Kde jsou příčiny? Je jich celá řada. Jak známo, v minulém období procházel náš stát obdobím transformace, v němž byly za primární považovány jen otázky krátkodobě ekonomické. Docházelo k přerozdělování obrovského státního bohatství a jednalo se hlavně o to, kdo z tohoto majetku dostane více a kdo méně. Je zřejmé, že školství v takové době nemohlo být centrem zájmu. Jenže toto období pomalu končí. Téměř vše již někomu patří a chtěli bychom věřit tomu, že bude stále těžší obohacovat se nezákonnými cestami. Takže do budoucna by měl každý počítat spíše s tím, že jedinou cestou k dlouhodobé prosperitě bude tvrdá a poctivá práce schopná mezinárodní konkurence. To znamená, že naše priority se budou muset nutně změnit z krátkodobých na dlouhodobé.
Vše nasvědčuje tomu, že naše děti budou jednou žít ve značně odlišném prostředí, než na jaké jsme zvyklí my. Futurologové, ať už optimisté nebo pesimisté, ho nazývají globální informační společností. Stručně se dá popsat jako prostředí, v němž všudypřítomnost informačních a komunikačních technologií bude mít vliv na všechny lidské činnosti. Jejich samozřejmé využívání bude nezbytným předpokladem pro uplatnění na trhu práce. Snadný přístup k informacím umožní těm, kdo je budou schopni najít a vyhodnotit, dozvědět se vše, co potřebují. Začíná však být stále zřejmější, že ona dostupnost informací nebude mít vždy jen pozitivní dopad. Bude jich totiž příliš mnoho na to, aby se v nich nepřipravený člověk dokázal zorientovat. Takže pro přípravu na život v informační společnosti je třeba nejen výuka samotného ovládání práce s technologiemi (počítači), ale velmi důležitou roli hraje též naučit se tuto schopnost vhodným způsobem využít. A právě takto pojatou výuku nazýváme informační výchovou. Má-li se s jejím uplatňováním co nejrychleji začít již na základních školách, je třeba nejen záměr vedení státu a ministerstva školství, nejen změna přístupu k přípravě učitelů na pedagogických školách, nejen systematické postgraduální školení učitelů stávajících, ale hlavně změna postoje celé veřejnosti ke školství jako takovému.
Nejvíce se současný stav dotýká těch dětí, které základní školy právě teď navštěvují. Vzhledem k tomu, že za to, co z nich bude, jsou zodpovědní hlavně jejich rodiče, je logické, že nás velmi zajímá, co si o této problematice myslí právě oni. Proto jsme se rozhodli tento stav zmapovat pomocí průzkumu jejich mínění. Dotazník, jehož vyhodnocení vám právě předkládáme, se nám, díky laskavé spolupráci školských úřadů, podařilo zadat na nečekaně mnoho škol po celé republice. Dostali jsme asi 2500 vyplněných formulářů z 32 škol a školských úřadů a stále ještě přicházejí další. Proto to, co vám dnes předkládáme, je jen předběžná zpráva. Jak nám naše skromné síly dovolí, budeme ve zpracování této ankety ještě pokračovat. V této zprávě jsou zahrnuty výsledky, které jsme dostali do 15.12.1998 a pocházejí z 22 škol. Zde je jejich přehled včetně počtu respondentů:
název | ulice | PSČ | místo | poč. resp. |
Základní škola | Nedvědovo n. 140 | 147 00 | Praha 4 | 210 |
Základní škola | 17.listopadu 1225 | 74 221 | Kopřivnice | 186 |
Základní škola | Mariánské n. | 688 15 | Uherský Brod | 175 |
Základní škola | obec Višňová | 464 01 | p. Frýdlant v Č. | 123 |
Základní škola | Kvítkova 4338 | 760 01 | Zlín 1 | 73 |
Základní škola | Tyršova 1 | 741 11 | Nový Jičín | 73 |
Základní škola | 766 16 | Valašské Klobouky | 59 | |
Základní jaz.šk. | Lupáčova | 130 00 | Praha 3 | 58 |
Základní škola | Demlova 32 | 586 06 | Jihlava | 57 |
Základní škola | Liberecká 26 | 466 01 | Jablonec n. N. | 52 |
Základní škola | P. Holého 2632 | 440 01 | Louny | 44 |
Základní škola | 538 21 | Slatiňany okr. Chrudim | 44 | |
Základní škola | Komenského alej 749 | 438 01 | Žatec | 39 |
Základní škola | 687 54 | Bánov u Uherského Brodu | 36 | |
Základní škola | Pěnčín | 468 21 | pošta Bratříkov | 35 |
Základní škola | Broumovská | 460 01 | Liberec VI | 32 |
Základní škola | 468 71 | Lučany okr. Jablonec n N. | 30 | |
Základní škola | 588 32 | Brtnice okr. Jihlava | 24 | |
Základní škola | 763 62 | Tlumačov okr. Zlín | 24 | |
Základní škola | 1.-5. roč. Malé Pole | 763 21 | Slavičín | 20 |
Základní škola | 763 19 | Kašava okr. Zlín | 18 | |
Základní škola | 687 03 | Babice | 15 |
Kromě pražských škol, se kterými máme úzké kontakty a mohli jsme přidělování dotazníků kontrolovat, nemáme úplný přehled o tom, kteří rodiče byli osloveni. Ve většině případů se tohoto úkolu ujali přímo ředitelé škol. Abychom pokud možno eliminovali možnost výběru nevhodného vzorku rodičů, orientovali jsme se při zpracovávání hlavně na ty školy, které nám poslaly větší množství dotazníků, takže se u nich dá předpokládat, že jejich výsledky jsou objektivní. Celkový počet zpracovaných a zde zahrnutých dotazníků je 1427. Podívejme se teď na výsledky u jednotlivých otázek podrobněji. Uvádět budeme vždy otázku v plném znění (v rámečku s šedivým pozadím) a pak statistické vyhodnocení s komentářem.
| 1. Stáří a pohlaví dítěte (dětí) |
počet dětí | 1779 | chlapců | 920 | dívek | 859 | prům.věk | 11,42 |
Tato čísla asi není třeba příliš komentovat. Snad jen malou poznámku k tomu, že chlapců je v rodinách respondentů o trochu více než dívek. Tuto skutečnost si lze vysvětlit jedině poněkud vyšší ochotou rodičů chlapců vyplnit náš dotazník. Vyplňování bylo všude dobrovolné a chlapci mají k technologiím poněkud bližší vztah.
| 2. Následujícím předmětům přiřaďte zakroužkováním číslo podle toho, jaký si myslíte, že je jejich význam pro budoucí uplatnění vašeho dítěte. Uvedená čísla mají tento význam: 5 – velmi významný, 4 – významný, 3 – zčásti významný, 2 – málo významný, 1 – nevýznamný |
Tuto část dotazníku lze považovat za nejdůležitější. Naším cílem bylo zjistit, kam rodiče řadí výuku informatiky v hierarchii některých na ZŠ vyučovaných předmětů. Výsledky sledujeme zvlášť pro pražské a mimopražské (regionální) školy a pro rodiny, kde doma je či není počítač.
pražské školy | mimopražské školy | doma je počítač | není počítač | celkové výsledky | ||||||
průměr | pořadí | průměr | pořadí | průměr | pořadí | průměr | pořadí | průměr | pořadí | |
český j. | 4,58 | 2 | 4,52 | 1 | 4,49 | 2 | 4,55 | 1 | 4,53 | 1 |
matematika | 4,40 | 3 | 4,49 | 2 | 4,46 | 4 | 4,47 | 2 | 4,47 | 2 |
angličtina | 4,61 | 1 | 4,36 | 4 | 4,58 | 1 | 4,28 | 4 | 4,40 | 3 |
informatika | 4,39 | 4 | 4,37 | 3 | 4,48 | 3 | 4,31 | 3 | 4,38 | 4 |
jiný cizí j. | 4,05 | 5 | 3,90 | 5 | 4,03 | 5 | 3,85 | 5 | 3,93 | 5 |
zeměpis | 3,54 | 6 | 3,44 | 7 | 3,43 | 8 | 3,48 | 7 | 3,46 | 6 |
fyzika | 3,45 | 8 | 3,45 | 6 | 3,56 | 6 | 3,37 | 6 | 3,44 | 8 |
přírodopis | 3,50 | 7 | 3,43 | 8 | 3,45 | 7 | 3,44 | 8 | 3,45 | 7 |
dějepis | 3,38 | 9 | 3,20 | 9 | 3,22 | 9 | 3,25 | 9 | 3,23 | 9 |
chemie | 3,15 | 11 | 3,19 | 10 | 3,20 | 10 | 3,16 | 10 | 3,18 | 10 |
tělesná v. | 3,34 | 10 | 3,06 | 11 | 3,14 | 11 | 3,09 | 11 | 3,11 | 11 |
výtvarná v. | 2,64 | 12 | 2,54 | 12 | 2,54 | 12 | 2,57 | 12 | 2,56 | 12 |
hudební v. | 2,48 | 13 | 2,43 | 13 | 2,43 | 13 | 2,44 | 13 | 2,43 | 13 |
počet respondentů | 268 | 1159 | 580 | 847 | 1427 | |||||
Skutečnost, že se předmět věnovaný informačním technologiím neumístí v konkurenci s ostatními na ZŠ běžnými předměty mezi posledními, jsme očekávali. Ovšem skutečnost naše očekávání značně převyšuje. Z výsledků vyplývá, že náš předmět považují rodiče spolu s češtinou, matematikou a angličtinou za absolutně nejdůležitější. Mezi těmito čtyřmi předměty a ostatními je značný odstup, v němž se nachází jen jiný cizí jazyk. Těm, kteří považují jiný jazyk (např. němčinu) za důležitější než angličtinu, se omlouváme. To, že jsme jiné jazyky jmenovitě mezi předměty neuvedli můžeme odůvodnit snad jedině tím, že v oblasti informačních technologií má angličtina zcela nezastupitelné postavení. Na grafu je hezky patrné, jak mají rodiče v Praze daleko větší starost o to, že se děti málo pohybují. Proto asi pro ně má tělocvik vyšší význam. Pozoruhodné je i to, jaký význam má pro pražské a počítačem vybavené rodiny angličtina. My se ale zabýváme hlavně informatikou.
Upřímně řečeno, měli jsme zpočátku obavu o určitou neobjektivnost dosažených výsledků, a to především v regionech. Proto jsme se rozhodli zpracovat ještě zvlášť výsledky té nejméně vybavené venkovské školy a té nejlépe vybavené. Jako tu první jsme vybrali Základní školu v obci Višňová u Frýdlantu. Je to škola se 157 žáky, která nemá ani jeden počítač, kromě 8 let starého PC paní ředitelky. Náš dotazník zde vyplnilo téměř 80% rodičů, takže je zcela jisté, že se ve výsledcích musí projevit jejich většinový názor.
Vybrat školu opačné kategorie nebylo vůbec těžké. Stala se jí Základní jazyková škola Lupáčova z Prahy. Je to škola, která se díky aktivitě svého ředitele (pana Hausnera) stala známou propagátorkou využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce. Dnes se zde vyučuje nejen o počítačích, ale i s počítači. Většina učitelů je určitým způsobem ve své práci využívá. Na škole je unikátní sbírka výukových programů z celého světa, je připojena do Internetu pevnou linkou a hned několik firem si zde zkouší své nové produkty pro školství. Žáci jsou zapojeni v několika mezinárodních projektech. Zde nám dotazníky vyplnilo 58 náhodně vybraných rodičů žáků 2.stupně. Takhle vypadá srovnání:
Višňová | Lupáčova | |
český j. | 4,59 | 4,71 |
matematika | 4,49 | 4,26 |
informatika | 4,40 | 4,44 |
angličtina | 4,06 | 4,84 |
jiný cizí j. | 3,75 | 4,53 |
přírodopis | 3,64 | 3,71 |
zeměpis | 3,49 | 3,65 |
fyzika | 3,38 | 3,36 |
chemie | 3,27 | 3,27 |
dějepis | 3,21 | 3,58 |
tělesná v. | 3,19 | 3,26 |
výtvarná v. | 2,83 | 2,45 |
hudební v. | 2,62 | 2,45 |
počítače | 15% | 66% |
Internet | 0% | 17% |
To, že se budou tyto školy lišit v zájmu rodičů o výuku cizích jazyků, se dalo předpokládat. Co se ale nedalo předem s jistotou očekávat, je to, jaký význam bude mít informatika pro rodiče na venkově, v oblasti, kde je jen 15% domácností vybaveno počítači a dostupnost Internetu je nulová. Dostala se totiž dokonce až na třetí místo po českém jazyku a matematice. Nepochybně se zde projevuje značná starost lidí o možnost budoucího uplatnění dětí. Převážná většina rodičů již chápe, že to bez znalosti práce s počítači nepůjde.
Naproti tomu Lupáčova má zase překvapivě nízko hodnocenou matematiku. Jedná se sice o školu jazykovou, ale až páté místo se nezdá být přiměřené jejímu významu. Podle očekávání jsou rodiny této elitní školy i na pražské poměry nadprůměrně vybaveny počítači i připojením k Internetu (17% všech respondentů). Vzhledem k této skutečnosti zde lze význam informatiky považovat za odpovídající očekávání.
Domníváme se tedy, že lze zájem rodičů o výuku informatiky považovat za prokázaný. Další otázky se zabývají tím, jak by tato výuka měla vypadat. Zatím můžeme nabídnout jen celkové výsledky.
| 3. Měly by být podle Vás počítače využívány i v jiných předmětech kromě informatiky? |
ANO | 1305 | 91,5% |
NE | 106 | 7,4% |
NEVÍ | 16 | 1,1% |
Rodiče, jak patrno, dobře vědí, kam směřuje celosvětový vývoj. Těch, kteří si ještě dnes myslí, že by se výuka i počítačům velmi vzdálených předmětů bez nich mohla obejít, je zanedbatelné množství.
| 4. Pokud ano, uveďte jak by měly být podle Vás v jiných předmětech mimo informatiku počítače využívány? zakroužkujte čísla všech vhodných variant |
k získávání poznatků pod přímým vedením učitele | 752 | 57,6% |
k procvičování učební látky pod přímým vedením učitele | 798 | 61,1% |
k ověřování znalostí | 812 | 62,2% |
k samostatnému učení s učitelem dostupným pomocí technických prostředků (Internet) | 673 | 51,6% |
k samostatnému učení bez přítomnosti učitele | 359 | 27,5% |
k samostatnému řešení úkolů | 705 | 54,0% |
nemám zcela jasný názor | 47 | 3,6% |
máte-li jinou představu, napište jakou: | 7 | 0,5% |
Zde se ukazuje, že mezi rodiči zatím převládá pohled na počítač jen jako na stroj, který podle použitého programu vykonává předem naprogramovanou činnost. Procvičování látky nebo ověřování znalostí může být právě jednou z takových činností. Celkem dost rodičů si umí představit i samostatnou práci dětí na počítači, jen velmi málo z nich si však myslí, že by se to mohlo obejít bez kontroly v podobě přítomnosti učitele. Kupodivu by jim příliš nevadilo, kdyby se tato kontrola uskutečňovala distančně s učitelem dostupným jen prostřednictvím Internetu.
| 5. Měla by škola, kam chodí vaše dítě, využívat celosvětovou počítačovou síť Internet? |
ANO | 1186 | 83,1% |
NE | 207 | 14,5% |
NEVÍ | 34 | 2,4% |
Tady téměř není co komentovat. Převaha kladných odpovědí je jednoznačná. Zajímavé by snad mohlo být jen to, zda byly záporné odpovědi způsobeny pouze negativními zprávami z našich sdělovacích prostředků nebo zda se třeba v některých případech nejedná o dobrou znalost toho, s čím se děti mohou na Internetu setkat. Sice jsme se na to nezeptali, ale soudě podle toho, že jen dva respondenti z těch, kteří přístup k Internetu mají, odpověděli “ne”, můžeme předpokládat spíše ten první případ.
| 6. Pokud ano, uveďte jak? zakroužkujte čísla všech vhodných variant |
k získávání poznatků pod přímým vedením učitele | 792 | 66,8% |
k samostatné práci pouze na úkolech zadaných učitelem | 392 | 33,1% |
k samostatné práci žáků s omezením možnosti přístupu k nežádoucím materiálům | 621 | 52,4% |
k samostatné práci žáků bez omezení | 145 | 12,2% |
Jistě bychom si všichni přáli, aby se naše děti věnovaly jen tomu, co je správné a pro ně prospěšné. Jak se ukazuje, příliš mnoho rodičů v něco takového nevěří. Přímé řízení každého žáka učitelem je ve skutečnosti v tomto případě zcela nerealizovatelné. Dokonce i ten třetí případ, tj. blokování přístupu k nežádoucím materiálům, není spolehlivý. Nejvhodnějším přístupem je, jak se zdá, aktivní zapojení žáka do řešení úkolu s možností dodatečné kontroly toho, co na Internetu dělal. Stejně jako v mnoha jiných případech, nejsprávnějším řešením je vybudit v žákovi zájem o řešený úkol a být mu neustále nablízku s pomocnou rukou. Platí to jak pro učitele, tak i pro rodiče.
| 7. Zajímalo by nás, co si představujete pod pojmem "globalizace"? zakroužkujte jen nejvhodnější variantu |
neviditelnou síť obepínající celý svět a ničící naší civilizaci | 69 | 4,8% |
propojení celého světa způsobující jeho zdánlivé zmenšování, jehož důsledkem je konkurence a soupeření na libovolnou vzdálenost | 474 | 33,2% |
propojení celého světa způsobující jeho zdánlivé zmenšování, jehož důsledkem je změna pohledu rodičů na význam své existence ve vesmíru | 480 | 33,6% |
o tomto pojmu jsem dosud neslyšel(a) | 266 | 18,6% |
máte-li jinou představu o smyslu tohoto pojmu, napište jakou: | 25 | 1,8% |
Tato otázka byla nepochybně pro mnoho rodičů poněkud nepříjemná. Jedná se o problematiku poměrně novou, na níž si dosud mnozí nestačili udělat vlastní názor. Přitom nabízené odpovědi vyjadřují dosti citlivý osobní názor na budoucnost naší společnosti. Není proto divu, že nám na tuto otázku někteří rodiče vůbec neodpověděli. Je potěšitelné, že v tomto případě má ten první katastrofický názor tak malou odezvu. I on patří do oblíbeného repertoáru některých našich médií.
| 8. Cílem výuky informatiky by mělo podle Vás být: zakroužkujte jen nejvhodnější variantu |
hrát si na počítači | 8 | 0,6% |
naučit se využívat počítač jako lepší psací stroj | 22 | 1,5% |
naučit se ovládat běžné kancelářské a systémové počítačové programy | 390 | 27,3% |
naučit se volit nejvhodnější program a řešit pomocí počítače běžné denní úkoly | 748 | 52,4% |
naučit se vytvářet vlastní počítačové programy | 201 | 14,1% |
nemám konkrétní představu | 31 | 2,2% |
máte-li jinou představu, napište jakou: | 11 | 0,8% |
I v tomto případě není nijak obtížné se ztotožnit s většinovým názorem. Rozložení nejspíše dost přesně odpovídá tomu, co si rodiče přejí. Do hraní děti nikdo nutit nemusí a na výuku programování na základní škole stačí počítačový kroužek pro zájemce.
| 9. Cílem informační výchovy by mělo být: zakroužkujte čísla všech vhodných variant |
příprava na život v prostředí plném počítačů a jiných technologií | 846 | 59,3% |
získat kvalifikaci k lepšímu uplatnění v zaměstnání | 868 | 60,8% |
naučit se chápat globální problémy naší civilizace a snažit se je řešit | 395 | 27,7% |
Není vůbec divu, že rodiče bez bližšího vysvětlení nepochopili, jaký je rozdíl mezi informatikou a informační výchovou. Zatímco informatika je předmět orientovaný na výuku práce s počítači, informační výchova se týká spíše přípravy na život v globální informační společnosti. Proto by její zaměření mělo sledovat i poněkud širší cíle, odpovídající třetímu bodu. Samozřejmě že toto nemůže být jen zaměření jednoho předmětu. Mělo by se stát cílem celého školského systému a integrovat do každé školní činnosti.
| 10. Máte doma počítač? |
ANO | 580 | 40,6% |
NE | 825 | 57,8% |
I když v tomto bodě můžeme předpokládat opět mírné zkreslení způsobené vyšší ochotou majitelů počítačů k vyplnění dotazníku, je možno konstatovat, že vybavení našich domácností není špatné. V mnoha případech jsou děti doma vybaveni lépe než škola.
| 11. Pokud ano, jaký? |
PC XT | 2 | 0,3% |
PC AT | 7 | 1,2% |
PC 386 | 81 | 14,0% |
PC 486 | 140 | 24,1% |
PC Pentium | 159 | 27,4% |
PC Pentium MMX | 65 | 11,2% |
PC Pentium II | 62 | 10,7% |
Jiný | 30 | 5,2% |
NEVÍ | 56 | 9,7% |
Tato tabulka je toho jasným důkazem. V domácím vybavení se můžeme směle měřit s vyspělými státy. Možná, že by stálo za to zjistit, zda rodiče děti ke svým domácím počítačům pouštějí a co na nich děti dělají. Možná příště.
Zajímavá je i ta skutečnost, že skoro 10% neví, jaký mají doma počítač. Vysvětlení je jednoduché. Mezi respondenty převládaly ženy (téměř 60% z necelých 25% podepsaných). Většinou vyplňovaly dotazník přímo ve škole během třídních schůzek, a tak se nemohly zeptat na to, jaký mají procesor.
| Je připojený do Internetu? |
celkem | z počítačů | ze všech | |
INTERNET | 74 | 12,8% | 5,2% |
Tato čísla říkají, že téměř 13% z respondentů vlastnících počítač je připojeno do Internetu. Celkově se jedná o 5,2%. Tato čísla přibližně odpovídají celostátnímu průměru a je na nich vidět naše zaostávání za vyspělým světem. Ne nadarmo se uživatelé Internetu bouří proti zdražování telekomunikačních poplatků.
| 12. Chcete se aktivně zapojit do prosazování svých představ o tom, jak by měla výuka Vašeho dítěte ve škole vypadat? |
ANO | 407 | 28,5% |
NE | 1020 | 71,5% |
Tuto závěrečnou otázku lze svým způsobem považovat za klíčovou. Současný vývoj a finanční možnosti našeho školství jasně naznačují, že, nechají-li rodiče, tak, jak jsou zvyklí, veškerou starost o kvalitu a zaměření výuky na státu, téměř jistě se splnění svých představ o tom, co by se jejich děti měly na základní škole dozvědět o počítačích, na většině škol v dohledné době nedočkají.
Věřte, že jako pracovník Pedagogické fakulty píši tyto závěrečné řádky s velkým smutkem. Již několik let voláme po nutnosti vytýčení celostátní dlouhodobé koncepce v přípravě společnosti na život v globální informační společnosti. Dost papíru již bylo popsáno, hodně slov proneseno, ale dosud se toho mnoho nestalo. Přispějí-li výsledky tohoto průzkumu, byť i jen nepatrně, ke změně naší školské politiky, nebyla to práce zbytečná.
V Praze dne 22.12.1998
 | Ing. Bořivoj Brdička bobr@mbox.cesnet.cz http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/ oddělení informační technologie KTchV PedF UK Praha http://it.pedf.cuni.cz/ |
Žádné komentáře:
Okomentovat