pondělí 25. listopadu 1996

Aktualita 25.11.1996

     Vážení kolegové,
     mám pro vás další vydání Aktualit. Zvykl jsem si za poslední rok vás 
občas obdařovat svými úvahami, komentáři událostí ze světa nebo překlady 
zajímavých zpráv a dokumentů týkajících se využití technologií ve výuce. 
Velkým povzbuzením pro mě je, když občas něco z toho vyjde v některém 
časopise (nejčastěji v Computer Wordu), když vidím, jak stoupá počet 
návštěvníků mé Web stránky nebo když mi někdo občas dokonce osobně 
poděkuje.
     Mým dlouhodobým cílem je usměrňovat a podněcovat odbornou diskuzi o 
perspektivách a koncepci využívání technologií v našem školství. Musím však 
konstatovat, že právě toto se mi vůbec nedaří. Nevzpomínám si, že by 
některý z mých příspěvků vyvolal byť i mnohonásobně menší odezvu než 
problematika T602 nebo W95 v síti. Pokouším-li se tento fakt analyzovat, 
mám ten dojem, že příčinou je nejspíše to, že naše starosti jsou zatím 
přece jen ještě dost odlišné od těch zahraničních. Problémy, které řešíme, 
jsou spíše technické než filozofické a to není dobře. Pravda, bez vyřešení 
technických problémů to nepůjde, běžného učitele by však mělo daleko víc 
zajímat, jak má tu techniku uplatnit ve své práci.
     Slíbil jsem již víckrát, že se budu blíže věnovat i situaci u nás, ale 
moc se mi do toho nechce. Uvědomuji si totiž, že mé postoje jsou ovlivněné 
tím, že dosud všechna pracoviště, na kterých jsem ve školství pracoval 
(nyní již 4), byla zrušena, a jsem proto asi až příliš kritický. Nejspíš 
bude lepší, zůstanu-li prozatím raději v cizině.
     Jelikož se nevzdávám své snahy donutit vás k reakci, použiju tentokrát 
poněkud silnější kalibr. V Americe se rozmáhá diskuze na velice sugestivní 
téma: „škola je mrtvá“. Základem pro ní se stal statistický odhad, že do 
roku 2000 budou celou polovinu veškeré výuky zajišťovat technologie. Tato 
informace je nepochybně velice zajímavá pro firmy vyvíjející výukový 
software, je však zajímavá také pro učitele. Opět se vynořují otázky typu: 
„Budou učitelé nahrazeni počítači?“. Podobné otázky byly nastoleny 
v minulosti již vícekrát a byly dosud vždy vyřešeny jednoznačným „NE“. Dnes 
se však na tuto problematiku začíná mnoho lidí včetně i dost známých 
osobností dívat poněkud jinak. Jestliže se ještě nedávno hovořilo spíše o 
tom, že je třeba školství reformovat aby bylo moderní technologie schopné 
využívat, dospívají dnes někteří odborníci k závěru, že školu reformovat ve 
skutečnosti nelze. Veškeré snahy o zapojování moderních technologií prý 
končí tím, že škola si je přizpůsobí k obrazu svému a ne naopak. Zvláště o 
reformu školství zhora nemá prý smysl se pokoušet. Škola je jako živoucí 
organizmus, který zcela pochopitelně brání své životní prostředí.
     Reformu nakonec provedou děti samotné. Díky zdrojům informací, které 
budou mít k dispozici, brzy vlastními vědomostmi předčí učitele a určitě ho 
nebudou potřebovat na to, aby se ho ptaly na konkrétní fakta. Když to bude 
nutné zeptají se prostřednictvím sítě někoho, kdo zná odpověď. Neznamená to 
však, že vůbec nebudou potřebovat vedení. Budou jistě potřebovat někoho, 
kdo jim poradí jakým směrem by se jejich práce měla ubírat, někoho, kdo jim 
bude vzorem svými morálními vlastnostmi a kdo zasáhne, budou-li mít nějaké 
problémy. Jeho role bude natolik odlišná od náplně práce dnešního učitele, 
že začíná být diskutabilní, jestli má smysl ho vůbec tímto pojmem 
označovat. Podobnou otázkou je to, zda děti vůbec budou pravidelně docházet 
někam, co by se dalo označit pojmem škola.
      Asi nemá smysl si hrát se slovíčky. Jisté je však to, že vzdělávání 
čekají v blízké budoucnosti obrovské změny, že se nevyhnou nikomu z nás i 
to, že na ně nejsme vůbec připraveni. Připravovat by se měla celá 
společnost, nejen učitelé ale také rodiče, jejichž možnosti, důležitost a 
tím pádem i zodpovědnost za vzdělání svých děti bude stoupat.


     Jedním z vůdčích nositelů těchto myšlenek je světoznámý vědec, žák 
Jeana Piageta a autor jazyka LOGO Seymour Papert. Pro ty z vás, kteří se 
chtějí dozvědět více, jsem do Aktualit na své Web stránce zařadil jeho 
rozhovor z newyorským novinářem Davidem Bennahumem, který vyšel nedávno a 
byl motivován vydáním nejnovější Papertovy knihy The Connected Family 
(Spojená rodina).
     Vzhledem k tomu, že Papert není jedinou osobností, která má podobně 
radikální názory, určitě se k tomuto tématu brzy zase vrátím.


    
             Ing. Borivoj Brdicka               , __      , __
    Faculty of Education, Charles University   /|/  \    /|/  \
           Prague, Czech Republic               | __/ __  | __/ ,_
             bobr@mbox.cesnet.cz                |   \/  \_|   \/  |
           http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/        |(__/\__/ |(__/   |_/

neděle 17. listopadu 1996

Aktualita 17.11.1996

Vážení přátelé,
     právě jsem se vrátil z koncertu, který pořádala firma Software 602 pro
učitele a přátele školy, na němž bylo slavnostně pokřtěno a zdarma všem
zúčastněným předáno CD 602 pro ŠKOLY. Jsem ještě plný dojmů a nemohu si
odpustit vás s nimi neseznámit.
     Trochu jsme si v poslední době na přístup této firmy ke školám zvykli
a považujeme ho za úplně samozřejmý. Mnoho z nás se již o T602 vyjadřuje
dokonce velice pohrdavě, Wintext a Winbázi zavrhujeme, protože nám prý
jejich znalost nepomůže sehnat dobře placené místo u zahraniční firmy.
U nových 32-bitových aplikací dáváme přednost lokalizovaným cizím
produktům. Myslím, že je opravdu třeba se zamyslet nad tím, zda je náš
postoj správný.
     Klobouk dolů nad tím, jakým důstojným, inteligentním a kulturním
způsobem nám to pan inženýr Richard Kaucký, výkonný ředitel Software 602,
dal najevo. Žádné okázalé proslovy, žádné občerstvení, žádné pití. Jen
velice stručná zmínka o hodnotě toho, co každá škola dostává a pak jen
potrava duchovní.
     Účinkovali Petr Skoumal, Jitka Molavcová s Jiřím Suchým a Dismanův
rozhlasový dětský sbor pod vedením Jany Koubkové. Ten firma také
sponzoruje, a tak jeho nové CD k dárku přidala. Průvodcem byl pan Marek
Eben. Bylo-li cílem připomenout nám naše místo na kulturní mapě světa i to,
že se nám pořád, již přesně sedm let od „sametové“ revoluce, nedaří
uspokojivým způsobem obnovit náš kredit ve světě, myslím, že byl splněn.
     Já osobně plně sdílím starost pana Kauckého o osud našich dětí,
příslušníků národa Karla IV., Komenského a Karla Čapka. Budu citovat
z předmluvy ke sbírce esejí Člověk v síti, která nám byla spolu s CD
věnována a kterou najdete též na http://www.software602.cz a jako motto na
CD:
     „Na přelomu milénia ve vyspělých zemích zuří boj o vlastnictví knou
how, o ekonomický vliv, o trhy. Je to boj o to, čí děti budou pracovat
tvůrčím způsobem a budou rovnocennými partnery těm druhým a čí děti budou
závislé na tom, zda se v jejich zemi budou vyrábět výrobky „těch druhých“
či nikoliv. Obávám se, že naše země s obrovskou vnitřní zadlužeností
v infrastruktuře a ekologii není připravena, ani se systematicky
nepřipravuje, na tuto dlouhodobou poziční válku. Jsem si jist, že jako
rodiče se musíme snažit dát našim dětem nejen lásku a domov, ale také jako
občané trvat na tom, aby se možnosti vzdělání našich dětí stále
zlepšovaly.“
      Co k tomu dodat? Snad jen několik technických připomínek. CéDéčka
s programy jsou ve skutečnosti dvě. Teď jsme dostali první, které obsahuje
602 pro Internet a Winbasi 4.0. Druhé s dalšími 32-bitovými kancelářskými
produkty bude následovat za měsíc. Každá škola, která je nezíská jinak,
může požádat o jejich zaslání přímo firmu na adrese Software602 a.s.,
P.O.BOX 1, Pod Višňovkou 25, 140 00 Praha 4. A ještě jedna pozoruhodnost.
Všechny programy mohou všichni zaměstnanci školy i žáci používat legálně
též na svých domácích počítačích.
     Co říkáte? Nepodpoříme pana Kauckého? Já osobně si myslím, že by si to
zasloužil. Jsem přesvědčen, že ten, kdo nechce učit pouhé ovládání
počítače, ale především princip, může bez problémů používat produkty 602.
Ti, kteří ten princip dokonale zvládnou, budou jednou dělat šéfy. Zatím se
z mnohých našich absolventů stávají v lepším případě jen sekretářky.

     Dne 17. Listopadu 1996

   
             Ing. Borivoj Brdicka
    Faculty of Education, Charles University
           Prague, Czech Republic
             bobr@mbox.cesnet.cz
      http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/

neděle 10. listopadu 1996

Aktualita 10.11.1996

     Vážení přátelé,
     nemohu si pomoci, ale zdá se, že vlna zvýšeného veřejného zájmu
o využití moderních technologií ve školství nejen stále stoupá, ale také se
k nám neustále přibližuje. Jak víme, dospěli po Spojených státech a
Japonsku již i vedoucí představitelé Evropské unie k závěru, že naše
budoucí schopnost konkurence je přímo závislá na tom, jak dokážeme používat
nové informační technologie. Jsem přesvědčen, že již velmi brzy tento zájem
dorazí i k nám. Velice si přeji, aby u nás dosud praktikovaná strategie
zavádění samotného a jen čistě tržního prostředí i do školství tento proces
nebrzdila.
     Minule jsem vás upozorňoval na Akční plán pro evropskou vzdělávací
iniciativu "Vzdělávání v informační společnosti", který je součástí velké
kampaně Evropské unie, jejímž cílem je příprava občanů na život
v informační společnosti. Připomínám, že jeho úvodní část najdete
v Aktualitách na mé WWW stránce. Dnes jsem pro vás připravil upravený
překlad prvního článku z říjnového vydání elektronického měsíčníku Evropské
komise Trendy Informační společnosti č.59. Celý časopis můžete získat na
http://www.ispo.cec.be

             Ing. Borivoj Brdicka
   Faculty of Education, Charles University
           Prague, Czech Republic
             bobr@mbox.cesnet.cz
      http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/
===========================================================================

   Evropská unie se připojuje k celosvětovému trendu modernizace škol
   ------------------------------------------------------------------

     Zavádění nástrojů informační společnosti do školství v nejbohatších
zemích světa bylo v minulém roce značně urychleno.
     Tento trend je důsledkem zvyšujícího se významu využití multimédií ve
výukovém procesu a nutnosti přípravy příští generace na život v informační
společnosti.
     Vládou vedené iniciativy a pilotní projekty byly v Severní Americe,
Japonsku a v Evropě zavedeny na národní, regionální i lokální úrovni.
     K těm nejnázornějším příkladům patří plán amerických úřadů na
bezplatné připojení všech škol a knihoven do roku 2000, japonský plán na
vybavení škol 900000 ks. PC s připojením do sítě do roku 2000, německý
tříletý projekt "Školy v síti", dánský plán na připojení všech škol do roku
2000 a finská strategie "Výchova, vzdělávání a výzkum v informační
společnosti".
     Průmysl často podporuje iniciativy vlády formou spolupráce mezi
státním a soukromým sektorem. Je tomu tak například u anglického plánu
"Superdálnice ve vzdělávání" nebo u americké Společnosti pro financování
národních vzdělávacích technologií. Někdy průmysl zavádí své vlastní
iniciativy, jako třeba americká Výzva k technologickému vzdělávání, jejíž
hodnota byla 370 milionů dolarů.
     Existují významné rozdíly v dosažené úrovni. V roce 1995 byla do
Internetu připojena 1/3 amerických škol ale jen 5% škol japonských i škol
členských zemí Evropské unie (EU). Také uvnitř EU jsou značné odlišnosti.
Počet připojených škol se pohybuje od 2/3 ve Skandinávii, přes 15%
v Británii, až po 2% ve Francii a Německu a ještě méně ve východní Evropě.
     Jako příspěvek k posílení členských zemí EU přijala Evropská komise
2. října nový Akční plán "Vzdělávání v informační společnosti".
     Akční plán se zabývá propojením v EU již existujících školských sítí
i připojením zcela izolovaných škol. Pomůže také v oblasti školení učitelů
a přispěje ke zvýšení využívání výukových možností nových multimediálních a
síťových technologií.
     Akční plán též přispěje k vytvoření dostatečného množství uživatelů
s cílem podpořit vývoj evropského trhu výukových multimediálních produktů
a programů. Cílem je jednak podpořit evropské firmy vyvíjející výukové
programy, ale též pomoci vytvořit a rozšiřovat produkty podporující
myšlenku evropské vzájemnosti.
     Jako první krok připravuje Komise na 16.-17. prosince konferenci
nazvanou "Cesta k evropské elektronické síti škol".
     Existence silného evropského průmyslu má klíčový význam pro rychlý
růst trhu multimediálních výukových aplikací. Může také přispět k zachování
a posílení evropské kulturní identity tak, že nabídne uživatelům produkty,
které budou vyhovovat rozdílným evropským kulturním i jazykovým potřebám.