pondělí 7. června 2021

Spomocníkův zpravodaj 210607

Vážení přátelé!

Asi je na místě se zamyslet nad tím, co nám pandemie přinesla z pohledu vzdělávacích technologií. 11. 03. 2020, t.j. v den, kdy byly poprvé zavřeny školy, jsem se ptal, zda Dokáže koronavirus zavést technologie do výuky skokem? A hned jsem i naznačil, co je hlavním problémem, který ovlivňuje výsledek - S technologiemi se učí jinak.
Co se opravdu podařilo, je to, že byla většina učitelů doslova přinucena získat mistrovství v ovládání digitálních přístrojů. Ministersvo se právem chlubí tím, že učitelé jsou teď technologicky mnohem zdatnější (vydává to za důsledek realizace Strategie digitálního vzdělávání). Jenže to nestačí. Je to již celých 27 let, kdy projekt ACOT popsal tzv. difuzní model transformace výuky díky technologiím (Difuze technologií ve škole 21. století). Z něj vyplývá, že mistrovství v ovládání je pouhým počátkem na cestě ke skutečné inovaci výuky směrem ke kompetencím pro 21.st. Ta druhá část cesty se týká nikoli technologií, ale pedagogiky. Opakovaně mluvíme o nové či digitální pedagogice, ale zatím to nemá žádnou systémovou podporu, a hlavně, cílová skupina učitelů naše teoretické poznatky odmítá. Není divu, je to krok do neznáma a nikomu se nechce opustit komfortní zónu. Hodně učitelů si tu potřebu zatím možná vůbec nepřipouští.
A tak se pokoušejí přenést do online výuky postupy, které používají při výuce prezenční a zjišťují, že  příliš nefungují. Odborně se tomu říká "zrcadlení praxe". Logickým důsledkem je, že se tito učitelé vysloveně těší na to, až se budou moci technologií zbavit a vrátí se do starých zaběhaných kolejí. To bychom však neměli dovolit. Má-li se to podařit, musíme celé učitelské veřejnosti vysvětlit, kudy ta druhá pedagogická část cesty k inovaci vede. Je to nutné také proto, že od teď již bude celý vyspělý svět učit výhradně hybridně. Přes vynaložené úsilí a velké projekty se nám to zatím moc nedaří. 
Spomocník se opakovaně snaží onu cestu odhalovat. Dělá to sice nesystémově ad hoc, hlavně zprostředkováváním cizích poznatků (kurátorská činnost), víc sil ale nemá. Zrovna můj dnešní článek by mohl zase trochu přispět k povýšení digitálních kompetencí učitelů. Vysvětluje, jak to profesor David White myslel, když svou přednášku naplánovanou na příští měsíc nazval "Jsme online: Co jsme ztratili přechodem do digitálna a jak to vrátit zpět" (viz Rezidenti po deseti letech). Budu moc rád, když budete tyto poznatky šířit. Dík!

Zdravím vás z Ráje!
Bořivoj Brdička

středa 21. dubna 2021

Spomocníkův zpravodaj 210421

Vážení přátelé!

Již nějaký čas přemýšlím nad tím, zda se v oblasti vzdělávacích technologií děje něco mimořádného, co by stálo za komentář. Až včera na konferenci Úspěch pro každého žáka: Na vlně změny ve mně uzrálo přesvědčení, že se musím podělit se svou celkovou skepsí, která jde až tak daleko, že přestávám věřit v naši schopnost se k naplnění cíle popsaného názvem konference přiblížit. Ve skutečnosti je právě toto zjištění v dokonalém souladu s tím, že se vlastně nic mimořádného neděje. Stav je to dlouhodobě setrvalý. Přece mi dovolte si ulevit.
Ta konference byla postavena na účasti světového experta radícího vládám, jak provést potřebnou transformaci školství, profesora Michaela Fullana. Jsem aktivním členem SKAV, tak jsem se snažil na setkání s ním připravit (Nová pedagogika pro hluboké učení podle Fullana). Prvotní motivací byl můj údiv nad tím, že používá pojem "deep learning" v úplně odlišném kontextu, než jak mu rozumí dnes skoro každý, kdo má alespoň minimální povědomí o umělé inteligenci. Fullan je bývalým děkanem ped. fakulty v Torontu, a tak není divu, že se pohybuje v pedagogické bublině. Stačí ale vyjasnit si pojmy, a můžeme být v dokonalé shodě.
Jeho nová pedagogika je vlastně totéž, co naše pedagogika digitální. Objevují se v ní dokonce i prvky konektivismu. Zcela přijímá potřebu změny výukových cílů směrem ke kompetencím pro 21.st. Základem úspěchu pro něj je akceptace kultury změny celou společností.
Dovolil jsem si prof. Fullanovi položit otázku, jak vidí roli technologií, zda ji chápe jako iniciátora, pomocníka či dokonce jako podmínku realizace změn? Paní Košťálová, která diskuzi s ním moderovala z ní použila jen první část, a tak jsme se dozvěděli jen "pedagogika na prvním místě". Nic proti tomu, ale když se zároveň neřekne, že se jedná o "novou pedagogiku", všichni učitelé si oddechnou, a řeknou si, že mají dostatečné kompetence. Ale to je omyl!
Pan ministr zmínil, že distanční výuka měla neblahý dopad na žáky, což jasně vyvolává dojem, že je třeba se vrátit k osvědčeným čistě prezenčním postupům. Podle pana Prokopa (PAQ Research) se má úspěšnost Strategie 2030+ posuzovat primárně podle zlepšení mat. a čtenářské gramotnosti. To vše u mě příliš velkou naději na změny nevyvolává.
Aby toho nebylo dost, během konference jsem dostal oznámení o publikování zprávy ČŠI nazvané Sekundární analýza PISA 2018: Well-being žáků, třídní klima, používání ICT a vnímání role učitele. Zmínka o ICT mě donutila si ji otevřít. Jsou v ní desítky grafů ze všech možných úhlů ukazující neblahý vliv využití technologií na akademické výsledky žáků. To jsme ale řešili již v roce 2015 (OECD: Žáci, počítače a učení).
Spolu s publikováním podobných výsledků je nezbytné vždy konstatovat, že: PISA zkoumá jen míru používání ICT žáky ve škole či mimo ni. To samo o sobě nedovoluje interpretovat výsledky tak, že použití je škodlivé, pokud se zároveň nezjišťuje, k jakým činnostem jsou technologie používány. Ve skutečnosti může i časově vyšší využití být přínosné (Digitální wellbeing pro Strategii 2030+). Samozřejmě, že extrém je vždy na škodu. Kolega Mašek mluví o "digitálním minimalismu", Tristan Harris o "dobře stráveném čase". Jde především o existenci digitální gramotnosti.
A jsme zpět u restů, které nám zanechala "malá revize RVP" s tím, že to napraví velká. Jak tak pozoruji dění kolem sebe (např. též v pracovní skupině Wellbeing projektu Partnerství), začínám mít velké obavy. Troufnu si dokonce tvrdit, že podceňování vlivu digitálních technologií na pedagogiku může zablokovat realizaci potřebných změn v našem školství snažících se o udržení kontaktu s vývojem světa.

Zdravím vás z Ráje!
Bořivoj Brdička

pondělí 1. února 2021

Spomocníkův zpravodaj 210201

 

Vážení přátelé!

Když jsem před koncem roku psal o tom, že může nastat velmi zvláštní situace, a sice že bude z nové informatiky ministerstvem schválena v rámci malé revize RVP ZV pouze část týkající se informačního myšlení a digitální gramotnost ne, považoval jsem to za natolik neschůdné, že jsem si to skoro ani neuměl představit. Ovšem, stalo se!
Nově bude mít informatika 2+4 hodiny a nový obsah. To ale již jistě všichni víte. Problém nastává s částí digitálně gramotnostní. Po celou dobu přípravy malé revize jsme počítali s tím, že tato témata budou rozprostřena napříč obory. Nutno přiznat, že se to (očekávaně) setkávalo s určitým odporem. Od začátku jsme počítali s tím, že se řešení této problematiky ujmou příslušní oboroví didaktici NPI (jistě si vzpomínáte na ty fámy o texťáku češtinářům a tabulky matikářům). Ti nakonec přece jen dostali příkaz DG do svých oborů implementovat. Konstatuji, že se většina z nich pokusila tohoto úkolu na poslední chvíli (během podzimu 2020) ve velkém spěchu zhostit lépe, než bych očekával.
Mám ten dojem, že ministerstvo dost spoléhalo také na projekt Podpora rozvoje digitální gramotnosti sdružující všechny naše pedagogické fakulty. Naši akademici ho pojali po svém, použili jinou definici a věnovali se především vytváření digitálních vzdělávacích zdrojů - tedy obsahu. Řekl bych, že spolupráce s NPI, kterou měli v zadání, mohla být daleko lepší.
A tak se ministerstvo v lednu 2021 ocitlo v situaci, kdy mělo pocit, že implementace DG do RVP ZV není připravena dostatečně. Nechci to vysloveně rozporovat, protože pro všechny přijatelnou změnu kurikulárních dokumentů u nás ještě nikdo nevytvořil. Skutečností je i to, že implementace DG je mnohem složitější než IM, které se týká jen informatiky. Jenže to rozhodnutí DG teď ještě nezavádět, vyvolávalo mnou minule již avizovaný problém. Příslušná témata, která měla být převedena do jiných oborů, v nové informatice chybějí. Myslel jsem, že je tato úprava nepřijatelná, ale ukázalo se, že naše ministerské úředníky podceňuji. Vymysleli elegantní řešení. Vzpomněli si, že jsme na začátku prací v našich návrzích trvali na přidání digitální kompetence mezi klíčové (měla v RVP ZV být již od počátku, mezi oficiálními evropskými je od roku 2006). Přestože nám od počátku tvrdili, že ke změně klíčových kompetencí dojít nesmí, problém nakonec vyřešili tak, že ji přidali.
Je to velmi šalamounské řešení.  Rozhodnutí, jak integrovat DG do výuky, je tímto na ředitelích škol. Ti nesou odpovědnost za to, že jsou klíčové kompetence rozvíjeny napříč všemi předměty. Oni jsou ti, kdo po zralé úvaze mohou rozhodnout, že češtinář bude učit textový editor. Existuje i určitá podpora v podobě materiálů vyprodukovaných NPI a Digigramem. Skutečná integrace DG do očekávaných výstupů jednotlivých oborů přijde tedy až s velkou revizí, na které se již začalo pracovat. Jsem opravdu zvědav, jak se jí NPI zhostí. Jistě vím jen to, že bude nutné od základu změnit způsob, jak ji připravovat - viz Pojetí revize RVP dle SKAV.
Z pohledu technologií vnímám jako zásadní konečně se odpoutat od tyranie předávání obsahu směrem ke skutečnému budování kompetencí v rámci hybridní výuky, a to u všech žáků, včetně znevýhodněných. Osobně se teď touto problematikou hodně zabývám. Souvisí to s mou účastí v pracovní skupině Wellbeing projektu Partnerství (Digitální wellbeing pro Strategii 2030+). Pokusím se alespoň naznačit, jakým směrem se mé myšlenky ubírají.
Distanční složka hybridní výuky zvyšuje transakční vzdálenost mezi žákem a učitelem. Úspěch u většiny (nedostatečně motivovaných) žáků je přitom závislý na osobním vztahu mezi žákem a učitelem. Je proto nezbytné se snažit tento vztah budovat nejen při osobním kontaktu ve třídě ale i v online prostředí. Jedině touto cestou může učitel přispět ke zlepšení wellbeingu žáků (a nakonec i svého). Mé poslední články nazančují, jak na to:
Jak učit obtížná témata v turbulentní doběJak se stát spravedlivějším učitelem

Buďte zdrávi!
Zdravím vás z Ráje!
Bořivoj Brdička

pondělí 30. listopadu 2020

Spomocníkův zpravodaj 201130

Vážení přátelé!

Děkuji vám, že čtete mé vzkazy ze světa vzdělávacích technologií. Mým záměrem pro tohoto Zpravodaje bylo z osobního úhlu pohledu komentovat dění ve světě, na základě mé kurátorské činnosti, i u nás doma, vzhledem k tomu, že jsem byl u mnoha závažných jednání v pozici člena výboru JŠI, výboru SKAV a metodického garanta digitálních center Elixíru. Ty dvě poslední funkce jsem opustil, takže se ze mě stává již téměř jen důchodce z Ráje. Zjišťuji, že mi to vyhovuje.
Ovoce je sklizené, ořechy usušené a vylouskané, dřevo na zimu připravené. 9 z 10 slepic je ulovených predátory (tu poslední chudinku to čeká každým dnem). Patřím k těm nemnoha šťastlivcům, kterým současná krizová situace docela vyhovuje. Vlastně mohu sedět doma, a přesto se ke mě díky internetu nějaké informace donesou. Všechna jednání se vedou online.
Navzdory tomu, že naše školská politika je plně zaměstnána Covidem, malá revize RVP ZV se po malých krůčcích stále posouvá vpřed. Práce v rámci NPI jsou v podstatě ukončeny (teď se dělá na RVP G) a věc je v rukou ministerstva. Je třeba přiznat, že pan ředitel Faltýn, jako zodpovědná osoba, se opravdu snaží věc dotáhnout tak, aby revize vstoupila v platnost 1.9.2021.
Stále znovu se však vynořují další a další problémy. Bylo rozhodnuto malou revizi rozdělit po vzoru toho, jak s problematikou zacházela již pomalu zapomenutá SDV - na část čistě informatickou  a část digitálně gramotnostní. Přispěla k tomu též  existence 2 projektů, které to zavádění měly pilotovat. Ten první (https://imysleni.cz/) celkem úspěšně skončil, ten druhý (https://digigram.cz/) dosud ne. Na úrovni ministerstva to má neblahé důsledky pro schvalování revize.
Porada vedení již posvětila část informatickou, která zavádí informatiku v rozsahu 2+4 hodiny a má inovovaný obsah, který ale počítá s tím, že se celá řada témat týkajících se digitální gramotnosti přesune do jiných oborů. To řeší druhá část revize. Pokud by se stalo, že k jejímu schválení nedojde, nezbyde než celou revizi odložit, v nejhorším třeba i zrušit úplně. Raději si něco podobného ani neberu do hlavy!  
Ještě pár slov k učení na dálku. Kudy chodím, tudy vysvětluji, že pojem distanční výuka se v odborných kruzích používá v situaci, kdy se učitel se žákem vůbec nepotká. Přesto se hromadně vžil pro naše výukové aktivity při zavřených školách. Význam slova to podporuje a pro daný okamžik je to dokonce i pravda. V našem případě bychom ale měli brát v úvahu, že učitel (naštěstí) zná své žáky i osobně a výuka občas probíhá i prezenčně, tudíž bychom měli mluvit spíše o výuce kombinované (blended learning), nejnověji pak o výuce hybridní, která již v názvu jasně naznačuje, že napříště je třeba všechny výukové aktivity nastavit tak, aby měly jak prezenční tak i online složku. Poměr mezi složkami se může měnit podle momentální pandemické situace. Kolega Neumajer tuto problematiku shrnul v článku Vzdělávání na dálku přináší zmatky v pojmech.
Na závěr ještě připomenu svůj dnešní příspěvek Nezdařená disrupce podle Reicha, který vysvětluje důvody, proč si jeden z nevýznamnějších vědců na poli vzdělávacích technologií myslí, že mnohými opakovaně předpovídaná skoková změna výukových postupů vyvolaná technologiemi není možná.
Zase se někdy ozvu. Kdyby to nebylo letos, přeji nám všem hodně sil a splnění nadějí pro roky příští.
Zdravím vás z Ráje!
Bořivoj Brdička

pondělí 5. října 2020

Spomocníkův zpravodaj 201005

Vážení přátelé!
Schválně jsem celé září čekal, zda dojde ze strany ministerstva ke splnění slibu, že bude zveřejněn záměr (nikoli finální verze) realizovat "Malou revizi RVP" tak, aby mohla být zavedena do praxe od září 2021 (s dvouletým přechodným obdobím). Zase jsme se nedočkali. Pokud si správně vzpomínám, mělo to být v rámci SDV hotové už v roce 2017.
Realita je taková, že neplnění strategií v rámci MŠMT již asi nikoho nepřekvapí. To už bylo nesplněných slibů a termínů! Asi bude lepší se příliš nevzrušovat a nic si již neslibovat. Osobně se jako typický důchodce věnuji raději psovi, slepicím a teď zrovna úrodě ovoce (švestky, hrušky, jablka). Kromě toho si občas sednu k počítači a "počítám".
Věnoval jsem se na konci prázdnin tomu, jak asi bude vypadat podzimní výuka na našich školách a dospěl k přesvědčení, že bude nutně hybridní (Hybridní modely vzdělávání pro podzim 2020). To je nový pojem, který asi plošně nahradí výuku kombinovanou (blended learning). A pak jsem se díky nominaci do stejnojmenné pracovní skupiny projektu Partnerství hodně zabýval wellbeingem - Wellbeing podle Common SenseDigitální wellbeing pro Strategii 2030+.
Dnes jsem otevřel zase jednou problematiku politickou - Historie USA podle Trumpa. I ta je poměrně tristní. Vyhlídky na zachování demokracie se stále zhoršují a ovládání lidí prostřednictvím technologií se stává stále zřetelnějším. Jedno ale musím Donaldu Trumpovi přičíst k dobru. Je jediným politikem, který se nebojí veřejně připomenout, odkud ten pandemii vyvolávající coronavirus vlastně přišel.
Je na nás, zda bude lépe. Výchova je klíčová!
Zdravím vás z Ráje!
Bořivoj Brdička

středa 1. července 2020

Spomocníkův zpravodaj 200701

Vážení přátelé,
Nevím, zda jste si již všimli, ale konec června je obvykle doba, kdy MŠMT oznamuje nepopulární rozhodnutí. Vloni to bylo slučování ústavů, které, jak se stále více potvrzuje, nebylo slučováním, ale spíše likvidací NÚV a posílením NIDV. Odhalil to již Kulatý stůl SKAV z října 2019 (NIDV + NÚV = ?) a současnost to potvrzuje.
Letos byl konec mimořádnými událostmi nabitého školního roku ve znamení Strategie 2030+. MŠMT zveřejnilo návrh její finální podoby, kterou chce na podzim předložit vládě ke schválení. Máme tedy prázdniny na to, abychom vyjadřovali svůj nesouhlas a radili, co vše má být do strategie přidáno (zde). Za mě z pohledu vzdělávacích technologií je ten dokument popisující nejvyšší strategické cíle docela akceptovatelný. Hlavní otázkou je, zda bude tentokrát záměr skutečně naplněn. Jak známo toto nám v minulosti nikdy moc nešlo.
Aby se to nestalo znovu, bylo vybráno 5 stěžejních oblastí, pro něž ministerstvo vypracovalo tzv. implementační karty, které konkretizují postup realizace. Budu se zabývat jen jednou - Revize RVP ZV a systém metodické podpory. Byl k ní v rámci online konference zorganizován také kulatý stůl. Zde je, co mě zaujalo:
  1. Karta operativně zahrnuje nesplněné cíle minulé SDV, ale na jednu důležitou věc zapomíná, a sice na vybudování vyhovující infrastruktury a zajištění správy technologií přímo ve školách. Zdá se, že veškerou starost s vybavováním škol a zajišťováním funkčnosti techniky by měl do budoucna převzít zřizovatel. Jakkoli je to logické (pan ředitel Faltýn používá hezkou analogii mezi poč. učebnami a tělocvičnami, které ovšem zřizovatelé vybavují bez dohadů), řekl bych, že toto samo o sobě může nakonec realizaci (zvláště ve znevýhodněných oblastech) téměř znemožnit.
  2. To, co jsme dosud nazývali "malou" revizí ICT v RVP ZV se propsalo do Opatření č.1. V tomto okamžiku platí tyto termíny - září 2020 oficiální oznámení realizace, prosinec 2020 publikování finálního znění (včetně počtu hodin pro informatiku), 1.9.2021 platnost revize s možným odkladem 2 roky (přechodné období).
  3. Opatření č.2 se věnuje tzv. "velké" revizi, která je pro nás z celé Strategie asi nejdůležitější. Její realizace bude v našich podmínkách mimořádně obtížná. Zadání říká, že se má redukovat obsah (definováním jádrových výstupů v uzlových bodech) a že je třeba výuku mnohem více orientovat na kompetence, přičemž se explicitně zdůrazňují také ty digitální. Toho, kdo dostane tuto práci na starost, čeká vražedný tlak na to, aby zrovna to či ono zahrnul a upravil. Je třeba připomenout, že právě na tomto úkolu bývalý kurikulární ústav NÚV (nyní kurikulární odbor NPI) ztroskotal. Mám osobně značné pochybnosti, že je tento odbor teď po sloučení schopen se ho úspěšně zhostit. Pravděpodobně to bude jedna z největších výzev pro nové vedení NPI (po dokončení výběrového řízení na ředitele).
  4. Poslední poznámka ke kartě Revize RVP se týká aktuálně přidaného pokusného ověřování kombinované výuky (Opatření č.5). Mám trochu strach, že se toho ujmou ti učitelé, kteří se (s pomocí korporátních platforem) více méně úspěšně v době krize snažili překlopit frontální prezenční výuku do online prostředí. Dnes je bezpočet takových expertů všude, kam se podíváte. Toho, co káže již mnoho let Spomocník (učit s technologiemi znamená učit jinak), si skoro nikdo nevšímá. Jsem na to ale již za ta léta zvyklý.
Politika posilování skutečného přímého řízení resortu školství ministerskými úředníky (myšleno primárně NPI) má určitou logiku. Původní kurikulární ústav (NÚV) nebyl schopen nastavit cestu k velké revizi RVP, u níž by byla naděje na většinovou shodu učitelské veřejnosti. To se v současnosti projevuje nedůvěrou k jeho zbytku existujícímu v NPI. Vidět to je např. na tom, jak ministerstvo začalo připravovat nový vzdělávací portál EDU.cz (karta se několikrát zmiňuje o podpůrném elektronickém vzdělávacím prostředí). Podle všeho se nehodlá spokojit s tím, co dělá metodický portál RVP.cz (spadající do resortu bývalého NUV), který v minulé SDV byl vnímán jako hlavní nástroj pro podporu výuky podle rámcových vzdělávacích programů.
Bude zajímavé sledovat, jak se bude situace s velkou revizí dále vyvíjet. Existuje značné riziko, že všechna práce, která byla napříč obory v minulých letech na inovaci kurikula udělána, přijde nakonec nazmar.
Za všechny poukážu na stav, v němž se nachází mediální výchova, která je z pohledu nutnosti aktualizovat skoro stejně důležitá jako informatika. V roce 2018 vypracovala expertní skupina pod vedením prof. Jiráka pro NÚV inovovanou verzi obsahu mediální výchovy, u níž se tenkrát předpokládalo, že bude do nové verze RVP ZV implementována nejpozději v roce 2020. To se nestalo a dnes je zřejmé, že bude-li mediální výchova upravována až v rámci velké revize, bude třeba obsah aktualizovat. SKAV k tomu zorganizoval kulatý stůl - Budou naše školy schopny zvyšovat mediální gramotnost žáků?
Svět nebude čekat a naše školství v mnoha směrech zaostává. Naštěstí se alespoň malá část MV do RVP přece jen dostane již v rámci malé revize. Existuje totiž průnik mezi mediální a digitální gramotností  - např. vyhledávání a vyhodnocování informací, využití digitálních technologií při tvorbě vlastního sdělení, bezpečný přístup k práci s digitálními technologiemi, schopnost posoudit vliv používání digitálních technologií na život jedince a na proměnu společnosti ad. (viz https://digiskola.rvp.cz/).
Přejme ministerským úředníkům, aby, vezmou-li vývoj pevně do svých rukou, byli dostatečně osvícení a dokázali změny realizovat. Nebude to snadné. Bude totiž nutné přesvědčit odpůrce a aktivizovat většinu. Za sebe slibuji, že se budu i nadále snažit v této věci pomáhat.
Krásné prázdniny všem!
Bořivoj Brdička

pátek 29. května 2020

Spomocníkův zpravodaj 200529

Drazí přátelé,
Do psaní zpravodaje se musím dost nutit. Přijde mi, že skoro není o čem psát. O korona-krizi  toho bylo řečeno již mnoho. To podstatné, co bych teď na začátku jejího konce chtěl říci shrnuje můj článek Vyvede nás Stříbrná nit z nejistoty pandemie? Jak je mým zvykem, je vlastně celý sestaven z myšlenek největších expertů našeho oboru (vzdělávací technologie). Hlavní poselství říká "nenechte se zmanipulovat k předání moci velkému bratrovi" a "snažte se nečekaně nově získaných zkušeností maximálně využít a být připraveni na podobné (či ještě horší) události v budoucnosti".
Druhým mým evegreenem je "malá" revize RVP. Její přípravu bedlivě sledujeme. Nezbývá mi ale než konstatovat, že dubnový termín jejího zveřejnění ministerstvo nedodrželo. Nechci spekulovat, zda důvodem byla jen korona-krize, nebo zda náhodou nejsou důvody ještě trochu jiné. Vsadím se, že pro mnohé školy nebude snadné vyčlenit několik disponibilních hodin informatice, a tak ministerstvo váhá s oznámením, že od 1.9.2021 má mít informatika 3+4 hodiny. Je to smutné, víte-li, kolik hodin mají jiné předměty. Zvláště teď, když se jasně ukázalo, jaký význam mohou v budoucnosti mít digitální kompetence (které navíc budou již v "malé"  revizi zčásti integrovány do ostatních oborů).
Připomenu i třetí mé oblíbené téma, a sice Strategii2030+. Ta by teď do prázdnin měla nabýt finální podoby a jít do vlády. Oba dva zde deklarované hlavní směry vzdělávací politiky úzce souvisejí s implementací technologií do výuky. To, že lze prostřednictvím technologií snižovat rozdíly v dostupnosti vzdělání, jsou-li všichni vybaveni vhodnými přístroji a přístupem do internetu, jsme si názorně ukázali v minulých týdnech, během nichž se bohužel rozdíly naopak prohloubily. O tom, že pouhé připojení do internetu nestačí, jsme mluvili již minule, tento týden to detailně rozebírá můj článek Mýtus meritokracie podle Education Elements.
Redukce učiva i další posun zaměření očekávaných výstupů od faktických znalostí ke kompetencím do značné míry souvisí s všudypřítomnou dostupností informací. Za všechny se vrátím k mediální gramotnosti, jejíž inovace by logicky měla být stěžejním pilířem jakékoli budoucí revize RVP. Byla tématem připravovaného Kulatého stolu SKAV. Ten jsme v březnu museli zrušit, ale uskuteční se nově 17.6. 14-16 hod. v Městské knihovně v Praze (bude možno vpustit až 30 účastníků). Stream (i záznam) je zajištěn.
Z Ráje vás zdraví
Bořivoj Brdička