dlouho ohlašován a má jít počátkem
příštího roku ke schválení do Rady Evropy. Jmenuje se Green
Paper Living and Working in The Information Society: People
First (Život a práce v informační společnosti: lidé na prvním
místě)
(http://www.ispo.cec.be/infosoc/legreg/docs/peopl1st.html).
Opět je zde jednoznačně vyzdvižena klíčová úloha vzdělávání pro
příští vývoj společnosti směrem ke společnosti informační, jak
se poslední dobou nazývá to, k čemu směřuje vývoj lidstva.
Myslím, že se dá jednoznačně z tohoto materiálu poznat, že
v Evropském parlamentu má převahu sociální demokracie a že
v mnoha členských zemích je velká nezaměstnanost. Na každé
stránce se to jen hemží výrazy jako sociální solidarita, tvorba
nových pracovních příležitostí, respektování kulturních
odlišností apod. Dovolím si ocitovat alespoň jednu stěžejní
větu: „Informační společnost by měla být o lidech a pro lidi,
měla by být využívána lidmi k uvolnění síly informací, ne
k vytvoření nových nebo k posílení existujících rozdílů mezi
informačně bohatými a informačně chudými.“
     Takovéto ideály jsou opravdu krásné a moc by se chtělo jim
věřit. Pro nás, kteří jsme prošli komunistickou totalitou a
vědí, že vždy nějaké ty rozdíly existovat tak jako tak budou,
je to ale velice obtížné. Jsem spíše nakloněn dát zapravdu
tvrzení jednoho nejmenovaného pracovníka jedné známé a velice
úspěšné nadnárodní firmy o tom, že hnací silou pokroku i
podnikatelského úspěchu je sobectví a osobní hmotný prospěch
lidí.
     Aby snad nedošlo k mýlce. Já sám jsem také pro určitou
vlastní evropskou cestu k informační společnosti. Přál bych si
i to, aby v ní každý měl alespoň stejnou příležitost ke
vzdělávání. Mám jen trochu strach, abychom na začátku příštího
tisíciletí nezjistili, že jsme se pro samou snahu o zavedení
sociálních jistot pro všechny Americe nejen nepřiblížili, ale
ještě více vzdálili. Abychom nezjistili, že zatímco ve
Spojených státech bude mít každý zcela běžně možnost pracovat
s počítačovou sítí třeba ve veřejné (nebo školní) knihovně
zadarmo, u nás se budou stále zavádět jen další pilotní
projekty a přesvědčovat učitelé o nutnosti a výhodnosti využití
technologií, i přes jejich odpor. Bojím se, aby veškerá snaha
EU o rovnost přístupu k informacím nakonec neskončila s tím, že
počítač připojený do Internetu budou mít ty nejbohatší děti
doma a ostatní se k němu dostanou nanejvýš hodinu týdně při
výuce informatiky.
     Nemohu si pomoci. Porovnám-li zámořský přístup s tím
evropským (o našem nelze vůbec hovořit), mám obavy. Mluví-li
oni o revoluční reformě vzdělávání, jejímž výsledkem bude volný
trh vzdělávacích programů (kurzů), v Evropě se nejvíce mluví o
sociálních jistotách a tvorbě nových pracovních příležitostí.
Ani slovo o armádě učitelů, kteří nebudou schopni se v nových
podmínkách uplatnit. Jak známo, sociální jistoty nejsou
zadarmo. A tak se bojím, že na připojování knihoven a škol
rychlou pevnou linkou, což je asi ta nejlepší cesta, jak
umožnit přístup k síti všem, už nemusí zbýt dost peněz.
     Naštěstí však ani ten tržní princip neplatí beze zbytku
všude. Podívejte se třeba na mě. Většinu toho, co vidíte na
Internetu, dělám zadarmo. A nejsem zdaleka sám. V našem
školství se totéž dá zatím říci skoro o každém.
     Dovolte mi, abych vám závěrem popřál do nového roku, aby
vám nadšení, s kterým děláte svou práci vydrželo, aby vás pocit
dobře vykonané práce hřál dostatečně a abyste vydrželi. Zvláště
bych chtěl apelovat na ty schopnější z vás, kteří by byli
schopni se uživit i jinak, a mnohem lépe. Možná, že se ještě
dočkáme doby, kdy se budou chtít nezaměstnaní bankovní úředníci
stát učiteli, ale budou mít smůlu. Z dobrého učitele se
bankovní úředník stane snadno, nikoli však naopak.
     Jednou věcí jsem si ale docela jist. „Informační
společnost“ se již velice brzy stane oblíbeným heslem i našich
politiků. Přejme si společně, aby nezůstalo jen u slov.

                         PF 1997

pondělí 25. listopadu 1996

Aktualita 25.11.1996

     Vážení kolegové,
     mám pro vás další vydání Aktualit. Zvykl jsem si za poslední rok vás 
občas obdařovat svými úvahami, komentáři událostí ze světa nebo překlady 
zajímavých zpráv a dokumentů týkajících se využití technologií ve výuce. 
Velkým povzbuzením pro mě je, když občas něco z toho vyjde v některém 
časopise (nejčastěji v Computer Wordu), když vidím, jak stoupá počet 
návštěvníků mé Web stránky nebo když mi někdo občas dokonce osobně 
poděkuje.
     Mým dlouhodobým cílem je usměrňovat a podněcovat odbornou diskuzi o 
perspektivách a koncepci využívání technologií v našem školství. Musím však 
konstatovat, že právě toto se mi vůbec nedaří. Nevzpomínám si, že by 
některý z mých příspěvků vyvolal byť i mnohonásobně menší odezvu než 
problematika T602 nebo W95 v síti. Pokouším-li se tento fakt analyzovat, 
mám ten dojem, že příčinou je nejspíše to, že naše starosti jsou zatím 
přece jen ještě dost odlišné od těch zahraničních. Problémy, které řešíme, 
jsou spíše technické než filozofické a to není dobře. Pravda, bez vyřešení 
technických problémů to nepůjde, běžného učitele by však mělo daleko víc 
zajímat, jak má tu techniku uplatnit ve své práci.
     Slíbil jsem již víckrát, že se budu blíže věnovat i situaci u nás, ale 
moc se mi do toho nechce. Uvědomuji si totiž, že mé postoje jsou ovlivněné 
tím, že dosud všechna pracoviště, na kterých jsem ve školství pracoval 
(nyní již 4), byla zrušena, a jsem proto asi až příliš kritický. Nejspíš 
bude lepší, zůstanu-li prozatím raději v cizině.
     Jelikož se nevzdávám své snahy donutit vás k reakci, použiju tentokrát 
poněkud silnější kalibr. V Americe se rozmáhá diskuze na velice sugestivní 
téma: „škola je mrtvá“. Základem pro ní se stal statistický odhad, že do 
roku 2000 budou celou polovinu veškeré výuky zajišťovat technologie. Tato 
informace je nepochybně velice zajímavá pro firmy vyvíjející výukový 
software, je však zajímavá také pro učitele. Opět se vynořují otázky typu: 
„Budou učitelé nahrazeni počítači?“. Podobné otázky byly nastoleny 
v minulosti již vícekrát a byly dosud vždy vyřešeny jednoznačným „NE“. Dnes 
se však na tuto problematiku začíná mnoho lidí včetně i dost známých 
osobností dívat poněkud jinak. Jestliže se ještě nedávno hovořilo spíše o 
tom, že je třeba školství reformovat aby bylo moderní technologie schopné 
využívat, dospívají dnes někteří odborníci k závěru, že školu reformovat ve 
skutečnosti nelze. Veškeré snahy o zapojování moderních technologií prý 
končí tím, že škola si je přizpůsobí k obrazu svému a ne naopak. Zvláště o 
reformu školství zhora nemá prý smysl se pokoušet. Škola je jako živoucí 
organizmus, který zcela pochopitelně brání své životní prostředí.
     Reformu nakonec provedou děti samotné. Díky zdrojům informací, které 
budou mít k dispozici, brzy vlastními vědomostmi předčí učitele a určitě ho 
nebudou potřebovat na to, aby se ho ptaly na konkrétní fakta. Když to bude 
nutné zeptají se prostřednictvím sítě někoho, kdo zná odpověď. Neznamená to 
však, že vůbec nebudou potřebovat vedení. Budou jistě potřebovat někoho, 
kdo jim poradí jakým směrem by se jejich práce měla ubírat, někoho, kdo jim 
bude vzorem svými morálními vlastnostmi a kdo zasáhne, budou-li mít nějaké 
problémy. Jeho role bude natolik odlišná od náplně práce dnešního učitele, 
že začíná být diskutabilní, jestli má smysl ho vůbec tímto pojmem 
označovat. Podobnou otázkou je to, zda děti vůbec budou pravidelně docházet 
někam, co by se dalo označit pojmem škola.
      Asi nemá smysl si hrát se slovíčky. Jisté je však to, že vzdělávání 
čekají v blízké budoucnosti obrovské změny, že se nevyhnou nikomu z nás i 
to, že na ně nejsme vůbec připraveni. Připravovat by se měla celá 
společnost, nejen učitelé ale také rodiče, jejichž možnosti, důležitost a 
tím pádem i zodpovědnost za vzdělání svých děti bude stoupat.


     Jedním z vůdčích nositelů těchto myšlenek je světoznámý vědec, žák 
Jeana Piageta a autor jazyka LOGO Seymour Papert. Pro ty z vás, kteří se 
chtějí dozvědět více, jsem do Aktualit na své Web stránce zařadil jeho 
rozhovor z newyorským novinářem Davidem Bennahumem, který vyšel nedávno a 
byl motivován vydáním nejnovější Papertovy knihy The Connected Family 
(Spojená rodina).
     Vzhledem k tomu, že Papert není jedinou osobností, která má podobně 
radikální názory, určitě se k tomuto tématu brzy zase vrátím.


    
             Ing. Borivoj Brdicka               , __      , __
    Faculty of Education, Charles University   /|/  \    /|/  \
           Prague, Czech Republic               | __/ __  | __/ ,_
             bobr@mbox.cesnet.cz                |   \/  \_|   \/  |
           http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/        |(__/\__/ |(__/   |_/

neděle 17. listopadu 1996

Aktualita 17.11.1996

Vážení přátelé,
     právě jsem se vrátil z koncertu, který pořádala firma Software 602 pro
učitele a přátele školy, na němž bylo slavnostně pokřtěno a zdarma všem
zúčastněným předáno CD 602 pro ŠKOLY. Jsem ještě plný dojmů a nemohu si
odpustit vás s nimi neseznámit.
     Trochu jsme si v poslední době na přístup této firmy ke školám zvykli
a považujeme ho za úplně samozřejmý. Mnoho z nás se již o T602 vyjadřuje
dokonce velice pohrdavě, Wintext a Winbázi zavrhujeme, protože nám prý
jejich znalost nepomůže sehnat dobře placené místo u zahraniční firmy.
U nových 32-bitových aplikací dáváme přednost lokalizovaným cizím
produktům. Myslím, že je opravdu třeba se zamyslet nad tím, zda je náš
postoj správný.
     Klobouk dolů nad tím, jakým důstojným, inteligentním a kulturním
způsobem nám to pan inženýr Richard Kaucký, výkonný ředitel Software 602,
dal najevo. Žádné okázalé proslovy, žádné občerstvení, žádné pití. Jen
velice stručná zmínka o hodnotě toho, co každá škola dostává a pak jen
potrava duchovní.
     Účinkovali Petr Skoumal, Jitka Molavcová s Jiřím Suchým a Dismanův
rozhlasový dětský sbor pod vedením Jany Koubkové. Ten firma také
sponzoruje, a tak jeho nové CD k dárku přidala. Průvodcem byl pan Marek
Eben. Bylo-li cílem připomenout nám naše místo na kulturní mapě světa i to,
že se nám pořád, již přesně sedm let od „sametové“ revoluce, nedaří
uspokojivým způsobem obnovit náš kredit ve světě, myslím, že byl splněn.
     Já osobně plně sdílím starost pana Kauckého o osud našich dětí,
příslušníků národa Karla IV., Komenského a Karla Čapka. Budu citovat
z předmluvy ke sbírce esejí Člověk v síti, která nám byla spolu s CD
věnována a kterou najdete též na http://www.software602.cz a jako motto na
CD:
     „Na přelomu milénia ve vyspělých zemích zuří boj o vlastnictví knou
how, o ekonomický vliv, o trhy. Je to boj o to, čí děti budou pracovat
tvůrčím způsobem a budou rovnocennými partnery těm druhým a čí děti budou
závislé na tom, zda se v jejich zemi budou vyrábět výrobky „těch druhých“
či nikoliv. Obávám se, že naše země s obrovskou vnitřní zadlužeností
v infrastruktuře a ekologii není připravena, ani se systematicky
nepřipravuje, na tuto dlouhodobou poziční válku. Jsem si jist, že jako
rodiče se musíme snažit dát našim dětem nejen lásku a domov, ale také jako
občané trvat na tom, aby se možnosti vzdělání našich dětí stále
zlepšovaly.“
      Co k tomu dodat? Snad jen několik technických připomínek. CéDéčka
s programy jsou ve skutečnosti dvě. Teď jsme dostali první, které obsahuje
602 pro Internet a Winbasi 4.0. Druhé s dalšími 32-bitovými kancelářskými
produkty bude následovat za měsíc. Každá škola, která je nezíská jinak,
může požádat o jejich zaslání přímo firmu na adrese Software602 a.s.,
P.O.BOX 1, Pod Višňovkou 25, 140 00 Praha 4. A ještě jedna pozoruhodnost.
Všechny programy mohou všichni zaměstnanci školy i žáci používat legálně
též na svých domácích počítačích.
     Co říkáte? Nepodpoříme pana Kauckého? Já osobně si myslím, že by si to
zasloužil. Jsem přesvědčen, že ten, kdo nechce učit pouhé ovládání
počítače, ale především princip, může bez problémů používat produkty 602.
Ti, kteří ten princip dokonale zvládnou, budou jednou dělat šéfy. Zatím se
z mnohých našich absolventů stávají v lepším případě jen sekretářky.

     Dne 17. Listopadu 1996

   
             Ing. Borivoj Brdicka
    Faculty of Education, Charles University
           Prague, Czech Republic
             bobr@mbox.cesnet.cz
      http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/

neděle 10. listopadu 1996

Aktualita 10.11.1996

     Vážení přátelé,
     nemohu si pomoci, ale zdá se, že vlna zvýšeného veřejného zájmu
o využití moderních technologií ve školství nejen stále stoupá, ale také se
k nám neustále přibližuje. Jak víme, dospěli po Spojených státech a
Japonsku již i vedoucí představitelé Evropské unie k závěru, že naše
budoucí schopnost konkurence je přímo závislá na tom, jak dokážeme používat
nové informační technologie. Jsem přesvědčen, že již velmi brzy tento zájem
dorazí i k nám. Velice si přeji, aby u nás dosud praktikovaná strategie
zavádění samotného a jen čistě tržního prostředí i do školství tento proces
nebrzdila.
     Minule jsem vás upozorňoval na Akční plán pro evropskou vzdělávací
iniciativu "Vzdělávání v informační společnosti", který je součástí velké
kampaně Evropské unie, jejímž cílem je příprava občanů na život
v informační společnosti. Připomínám, že jeho úvodní část najdete
v Aktualitách na mé WWW stránce. Dnes jsem pro vás připravil upravený
překlad prvního článku z říjnového vydání elektronického měsíčníku Evropské
komise Trendy Informační společnosti č.59. Celý časopis můžete získat na
http://www.ispo.cec.be

             Ing. Borivoj Brdicka
   Faculty of Education, Charles University
           Prague, Czech Republic
             bobr@mbox.cesnet.cz
      http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/
===========================================================================

   Evropská unie se připojuje k celosvětovému trendu modernizace škol
   ------------------------------------------------------------------

     Zavádění nástrojů informační společnosti do školství v nejbohatších
zemích světa bylo v minulém roce značně urychleno.
     Tento trend je důsledkem zvyšujícího se významu využití multimédií ve
výukovém procesu a nutnosti přípravy příští generace na život v informační
společnosti.
     Vládou vedené iniciativy a pilotní projekty byly v Severní Americe,
Japonsku a v Evropě zavedeny na národní, regionální i lokální úrovni.
     K těm nejnázornějším příkladům patří plán amerických úřadů na
bezplatné připojení všech škol a knihoven do roku 2000, japonský plán na
vybavení škol 900000 ks. PC s připojením do sítě do roku 2000, německý
tříletý projekt "Školy v síti", dánský plán na připojení všech škol do roku
2000 a finská strategie "Výchova, vzdělávání a výzkum v informační
společnosti".
     Průmysl často podporuje iniciativy vlády formou spolupráce mezi
státním a soukromým sektorem. Je tomu tak například u anglického plánu
"Superdálnice ve vzdělávání" nebo u americké Společnosti pro financování
národních vzdělávacích technologií. Někdy průmysl zavádí své vlastní
iniciativy, jako třeba americká Výzva k technologickému vzdělávání, jejíž
hodnota byla 370 milionů dolarů.
     Existují významné rozdíly v dosažené úrovni. V roce 1995 byla do
Internetu připojena 1/3 amerických škol ale jen 5% škol japonských i škol
členských zemí Evropské unie (EU). Také uvnitř EU jsou značné odlišnosti.
Počet připojených škol se pohybuje od 2/3 ve Skandinávii, přes 15%
v Británii, až po 2% ve Francii a Německu a ještě méně ve východní Evropě.
     Jako příspěvek k posílení členských zemí EU přijala Evropská komise
2. října nový Akční plán "Vzdělávání v informační společnosti".
     Akční plán se zabývá propojením v EU již existujících školských sítí
i připojením zcela izolovaných škol. Pomůže také v oblasti školení učitelů
a přispěje ke zvýšení využívání výukových možností nových multimediálních a
síťových technologií.
     Akční plán též přispěje k vytvoření dostatečného množství uživatelů
s cílem podpořit vývoj evropského trhu výukových multimediálních produktů
a programů. Cílem je jednak podpořit evropské firmy vyvíjející výukové
programy, ale též pomoci vytvořit a rozšiřovat produkty podporující
myšlenku evropské vzájemnosti.
     Jako první krok připravuje Komise na 16.-17. prosince konferenci
nazvanou "Cesta k evropské elektronické síti škol".
     Existence silného evropského průmyslu má klíčový význam pro rychlý
růst trhu multimediálních výukových aplikací. Může také přispět k zachování
a posílení evropské kulturní identity tak, že nabídne uživatelům produkty,
které budou vyhovovat rozdílným evropským kulturním i jazykovým potřebám.

středa 30. října 1996

Vzdělávání v informační společnosti

Vzdělávání v informační společnosti
Akční plán pro evropskou vzdělávací iniciativu
(1996 - 1998)

zpráva
pro Evropský parlament, Radu Evropy,
Ekonomický a Sociální výbor a Výbor pro regiony
(předneseno panem Cressonem a panem Bangemannem
se souhlasem pana Flynna)


SHRNUTÍ

Akční plán „Vzdělávání v informační společnosti“ je určen k posílení různých národních a místních aktivit zaměřených na připojení škol do komunikačních sítí, školení učitelů a vývoji produktů, které budou vyhovovat pedagogickým potřebám. Je to reakce Evropské komise na požadavek vznesený na zasedání Evropského parlamentu ve Florencii v červnu 1996, jež měl zvýšit zájem o školství v souvislosti  se schválením Dohody o zaměstnanosti. Naplňuje také závěry Rezoluce o výukových programech a multimediích a doporučení zprávy Vědeckovýzkumné pracovní skupiny „Výukové programy a multimédia“.

Akční plán se týká především základních a středních škol, jejichž potřeba technologií by měla být uspokojena především. Otázky spojené s odborným vzděláváním budou řešeny v další zvláštní zprávě.

Hlavní záměry iniciativy

- Urychlit vstup škol do informační společnosti pomocí nového způsobu jejich spojení se světem
- Podpořit  co nejširší využívání výukových multimédií v praxi a zvýšení úrovně uživatelů, produktů i služeb.
- Posílit evropský vzdělávací systém pomocí nástrojů informační společnosti a zároveň rozvíjet kulturní a jazykovou různorodost.

Navrhované čtyři hlavní směry iniciativy

- Zavedení vzájemného propojení regionálních a národních školních sítí

Návrh: postupné spojování existujících místních, regionálních a národních sítí i izolovaných škol, experimentování s inovovaným výukovým prostředím využívajícím nové technologie a formování nových do sítě připojených a multimédia využívajících tříd.

- Posilování evropských zájmů při vývoji a rozšiřování obsahu výuky

Návrh: spolupráce s tvůrci multimédií, televizními stanicemi a všemi dodavateli školských výrobků i služeb.

- Zavedení školení a další podpory učitelů a školitelů v oblasti integrace technologií do výukových metod

Návrh: zřízení informačních a síťových vzdělávacích center pro učitele a školitele, za účelem rozšiřování doporučených výukových postupů.

- informování všech zúčastněných o výukových možnostech, které umožňuje audiovizuální vybavení a multimediální produkty

Návrh: vytvoření fóra pro výměnu informací na Internetu i rozšiřování informací tradičními způsoby (letáky, radiové a televizní vysílání, konference).

Financování:
výzva veřejnému i soukromému sektoru

- Maximálně využívat všech stávajících vývojových programů (Media II, Info 2000), vzdělávacích programů (Socrates, Leonardo da Vinci) a vědeckých programů (aplikace telematiky, informačních technologií a socioekonomického výzkumu) prostřednictvím spojených a koordinovaných návrhů na projekty.
- Zlepšit soustavnou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem za účelem dosažení takového vybavení škol, jaké potřebují.
- Povzbudit zapojení občanů a objevování talentů organizováním různých akcí a kampaní ve spolupráci se školami, podniky připravujícími multimédia a firmami zabývajícími se sítěmi.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Toto je úvodní část 22 stránkové zprávy, kterou nebudu celou překládat. Shrnutí však poměrně dost přesně vystihuje, o co ve zprávě jde. Celou ji můžete získat v několika jazykových mutacích na bruselském serveru EU (http://www.ispo.cec.be/). Musím vás také upozornit na to, že můj překlad rozhodně nelze považovat za směrodatný. Všem, kdo ho budou mít chuť oprávněně kritizovat, se předem omlouvám. Třeba se u nás najde někdo, kdo ji nejen dokonale přeloží, ale i uvede v život.

úterý 29. října 1996

Aktualita 29.10.1996

Poslední týden byl tak bohatý na události, že skoro ani nevím, kterou
si vybrat dřív.
Od Reutera jsem se dozvěděl, že prezident Clinton v jednom ze svých
nejnovějších předvolebních vystoupení oznámil další urychlení připojování
škol na vysokorychlostní Internet. Slíbil, že zajistí ve fiskálním roce
1998 500 milionů dolarů, které budou pro tyto účely použity. Všechny školy
budou mít přístup do Internetu zdarma. V Americe se teď velice živě
diskutuje o tom, kdo to zaplatí. Jenže o Americe jste toho ode mne slyšeli
již dost.
Posledně jsem se začal věnovat trochu více tomu, co se nás
bezprostředně týká. Citoval jsem z projevu komisaře EU Flynna. Doufám že
zaujal i vás. Při své snaze najít zmiňovaný  a dosud, zdá se, ještě
neexistující Green Paper, našel jsem alespoň, v projevu též zmiňovaný,
Akční plán  EU pro období 1996 - 98 "Vzdělávání v Informační společnosti".
Je to natolik zajímavé čtení, že jsem se rozhodl z něj alespoň úvodní část
přeložit a umístit ji na svou Web stránku do Aktualit. Rozhodně vám
doporučuji se na ní podívat.
Jenže poslední týden byl neobyčejně bohatý na události i u nás doma.
Invex sám o sobě se stává jedním z nejvýznamnějších evropských veletrhů.
Letos ho navíc firma Microsoft využila k oznámení dalšího daru českým
školám. Byl jsem u toho, a tak mohu vyprávět.
Hlavní událostí bylo slavnostní podepsání smlouvy mezi Microsoftem a
MŠ v úterý 22.10. v Rotundě brněnského Výstaviště. Původně se měl dostavit
sám pan ministr. Bohužel se na poslední chvíli omluvil, a tak jsme se
museli spokojit s panem náměstkem Ondráčkem.
Nejedná se vlastně o smlouvu novou, ale pouze o dodatek k dva roky
staré smlouvě. Podle něj může každá škola zapojená do projektu SELECT
(používající a legálně vlastnící produkty Microsoftu) získat jeho
prostřednictvím server Windows NT 4.0 a vývojové nástroje (Visual Basic,
Visual C++) za symbolickou 1 Kč. Jediné, k čemu se ministerstvo zavazuje,
je poskytnout přehled o školách, které tuto možnost využily.
Slavnostní akt se samozřejmě odehrál za přítomnosti novinářů,
televizních kamer a fotografů. Byly projevy, bylo předvádění práce s
produkty Microsoftu v improvizované školní počítačové učebně přímo na
pódiu, byla diskuze a byla značná kritika současného stavu využívání
technologií v našem školství. Pak následovala konference „Uplatnění
moderních informačních technologií v Českém školství“, na níž se probíraly
technické parametry nových produktů Microsoftu.
Musím přiznat, že tyto produkty jsou většinou k tomu, k čemu byly
stvořeny, velice dobře použitelné. Sám je používám a budu nejspíš používat
i v budoucnu. Jediné z čeho mám strach, je to, jak by se firma Microsoft
mohla chovat v okamžiku, kdy bude mít úplný monopol na systémové SW
prostředky. Nejsme přece tak naivní, abychom si mysleli, že to Microsoft
dělá pouze z humanitárních důvodů. Cílem tohoto „daru“ je ve skutečnosti
především úplná likvidace konkurence na trhu systémového a síťového SW.
Kdyby se to povedlo, budeme platit. Podobná snaha je nepochybně zcela
legitimním cílem každé firmy v prostředí, kde funguje normálním a zdravým
způsobem tržní ekonomika. Veřejnost v čele s vládou se pak stará o to, aby
žádné monopoly nevznikaly. Je to totiž v zájmu celé společnosti.
Chtěl bych se v této souvislosti zmínit ještě o projevu pana náměstka
Ondráčka. Prohlásil, že ministerstvo využití moderních technologií plně
podporuje a je otevřeno jednání i s jinými firmami. Microsoft však prý byl
první a zatím jedinou firmou, která měla o uzavření smlouvy s ministerstvem
zájem a nabídla tak zajímavé podmínky. Pan náměstek již ve svém projevu
předpokládal, že tomuto tvzení asi nebudou chtít všichni věřit. Musím
přiznat, že k nim patřím i já. Škoda, že pan náměstek odešel ze sálu ještě
před zahájením diskuze. Byl bych se ho zeptal, zda již ví o tom, že firma
Software 602 začne 17. listopadu slavnostně a, jak je jejím zvykem, zdarma
předávat českým školám CéDéčka s nejnovějšími verzemi jejich (již 32
bitových) produktů, a to včetně 602 pro Internet, který se pokouší řešit
všechny problémy s připojením stávajících počítačových učeben. Kdybych
mohl, určitě bych se ho ještě zeptal i na to, jaký je postoj ministerstva
ke Středisku multilicencí, které hájí zájmy Microsoftu konkurujících firem
(Novell, Corell, IBM apod.) a je vlastně součástí ministerstvem přímo
řízené organizace (Dům zahraničních styků).
Pan náměstek se ve svém projevu dotkl i našeho vztahu k Evropské
unii. Zmínil se o projektech, do kterých jsme zapojeni i o Akčním plánu
"Vzdělávání v Informační společnosti". Žádné konkrétní závěry, z kterých by
se dala odvodit naše vlastní koncepce však neučinil. Bojím se, že nebudeme-
li schopni se sami aktivně poprat s problémy, které nová informační
společnost přináší, budeme i v budoucnu nuceni přijmout v rámci EU roli
chudého příbuzného, kterému je třeba pomáhat. Jsem přesvědčen o tom, že
našim západním sousedům by tento stav docela vyhovoval.
Pro dnešek by to snad už mohlo stačit.

čtvrtek 24. října 1996

Zpráva z konference

Uplatnění moderních informačních technologií v Českém školství

          Dne 22.10.1996 jsem se účastnil výše zmíněné konference, kterou pořádala firma Microsoft společně s Ministerstvem školství. Akce se konala v rámci zahájení veletrhu INVEX s cílem získání pokud možno co největší publicity pro podpis dodatku ke smlouvě mezi Microsoftem a MŠ.
          Předmětem této smlouvy je možnost pro školy všech typů získat poslední verzi systémového síťového  serveru Microsoft Windows NT 4.0 prostřednictvím prodejců pověřených zabezpečováním programu SELECT pro školství za symbolickou 1 Kč. Tato možnost bude platit do jara příštího roku.
           Původně se měl slavnostního podpisu zúčastnit i pan ministr. Na poslední chvíli se však omluvil. Za ministerstvo smlouvu podepisoval pan náměstek Ondráček, který měl též oficiální projev. V něm zdůraznil, že ministerstvo využívání technologií všemožně podporuje a je připraveno jednat i s jinými firmami, které budou ochotny školám v této oblasti pomáhat. Pak následovaly projevy a vystoupení představitelů firmy Microsoft a dalších účastníků konference převážně učitelů z praxe, kteří již v současné době produkty této firmy běžně používají. Po každém vystoupení byla krátká diskuze.
        Musím bohužel konstatovat, že naprostá většina účastníků diskuze i přednášejících vyjádřila nespokojenost se současným stavem využívání technologií v našem školství. Kritika byla určena ministerstvu, ale hlavně pedagogickým fakultám, jmenovitě naší. Většina přítomných se shodla v tom, že schopnost pracovat s informačními a komunikačními technologiemy patří neoddělitelně k základním dovednostem, bez nichž nemůže nikdo v právě vznikající informační společnosti uspět. Proto by měla být též integrální součástí profesní způsobilosti každého učitele. Dnes již není důležité pouze vybavování škol další technikou. Nejdůležitějším úkolem se stává vzdělávání učitelů v tomto oboru. A to je zatím považováno za velice nedostatečné.
        Druhá část konference byla věnována předvádění nejnovějších verzí produktů firmy Microsoft včetně možností jejich uplatnění ve školách.

          V Praze dne 24.10.1196


                                                                                   Ing. Bořivoj Brdička
                                                                               Katedra technické výchovy

pondělí 21. října 1996

Aktualita 21.10.1996

     Vážení kolegové,
     slíbil jsem vám minulý týden, že se budu zabývat perspektivami vývoje 
využití technologií ve vzdělávání z evropského pohledu. Dosud jsem se při 
svém pátrání zaměřeném hlavně na získávání informací o podpoře, kterou 
mají vzdělávací technologie v cizině, zabýval hlavně Amerikou. Myslím, že 
je to odůvodněné. Jsou prostě nejdále. Zároveň jsem však dospěl též k 
přesvědčení, že by nebylo rozumné přebírat americké metody beze zbytku a 
vyslovil jsem přání, aby náš evropský přístup byl poněkud odlišný. Dříve, 
než se vyjádřím k naší domácí situaci, chtěl bych vám přiblížit současný 
stav vývoje této problematiky v Evropské unii. Myslím, že nejlépe tento 
účel splní projev evropského komisaře pro sociální politiku Pádraiga 
Flynna, který pronesl při příležitosti zahájení konference zaměřené na 
spolupráci evropských univerzit v oblasti technologií v Dublinu dne 
1. července 1996. Projev nebudu překládat celý. Vyberu jen podstatné části. 
Pro zájemce přikládám originální verzi. Další podrobnosti najdete na 
http://www.ispo.cec.be/.
     Ještě připomínám že skutečně českou verzi i s diakritikou naleznete 
na mé WWW stránce v Aktualitách.


             Ing. Borivoj Brdicka               , __      , __
   Faculty of Education, Charles University    /|/  \    /|/  \
           Prague, Czech Republic               | __/ __  | __/ ,_
             bobr@mbox.cesnet.cz                |   \/  \_|   \/  |
           http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/        |(__/\__/ |(__/   |_/


--------------------------------------------------------------------------
                   DUBLIN CITY UNIVERSITY KONFERENCE
   Spolupráce mezi evropskými univerzitami v oblasti výpočetní techniky
                 Hlavní projev komisaře Flynna
                          1. července 1996
--------------------------------------------------------------------------
Dámy a pánové,


     Jsem velice potěšen, že jsem dnes zde a zahajuji tuto velice 
důležitou konferenci.
     Jsem zvláště potěšen, že zde mohu být, protože tato konference se 
zabývá dvěma tématy, které mají klíčový význam pro Evropu při přechodu do 
příštího století. Je to vývoj informační společnosti a vývoj vzdělávací 
společnosti.
     Dámy a pánové, stojíme dnes tváří v tvář výru technologických změn. 
Zavádění nových informačních a komunikačních technologií mění způsob 
našeho života, práce i her. Mění způsob jakým se učíme. A to je právě to, 
čemu se potřebujeme učit.
     Toto jsou ty základní změny. Změny, které naší společnosti přinášejí 
na jedné straně obrovskou příležitost, na straně druhé značná rizika. 
Změny, které si nemůžeme dovolit ignorovat.
     Již nějaký čas pracuje Evropská komise na materiálech, které pomohou 
připravit Evropu i její obyvatele na tyto změny.
     Před dvěma lety připravila skupina expertů pod vedením mého kolegy 
komisaře Martina Bangemanna pro zasedání Rady Evropy na Korfu zprávu, 
která byla nazvána Bangemannovou zprávou. Ta volala po rychlém posunu 
směrem k informační společnosti v Evropě argumentujíc tím, že zavedení 
informačních technologií do našich organizací a institucí je rozhodující 
pro další vývoj a ekonomický růst v Evropě.
     Komise odpověděla na tuto výzvu schválením akčního plánu: Evropská 
cesta k informační společnosti jako praktické uskutečnění mnoha doporučení 
Bangemannovy zprávy.
     Tento akční plán zavedl jednotný základní popis technologických, 
ekonomických a regulačních opatření, které nás tímto procesem změn budou 
provázet. To, co já považuji na tomto akčním plánu za nejdůležitější, je 
potřeba vytvoření dostatečného prostoru pro vlastní iniciativu obyvatel 
Evropy a též definování potřebných sociálních změn v budoucí informační 
společnosti.
     Toto vše jsem měl na paměti, když jsem v minulém roce zřídil skupinu 
expertů na nejvyšší úrovni, jejímž úkolem je zkoumat vliv informační 
společnosti na lidi a navrhnout Komisi nejvhodnější postup, aby tyto změny 
byly k prospěchu nás všech.
     Tato skupina nyní publikovala svou úvodní zprávu - Budování evropské 
informační společnosti pro nás pro všechny. Závěrečná zpráva s konkrétními 
doporučeními bude následovat do konce tohoto roku. Sama Komise připravuje 
v krátkém čase vydání základního doporučení (Green Paper) určeného k 
popisu sociální politiky pro budování informační společnosti v Evropě.
     Význam poselství, které bude obsaženo v tomto doporučení, bude hlavně 
v tom, že nesmíme být pouze pasivními pasažéry v tomto procesu změn. 
Můžeme a musíme chápat nutnost technologických změn jako svou vlastní 
potřebu. Je třeba, abychom očekávali, že tyto změny umožní všem Evropanům 
přístup ke znalostem, užitečné práci a seberealizaci v této rychle se 
měnící společnosti.
     To mě přivádí mému dnešnímu hlavnímu tématu.


                 Informační společnost bude společností vzdělávací.


     Vzdělávání v informační společnosti bude důležité ze dvou důvodů.
     Za prvé bude umožňovat lidem osvojovat si nové schopnosti a používat 
nástroje informační společnosti (počítače, multimediální systémy, Internet 
a Intranet), jež zase zpětně podstatně zvýší možnosti se učit.
     Za druhé, vzdělávání - a experti zdůrazňují celoživotní vzdělávání - 
je základem pro schopnost každodenního zacházení s informacemi a pro 
jejich zpracování do podoby užitečných vědomostí.
     Zkrátka, změní se nejen to, co se učíme, ale hlavně jak se učíme. 
Podstatou je celoživotní vzdělávání. Od teď se musí zvyšování vědomostí 
stát nedílnou součástí domova, školy i zaměstnání.
     Bude třeba aby pracovní síla budoucnosti byla mnohem přizpůsobivější 
a mnohem schopnější než ta dnešní.
     Ale nezapomeňte, že podstatná část pracovních sil budoucnosti je na 
trhu práce již nyní. Proto současné formální ohraničení výukového procesu 
musí být změněno. Je třeba odstranit bariéru mezi školstvím a ostatními 
poskytovateli vzdělání. To znamená zásadní změnu struktury školství a 
vzdělávacího systému.
     Univerzity jsou předurčeny k tomu, aby v tomto procesu hrály klíčovou 
roli. Je třeba nových kurzů, nových osnov, nové infrastruktury a dalších 
nových zdrojů aby se vzdělávací společnost stala skutečností. Nové 
technologie se stávají obojím - nástrojem vzděláváni i předmětem studia.
     Je jasné, že technologické vzdělání zahrnuje obrovské množství látky 
i možných přístupů. Dny jednotného způsobu výuky práce s počítači jsou již 
za námi. Rychle se vynořují nové a nové předměty. Počítače, multimédia, 
sítě a hry jsou typickými předměty studia i zdroji informací. Také ale 
vyvolávají potřebu zcela nových výukových metod.
     Paradoxně počítače a jejich programy staví učitele (v angličtině též 
ve významu vychovatel) opět do role, která odpovídá původnímu významu toho 
slova - někdo, kdo vede, někdo, kdo provází studenta mořem nových 
neznámých informací
     Jedním z výsledků spolupráce a výměny materiálů i názorů mezi experty 
z celé Evropy mohou být doporučené jednotné evropské technologické kurzy 
jako živoucí výsledek pokroku ve vývoji osnov v této oblasti. A k tomu 
může významnou měrou přispět i tato konference.


     Dovolte mi skončit s přáním, aby vaše konference byla úspěšná a 
produktivní.


     Děkuji.

pondělí 14. října 1996

Aktualita 14.10.1996

                     Pohled na třídu 21. století
                            Russell Smith


     Otázka: Jak si myslíte, že bude třída 21. století vypadat ve 
skutečnosti?


     Dobře vybavená třída 21. století bude plná multimediálních obrázků a 
zvuku (vše bude řízeno k prospěchu žáka, žádný chaos). Na velkém 
promítacím třídním zařízení i na monitorech zabudovaných v lavicích bude 
možno sledovat satelitní televizní programy a provozovat videokonference. 
Chytré multimediální programy dovolí studentům pracovat svým tempem se 
současnou kontrolou dosažených výsledků. Učitelé budou moci sledovat 
práci studentů prostřednictvím počítačové sítě a budou mít možnost mluvit 
s nimi prostřednictvím komunikačního systému využívajícího lehká 
sluchátka s mikrofonem.
     Satelitní nebo kabelové připojení do Internetu dovolí studentům číst 
a studovat nové poznatky mnohem dříve, než by bylo možno vydat klasickou 
učebnici. Státní a národní testy (v USA jednotné, povinné a písemné) se 
budou dělat na počítači, budou centrálně a objektivně vyhodnoceny a během 
krátkého času vráceny zpět do školy i s výsledky. Bude se stále používat 
i subjektivní zkoušení, avšak známky budou též zpracovávány elektronicky 
pro usnadnění závěrečného hodnocení.
     Vysvědčení bude předáváno rodičům elektronicky pomocí Internetu 
(zašifrované kvůli bezpečnosti). Učitelé budou moci stejným způsobem 
posílat rodičům i dílčí průběžné výsledky. V dobře vybavené třídě 21. 
století se počítače stanou nedílnou součástí výuky.


     Otázka: Jaká bude role učitelů a jakou budou potřebovat přípravu, 
aby byli schopni efektivně pracovat v této třídě 21. století?


     Učitelé budou potřebovat soustavné a co nejpokrokovější školení v 
použití technologií. Příprava místních specialistů na výukové technologie 
(učitelů učitelů)se stane velice důležitá, protože počet učitelů, kteří 
budou toto školení potřebovat, značně přesáhne možnosti těch několika 
expertů, jimiž disponují státní a federální úřady v současnosti. 
Technologiemi dobře vybavené školské obvody budou zaměstnávat 
koordinátory, techniky, specialisty na sítě a na distanční vzdělávání, 
školitele Internetu a specialisty na vybavování novými technologiemi.


     Otázka: Jak budou školy takové třídy financovat?


     Většina z nich bude usilovat o uspokojení stoupající potřeby 
technologií. Ty obvody, které budou pokračovat ve financování Internetu 
stejným způsobem, jako by to byl toaletní papír, se budou stále více 
vzdalovat obvodům dobře vybaveným. Soukromé i veřejné školy budou pod 
velkým tlakem. Ony jsou tím, kdo to bude muset nakonec zaplatit. 
Financování ze státních, federálních i místních zdrojů se nijak 
dramaticky nezvýší proti současné úrovni, protože to by znamenalo růst 
daní. Zvláštní granty od velkých soukromých firem mohou poněkud pomoci, 
ale přesto financování nových technologií zůstane i nadále velice 
obtížným úkolem.


     Otázka: Jaký bude důsledek pro společnost, místní ekonomiku a 
samozřejmě pro naše děti?


     Důsledek je ten, že školy, které budou investovat a budovat třídy 
21. století budou produkovat nejlepší studenty v zemi. To neznamená, že 
by nemohli vynikající studenti pocházet také z chudých obvodů, ale 
většina dobrých absolventů bude pocházet z dobře vybavených škol. Význam 
vybavení či nevybavení školy technologiemi bude úměrný tomu, jak moc 
budou zaměstnavatelé v příštím století potřebovat technologií znalé 
zaměstnance.
     V oblasti technologií vznikne mnoho nových pracovních příležitostí a 
jejich znalost bude potřebná i ve většině starých. Jen absolventi dobře 
vybavených škol budou schopni se uplatnit v těchto nových oborech. Špatně 
vybavené školy budou produkovat absolventy, kteří se uplatní nanejvýš 
jako dělníci a budou začínat na nejnižším okraji společnosti. Přežijí jen 
ti nejlépe připravení.


     Russell Smith   rssmith@tenet.edu   rssmith@camalott.com
       technologický poradce, certifikovaný učitel, novinář
     http://www.camalott.com/~rssmith (upraveno pro Netscape)


--------------------------------------------------------------------------
     To, že jsem pro vás tento článek přeložil (jako obvykle ne doslova), 
ještě nutně neznamená, že zcela se vším, co je v něm napsáno, bezvýhradně 
souhlasím. Problémy v něm načrtnuté však jsou určitě dost závažné a mělo by 
se o nich diskutovat i u nás, a to i přesto, že náš evropský přístup snad 
bude trochu odlišný. Rozhodně bych si přál, aby byl a mám v úmyslu se právě 
k našemu vlastnímu přístupu v nejbližší době vrátit.
     Přijměte tento příspěvek jako mou reakci na téma T602. Musím 
konstatovat, že ani mě příliš úroveň a vytrvalost naší diskuze v konferenci 
STR-SKOL na toto téma neuspokojuje.
     Zdraví


             Ing. Borivoj Brdicka               , __      , __
    Faculty of Education, Charles University   /|/  \    /|/  \
           Prague, Czech Republic               | __/ __  | __/ ,_
             bobr@mbox.cesnet.cz                |   \/  \_|   \/  |
           http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/        |(__/\__/ |(__/   |_/

úterý 17. září 1996

NetDay96

Mnozí z vás si asi vzpomenou na zprávu doplněnou fotografií, kterou
vydaly tiskové agentury 9. března tohoto roku. Prošla dokonce i naším
tiskem a diskutovalo se o ní i v konferenci STR-SKOL. Pan prezident
Clinton toho dne osobně natahoval kabel do jedné kalifornské školy, aby ji
připojil do Internetu. Jsem přesvědčen, že vás budou zajímat i další
podrobnosti tím spíše, že to nebyla akce náhodná a ukončená. Má totiž
předem neočekávané pokračování.
9. březen 1996 byl vyhlášen po celé Kalifornii jako Den sítě
(NetDay). Pan prezident Clinton i víceprezident Gore, který je, jak známo,
velkým přívržencem moderních technologií, celou akci sice významným
způsobem podpořili (prezidentské volby jsou za dveřmi), jejími hlavními
organizátory však byly kalifornské soukromé počítačové firmy.
Původně s myšlenkou propojení všech kalifornských škol přišel v roce
1994 pan Kaufman, ředitel informačních služeb rozhlasové stanice KQED
v San Franciscu. Jako bývalého učitele, který navíc procestoval téměř celý
svět, ho velice trápila zvětšující se propast mezi technologickým
vybavením soukromých firem a škol, zvláště když si uvědomil, jaké možnosti
celosvětové spojení škol přináší. Podařilo se mu zrealizovat státem
financovaný, dobrovolníky a firmami podporovaný pětiměsíční pilotní
projekt připojení 150 škol. Nazval ho Parents' Electronics Playground
(Rodičovské elektronické hřiště) zřejmě proto, že těmi dobrovolníky byli
většinou rodiče. Projekt byl neobyčejně úspěšný, a tak začal uvažovat
o jeho pokračování. V době (na jaře 1995), kdy žádal stát o další nemalou
finanční částku, vložil se do celé akce pan Gage spoluzakladatel firmy Sun
Microsystems a ředitel jejího vědeckého oddělení. Pan Gage si nový projekt
prostudoval a rozhodl se ho trochu pozměnit. Tou dobou již nebyla
politická situace financování školských síťových projektů zdaleka tak
příznivě nakloněna jako na počátku Clintonova funkčního období, kdy se
víceprezidentu Gorovi podařilo získat 1 miliardu dolarů navíc ze státního
rozpočtu na posílení národní informační infrastruktury. Pan Gage ovšem
velice dobře věděl, jak moc potřebuje pan prezident reklamu před blížícími
se volbami. Navrhl proto takovou úpravu projektu na připojení
kalifornských škol, aby stát nemusel platit vůbec nic. Cílem mělo být
připojení celých 20% všech učeben v celém státě pevnou linkou včetně
školení učitelů a zřízení školního WWW serveru. Prvním a nejdůležitějším
místem byla všude školní knihovna. To, co se mu nakonec skutečně podařilo,
je téměř neuvěřitelné.
Získal nejprve podporu pana prezidenta. Ten osobně na podzim 1995
vyhlásil datum konání kalifornského Dnu sítě na 9. březen příštího roku
a vyzval školy, firmy a dobrovolníky k účasti na něm. Tak se stala účast
na této akci věcí společensky nevyhnutelnou a pro firmy prestižní
záležitostí. Do organizování se samozřejmě zapojily i státní školské
orgány, především kalifornský školský úřad.
První, co Gage po ohlášení akce udělal, bylo zřízení WWW serveru na
její podporu. Přitom hodně pomohla firma Cisco. Jeho hlavním posláním
bylo, kromě poskytování základních informací, umožnit lidem v okolí
jednotlivých místních škol diskutovat a tak celou akci bez nesnází
připravit. Protože zde měla každá škola vyhražené své vlastní místo, bylo
na první pohled krásně vidět, kdo se snaží a kdo nedělá pro přípravu vůbec
nic.
Na přípravě se nakonec podílely stovky firem a kolem 50 tisíc
dobrovolníků z řad učitelů, techniků, školitelů a dalších. Bylo nataženo
přes 2 miliony metrů kabelu (nový vysokorychlostní telefonní kabel
označovaný Category 5), který komletně hradili sponzoři. Jestliže měla
dříve ze 13 tisíc kalifornských škol připojení k síti pevnou linkou jedna
osmina, během jediného dne se tento počet zvýšil na jednu čtvrtinu. Přitom
byla v každé škole typicky připojena vždy knihovna a pět nejbližších
učeben. Myslím, že tato čísla hovoří za vše a že téměř není, co dodat.
Snad jen to, že úspěch byl tak velký, že se v říjnu bude konat tentokrát
již celoamerický NetDay96. Bližší podrobnosti najdete na
http://www.netday96.com/.
Kdyby snad někomu přišlo líto, že něco podobného se u nás nekoná,
vězte, že v současné situaci by nám asi ani případný a těžko očekávatelný
zájem pana prezidenta, vlády nebo ministerstva školství nebyl asi moc
platný. Naše současná informační infrastruktura dovoluje připojit pevnou
linkou jen školy v nejbižší blízkosti některého z poskytovatelů přístupu
do Internetu nebo pražského metra, kde již byly kabely s dostatečnou
kapacitou nataženy. O ceně takového připojení raději nehovořím. Všichni
ostatní se budou zatím muset spokojit s komutovaným (modemovým) přístupem
a se službami našeho, v této oblasti zatím monopolního, Telecomu. I tento
způsob se však dá ve výuce využít. S jeho cenami pro školy by se jistě
něco dělat dalo!


Ing. Borivoj Brdicka
Pedagogical Faculty, Charles University
Prague, Czech Republic
bobr@mbox.cesnet.cz
http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/