středa 16. března 2005

Stává se vzdělávání mobilním?

Je všeobecně známo, že se mobilita v různých podobách stává důležitou součástí celoživotně probíhajícího vzdělávacího procesu. Stala se tentokrát též hlavním tématem 19. ESP konference (Learning Goes Mobile), která se ve dnech 10.-13. 3. 2005 uskutečnila v opravdu mobilní podobě na trase Helsinky-Stockholm-Helsinky.
 

O výročních konferencích ESP (European Schools Project) informuji celkem pravidelně. V loňském roce se se značným ohlasem (včetně televize) uskutečnila v Praze. ESP je jednou z nejstarších evropských organizací zaměřujících se na didaktické otázky související s využitím vzdělávacích technologií včetně mobilních. Její tradiční hlavní náplní je teoretická i praktická pomoc při realizaci mezinárodní spolupráce škol – čili projektů. V této své činnosti se opírá o bohaté zkušenosti svých členů a navazuje na celou řadu programů podporovaných EU (např. tématické sítě Comenius ECOLE a COMPACT). Vše podstatné je pochopitelně k dispozici na webu (viz odkazy na konci).
Umístění letošní konference na obrovské lodi pohybující se mezi dvěma severskými metropolemi nebylo vyvoláno čistě jen snahou o mobilitu za každou cenu. Společnosti provozující lodní přepravu totiž mimo sezónu nabízejí natolik zajímavé slevy, že celá akce vyšla levněji, než kdyby byla na pevnině. Ty největší výletní lodě (v našem případě by se mělo vzhledem k okolnostem hovořit spíše o ledoborci) přitom poskytují kompletní konferenční servis včetně sálu pro několik stovek účastníků (tentokrát více než 200 z 28 zemí). K dispozici jsou též menší klubovny pro zasedání sekcí i veškerá technika včetně nepřetržitého mobilního signálu a satelitního připojení do internetu.
Asi nikoho nepřekvapí, že byl po celou dobu konference zdůrazňován fakt, že využití technologií včetně mobilních (Finsko je jejich významným producentem) nesmí být ve vzdělávání cílem, nýbrž jen prostředkem. Je nepochybně dobře, mohou-li lidé mezi sebou stále snadněji komunikovat a mají-li stále blíže k informacím. Jde však hlavně o to, umět informace zpracovat. Cesta k této tzv. „kompetenci“ není jednoduchá, vede jen přes opakované nacvičování praktického zpracování informací ve výukovém procesu a vyžaduje vysoce schopného (můžeme též říci „kompetentního“) učitele. Jak známo, podle posledních výsledků mezinárodních srovnání může být i v tomto právě Finsko všem ostatním vzorem.
Popsat všechny zajímavé přednášky a prezentace není možné. Vyberu proto jen to nejdůležitější.
Jedna ze sekcí konference byla věnována otevřeným výukovým systémům, neboli Open Source. Zde se v různých souvislostech diskutovaly nejnovější volně dostupné softwarové nástroje v současnosti značně rozšiřující výukové možnosti internetu (např. WIKI, BLOG, Content Management Systems, Learning Management Systems ad.), vlastnosti různých jejich verzí a problémy jejich implementace. Za cestu správným směrem lze v případě mobilních technologií považovat právě ty systémy, které jsou otevřené (Symbian). Dávají větší naději snadnějšímu a levnějšímu rozšíření výše zmíněných nástrojů v praxi.
Mluvilo se též o potřebě prosazení jednotného systému evidence výukových materiálů, což souvisí s aktuálním pojmem - Learning Objects (vzdělávací objekty). Jak se zdá, cesta dále nevede přes vytvoření jediného komerčně dostupného systému (viz např. MS ClassServer), ale přes decentralizaci s jednotícím systémem sběru metadat, který umožní najít výukové materiály všech možných typů, rozsahů i dostupností (včetně komerčních). Podobný systém snad nyní připravuje i náš SIPVZ (např. v Rakousku již byl zaveden). Musím přiznat, že i já považuji takový přístup za mnohem vhodnější. než byl ten, který v minulosti viděl ve vzdělávacích objektech hlavně možnost, jak v duchu tradičních metod řízení výuky převést celý výukový obsah daný osnovami do elektronické podoby. Na učiteli by pak bylo jen si pro každou hodinu vybrat vhodné hotové objekty, seřadit je a předložit žákům. Nic proti tomu, ale moderní pojetí žádá poněkud jiný přístup.
Jednou z možností je WebQuest, který byl na konferenci opakovaně zmiňován. Kromě mého příspěvku, který se zabýval teorií WebQuestů a popisoval naši nedávno spuštěnou službu Učitelského spomocníka WebQuest.cz, se této metodice věnovala též jediná americká účastnice – Sheila Gersh z City University of New York. Ta referovala o své modifikaci WebQuestu do formy specializovaných projektů kulturní výměny mezi studenty – CultureQuest. Pro zájemce byla organizována také dílna praktické tvorby WebQuestů pomocí na internetu dostupných nástrojů. Je pravděpodobné, že by se náš WebQuest.cz v konkurenci zahraničních služeb neztratil. Zatím je však pouze česky.
Hlavním důvodem, proč učitelé jezdí na konferenci ESP (někteří opakovaně) je nalezení vhodného a kvalitního partnera pro realizaci mezinárodních projektů. Některé země mají takové aktivity přímo povinné a navíc je to i priorita EU (viz např. eTwinning).
Pro učitele základních a středních škol byl v rámci konference organizován tzv. kontaktní seminář na přípravu projektů Comenius 1. Zde bylo možno si pod vedením zkušených lektorů za přímé spolupráce s potencionálními partnery připravit kvalitní návrh projektu. Ten pak bude možno ještě několik měsíců ve spolupráci celých kolektivů partnerských škol včetně studentů vylepšovat, aby mohl být 1. března příštího roku v dokonalé podobě podán. Šance na úspěch takto připravených projektů je nepochybně mnohem vyšší.
Lektorům a učitelům vysokých škol zabývajícím se přípravou učitelů byl určen kontaktní seminář Comenius 2. Zde se pod garancí tématických sítí Comenius ECOLE a COMPACT připravovali budoucí projekty vzdělávající učitele.
Je celá řada dalších věcí, které by v souvislosti s konferencemi ESP stály za zmínku. Dříve jsem jako výstup z konference vždy předkládal přehled konkrétních projektů, do nichž by se naši učitelé mohli zapojit. Teď to už tak jednoduše nepůjde. S rostoucí kvalitou stoupají i nároky na budoucí partnery. Přestává být snadné se bez předchozí intenzivní spolupráce do nějakého projektu zapojit. Zájemcům mohu jen doporučit, aby se přihlásili na příští konferenci, která bude za rok v Amsterodamu. S největší pravděpodobností to bude opět možné i prostřednictvím kontaktního semináře, u něhož lze žádat o podporu národní agenturu Comenius (jen školy nemající právě projekt a učitelé, kteří nebyli po tři roky na kontaktním semináři ani přípravné návštěvě).
Je podivné, že se letos na tři rezervovaná místa dotovaná českou agenturou nakonec podařilo získat jen jednoho oprávněného zájemce o účast. Skoro to vypadá, ženaše školy ještě nezačaly řešit kvalitu mezinárodních vzdělávacích aktivit. A to není dobré. Vězte, že v zahraničí je v této oblasti situace většinou značně odlišná. Mezinárodní projekty bývají nedílnou součástí výuky. Většině účastníků konference se zdál být servis poskytovaný ESP natolik zajímavý, že se na místě sami za sebe stali řádnými členy nové ESP asociace. Těsně před konferencí totiž došlo k transformaci ESP z volného sdružení do podoby mezinárodní členské asociace registrované v Holandsku.
Možností, jak se zapojit do různých dotovaných programů podporovaných na národní i nadnárodní (např. EUN) úrovni, je dnes sice celá řada, ale realizovat skutečně kvalitní spolupráci se zahraničními partnery splňující předem dané výukové cíle, takovou, která by vedla i k vnitřnímu uspokojení učitele, zdaleka tak snadné není.

Odkazy:

Žádné komentáře:

Okomentovat