Spomocníkův zpravodaj 190531

Vážení přátelé!

Mám pocit, že už musíte mít té umělé inteligence a strojového učení plné zuby. Mluví se o tom už asi moc. Potíž je v tom, že je to tématika, která se značnou pravděpodobností ovlivní budoucnost celého lidstva, tedy i školství. Musíme se k ní proto opakovaně vracet. Název mého posledního článku říká vše - Je umělá inteligence rizikem pro demokracii?
Trochu víc bych se chtěl tentokrát věnovat něčemu jinému. 16. května nás poctil svou návštěvou ředitel Direktorátu OECD pro vzdělávání a dovednosti Andreas Schleicher. Semináře organizovaného MŠMT a vzorně otevřeně dokumentovaného se zúčastnila kompletně celá špička našeho školství. Nechyběl jsem ani já. V diskuzi jsem se pana ředitele zeptal, zda nejnovější data, která mají (na podzim budou zveřejněny výsledky PISA 2018), naznačují, proč mají žáci, kteří ve škole používají nejvíc technologie nejhorší výsledky? (OECD: Žáci, počítače a učení). Schleicherova odpověď svým způsobem potvrzuje naší hypotézu, která říká, že technologie začínají být nejvíce nasazovány tam, kde se učitelé s jejich pomocí snaží maximálně si usnadnit práci. Nemusí to vždy být jejich neschopnost, může to být velké množství žáků ve třídě, málo času ve výuce apod.
Vyberu podstatnou část Schleicherovy odpovědi (zde): "Je to pravda, ve většině zemí zjišťujeme, že čím více technologií je ve třídě, tím horší jsou výukové výsledky. Otázkou je, co s tím? Jedním z možných řešení, a některé státy jdou touto cestou, je zakázat mobily. To vede k oddělení školy od reálného světa. Druhým možným řešením je změnit naše výukové metody. Dnes máme technologie 21. st. i žáky 21. st., ale výukové postupy 20. st. a školní kulturu 19. st. A tato kombinace vyvolává onen negativní efekt. Musíme se sami sebe ptát, jak podpoříme využití současných technologií, aby se staly produktivním nástrojem. Nedá se to ovšem nařídit shora. Technologie totiž nejsou ničím jiným, než zesilovačem, který posiluje jak dobrou tak špatnou výuku. To se netýká jen ČR. Musíme na globální úrovni přemýšlet nad tím, jak využívat současné postupy a změnit výukové metody tak, aby technologie výsledky žáků umocňovaly. Výzkumy ukazují, že je to možné - třeba prostřednictvím interaktivity. Ten, kdo by měl nejvhodnější cesty nalézt ale nejsou vědci, jsou to učitelé."
Příspěvkem k této diskuzi je čirou náhodou i můj další aktuální článek na Spomocníkovi - Typy učitelů z pohledu vzdělávacích technologií.

Těšíme se na váš zájem a spolupráci,

Bořivoj Brdička

Spomocníkův zpravodaj 190517

Vážení přátelé!

V posledních dvou týdnech jsem se vrátil k tématice tvořivého myšlení. Není to náhoda. Je s ním spojeno pochopení současné transformace školství, při níž hrají technologie docela významnou roli. Stojí v pozadí potřeby změny výukových cílů (v duchu kompetencí pro 21. století) a určitým způsobem ovlivňují též výukové postupy. Přesto nesmíme propadat mylnému dojmu, že technologie jsou tím hlavním cílem. Nejdůležitější je to, jak ovlivňují pedagogiku.
Na Spomocníkovi najdete dvoudílný seriál inspirovaný činností dalšího zajímavého amerického inovátora a aktivisty tvořivého myšlení Erica Sheningera, který se v americkém International Center for Leadership in Education zabývá inovacemi vzdělávání prostřednictvím technologií.
Snaží se dělat právě to, co je nejvíce třeba. Obohacuje učitelům již známé výukové postupy o digitální rozměr.
První díl mapuje výuku z pohledu relevance pro žáky a k výukovým činnostem přidává ty, které se realizují prostřednictvím technologií (Relevance jako základ digitální školy). Druhý pak dělá totéž pro známé a dříve již popsané formy výukové komunikace (Pedagogika digitální diskuze).
Snad pro vás budou obohacením!
Těšíme se na váš zájem a spolupráci,

Bořivoj Brdička

Spomocníkův zpravodaj 190503

Vážení přátelé!

Dovolte mi, abych vám touto cestou připomněl, co jsem se vám snažil tento týden sdělit svým článkem Zkoumání vlivu socializovaného robota Tega na vývoj dětí v MIT Media Lab.
Je zajímavým příspěvkem ukazujícím, kam směřuje vývoj inteligentních asistentů, v tomto případě u předškolních dětí. Měli bychom si uvědomit, že takový plyšový "kamarád" je schopen dítě nejen učit konkrétní znalosti, ale že bude mít i určitou schopnost vychovávat. Narozdíl od kamarádů opravdových zde máme výchovné a výukové cíle daleko víc pod kontrolou. Dítě se učí hlavně nápodobou.
Trochu jsem se zasnil, a představil si, jak by bylo krásné, kdybychom mohli výchovně ovlivňovat naše děti i poté, co se stanou běžnými uživateli internetu. Že to jde, už víme (Foggův model ovládání lidí technologiemi). Jen neumíme zajistit, aby cílem byl prospěch všech.
Spíše to vypadá, že vyhrávají síly snažící se využít současné technologické možnosti jen ke svému vlastnímu prospěchu (Stává se svobodná vůle pouhou iluzí?).
Těšíme se na váš zájem a spolupráci,

Bořivoj Brdička

Spomocníkův zpravodaj 190426

Vážení přátelé!

S velikonočním odstupem se znovu hlásíme se svou technologickou "troškou do mlýna". Věnoval jsem se v posledních dvou článcích ještě mobilům (Neřešte zda, ale co děti s přístroji dělají, Anya Kamenetz o technologiích pro rodiče). Pozvali si mě nezávisle na sobě studenti z plzeňského a pražského peďáku, abych jim o tom řekl více. Vlastně mě to docela mrzí, protože mi to téma přijde z našeho pohledu jednoduché. Je-li pravdou, že technologie člověku umožňují dělat věci lépe a dospět k jinak nemožným cílům, pak prostě každému, kdo chce uspět, nezbývá, než se je naučit ovládat. Je to věcí celého školství. Přijde mi smutné, že učitelé tuto zřejmou skutečnost nevnímají.
Raději se vrátím ještě k předchozímu článku - 5 největších výzev školství podle CoSN. Když jsem ho psal, myslel jsem, že je to příprava amerického konsorcia (CoSN), které částečně plní podobné funkce jako naše JŠI, na letošní Horizon Report. Vzápětí se ale ukázalo, že to letos bude jinak. Po krachu New Media Consortium na konci roku 2017 se přípravy ujal Educause a již napůl hotovou zprávu společně s CoSN vloni dokončili (Horizon Report 2018). Jenže Educause se orientuje hlavně na vysoké školství, a tak pro letošek připravuje jen verzi na něj zaměřenou. V CoSN se rozhodli místo Horizonu udělat 3 na sebe navazující zprávy mapující v duchu horizonové tradice technologické inovace školství na úrovni K12 (od MŠ po SŠ). První - článkem již pokrytá - se zaměřila na výzvy (překážky), druhá (v originále již vyšlá) se zabývá urychlovači (Accelerators) a třetí bude věnována umocňovačům (Enablers).
To znamená, že se k této iniciativě CoCN (Driving K-12 Innovation) budeme muset brzy vrátit.

Těšíme se na váš zájem a spolupráci,

Bořivoj Brdička

Spomocníkův zpravodaj 190405

Vážení přátelé!

Tento týden připomenu, proč jsem pro Digicentra Elixíru zvolil motto "Ovládej, abys nebyl ovládán!". Inspirací mi byl Douglas Rushkoff a jeho hnutí odstartované knihou Team Human. Jedná se o snahu bránit lidské zájmy před nástupem systémů řízených algoritmy disponujícími umělou inteligencí. Stále zřetelněji se ukazuje, že k obraně je třeba mít dostatečné schopnosti (digitální, informační, mediální gramotnost) a je nutné se spojit a postupovat jednotně.
Rushkoff právě takový tým v rámci kampaně na podporu prodeje knihy buduje. Je v něm již celá řada osobností, které spolu s ním vystupují na mítincích a organizují další podporu. Jednou z pravidelných akcí je veřejné natáčení podcastů v newyorské Civic Hall. Nedávno byl hostem Spomocníkovi již známý australský futurista Mark Pesce. Ten pro osvětlení současných snah o ovládání lidí používá přirovnání k démonologii. To proto, že neznalým uživatelům sociálních sítí musí nutně jejich nově nabité schopnosti (pokud si je vůbec uvědomují) připadat ďábelské. Více v článku Démonologie podle Marka Pesceho.
I druhý můj příspěvek se týká umělé inteligence. Popisuje klasické dilema, které filosofové, psychologové a lékaři řeší již stovky let, a sice, zda je morálně ospravedlnitelné za určitých okolností někomu vědomě způsobit škodu (či ho dokonce zabít). Autonomní vozidla vybavená umělou inteligencí budou muset umět podobné problémy zvládat.
Článek Tramvajové dilema a informatické myšlení ukazuje, že i takovéto samostatně jednající systémy je možné přizpůsobit potřebám lidí. V každém případě ale musíme rozumět tomu, jak fungují - to znamená disponovat informatickým myšlením.
Přehled toho, v jakém stavu je téma umělé inteligence v našem školství, přináší Ondřej Neumajer - Umělá inteligence ve školství a v práci učitele.

Těšíme se na váš zájem a spolupráci,

Bořivoj Brdička

Spomocníkův zpravodaj 190322

Vážení přátelé!

Minule jsme skončili u wellbeingu. SKAV měl na toto téma kulatý stůl - nebýt mě, problematika digitálních technologií by se bývala vůbec neřešila (https://youtu.be/EqVIfTbkTyY?t=5182). Přitom je to záležitost stále aktuálnější. Znamená to, že se k ní budeme stále vracet. Souvisí třeba s využíváním vlastních přístrojů žáky ve školním, a hlavně v mimoškolním prostředí. Jen připomínám, že jsme se tímto tématem naposledy zabývali v souvislosti s lednovým kulatým stolem - Proč mobily ve škole zakazovat či používat.
Naléhavost řešit ve školství technologické záležitosti lze dokumentovat i na mých posledních dvou článcích:

• Digitání dissensus je pojem, který výstižně ukazuje, jakým směrem se ubírá lidská společnost díky schopnosti volně šířit libovolné informace. Jedná se o opak konsenzu, což je jistě velmi nepříjemné. Chceme-li pomýšlet na zlepšení, neobejde se to bez pochopení souvislostí, tj. hlavně bez dostatečné úrovně mediální gramotnosti. Jsem shodou okolností členem odborné skupiny, která pro NÚV připravila inovovaný obsah tohoto průřezového tématu pro připravovanou revizi RVP. Jestliže se ještě na podzim se vším velice spěchalo, teď po odložení celé revize panem ministrem (za účelem jejího kvalitního dopracování!!!) se, jak se zdá, celý proces zastavil. To není dobré!
• Druhý můj článek má název Čínská cesta k umělým učitelům. Není pochyb o tom, že vývoj umělé inteligence v Číně musíme bedlivě sledovat. Tamní vědci si pod vedením komunistické vlády vytyčili cíl, stát se v tomto oboru do roku 2030 světovým lídrem. Jak vidno, je docela pravděpodobné, že se to podaří.
  O velkém bratru v podobě sociálního kreditního systému jsem již psal. Jeho existence je pro nás, totalitou odkojené zastánce demokracie, něco naprosto nepřijatelného. Měli bychom ale vnímat i tu skutečnost, že většina z 1.4 miliardy Číňanů to vnímá jinak.
  Teď přináším informaci o firmě, která vyvíjí systém komplexně nahrazující učitele v přípravě na znalostně orientované testy, které jsou velmi oblíbeným nástrojem ověřování výukových výsledků nejen v Číně. Myslím, že by to pro nás mělo být mementem pro skutečnou změnu postupů. Není pochyb o tom, že jen na znalosti orientovaný frontálně pracující živý učitel nemá budoucnost!

Těšíme se na váš zájem a spolupráci,

Bořivoj Brdička

Spomocníkův zpravodaj 190308

Vážení přátelé!

Tento týden je jasně ve znamení odkladu revize RVP, který se dotkne nejvíce právě ICT. Pan ministr původně trval na jejím dokončení tento rok, ale ukázalo se, že je to požadavek v našich podmínkách nereálný. Školy a učitelé nejsou připraveni. To je ovšem skutečnost, která je nám známa již mnoho let. Možná by mi stačilo, kdyby se začaly podnikat nějaké kroky k tomu, aby se situace změnila. Na naše 2 projekty (PRIM a PODG) samozřejmě nezapomínám. Zdá se, že si budou asi muset vzít tento úkol na starost a podpory z vyšších míst se zatím nedočkají. Je tedy otázkou, zda nebudeme na jejich konci ve stejné situaci, jako teď.
Aktuální stav věcí jsme měli příležitost zjistit na konferenci 28.2., která byla primárně věnovaná zahajované přípravě nové Strategie 2030+. Pan ministr v kuloárech přislíbil pokračovat v SDV, navenek to ale spíše vypadá, že budeme od teď sázet jen na novou Strategii, která již bude bez minulých chyb (myšleno bez nerealizovatelných požadavků SDV).
Zastavím se u jednoho tématu, který byl na konferenci otevřen. Kolega Dominik Dvořák představil výtah ze své meta-analýzy mapující zahraniční reformy školství ve 21.st. Konstatoval, že významnou součástí transformace školství se stává datová a digitální gramotnost (str. 35) a vrcholným cílem je celková spokojenost jednotlivců i společnosti - tzv. wellbeing.

Kompas učení podle OECD (str. 34)

Wellbeing se stává novým memem šířícím se školstvím napříč post-demokratickým světem. Je to vrcholný cíl každého systému. Pro nás je díky mimořádné neoblibě škol u žáků zvláště důležitým indikátorem. Jeho nedílnou součástí je digitální wellbeing. Není proto náhodou, že se právě na toto téma zaměřuje můj aktuální pondělní článek - Digitální wellbeing na Future Learn. Jedná se o souhrn poznatků získaných účastí v MOOC kurzu britské University of York.
Dnes se shodou okolností od 10 na ZŠ Vodičkova koná Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Proč se zabývat duševním zdravím dětí ve školách? Chystám se tam jít a zjistit, jak naši experti vnímají vliv technologií? Zda jim už došlo, že zákaz není řešením.

Těšíme se na váš zájem a spolupráci,

Bořivoj Brdička