zrovna jsem se vrátil ze semináře Poškole a nedá mi to, abych se s vámi nepodělil o své dojmy. Na první pohled by se mohlo zdát, že tento již devátý ročník akce, kterou jsem jako pracovník střediska Ústavu pro informace ve vzdělávání, které mělo ve své náplni pomáhat učitelům s využitím technologií, v roce 1992 spolu zakládal, se ničím podstatným neliší od předchozích. Seminář se opět konal v lázních Sedmihorky v Českém ráji. Byli na něm do značné míry zase ti samí lidé, jako vždy. Jen trochu v menším počtu než obvykle. Organizátoři jsou již po několik let ustáleným týmem zčásti z FEL ČVUT a zčásti z PedF UK. Jen Karel Vosátka jako hlavní organizátor tentokrát chyběl. Odešel totiž z FELu za lepším, a tak nemá na tyto věci čas. Jak se zdá, v této funkci ho nahradila paní Božena Mannová.
Pokud jde o program, též se od předchozích ročníků nijak významně nelišil. Bylo tam několik zahraničních hostů, pár vysokoškolských učitelů, kteří dost často podobné akce navštěvují jen kvůli záznamu do své publikační a přednáškové činnosti, několik zapálených nadšenců pro věc samotnou, kteří si zaslouží náš obdiv. Nejvíc mě zaujalo vystoupení výpravy učitelů a žáků ze ZŠ Vrchlického v Liberci. Tato škola je svými skvělými výsledky ve výuce programování již sice téměř stejně známá, jako ZŠ Lupáčova v Praze svými projekty, ale přesto jsem byl znovu mile překvapen výsledky práce jejích žáků a hlavně zřejmým zaujetím pro počítače, které z nich vyzařuje.
Já jsem referoval o druhém modulu připravovaného prestižního mezinárodního výzkumu SITES, který byl zařazen do výzkumného záměru naší fakulty a jehož jsem se stal národním koordinátorem. Tento druhý modul bude věnován hlavně kvalitativnímu zkoumání konkrétních programů, které jsou již jako jednotlivé případy na národní úrovni ve školách zavedeny do výuky a využívají smysluplným způsobem moderní didaktické postupy i technologie. Konečným cílem je prostřednictvím vyhodnocení těchto případů dospět k teoreticky zdůvodněnému doporučení, jak co nejvhodněji technologie ve vzdělávání využívat. Účastníky, a tímto též vás, žádám o spolupráci. Víte-li o nějakém případu, který by stál za zkoumání, nebo děláte-li vy sami nějaký projekt či zavedli-li jste ve škole program, který by vyhovoval zadání, dejte nám vědět. Bližší informace najdete na http://it.pedf.cuni.cz/sitesm2/. Za všechny informace a konkrétní nabídky předem děkujeme.
Přesto bylo letošní Poškole něčím naprosto výjimečné. Jak jistě již víte, byla schválena Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání (SIPveVZ.doc), která počítá v příštích letech s investicemi v rozsahu 1-2 miliardy korun za rok. Tento fakt momentálně zásadním způsobem ovlivňuje atmosféru v naší komunitě. Umím si představit, že je na školách i mnoho takových učitelů, kteří se budoucnosti velmi obávají, neboť jejich kariérní růst bude, jak se zdá, svázán se schopnostmi používat ICT. Ti ale na Poškole nebyli. Ti, co tam byli, se jistě nemusí obávat svých vlastních schopností. Obávají se spíše toho, aby byly tyto investice vynaloženy účelně. Skoro to na první pohled vypadalo tak, že většinu z nás výše již schválených investic úplně zaskočila, a nevíme jak se s touto situací vypořádat.
Někdo však jistě zaskočen nebyl. Byli to různí intrikáni, bojovníci o funkce, lobisté snažící se urvat z očekávaných investic co největší díl pro sebe. Tento vývoj je ovšem zcela přirozený a očekávatelný kdekoli, nejen u nás. Rozhodující pro úspěšnost koncepce bude to, jak se úkolu rozdělit tyto peníze zhostí odpovědní pracovníci ministerstva. Doufejme, že naše obavy nejsou oprávněné.
Naše zkušenosti se státní správou nejsou v tomto směru příliš povzbuzující. Jediné, co mírně zvyšuje mou víru v úspěšnost Koncepce, je osoba vedoucího týmu, který ji připravil. Je to pan Luděk Matyska, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Měli jsme možnost se s ním v Sedmihorkách setkat, vyslechnout si jeho představu o realizaci Koncepce a podiskutovat s ním. Odnesl jsem si ten dojem, že ví, co a jak se má dělat a že by mohl být zárukou toho, aby se vytýčené cíle také splnily. Svým způsobem ani není příliš divu. Je totiž blízkým spolupracovníkem profesora Zlatušky, rektora Masarykovy univerzity a člena Rady vlády pro výzkum a vývoj. Domnívám se, že právě on byl jedním z hlavních iniciátorů vzniku a přijetí Koncepce.
Nechci vás unavovat dlouhými rozbory naší diskuse. Omezím se na jediný typický příklad toho, jak pan děkan Matyska reagoval na otázku, proč nejsou v Koncepci zvlášť vyčleněné peníze pro pedagogické fakulty, když se požaduje masivní vyškolení vlastně všech učitelů v práci s ICT. Podle něj patří právě tyto fakulty k těm institucím, které jsou v největší míře zkostnatělé, neefektivní, a vůbec není jisté, zda by byly schopny úkoly před ně postavené splnit. V každém případě je však nic nevylučuje ze soutěže. S programem na přípravu učitelů v práci s ICT může přijít kdokoli, pedagogická fakulta stejně jako fakulta jiná či soukromá firma.
V zásadě s tímto postojem souhlasím. Dovolil jsem si jen poznamenat, že při tomto řešení bude rozhodující roli hrát akreditační komise, která bude muset být schopna zodpovědně rozhodnout o tom, který program je lepší. Obávám se, že právě toto je slabé místo, zvláště, když pan Matyska tvrdí, že se své funkce děkana vzdát nehodlá a vlastní řešení Koncepce přenechá z velké části ministerstvu. Ona se totiž ta příprava učitelů bez moderní, ICT ovlivněné pedagogiky neobejde.
Já osobně ve studii „Informační a komunikační technologie ve vzdělávání“ (http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/akcni_plan/), který měl původně též sloužit jako inspirace při přípravě Koncepce, navrhuji jako nezbytnou pojistku proti různým málo fundovaným či přímo nekalým praktikám veřejnou kontrolu všech finančních toků. Znamenalo by to zveřejnit na internetu celý rozpočet včetně návrhů na projekty i zprávy o řešení. Též bych se přimlouval za tvrdou kontrolu dosažení slibovaných cílů všech projektů. Jen tak bude možné veřejnost, a tím i parlament, přesvědčit o nutnosti tímto směrem pokračovat i nadále.
Nezbývá než si přát, abychom příští rok na Poškole již měli schválený rozpočet s 1867160 tisíc Kč na rok 2001, aby bylo jasným a čistým způsobem rozhodnuto, jak se s těmito penězi naloží a abychom konečně po několika letech zase mohli mít pocit, že se věci ubírají správným směrem.
28. dubna 2000
 | Ing. Bořivoj Brdička bobr@mbox.cesnet.cz http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/ oddělení informační výchovy UK Praha PedF KTchV http://it.pedf.cuni.cz/ |
P.S. Posledního dne semináře jsem se z pracovních důvodů nemohl zúčastnit. Moc mě to však nemrzí. V programu byl člověk, kterého jsem viděl naposledy na demonstraci dne 17.listopadu 1989. Vzhledem k tomu, že figuruje na seznamu bývalých spolupracovníků STB, potkat bych se s ním znovu nechtěl.
Žádné komentáře:
Okomentovat