pondělí 16. prosince 2019

Spomocníkův zpravodaj 191216

Vážení přátelé

Za poslední měsíc došlo k výrazným posunům v tom, jak rozumím snahám ministerstva realizovat tzv. "malou" revizi ICT v RVP ZV (k 1.9.2021) ještě před tou "velkou" (k 1.9.2023), která má být již plně v souladu se Strategií 2030+. Vypadá to, že se ani moc nepočítá se součinností ostatních oborů, což byl právě ten problém, který jsem do nedávna považoval vzhledem k současné transformaci našich ústavů do NPI za neřešitelný. Tato malá revize, jak se teď zdá, jen přidá informatice několik disponibilních hodin, aby mohla integrovat informatické myšlení tak, jak to navrhuje projekt PRIM. Z toho, co zbyde z digitální gramotnosti se provizorně vytvoří průřezové téma, které bude moci každá škola učit podle svých možností (podobně jako dnes mediální výchovu). Tato cesta je možná díky tomu, že náš ICT panel intenzivně pracuje (bez ohledu na transformaci ústavů) a má připravený aktuální přehled očekávaných výstupů učení.
Malá revize jasně ukazuje, že zodpovědní činitelé konečně chtějí řešit problém dávno zastaralé výuky informatiky, na nějž poukazujeme již dobrých 10 let, a který měl být řešen Strategií digitálního vzdělávání z roku 2014. Jenže tato malá revize má bohužel i některé nepřehlédnutelné problémy:
  1. Jde principiálně proti duchu Strategie 2030+, protože místo snižování objemu učiva (OVU) tento objem navyšuje.
  2. Nutí školy upravovat ŠVP v situaci, kdy má v roce 2023 dojít k mnohem radikálnějším změnám.
Řekl bych, že lze očekávat poměrně velkou kritiku, což je opravdu velká škoda, protože tu revizi nutně potřebujeme. Podle mého názoru by hodně pomohlo, kdybychom:
  1. Malou revizi již teď během dokončovacích prací maximálně sladili se Strategií 2030+ (zdůraznění možné individualizace jako nástroje snižování rozdílů, vyšší autonomie žáka jako podmínka kompetenčně orientované výuky).
  2. Prodloužili dobu náběhu povinné realizace malé revize do 1.9.2023, což by umožnilo těm školám, které mají s malou revizí problém (nejsou např. zapojeny do experimentálního ověřování v rámci projektů PRIM a PRDG) připravovat rovnou ŠVP odpovídající revizi velké.
  3. Již od tohoto okamžiku začali všechno dělat tak, abychom to pak mohli bez větších úprav použít i pro velkou revizi (to se bohužel asi nepodaří u DG jako průřezového tématu).
Zůstává pro mě velkou neznámou, jak a kdy budou v novém NPI opětovně zahájeny pozastavené práce na velké revizi RVP. Je zjevné, že se to neobejde bez intenzivní součinnosti metodiků všech oborů s metodikem (a panelem) ICT. Bude opravdu zajímavé sledovat, jak se podaří integrovat digitální problematiku do všech oborů a navíc snížit objem učiva tak, aby vůbec mohlo dojít ke změně na kompetenčně (projektově, badatelsky) orientovanou výuku, pro níž jsou právě technologie přirozeným stimulem. Nechci předjímat možné potíže, a tak raději počkám s hodnocením na rozjezd této nové instituce v novém roce.

Jako obvykle přidám ještě upoutávku na mé poslední články na Spomocníkovi:
Antropoložka internetu Mimi Ito
Zpráva o práci profesorky University of California, Irvine, která se zabývá výchovou mladých lidí v online informálním prostředí, hlavně vlivem tzv. „sítí spřízněnosti“.
Indikátory inovací školství podle OECD
Zpráva o tom, jaké indikátory inovací školství sledují experti OECD, a to v souvislosti s naší právě připravovanou Strategií 2030+.
Shoshana Zuboff a kapitalismus dohledu
Přehledový článek o práci emeritní profesorky Harvard Business School pojednávající o internetem umožněné nové formě kapitalismu, který se již tak trochu vymyká označení tímto pojmem.
Základem kritického myšlení jsou fakta
Zpráva o studii amerického profesora kognitivní psychologie Daniela Willinghama vysvětlující postavení faktických znalostí při budování schopnosti kriticky myslet, což je problematika, kterou teď budeme řešit v rámci velké revize.
Esport ve škole
Článek vysvětlující poměrně nový fenomén zvaný esport (organizovaná soutěž v hraní poč. her) a na základě volně dostupného kurzu Microsoftu pro učitele rozebírá možnosti jeho využití ve výuce.

Je mi potěšením oznámit, že Spomocník i v těchto turbulentních dobách, kdy mnoho interních pracovníků NÚV a NIDV dostalo výpověď, bude na Metodickém portálu RVP pokračovat. Pevně věřím, že se podaří ho lépe integrovat do inovovaných služeb portálu. To se týká např i zrovna startujících Vánoc s učiteli našeho Virtuálního digitálního centra, na které vás tímto zvu.
Krásné Vánoce a vše nejlepší v novém roce,
Bořivoj Brdička

pátek 8. listopadu 2019

Spomocníkův zpravodaj 191108

Vážení přátelé!

Existuje hned několik důvodů, proč nastal čas informovat o dění týkajícím se vzdělávacích technologií u nás. Minulý týden organizoval SKAV kulatý stůl s názvem NUV+NIDV=?, který odhalil závažné nedostatky v připravovaném sloučení obou ústavů k novému roku (záznam). Nás se silně dotýká související "pozastavení" prací na revizích RVP. Ministerstvo sice tvrdí, že (tzv. malá) revize ICT proběhne v roce 2021, ale tomu mohu jen obtížně uvěřit. Jakákoli změna v oblasti informatiky (ať už se jedná o informatické myšlení či digitální gramotnost) vyžaduje kooperaci ostatních oborových didaktiků. Za stávající situace je zřejmé, že se minimálně do poloviny příštího roku revize vůbec nepohne, navzdory tomu, že náš ICT panel stále na nové formulaci OVU (očekávaných výsledků učení) pracuje.
A je zde ještě závažnější důvod, proč v brzkou realizaci revize nevěřím. Tento týden byl zveřejněn materiál Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+, který jistě stojí za bližší komentování. Revize se dotýká hlavně záměr výrazně redukovat objem očekávaných výstupů RVP s cílem "snížit objem celkového učiva (obsaženého v ŠVP) minimálně o polovinu". Doposud příprava revize probíhala tak, že oborové odborné skupiny pracovaly na inovacích jejich vlastních OVU. Nemohlo to dopadnout jinak, než že výsledkem byl přesně opačný nárůst celkového množství učiva nejméně o polovinu. Nelze vyloučit, že právě toto byl nakonec jeden z důvodů zrušení NUV.
Úkol ovšem zrušen nebyl. Ten dostane do vínku nový ústav (pravděpodobně Národní pedagogický institut) redukovaný cca o třetinu pracovníků). Nevím, jak vy, ale pro mě je obtížně představitelné, že se odborníci na předmětová kurikula dohodnou na redukci o polovinu vzhledem ke stávajícímu stavu. Vtip je v tom, že právě ICT panel bude nepochybně trvat na zásadním zvyšování objemu učiva.
Nechci se pouštět do větších detailů, podle mě je "pes zakopán" právě v oné stále převládající orientaci na učivo, místo na činnosti. Naše nová Strategie má jako vůbec nejdůležitější cíl vzdělávání "získání kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život". Smyslem plánované redukce je právě otevření prostoru pro činnosti, tj. pro skutečnou práci, tedy onen známý papertovský konstrukcionismus. Je zřejmé, že technologie zde budou hrát významnou roli. A to nejen při budování kompetencí pro 21. století, ale i při jejich plošném ověřování v tzv. "uzlových bodech" studia (což je samo o sobě velmi obtížný a kontroverzní záměr). 
Vypadá to, že nastávající trendy státní vzdělávací politiky snad již konečně budou technologie vnímat jako skutečnou prioritu. Na důkaz si dovolím ocitovat zásadní část východisek z onoho výše odkázaného dokumentu (str.11):
"Obecně lze říci, že žijeme v době bezprecedentních sociálních, kulturních a environmentálních změn (OECD, 2018). Technologie zásadním způsobem proměňují všechny stránky našeho života. O tomto období se hovoří jako o „druhém věku strojů” (Brynjolfsson, McAfee 2015). Autoři tohoto konceptu poukazují na skutečnost, že svět se nachází v bodě zlomu, kdy se v plné síle projeví účinek digitálních technologií prostřednictvím automatizace a vytvářením produktů, které nemají obdobu. Tyto hluboké změny také bývají nazývány 4. průmyslovou revolucí. Ta je charakterizována nástupem „kyberneticko-fyzikálních systémů“, které rozvíjejí zcela nové schopnosti lidí a strojů."
Marně bych se asi pokoušel si vzpomenout, kolikrát jsme již v minulosti měli naději na změnu ve vnímání vzdělávacích technologií v očích zodpovědných činitelů a veřejnosti. Za mě bude jasným indikátorem, že to ministerstvo myslí vážně, okamžik, kdy se přestane bát naštvat většinu učitelů a veřejně vyhlásí, že digitální gramotnost je jednou ze základních kompetencí každého z nich. Pravděpodobně se bez toho nebudeme schopni přiblížit ani ke druhému hlavnímu cíli Strategie - ke snížení nerovností.


Připojím ještě upoutávku na mé 2 poslední články na Spomocníkovi:
Badatelsky orientovaná výuka podle Crocketta
Inspirace, jak by mohla vypadat na kompetence zaměřená výuka podle kanadsko-japonského experta Lee Watanabe-Crocketta.
Odpor vůči ovlivňování lidí online podle Williamse
Zásadní text ozřejmující postupy používající současné online platformy ovlivňující uživatele inspirovaný knihou Jamese Williamse.
Děkuji za pozornost a slibuji, že se zase brzy ozvu.
S pozdravem,
Bořivoj Brdička

pátek 11. října 2019

Spomocníkův zpravodaj 191011

Vážení přátelé!

Jak jste asi zaznamenali, dospěli jsme do stavu, kdy budeme našeho Zpravodaje vydávat nepravidelně, podle toho, máme-li potřebu sdělit něco víc, než říkají samotné naše příspěvky.
V tomto okamžiku bych rád jen připomenul, že v minulém období vyšly tyto mé články:
Davův seminář otevřené pedagogiky
Vzorová ukázka obsahu velmi potřebného prezenčního kurzu, který připravuje učitele na éru digitální pedagogiky.
Mike Walsh
Horizonty podle CoSN
Dva příspěvky věnující se budoucnosti vzdělávacích technologií s připomínkou minulých Horizon reportů.
iPrázdniny jako model spolupráce učitelů
Zhodnocení naší prázdninové akce, pro níž jsme obtížně hledali sponzory a nakonec jsme se rozhodli hlavní cenu (iPad) s Jardou věnovat sami. Byl to experiment, který měl světu ukázat, jak by měla sdílená spolupráce učitelů v dnešní době vypadat. Jsme natolik přesvědčeni, že je náš přístup správný, že v něm budeme v podobě Virtuálního centra Spomocníka pokračovat. Možná dojde na iPrázdniny i příští rok? Rádi bychom s vámi tuto aktivitu prodiskutovali osobně. Přijměte naše pozvání na konferenci Učitel IN 19.10. do Plzně.
S pozdravem,
Bořivoj Brdička

pátek 30. srpna 2019

Spomocníkův zpravodaj 190830

Vážení přátelé!

Než se opět ponoříme do každodenní práce, dovolím si připomenout, v jaké politické situaci se z pohledu vzdělávacích technologií nacházíme.
O tom, že je implementace ICT v RVP (týká se to hlavně ZV) zcela nevyhovující, víme více jak 10 let. Po celou tu dobu jsme se pokoušeli tento stav změnit. První ICT panel byl za tímto účelem ustaven ještě ve VÚP, který byl zrušen  v roce 2011.  Činnost Panelu pak pokračovala v rámci NÚV.
Během celé té doby vzniklo několik verzí nově definovaných cílů i obsahu studia. Vzpomeňme např. na výstup projektu ČŠI NIQES (Specifikace informační gramotnosti NIQES) z roku 2015 nebo na dosud aktuální Návrh revizí rámcových vzdělávacích programů v oblasti informatiky a informačních a komunikačních technologií z roku 2018. Všechny tyto aktivity byly v souladu s v roce 2014 přijatou vládní Strategií digitálního vzdělávání do roku 2020.
Potíž je v tom, že se většinu našich strategií prostě nedaří naplňovat (např. viz Kontrolní akce NKÚ č.18/18 - Podpora rozvoje digitalizace vzdělávání v České republice a reakce JSI na ni). Revize ICT se svou složkou týkající se digitální gramotnosti odhalila nutnost revidovat nejen informatiku. Čím více se mluvilo o tom, že jsou základní digitální kompetence prostě nutnou složkou výbavy všech učitelů (viz Integrace technologií podle modelu TPCK, 2009), tím zřejmější bylo, že máme problém. Nikdo nebyl ochoten učitelům tuto nepopulární skutečnost sdělit a vysvětlit. Nechci tvrdit, že právě jen toto je příčinou toho, že se realizovaná revize RVP nakonec octla ve slepé uličce, ale právě to se stalo. Skoro to vypadá, že je to možná dokonce jeden z hlavních důvodů, proč bude nakonec zlikvidován celý NÚV.
Oznámení o restrukturalizaci našich ústavů s hlavním cílem ušetřit a zabránit duplicitám v jejich činnosti přišlo tradičně na začátku prázdnin, kdy je nejmenší ochota učitelské veřejnosti do něčeho vrtat. A vypadá to, že záměr se zdařil.
Pro nás to znamená, že plnohodnotná komplexní revize RVP je opět v nedohlednu. Veřejnost je vesměs spokojena, protože jakékoli změny nepřijímá příliš ochotně. Ve hře zůstává určitá naděje na tzv. "malou" revizi, která by se týkala jen ICT, ale, pokud je mi známo, žádné oficiální rozhodnutí v této věci neexistuje a za současné situace se ho hned tak nedočkáme. Jediné, co hmatatelně máme, je výjimka pro školy, které v rámci projektů PRIM a DG ověřují pedagogickými fakultami nově nastavené kurikulum (jak bude revize vypadat, nevědí, tak si to dělají podle sebe).
Bojím se, že na má slova opět dochází. Ti, kdo budou chtít, budou podle výjimky moci učit i po roce 2020. Ostatní žádné změny dělat nemusí. Potíž je v tom, že celoplošné změny jsou evidentně nutné a na Strategii 2030+ čekat nelze. Notabene, když ani u té není vůbec jasné, jak bude vypadat a zda se ji podaří v praxi prosadit!
Přejeme vám mnoho úspěchů v novém školním roce a těšíme se na váš zájem o Spomocníka,
Bořivoj Brdička

pátek 14. června 2019

Spomocníkův zpravodaj 190614

Vážení přátelé!

Poslední dva mé články na první pohled spojuje zkratka CoSN:
Standardy interoperability podle CoSN
Digitální rovnost CoSN v roce 2019

Consortium for School Networking je největší a nejsilnější americká organizace prosazující zájmy spojené s ICT ve školách. Možná ještě více administrátorů než samotných učitelů. Spomocník se jeho činnosti logicky věnuje již dlouho. Pod klíčovým slovem CoSN najdete 8 článků, nejstarší z roku 2004. Je to již pár let, co jsem ředitele CoSN Keitha Kruegera osobně potkal na konferenci organizované EK na podporu spolupráce EU s USA. Docela se divil, když zjistil, že je sledujeme a jejich zkušenosti se snažíme, když už ne přímo aplikovat, tak s nimi alespoň seznamovat naše odborníky.
Ty poslední dva články jsou typickým příkladem. První seznamuje s postupy interoperability (kompatibility ve školách používaných systémů, dat a aplikací), které se snaží CoSN nastartovat v rámci amerických školských obvodů. Tato problematika je jistě hodně důležitá pro správu ICT ve školách. Hlavním cílem musí vždy být výukový přínos.
Problematika druhého článku je důležitá i pro neinformatiky. CoSN se snaží přesvědčit veřejnost, že je možné vybavením žáků přístroji (1:1) překonat nerovnost v přístupu ke vzdělání mezi různými skupinami obyvatel (na mysli máme hlavně ty socio-ekonomicky znevýhodněné). Je třeba zdůraznit, že nikdy nesmíme zapomenout na tu skutečnost, že ono odstranění nerovnosti nemá mnoho společného s technologiemi. Ty se stávají pouze prostředkem umožňujícím realizaci vzdělávacích aktivit. Riziko, že technologie rozdíly dokonce naopak posílí existuje (Typy učitelů z pohledu vzdělávacích technologií). Musíme ho umět v zárodku eliminovat.

Těšíme se na váš zájem a spolupráci,
Bořivoj Brdička

pátek 31. května 2019

Spomocníkův zpravodaj 190531

Vážení přátelé!

Mám pocit, že už musíte mít té umělé inteligence a strojového učení plné zuby. Mluví se o tom už asi moc. Potíž je v tom, že je to tématika, která se značnou pravděpodobností ovlivní budoucnost celého lidstva, tedy i školství. Musíme se k ní proto opakovaně vracet. Název mého posledního článku říká vše - Je umělá inteligence rizikem pro demokracii?
Trochu víc bych se chtěl tentokrát věnovat něčemu jinému. 16. května nás poctil svou návštěvou ředitel Direktorátu OECD pro vzdělávání a dovednosti Andreas Schleicher. Semináře organizovaného MŠMT a vzorně otevřeně dokumentovaného se zúčastnila kompletně celá špička našeho školství. Nechyběl jsem ani já. V diskuzi jsem se pana ředitele zeptal, zda nejnovější data, která mají (na podzim budou zveřejněny výsledky PISA 2018), naznačují, proč mají žáci, kteří ve škole používají nejvíc technologie nejhorší výsledky? (OECD: Žáci, počítače a učení). Schleicherova odpověď svým způsobem potvrzuje naší hypotézu, která říká, že technologie začínají být nejvíce nasazovány tam, kde se učitelé s jejich pomocí snaží maximálně si usnadnit práci. Nemusí to vždy být jejich neschopnost, může to být velké množství žáků ve třídě, málo času ve výuce apod.
Vyberu podstatnou část Schleicherovy odpovědi (zde): "Je to pravda, ve většině zemí zjišťujeme, že čím více technologií je ve třídě, tím horší jsou výukové výsledky. Otázkou je, co s tím? Jedním z možných řešení, a některé státy jdou touto cestou, je zakázat mobily. To vede k oddělení školy od reálného světa. Druhým možným řešením je změnit naše výukové metody. Dnes máme technologie 21. st. i žáky 21. st., ale výukové postupy 20. st. a školní kulturu 19. st. A tato kombinace vyvolává onen negativní efekt. Musíme se sami sebe ptát, jak podpoříme využití současných technologií, aby se staly produktivním nástrojem. Nedá se to ovšem nařídit shora. Technologie totiž nejsou ničím jiným, než zesilovačem, který posiluje jak dobrou tak špatnou výuku. To se netýká jen ČR. Musíme na globální úrovni přemýšlet nad tím, jak využívat současné postupy a změnit výukové metody tak, aby technologie výsledky žáků umocňovaly. Výzkumy ukazují, že je to možné - třeba prostřednictvím interaktivity. Ten, kdo by měl nejvhodnější cesty nalézt ale nejsou vědci, jsou to učitelé."
Příspěvkem k této diskuzi je čirou náhodou i můj další aktuální článek na Spomocníkovi - Typy učitelů z pohledu vzdělávacích technologií.

Těšíme se na váš zájem a spolupráci,
Bořivoj Brdička

pátek 17. května 2019

Spomocníkův zpravodaj 190517

Vážení přátelé!

V posledních dvou týdnech jsem se vrátil k tématice tvořivého myšlení. Není to náhoda. Je s ním spojeno pochopení současné transformace školství, při níž hrají technologie docela významnou roli. Stojí v pozadí potřeby změny výukových cílů (v duchu kompetencí pro 21. století) a určitým způsobem ovlivňují též výukové postupy. Přesto nesmíme propadat mylnému dojmu, že technologie jsou tím hlavním cílem. Nejdůležitější je to, jak ovlivňují pedagogiku.
Na Spomocníkovi najdete dvoudílný seriál inspirovaný činností dalšího zajímavého amerického inovátora a aktivisty tvořivého myšlení Erica Sheningera, který se v americkém International Center for Leadership in Education zabývá inovacemi vzdělávání prostřednictvím technologií.
Snaží se dělat právě to, co je nejvíce třeba. Obohacuje učitelům již známé výukové postupy o digitální rozměr.
První díl mapuje výuku z pohledu relevance pro žáky a k výukovým činnostem přidává ty, které se realizují prostřednictvím technologií (Relevance jako základ digitální školy). Druhý pak dělá totéž pro známé a dříve již popsané formy výukové komunikace (Pedagogika digitální diskuze).
Snad pro vás budou obohacením!
Těšíme se na váš zájem a spolupráci,
Bořivoj Brdička