Spomocník do nového roku v novém

Vážení kolegové,
je to sice poněkud smutné, ale prázdniny jsou pryč a škola opět začíná. Spolu s ní se zase začnou vynořovat problémy, kterých má naše školství více než dost. Všichni je známe a umíme je pojmenovat. Nejsme však schopni je řešit. Mnozí z nás již pravděpodobně tuší i to, že ani nová vláda v tomto směru nejspíše mnoho nezmůže. A tak se naše naděje upínají k začlenění do evropských a světových struktur, které by mohlo v oblasti školské politiky přivodit určitou změnu.

Některé tendence naznačují, že by mohlo dojít i ke změně v pohledu na využívání informačních a komunikačních technologií. Rozdíl mezi stavem u nás a ve vyspělém světě je značný. MŠMT již přes rok v souvislosti s celostátním informačním systémem a s naším jednáním o vstupu do EU připravuje koncepci informační politiky ve vzdělávání. Existuje více návrhů a zatím není možné říci nic určitého. Jasněji snad bude po konferenci RUFIS'98, na níž proběhne, kromě jiného, též jednání o této koncepci. Nechme se překvapit.

Zatím však musíme pracovat tak jako dříve, tj. pobízeni hlavně, a často jenom, nadšením a přesvědčením o správnosti a užitečnosti toho, co děláme. Dnes bych vás chtěl informovat o tom, co nového si pro vás připravil náš Učitelský spomocník do nového školního roku.

Na první pohled si jistě všimnete nové podoby jeho úvodní obrazovky na http://it.pedf.cuni.cz/spomoc/. Zařadili jsme některé nové obrázky z prací, které pro nás namalovali děti z různých škol, a udělali jsme z nich výstavu. Pokud nám zašlete i vy své obrázky týkající se naší problematiky, rádi ty nejlepší zveřejníme na našem Webu.

Během prázdnin jsme uskutečnili inovaci Spomocníkova odkazníku. Tato služba se snaží uspokojit potřeby učitelů, kteří potřebují najít do své výuky ty nejvhodnější dokumenty a nemají čas je v nepřeberném množství informací na Internetu hledat sami.

Došlo též k určité restrukturalizaci ostatních služeb. Zajímavostí ze světa výukových technologií se příliš nedotkla. Zato jsme zavedli nové rubriky, a to Metodickou pomoc, Kalendář akcí a Diskusní fórum. S omluvou konstatuji, že bude ještě nějaký čas trvat, než budeme s těmito rubrikami plně spokojeni.

Náš server hostí stránky některých jiných, školství užitečných, organizací. Je to Středisko multilicencí DZS MŠMT, Evropský školský projekt a jako úplná novinka též sdružení PAU – přátelé angažovaného učení, které, jak předpokládám, mnozí z vás znají.

Protože bych si přál, abyste se na Spomocníka podívali sami, nebudu zacházet do dalších podrobností. Na závěr jen ještě připomenu existenci Archivu mezinárodních síťových projektů pro školy. Že se tyto aktivity ve školách nebývale rozšiřují dokládá to, že jsme místo obvyklých desítek projektů museli letos během prázdnin vyhodnotit stovky nových návrhů. Základní údaje o dnes zařazených 37 projektech přikládám a přeji mnoho úspěchů.

------------------------------------------------------------------------
31. 8. 1998 Fall '98 GeoGame 2.st. ZŠ, - Poslední poštou avizovaný běh oblíbené 
soutěže na poznávání různých míst podle různých znaků. Soutěž a mnoho dalších 
aktivit je nadále průběžně k dispozici na Webu. Odkaz najdete v zeměpisné sekci 
Spomocníkova Odkazníku.

31. 8. 1998 Got Any Dirt? 2.st. ZŠ, - Žádost o zaslání vzorku půdy do školy v 
Houstonu s možností účasti ve vyhodnocení a diskusi o vlastnostech půdy v 
souvislosti s pěstováním různých plodin.

31. 8. 1998 The Great Tall Tower Challenge 2.st. ZŠ, - Soutěž o nejvyšší věž 
postavenou z předepsaných balsových tyčinek.

31. 8. 1998 The Landmark Game 1999 2.st. ZŠ, - Soutěž o to, kdo uhodne nejvíce 
míst na Zemi podle znaků, které si budou vymýšlet účastníci sami navzájem.

31. 8. 1998 Remote Access Online Real-time Science Experiment 2.st. ZŠ, - 
Biologické centrum university ve Virginii nabízí několik experimentů, které lze 
provádět distančně prostřednictvím WWW.

31. 8. 1998 The Teddy Bear Project 1.st. ZŠ, - Klasický projekt, během něhož 
cestuje plyšový medvěd a děti popisují, co dělá E-mailem a na Webu.

31. 8. 1998 Project Starshine 2.st. ZŠ + SŠ, - Účastníci vyleští hliníkové 
zrcadélko, které po pozdějším umístění na družici umožní sledování jejího letu a 
výpočet různých parametrů.

31. 8. 1998 International School Partnerships through Technology SŠ, - Učitelé a
žáci ze Severní Karolíny chtějí navázat kontakty se školami po celém světě za 
účelem vzájemného poznání a přípravy na život v informační společnosti.

31. 8. 1998 What Will I Do When I Grow Up? 2.st. ZŠ, - Zjišťování vlastností 
potřebných k výkonu různých povolání a odhad svých možností uplatnění.

31. 8. 1998 World War 1 Online 2.st. ZŠ, - Studium 1.sv.v. s podporou WWW 
materiálů určených americkým školám.

31. 8. 1998 Email exchange in German language 2.st. ZŠ, - Dopisování se 
soukromou školou v Ketucky v němčině.

31. 8. 1998 Multicultural Holiday Calendar 2.st. ZŠ, - Příprava dokumenu 
popisujícího místní kulturní zvyklosti prostřednictvím popisu tradičních svátků 
a publikování na Webu.

31. 8. 1998 Familiar Faces 2.st. ZŠ, - Vzájemné poznávání započaté zkoumáním 
rysů tváří na fotografii partnerské třídy.

31. 8. 1998 Turn your classroom into a Rainforest! 2.st. ZŠ + SŠ, - Studium 
deštného pralesa pomocí WWW a kontaktu s dětmi, které tam žijí.

31. 8. 1998 Mack Munchies 1.st. ZŠ, - Porovnávání a vyhodnocování cen u 
McDonalda.

31. 8. 1998 Artifact Exchange 2.st. ZŠ, - Kontakt na americkou školu, jejíž žáci 
si chtějí dopisovat se školou v zámoří a chtějí si vyměňovat předměty, které 
charakterizují jejich zájmy.

31. 8. 1998 International Web 2.st. ZŠ + SŠ, - Žádost o spolupráci při testování 
distanční formy učení pomocí WWW z Estonska.

31. 8. 1998 Peace Ribbon Hiroshima Project 2.st. ZŠ, - Spolupráce s japonskými 
dětmi chystajícími se na výlet do Hirošimy a diskuse o míru.

31. 8. 1998 Tombstone Database SŠ, - Sběr dat z náhrobků na místním hřbitovu, 
tvorba společné databáze a grafické znázornění výsledků v podobě vývoje délky 
života.

31. 8. 1998 Global Perspectives 2.st. ZŠ, - Výměna názorů na globální 
perspektivy vývoje společnosti formou odeslání odpovědí na připravené otázky. 
Výledky budou po zpracování zveřejněny.

31. 8. 1998 International Negotiation Project SŠ, - Simulace mezinárodních 
jednání na nejvyšší úrovni. (Doporučujeme)

31. 8. 1998 Noon Shadow Observation Project 2.st. ZŠ, - Klasický experiment s 
měřením stínu stejné tyče v pravé poledne na různých místech Země a počítačové 
zpracování výsledků.

31. 8. 1998 Lost and Found Tooth 1.st. ZŠ, - Výměna dat a grafické počítačové 
zpracování počtu vypadnutých zubů účastníků.

31. 8. 1998 The First Day of Autumn 2.st. ZŠ, - Porovnání počasí v první 
podzimní (někde jarní) den u účastníků.

31. 8. 1998 Branching Out-exploring the world ecoysytems 2.st. ZŠ, - Výměna 
informací o stavu okolních ekosystémů účastníků.

31. 8. 1998 The Bug Hunt SŠ, - Sběr brouků v okolí, jejich klasifikace a 
statistické vyhodnocení výsledků získaných od všech účastníků.

31. 8. 1998 Second World War SŠ, - Z Belgie inciovaná diskuse na téma 2.sv.v. v 
angličtině nebo francouzštině.

31. 8. 1998 AfricaQuest 2.st.+ SŠ, - Virtuální účast na poznávací cestě týmu 
Classroom Connect na kolech po Africe.

31. 8. 1998 Africa educational adventure online SŠ, - Virtuální účast na 
rekonstrukci rekordního letu letadla (1920) napříč africkým kontinentem za 
účelem jeho poznání.

31. 8. 1998 Newsletter Email Project 2.st.+ SŠ, - Výměna dopisů na předem určená 
témata.

31. 8. 1998 Postcard Geography 2.st.+ SŠ, - Výměna pohlednic a diskuse zaměřená 
na výuku zeměpisu.

31. 8. 1998 Abbey the Adventurous Pup 1.st ZŠ, - Plyšová fenka bude cestovat po 
světě a děti budou sledovat pomocí E-mailů, fotografií a videa, co kde dělá.

31. 8. 1998 Tell me about yourself 2.st ZŠ, - Dopisování s francouzskými 
sedmáky, kteří se chtějí zdokonalovat v angličtině.

31. 8. 1998 Forest Around the World 2.st.+ SŠ, - Diskuse a výměna informací o 
lesech v okolí účastníků.

31. 8. 1998 Zooming Through Zoos for Zip ZŠ, - Výroba výukového video záznamu, 
pořízeného dětmi v různých zoologických zahradách po celém světě.

31. 8. 1998 Outside Our Windows 1.st. ZŠ, - výměna obrázků s krátkým popisem 
pohledu z okna s cílem dozvědět se něco o ostatních obyvatelích naší planety.

31. 8. 1998 Class correspondence SŠ, - Francouzský projekt na dopisování 
studentů středních škol.
------------------------------------------------------------------------


                Ing. Bořivoj Brdička               , __      , __
          oddělení informační technologie         /|/  \    /|/  \
                 KTchV PedF UK Praha               | __/ __  | __/ ,_
   Učitelský spomocník - http://it.pedf.cuni.cz/   |   \/  \_|   \/  |
                bobr@mbox.cesnet.cz                |(__/\__/ |(__/   |_/
   BoBrův Pomocník - http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/

Aktualita 5.6.1998

Vážení kolegové,
ve své minulé Aktualitě jsem sliboval, že se pokusím o vysvětlení svého chápání citátů, které jsem vám předložil pod názvem "Kudy se ubírá vývoj vzdělávacích technologií" na semináři Poškole. Též jsem vyzýval k zahájení kampaně vysvětlující význam této problematiky široké veřejnosti. Dnes vám slibovaný dokument předkládám. Nevím, jestli vzbudí takovou pozornost, aby se dalo hovořit o kampani. Mám pochybnosti dokonce i v tom, zda budete ochotni oněch, papírově měřeno, 13 stran vůbec přečíst. V každém případě jsem zvědav na reakce a připomínky.

Vzhledem k tomu, že mnoho velice závažných citátů v mém výběru patřilo do oborů, o nichž toho vím jen velmi málo (psychologie, filosofie), očekávám, že se třeba nebude mnou podané vysvětlení některým odborníkům líbit. Budu však jen rád, začne-li se konečně o zde naznačených problémech mluvit. Rozhodně nechci svou práci považovat za vědecké dílo v tom smyslu, který u nás v současnosti převládá, tj. předkládání jen takových tvrzení, které se dají prokázat, experimentálně ověřit a rozumově vysvětlit. Jedná se v tomto případě spíše o odkrývání problémů, jejichž řešení zatím neznáme, ale přitom jsou nesmírně pro další vývoj lidstva důležité. Dokonce možná důležitější než platy učitelů a neutěšená současná politická situace. I když z holistického pohledu, o nemž se v mé práci dočtete, vše se vším souvisí a jen těžko se dá odhadnout, co je důležitější.

Dokument, o němž je řeč, najdete v Aktualitách nebo na úvodní stránce mého Pomocníka. Jmenuje se "Vliv technologií na rozvoj lidského myšlení". Bude-li přijat, setkáte se s jeho lineární podobou též v konferenci RUFIS '98 (http://www.vslib.cz/tul/confer/rufis98/). Později bych ho rád použil jako základ učebního textu pro předmět "Internet jako didaktické prostředí" pro studenty PedF UK.

Stihnete-li to ještě do voleb, zeptejte se svých politiků, jak si představují naši přípravu na vstup nejen do Evropy, ale spíše na život v globální informační společnosti. Podle nejmenované významné firmy podporující naše školství, jejíž konference jsem se tento týden zúčastnil, technologie rozdělí informační společnost na vítěze a poražené. Musím říci, že se mi tato představa spojená s konkurenčním bojem, monopoly, korupcí, tunelováním apod. vůbec nelíbí a dávám přednost sociálně zreformované informační společnosti, v níž budou mít lidé k sobě blíže a budou jeden druhému pomáhat. Realita kolem nás však vypadá poněkud jinak. Musíme se tedy našich politiků ptát, jak to chtějí udělat, abychom nebyli mezi poraženými.

To je to, co mi leželo v hlavě již od roku 1995, kdy byla zrušena veškerá státní podpora využívání technologií v našem školství. Již jste o tom ode mne slyšeli víckrát. Doufám však, že je to dnes naposled. Vliv, který se k nám dostává díky našemu předpokládanému vstupu do evropských struktur, způsobí nutnost změny pohledu naší vlády na tuto problematiku. Zprávy v tomto směru očekávám v nejbližší době, a to bez ohledu na to, jak dopadnou volby. V příštím období půjde hlavně o to, aby přidělené prostředky byly vynaloženy účelně. To u nás bohužel dosud není pravidlem. Přál bych si, aby má práce přispěla k pochopení té skutečnosti, že samotné vybavování škol technologiemi je pouze tou menší částí úkolů, které na nás čekají.

Ing. Bořivoj Brdička               , __      , __
          oddělení informační technologie         /|/  \    /|/  \
                 KTchV PedF UK Praha               | __/ __  | __/ ,_
   Učitelský spomocník - http://it.pedf.cuni.cz/   |   \/  \_|   \/  |
                bobr@mbox.cesnet.cz                |(__/\__/ |(__/   |_/
   BoBrův Pomocník - http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/

Aktualita 20.4.1998

Vážení kolegové,

minulý týden se, jak mnozí z vás ví, konal oblíbený seminář POŠKOLE (http://it.pedf.cuni.cz/poskole/). V předchozích letech jsem míval ve zvyku o něm informovat a rád bych to udělal i letos. Protože jsem se však tentokrát zúčastnil jen pátečního dne, který byl určen zahraničním návštěvám, moc vám toho nepovím. Informování o celém semináři, který byl nepochybně opět velice úspěšný, ponechám někomu jinému. Přesto bych vám rád něco sdělil. Musím se totiž omluvit organizátorům za to, že jsem je díky nedorozumění omylem podezříval z nepřijetí mého příspěvku „Kudy se ubírá vývoj vzdělávacích technologií“ (http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/citaty/). Nakonec byl nejen přijat, ale dokonce jsem dostal i příležitost v nabitém pátečním programu vystoupit. Vzhledem k tomu, že jsem se díky zahraničním hostům pokoušel svůj projev přednést dvojjazyčně, a tak jsem dost improvizoval a také proto, že to, co jsem říkal, bych rád sdělil vám všem, shrnu vše stručně dodatečně ještě písemně.

V první řadě musím poděkovat těm, kteří si na mou žádost můj příspěvek celý sestavený z citátů přečetli předem a sdělili mi své připomínky. Většinou se týkaly přílišné délky dokumentu, který většina z nás nemůže přečíst najednou. To je prostě úděl dnešní doby. Jsme přesyceni informacemi. Jen velmi obtížně je třídíme a vybíráme ty důležité. Většina z nich patří do kategorie datového smogu (podle Davida Shenka). Takže pravděpodobně přivítáte to, že jsem se pokusil z vybraných citátů udělat jakýsi přehled, který formou tabulky zobrazuje vývoj těch vědních oborů, které mají důležitý vliv na vývoj vzdělávacích technologií. A právě tento přehled jsem se pokoušel velice stručně prezentovat na POŠKOLE. Ještě na něm sice pracuji, ale již teď ho najdete pod názvem „Hlavní důvody proč věnovat pozornost vzdělávacím technologiím“ v Aktualitách mého Pomocníka. Tabulka heslovitě popisuje hlavní směry vývoje filosofie, sociologie, psychologie, kognitivní psychologie, pedagogiky, technologií, programování a obyčejného selského rozumu ve vzdálené a nedávné historii, v současnosti a v budoucnosti. Některá fakta nebo teorie jsou natolik zajímavé, že si jistě žádají mnohem podrobnější vysvětlení. Pracuji na něm a mám v úmyslu ho přednést v září na konferenci RUFIS (Role Univerzit v nadcházející Informační Společnosti) v Liberci (http://web.cvut.cz/RUFIS98/).

Hlavním cílem tohoto mého snažení je nalézt a dát nám všem k dispozici dostatečně silné argumenty k tomu, abychom dokázali přesvědčit veřejnost o nezbytnosti změn v hodnocení a přístupu ke školství. Na POŠKOLE jsem připomenul Wellsův výrok o tom, že „dějiny světa se stávají stále více závodem mezi vzděláním a katastrofou“, což je u nás v současné době zvláště patrné. Zmiňoval jsem též výrok amerického spisovatele Alvila Toffera o tom, že „díky nemožnosti vedení válek se soupeření různých národů a zájmových skupin bude stále více odehrávat ve virtuálním světě informačních a komunikačních technologií“. Proto se domnívám, že nesmíme pasivně čekat na náš vstup do EU a myslet si, že nám někdo z venku pomůže přizpůsobit naše školství požadavkům informační společnosti. Navíc jsem přesvědčen, že bez reformy školství nemáme šanci dostat naši společnost ze spárů postkomunismu i neofašismu. Musíme se snažit lidi přesvědčit o nutnosti věnovat vzdělání daleko větší pozornost než dosud. Tím však nemyslím jen zvýšení rozpočtu školství. Mnohem důležitější je to, co a jak se naše děti učí a jak by měly být ve školách využity technologie. Klíčový význam mají schopnosti učitelů.

Proto jsem všechny přítomné na semináři POŠKOLE požádal o to, aby se v maximální možné míře snažili zapomenout na vzájemné nesváry i na své osobní zájmy a veškerou možnou energii věnovali boji za naši společnou věc, hlavně na přesvědčovací kampaň za ovlivnění veřejného mínění. A o totéž teď žádám i vás.

Nabídka projektů 1998

Tato nabídka se vzkazem z roku 1998 ukazuje, jak docházelo k postupnému přechodu od mailově orientovaných služeb k webovým (http://lsv.cesnet.cz/cgi-bin/wa?A2=ind9803&L=str-skol&T=0&F=&S=&P=6442).
=================================================================================
Subject: Projekty
From: Borivoj Brdicka <[log in to unmask]>
Reply-To: Diskuse na tema stredni skoly a Internet.
Date: Thu, 19 Mar 1998 12:49:06 +0100
Content-Type: TEXT/PLAIN

Vazeni kolegove,
jak jsem jiz oznamil drive, presli jsme pri priprave vyberu
doporucenych mezinarodnich projektu pro nase skoly na novy system.
Konkretni navrhy na projekty najdete u Ucitelskeho spomocnika na
http://it.pedf.cuni.cz/projekty/. V konferencich budeme nadale jen
obcas zverejnovat malou pripominku existence naseho vyberu.
Verim, ze chapete vyznam techto aktivit a ze si nekterou
z nabidek vyberete. Zaroven opet prosim, abyste nas o svych
uspesich i neuspesich informovali.

Zde je par naposledy zarazenych navrhu:

18. 3. 1998 Greetings from/to Around the World - Zadost o zaslani
pozdravu mezinarodnimu setkani mladych "Forum Cracoviense Iuventutis",
ktere bude probihat od 23. do 27. brezna v Krakove.

18. 3. 1998 S.M.A.R.T.'s Web-Work Zakladni skoly, - Spolecna priprava
databaze vyukovych zdroju z celeho sveta.

18. 3. 1998 The Mouse Ear Oak Tree Project 8. trida ZS, - aktualni
diskuse pro ucastniky ze severnich partii severni polokoule na tema
lidove pranostiky: "Dosahnou-li listy na dubu diky mrazum tvaru
shodneho s mysim uchem, mrznout prestane".

18. 3. 1998 Monster Project Spring 98 Zakladni skoly, - Kresleni
obrazku ruznych priser podle popisu, ktery je k dispozici v textove
forme.

18. 3. 1998 BIOME EXCHANGE Stredni skoly - ekologicky projekt na
vymenu informaci o problemech s zivotnim prostredim v okoli mista
bydliste ucastniku.

5. 3. 1998 There is only One YOU Stredni skoly - sber a analyza otisku
palcu od deti z celeho sveta.

3. 3. 1998 Schoolpartnership for a project Stredni skoly - nemecke
gymnazium hleda partnera pro ucast v projektu podporovanem programem
EU Socrates.

27. 2. 1998 The Flavors of Our World Zakladni skoly - vymena receptu
na zajimava jidla domaci kuchyne.

1. 3. 1998 Genetics projects 2. stupen ZS - sber a statisticke
vyhodnocovani genetickych udaju o ucastnicich


Ing. Borivoj Brdicka
Department of Informatics Technology
Faculty of Education, Charles University
Prague, Czech Republic
bobr@mbox.cesnet.cz
Ucitelsky Spomocnik - http://it.pedf.cuni.cz/
BoBruv Pomocnik - http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/

Jsou to jenom „hry“?

Ještě stále mi v uších zní naše vítězná olympijská hymna a myslím na její slova. V duchu stále vidím obrovskou radost vepsanou ve tvářích našich hokejových reprezentantů, včetně těch, kteří mají svůj současný domov v zámoří. Je to úžasné. Všichni jsme nadšením bez sebe. Máme národní svátek. Alespoň na chvíli můžeme zapomenout na problémy, které náš „domov“ v centru Evropy má.

Také vychutnávám tento náš „vítězný unor“ plnými doušky. Od přírody však nejsem náchylný tomu, abych příliš propadal emocím. Léta práce s počítači mě naučila přesvědčení, že nic na tomto světě není náhodné, že vše je řízeno programem, který si sice nepíšeme sami, ale rozhodně ho můžeme interaktivním způsobem ovlivňovat. Proto se musím ptát: „Jak je možné, že to ty naši kluci dokázali? Jak to zařídit, aby se alespoň kousíček podobného úspěchu projevil ve výsledcích nás všech?“

To, jak ovlivňovat program sportovního družstva směrem k vítězství, je na jednu stranu skutečnou vědou, která se studuje na vysoké škole. Na straně druhé je však pravdou též to, že určité vědomosti v tomto oboru má dnes každý fanoušek na stadionu, doma či v hospodě. Každý ví, že je třeba mít v mužstvu kvalitní hráče. Aby moli být kvalitní hráči v národním mužstvu, musí být co nejkvalitnější liga a všechny nižší soutěže. Ze všeho nejdůležitější však je, aby bylo hodně sportovců již od žákovských a dorosteneckých kategorií. Jejich přípravu musí mít v rukou zkušení a schopní trenéři, kteří dokáží probudit zájem a naučí základy. Všichni víme, že dostat se na světovou úroveň dá hodně práce. Sportovec trénuje s plným nasazením mnoho hodin každý den. Nemá jiné koníčky. Je ovlivněn jeho osobní život. Musí dodržovat životosprávu. Musí být v dokonalé psychické formě, studovat hru soupeřů a zvládnout taktiku boje. Jen ti nejlepší se mohou dostat do národního mužstva.

To vše jsou sice podmínky nutné, nikoli však postačující. Jsem přesvědčen o tom, že naši soupeři v hokejovém olympijském „turnaji století“ byli v tomto směru přinejmenším stejně dobře připraveni. Ano, měli jsme v družstvu takové individuality jako Haška, Jágra, Svobodu a další. To, že se nám podařilo zvítězit, však nebylo způsobeno jen individuálním uměním hráčů. Na našem vítězství má hlavní podíl týmová spolupráce, zdravé sebevědomí celého družstva a obrovská motivace. Nechci nijak snižovat význam realizačního týmu včele s trenérem, jejichž úkolem bylo vytvořit podmínky a poskytovat hráčům dokonalý servis. Nechci zapomínat na naše domácí hráče. Jsem ale přesvědčen, že největší podíl na vítězství mají hokejisté zámořští. Oni, v čele s Haškem, přijeli ne jako hvězdy NHL, jako milionáři, které je třeba obdivovat. Přijeli jako kamarádi, jako členové kolektivu, v němž jsou si všichni rovni. Oni to byli, kdo od začátku projevili vůli táhnout za jeden provaz a o svou slávu se rozdělit s ostatními. Tady bych hledal zdroj toho tolik potřebného kolektivního sebevědomí našich hráčů, které vedlo k úspěchu.

Mám ale ještě jinou teorii, která se snaží vysvětlit důvody našeho vítězství. Naši zámořští hokejisté, ač zůstali našimi občany, žijí v prostředí skutečné fungující, bohaté, tržní a demokratické společnosti. Poznali již onu typickou americkou atmosféru maximálního konstruktivního nasazení, která se projevuje úplně všude. A dokázali se v ní uplatnit. Byli převychováni komerčními zájmy, které jsou v podmínkách funkčního právního řádu jednoznačně svázány se zájmy státu, firmy nebo družstva. Trochu načichli nemalou hrdostí obyvatel Severní Ameriky na své hospodářské výsledky a na roli světové velmoci číslo jedna. K tomu všemu jim zůstala možnost srovnání s tím, jak to vypadá u nás doma. A tak se nelze divit, že k té v zahraničí získané motivaci přibyla ještě jedna. Byla to touha pomoci nám z krize, ukázat cestu, po které bychom se mohli vydat a vyřešit naše problémy, připomenout světu, že něco umíme. Myslím, že právě to rozhodlo.

Těm, kteří snad stále nepochopili, kam mířím, vysvětlím raději vše úplně polopaticky. Úspěch státu lze do značné míry přirovnat k úspěchu sportovního družstva v soutěži. Svět hokeje může do jisté míry sloužit jako model pro celou společnost. Každý, kdo bude toto přirovnání považovat za přijatelné, musí nutně dospět k závěru, že úspěch se může dostavit jedině tehdy, budeme-li všichni táhnout za jeden provaz. Můžeme mít odlišné názory, můžeme sestavovat různé útoky a obranné řady. Ovšem hrát musíme na jednu branku. Nečistá hra každého z nás poškozuje celý kolektiv, tedy i toho, kdo se jí dopustil. Naopak úspěch každého z nás je i naším úspěchem. Je jasné, že 10 milionů lidí nelze stmelit tak jako hokejové mužstvo. V této analogii však nejde přímo o každého jednotlivce, ale jen o převažující směr vývoje.

Chceme-li se zase dočkat úspěchu, musíme okamžitě začít s přípravou dorostu, abychom měli dostatek dobrých hráčů. Musíme za každou cenu pro ně sehnat co nejvíce dobrých trenérů. Musíme pro ně vytvořit konstruktivní prostředí, ve kterém bude tvrdá práce po zásluze korunována úspěchem a proto se vyplatí. Musíme jim umožnit účast v soutěžích, v nichž poznají své soupeře, okusí nespravedlnost a naučí se někdy i prohrávat. Pravda, není to snadné. Začít musí každý sám u sebe trénováním svých dětí. Ovšem i stát může udělat mnoho. Mohl by třeba dát najevo to, že mu záleží na kvalitě trenérů. Mohl by se postarat o dodržování pravidel. Mohl by zajistit účast našich hráčů v mezinárodních turnajích.

Rozumíte? V této analogii jsou pravidla zákony. Rozhodčí jsou soudci. Trénování, to je výchova. Trenéry se stáváme my všichni. Máme však též specialisty pro útočníky, obránce i brankáře. To jsou učitelé. Nutně musíme změnit svůj pohled na ně i požadavky. Jak známo, úspěšný může být jedině trenér s přirozenou autoritou a respektem. Takový, který je svým svěřencům dobrým příkladem.

Jak by se dala zajistit účast našich dorostenců v mezinárodních soutěžích? Není to zas až tak moc složité a drahé. Dnešní svět není nadarmo označován za „globální vesnici“. Díky moderním technologiím se stává stále menší a menší. Televizní technika dovoluje, aby koncert při zahájení olympijských her provedlo pět sborů, každý na jiném kontinentu, a to v přímém přenosu. Ve virtuálním světě počítačových sítí spolu mohou lidé komunikovat téměř bez omezení. Jestlipak víte o tom, že na Internetu mají děti olympijské hry každý rok. Prostě se domluví a ve stejný den uspořádají každý ve své škole závody. Výsledky si předávají po síti a berou to skoro stejně vážně, jako by to byla skutečnost. Víte vůbec o tom, že na Internetu existuje, kromě věcí závadných, též spousty věcí užitečných. Jako třeba simulace OSN s virtuálními delegáty v podobě dětí z různých zemí. Dětský summit o věcech dotýkajících se budoucnosti lidstva. Spousty různých společných projektů pro účastníky z celého světa. Je toho hrozně moc a, jak jste již asi poznali, je to můj obor, takže bych mohl pokračovat ještě velice dlouho. Nechci vás ale příliš obtěžovat. Kdo chce, najde více na Internetu.

Chlapci děkujeme. Ať chcete nebo ne, stali se z vás naši trenéři. Škoda, že takových nemáme mnohem víc.

Krize, a jak dál?

Rád bych se s vámi podělil o to, co mi dělá v poslední době největší starosti. Začalo to počátkem tohoto školního roku a zdá se, že to zatím neskončilo. Mám na mysli výrazné snížení zájmu o technologie ze strany učitelské veřejnosti. Ten zájem sice nebyl nikdy nějak zvlášť moc vysoký, ale to, co v tomto směru způsobily balíčky vládních opatření a současná politická situace, to nemohu nazvat jinak, než krizí.

Nejlépe se dá toto tvrzení dokumentovat na účasti na různých akcích. Hned v září mě zarazil nápadně nízký počet domácích účastníků konference RUFIS, která byla dlouho, důkladně a dobře připravovaná a měla velice silné zahraniční zastoupení. Vysvětloval jsem si to nutností zaplatit vložné, které sice nebylo nadměrně vysoké, ale mohlo mnoho zájemců odradit.

Pak přišel podzimní INVEX s konferencí Microsoftu, která sice díky volným vstupenkám na výstavu, rozdávaným CD s novými produkty, obědem pro přítomné a pozvání vysokých představitelů státu nějakým výrazným úbytkem návštěvníků netrpěla, ale také nebyla zdaleka tak úspěšná, jako ta předchozí.

Co mě obzvlášť mrzí, to je naprostý neúspěch Infostřed Střediska multilicencí, pořádaných v krásné, nové a dokonale vybavené aule pražské pedagogické fakulty. Na podzim se konaly třikrát, vždy poslední středu v měsíci, a průměrný počet účastníků byl asi 20 (vloni 150 i více). Přitom se zdaleka nejednalo jen o reklamní akci. Cílem bylo seznámit účastníky s novými produkty těch nejznámějších firem. Bylo skutečně velice smutné sledovat zklamání pozvaných přednášejících. Zpravidla se jednalo o největší odborníky, které měli firmy k dispozici.

Za vyslovený debakl lze považovat výstavu STUDY na přelomu října a listopadu. Do pražského nově zrekonstruovaného Obecního domu se na přednášky a praktické předvádění využití technologií ve školách se zvláštním zaměřením na internet přišlo podívat jen několik jednotlivců.

Zatím poslední podobnou akcí, které jsem se zúčastnil, a jež byla též ohlášena v našich konferencích, byly Besedy o informatice, které během prosince a ledna pořádal Kabinet software a výuky informatiky MFF UK. Byly to čtyři přednášky cíleně zaměřené na zájemce o studium na MFF z řad středoškolských studentů věnované problematice programování a hlavně obecnému nadhledu, bez nějž se nelze v této problematice orientovat. Úroveň byla, díky špičkovým lektorům, vynikající. Podle mého názoru byste jen těžko hledali někoho, kdo by vám za peníze poskytl to, co jste zde mohli získat zadarmo! Musím přiznat, že když jsem viděl těch 5 až 10 účastníků, měl jsem skoro vztek.

Nevím, jaká je situace jinde, ale u nás v Praze je, jak vidno, lepší raději zatím nic podobného nepodnikat. Doufám, že to není navždy a že se brzy dočkáme zlepšení. Nejbližší příležitostí, na níž budeme mít možnost dokázat, že to s námi není tak zlé, bude asi již tradiční a velice oblíbený seminář POŠKOLE, který se bude konat jako obvykle v polovině dubna v lázních Sedmihorky v Českém ráji. Bližší podrobnosti najdete v Učitelském spomocníkovi na http://it.pedf.cuni.cz. Můj příspěvek s názvem Kudy se ubírá vývoj vzdělávacích technologií sestává z vybraných citátů známých osobností a najdete ho na http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/citaty/. Budu moc rád, seznámíte-li se s ním předem, abychom mohli o jeho obsahu diskutovat.

Těším se na setkání s vámi a doufám, že krize, které jsme svědky, nepotrvá příliš dlouho.

             Ing. Bořivoj Brdička                   , __      , __
     oddělení informační technologie, KTCHV        /|/  \    /|/  \
     Pedagigická fakulta Univerzity Karlovy         | __/ __  | __/ ,_
            Praha, Česká republika                  |   \/  \_|   \/  |
             bobr@mbox.cesnet.cz                    |(__/\__/ |(__/   |_/
  Učitelský spomocník - http://it.pedf.cuni.cz/
BoBrův Pomocník - http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/

Aktualita 18.12.1997

Vážení kolegové, přátelé!

Zas další kalendářní rok se nám chýlí ke konci, a to je čas, kdy míváme ve zvyku bilancovat a plánovat budoucnost. V minulých letech jsem často leccos u nás doma kritizoval, zvláště pak nedostatečnou podporu využití technologií v oblasti školství. Považoval jsem tuto problematiku bezmála za nejdůležitější pro příští zdárný vývoj našeho státu. Jak se můžeme názorně přesvědčit v dnešních dnech, existují i mnohem důležitější záležitosti. Neměl-li o tuto problematiku nikdo zájem v nedávné minulosti, tím spíš o ni nebude mít zájem teď, kdy nás čeká nová vláda a hospodářská situace se spíše zhoršuje. Domnívám se, že v současné situaci jsou jakékoli stížnosti docela zbytečné. A tak bude asi nejlepší si připomenout, že velká většina obyvatel naší planety je na tom ještě mnohem hůře.

Vánoce jsou právě tím obdobím, kdy více než jindy myslíme jeden na druhého. Myslíme hlavně na své blízké, ale neměli bychom zapomínat ani na ostatní. Země bývá v poslední době často v souvislosti s rozvojem internetu přiléhavě nazývána globální vesnicí. Autorem tohoto označení je známý kanadský vědec a učitel Marshall McLuhan, jehož oblastí působení byl výzkum vývoje moderních médií. V roce 1969, kdy ještě žádná globální počítačová síť neexistovala, napsal: "Globální vesnice je světem, ve kterém je každý množstvím komunikačních sítí spojen s lidmi po celém světě tak, že může snadno komunikovat s každým stejně, jako by to byl jeho soused od vedle.”

Inspiroval ho hlavně závratný rozvoj komunikací v podobě telefonu, masové sledování televize, růst dopravy a její zrychlování (let člověka na měsíc v televizním přímém přenosu). On sám měl k technickým vymoženostem negativní postoj a vyhýbal se jim. Nejeden dnešní špičkový odborník na využití internetu, považuje McLuhana za svého guru (duchovního vůdce). Patří k nim například i socioložka Flora V. Calderó n-Steck z University of Pittsburgh, která se v jednom ze svých článků pokouší přiblížit význam pojmu globální vesnice pomocí přirovnání takto:

Použijme sociologickou představivost k popsání našeho světa se všemi 5.7 miliardami lidí a asi 200 národy v podobě vesnice s 1000 obyvateli. Jak by ta vesnice vypadala?

Celkový počet obyvatel:   1000

Z toho    575   Asijců (200 Číňanů)

          130   Afričanů

          125   Evropanů

          100   Jihoameričanů

           65   Severoameričanů

Příjmy: polovinu všech příjmů dostává 120 lidí

Potrava a hlad: 500 vesničanů (většinou dětí) chodí spát hladových

Bydlení a bezdomovci: 600 obyvatel žije v ručně vyrobených boudách

Vzdělání:

           75 obyvatel má vysokoškolské vzdělání

           700 obyvatel neumí číst a psát

           31 vlastní počítač

Paní Calderó neuvádí kolik obyvatel ví o existenci internetové globální vesnice a kolik z oněch 31 majitelů počítačů má v ní již své zastoupení v podobě svých vlastních virtuálních občanů. Podle současných odhadů by to mohlo být asi tak 20. To jsou právě ti, kteří jediní mají možnost plně pochopit, co je to globální vesnice, a případně sdílet naši společnou starost o její budoucnost.

Zkuste se zamyslet nad tím, kolik lidí může představa globální vesnice přimět ke změně názorů a kolik jich bude naopak chtít internet využít jen jako další nástroj k prosazování svých osobních cílů na úkor druhých. Ať už se budou schovávat za zájem firmy, národa, církve, třídy, rasy, žen nebo jakékoli jiné skupiny lidí.

Jakkoli tato představa není příliš optimistická, nesmíme ztrácet naději. Zvlášť teď o Vánocích bychom měli věřit na lepší budoucnost lidstva. Na budoucnost bez násilí, válek, rasové nenávisti, podvodů, zlodějiny, mafie, drog, ….

Jenom věřit však ale nestačí. Každý z nás pro to musí také něco udělat. Nemuselo by to být úplně špatné novoroční předsevzetí, co říkáte?

    Ing. Bořivoj Brdička

   bobr@mbox.cesnet.cz

http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/

 oddělení informační technologie

   KTchV PedF UK Praha

     http://it.pedf.cuni.cz/