Vznik BoBrova Pomocníka

     Vazeni kolegove,
     pred  nedavnem  probehl  na  Katerde  pocitacu  FEL  CVUT na
Karlove  namesti v  Praze Den  otevrenych dveri  do Internetu, na
nemz jsem vystoupil s prispevkem o sitovych skolskych projektech.
Nebylo  tam sice  prilis mnoho  lidi ze  skolstvi, ale presto byl
o tuto problematiku znacny zajem, zvlaste o ruzne adresy serveru,
na   nichz   lze   nalezt   blizsi   informace.   Proto  jsme  se
s predstaviteli  sdruzeni  OMICRON,  ktere  tuto akci usporadalo,
dohodli na zrizeni specialni WWW stranky na jejich serveru, ktera
by se tomuto tematu venovala.
     Protoze  mam   ten  pocit,  ze  podporu   si  zaslouzi  cela
problematika  vyuzivani  technologii  ve  vyuce,  rozhodl jsem se
tento nove  vznikajici dokument pojmout ponekud  sireji a umistit
na nej  upravenou verzi skript urcenych  pro studenty ucitelskych
oboru Karlovy univerzity.
     V tomto okamziku vam mohu  oznamit, ze prvni cast dokumentu,
ktera se  obsahove priblizne kryje s  vyse jmenovanym prispevkem,
je   jiz   hotova.   Presvedcit   se   muzete   sami   na  adrese
http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/. Z  celeho budouciho dokumentu
je to zatim  jen mala cast, ale presto by  vam snad jiz mohla byt
uzitecna.
     Jsem  moc rad,  ze konecne  mohu realizovat  to, ce jsem mel
v planu jiz behem sveho pusobeni v InfoCentu UIV. Mrzi me jen, ze
mam temer rocni zpozdeni.
     Moc  vas  prosim,  zaujme-li  vas  ma  prace at uz jakymkoli
zpusobem,  dejte   mi  vedet.  Budu  vdecny   za  kazdou  kladnou
i zapornou reakci.
     Dekuji
                                         BoBr

=============================================================

Poznámka: BoBrův Pomocník se v podobě mého osobního webu nachází na http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/. Zmiňovaný dokument je na něm pod názvem Skripta 95 jako zajímavý doklad vývoje vzdělávacích technologií stále k dispozici.

Zajímavosti ze zahraničí

V archivu Cesnetu je tento příspěvek zde - http://lsv.cesnet.cz/cgi-bin/wa?A2=ind9601&L=str-skol&T=0&F=&S=&P=6091
========================================================================

Subject:	Zajimavosti ze zahranici
From:	Borivoj BRDICKA <[log in to unmask]>
Reply-To:	Diskuse na tema stredni skoly a Internet.
Date:	Wed, 24 Jan 1996 23:04:48 MET
Content-Type:	text/plain

Na konferenci EDTECH bezi v soucasne dobe diskuze, kterou puvodne vyvolal Dr. Don Zarlengo, o tom, jak mohou pocitace pomoci studentum uspet. Snad vas tato problematika bude take zajimat. Zde jsou tri charakteristicke prispevky. Nemam cas prelozit je doslova, a tak alespon strucne.        Prvni je odpoved Sophie Smith, ucitelky dejepisu z Kalifornie. Podle jejiho nazoru je otazkou spise to, jak mohou studenti 21. st. uspet bez technologie (mysli se informacni). Pouze nase generace se muze jeste zabyvat otazkou uzitecnosti technologii, protoze ma z ni strach. Mlada generace ho nema, protoze bez ni nikdy nezila.      Rozhodujici je nepripustit upadek technologie, ktery by mohl nastat, pokud bude stat mimo a samostatne, ale integrovat ji do osnov vsech predmetu, ktere musi byt upraveny. Bude to stat nejaky cas. Bohuzel nam ho mnoho nezbyva.        Druha reakce je od Kathy Schaw, ktera se zabyva systemovou reformou zakladni skoly a sveruje se se svymi osobnimi zkusenostmi s vyukou skupiny na technologii zamerenych zaku 3. a 4. tridy. Rika, ze je to fantasticke, jak nadseni a nezavisli jsou zaci pri ziskavani informaci prostrednictvim technologii. Pritom pouzivaji CD-ROM, Internet, E-mail, skenery, barevne tiskarny, digitalni kamery a mnoho programu (nechtel jsem vas primo nastvat !). Jsou velice pysni na sve dovednosti a schopnost vytvorit profesionalne vypadajici aplikaci.      Nekteri mozna maji zabrany, ale to by bylo treba nejprve definovat, co se tim mini. Kazdy ma sklon delat neco jineho. Hlavni vsak je, ze vsichni resi velke mnozstvi problemu, spolupracuji, rozdeluji si ukoly, komunikuji. Vite, jak moc se toho musi naucit, maji-li najit pozadovanou informaci? Neni mozne se vyhnout osvojeni urcitych znalosti, jsou-li napr. v Internetu, zvlaste kdyz se v tomto veku jeste stale uci cist.      Kathy si zkratka jiz vubec neumi predstavit, ze by jeji deti mohli zit bez technologii.        Treti mnou vybrany prispevek je od Andrewa Toppera. Je to odpoved na dotaz Nancy Barkhouse, ktera ma ve svem okrese na starost prave zacleneni technologii do osnov vsech predmetu a nevi, jak to udelat, protoze vybavenost skol je velice ruznoroda. Andrew ji celkem logicky odpovida, ze se to presne definovat neda, protoze kazda skola pouziva pocitace trochu jinak. Musi si pry nejprve ujasnit, jak chce technologie pouzivat. K tomu ji pridava nekolik napadu:      1. jako pomucka pro studenty k urychleni vyvoje jejich poznani      2. komunikacni a publikacni prostredek k vyjadreni      3. ucebni pomucka pro studenty, vyzadujici zvlastni pozornost      4. nahrada nebo doplnek tradicnich vyukovych prostredku, ad.        Mate-li pocit, ze takto radit je snadne a ze daleko horsi je neco konkretne udelat, asi se shodneme. Jedinou moznosti, jak vpravit technologie do vyuky vsech predmetu, je, podle meho nazoru, presvedcit a naucit ucitele s pocitacem pracovat a chapat ho jako bezny pracovni nastroj. Ale to uz jste jiste take mnohokrat slyseli. Asi nam ale nezbyde nic jineho, nez se k tomu zas a znovu vracet.        Zdravi vas                                                BoBr    ======================================================================= Date: Wed, 17 Jan 1996 22:17:42 EST From: Sophia Smith <sosmith%cello.gina.calstate.edu@earn.cvut.cz> Subject: Re: Technology - How can it Help Students Succeed To: Multiple recipients of list EDTECH <EDTECH@MSU.EDU>   Dr. Don Zarlengo <zarlengo@netcom.com> wrote: >I would be interested in what others think with respect to Technology. How >can it help students succeed? Does it hinder them in anyway?   Don         I think the real question is how can they succeed without technology in the 21st century. It is our generation that is questioning the usefulness of technology. Many have the "Fear Of Computing." The younger generation does not have that. They have not experienced a lifetime without it.         The key in not making technology a failure is to integrate it within our curriculum. If it stays as an outside entity, an extra utility, it will fail us. We have to adapt to change. It will take time. Unfortunately, there is not a lot of time left. Sophia Smith History Tenaya Middle School Fresno, CA sosmith@cello.gina.calstate.edu  ======================================================================= Date: Thu, 18 Jan 1996 23:53:09 EST From: Kathy Shaw <KSchaw%aol.com@earn.cvut.cz> Subject: Re: Technology - How can it Help Students Succeed To: Multiple recipients of list EDTECH <EDTECH@MSU.EDU>   Hi, Don!   I'm going to be working on a thesis concerning technology's role in enabling systemic reform in elementary education. I'd be interested in hearing any responses you receive to your question, as well as your thoughts on the topic!   Personally, I've seen some pretty amazing changes in the students on my 3rd/4th grade team this year. We have a highly technology-oriented group of three teachers who have promoted technology substantially this year. It's been just amazing to see how enthusiastic and independent the kids have become in their quest for information via technology. They absolutely LOVE research! They have access to CD-ROM, internet, electronic mail, scanners, color printers, digital cameras, and a whole host of other software applications. They've become so proud of their skills and the abilities they have to create professional looking presentations.   I guess it can hinder some kids, but you'd have to define what "hindering" really is. There are kids that tend to spend a lot of time designing, and those that struggle with learning the applications, but the flip side is there is an incredible amount of problem solving, collaborating, sharing, and communicating going on! And do you realize how much learning they're doing in learning to scan to find relevant information? Wow! There's no way they can avoid learning that skill when they're on the internet, especially since this age group is still really learning to read.   I can't imagine life without the technology being available to them! Hope this helps!   Kathy Schaw kschaw@aol.com  ======================================================================= Date: Fri, 19 Jan 1996 00:04:41 EST From: Andy Topper <topper%cvm.msu.edu@earn.cvut.cz> Subject: Re: Cross-Curricular Implementation To: Multiple recipients of list EDTECH <EDTECH@MSU.EDU>   Nancy Barkhouse wrote: > I've been asked to help "develop guidelines for cross-curricular > implementation of technology" for our school district. > > These guidelines should reflect the resources currently available > in our schools. > > Every school has at least 1 computer and modem used to connect to > our local Wildcat BBS. Many schools have 1 multimedia computer to share. > Some schools have full Interent networked labs. The rest are somewhere in > between. Any suggestions?   Nancy,   How are you thinking that computers (and the associated communications technology that goes with them) will be "used" within the classroom?   IMHO, this will determine (or help to shape) your plans for cross curriculum use. For example, some schools are using computers for individual use - students use them just like other library media resources. Other schools are using them as a means of connecting students, teachers, and classrooms to the wider community - experts in the field, students in Japan, etc.   There are ways of incorporating technology into any K-12 curriculum, but first you must consider "how" you want to use technology. Some ideas:   1) As tools for students to "amplify" their cognitive development 2) As communication/publication media for students to broaden their community 3) As instructional delivery for students with special needs to get special attention 4) As replacements/extensions to traditional media   etc.   Good luck!   AT Andrew Topper topper@cvm.msu.edu http://www.educ.msu.edu/homepages/topper

Nabídka spolupráce

Ukázka jedné z mnoha nabídek zasílaných do konference STR-SKOL obsahující vzkaz odhalující tehdejší situaci v oblasti mezinárodních internetových aktivit škol (http://lsv.cesnet.cz/cgi-bin/wa?A2=ind9508&L=str-skol&T=0&F=&S=&P=52).

========================================================================
Subject: Cooperation
From: Borivoj BRDICKA <[log in to unmask]>
Reply-To: Diskuse na tema stredni skoly a Internet.
Date: Tue, 8 Aug 1995 07:01:42 MET
Content-Type: text/plain

Mam zde opet jednu nabidku na spolupraci. Jedna se o druhy stupen, takze
mam obavy, ze nikdo mit zajem nebude. Musim se priznat, ze me dost trapi
vyuziti site na nasich SS a ZS a nase zapojeni do mezinarodnich projektu.
Pokud by se nasel nekdo, kdo by se chtel do nejakeho projektu zapojit
(bez financnich naroku), at mi da vedet. Novy skolni rok se blizi.
Zdravi BoBr
bobr@earn.cvut.cz
----------------------------Original message----------------------------
I am a 7th Grade (12-13 year old students) social
studies teacher. The
focus of my class is on learning about different
lifestyles and cultures in
Europe, Asia, Africa and Australia. The common thread
through all of our
studies is this: although people around the world lead
very different
lifestyles, as human beings, we are much more similar
than we are
different.

We would very much like to learn about your culture.

I am looking for one class at the 12-13 year old level
that might be interested in communicating and
working on cooperative projects with one of my classes
throughout the school year.

Our school year begins on August 24 and continues
until June 3,1996.

Please let me know soon if there is one adventurous
teacher that you know of in your country
who would be interested in such an endeavor (who,of
course, also has access to the internet). I know that
we can learn much
from such an exchange; but, most of all, we look
foreword to becoming
friends.

Thank you very much,

Mike


Michael B. Skurek (skurek@wctc.net)
7th Grade Social Studies
East Junior High School
Wisconsin Rapids, Wisconsin, U.S.A.

Volně šiřitelný multimediální výukový program EVROPA

Rád bych vás seznámil s jedním programem, určeným pro výuku

zeměpisu na druhém stupni ZŠ. Vytvořil jsem ho jako pracovník

InfoCentra Ústavu pro informace ve vzdělávání ve spolupráci

s RNDr. Danou Řezníčkovou z Katedry sociální geografie

a regionálního rozvoje PřF UK. Protože se jedná o počin v dnešní

době značně ojedinělý, který navíc, jak se zdá, nebude mít

pokračování, dovolím si zde stručně připomenout historii jeho

vzniku.

Výukovými programy se zabývám již přes 10 let. Byl jsem

u dodávek prvních školních mikropočítačů IQ 151 v n.p. Komenium.

Spolupracoval jsem na vývoji autorského systému pro tvorbu

výukových testovacích programů s dlouhodobou kontrolou práce

studentů ve VUIS ČVUT. V InfoCentru ÚIV jsem vyhodnotil mnoho

shareware programů získaných pomocí mezinárodní sítě Internet

z hlediska jejich možného využití ve školách. Vzhledem k tomu, že

je podle mého názoru v našem školství dobrých domácích výukových

programů zatím značný nedostatek, rozhodl jsem se využít svých

znalostí k tvorbě vlastních programů. Po vyhodnocení domácích

i zahraničních zkušeností dospěl jsem k závěru, že nejvhodnějším

autorským prostředkem pro tvorbu interaktivních výukových

programů je, díky své efektivitě a možnosti přenosu zdrojového

tvaru programu mezi prostředím Macintosh a Windows, autorský

systém Authorware.

Přestože není zrovna nejlevnější (130000 Kč), podařilo se

nám pro InfoCentrum zakoupit alespoň školskou verzi systému

(30000 Kč), která neumožňuje komerční využití, a to pro obě

prostředí. Nějaký, pro začátek dostatečný, HW se nám podařilo

získat pomocí TEMPUS projektu týkajícího se vzdělávání učitelů,

na kterém jsme spolupracovali. Zahájili jsme kursy pro učitele

- potencionální budoucí spoluautory. Zbývalo jen jediné a to

získat peníze na financování vlastní tvorby. Protože takováto

činnost není přímo v náplni Ústavu pro informace ve vzdělávání,

jedinou možností bylo získat grant. Naše žádosti na ministerstvu

školství i ve vládní grantové agentuře však byly opakovaně

zamítnuty. Jediné, co se podařilo, bylo schválení úkolu "Tvorba

počítačových výukových programů" pro rok 1994, v rámci něhož jsem

se mohl této činnosti věnovat na 0.1 úvazku a měl jsem

k dispozici 5000 Kč na autorské honoráře. Tak vznikl program

EVROPA.

Jeho základním cílem není jen zvýšení zeměpisných znalostí

našich žáků. Cílem je též přesvědčit celou naší učitelskou

veřejnost o vhodnosti a užitečnosti zapojení počítačů do

výukového procesu a to i v netechnických předmětech. Použít ho

lze i doma. Byli bychom velice šťastni, kdyby pomohl alespoň na

chvíli odvést pozornost dětí od násilí v běžných počítačových

hrách.

Celý program představuje jakousi výukovou lekci, kterou není

třeba absolvovat naráz. Program začíná přihlášením. Pokud je

vložené jméno nalezeno v souboru s předchozími výsledky, jsou

tyto načteny a je možno je nadále pouze zlepšovat. Princip

spočívá ve hře, při které mohou žáci soutěžit, kdo dosáhne

lepších výsledků (časů) ve Cvičení. Ty jsou celkem čtyři.

V určitém časovém limitu je třeba umístit do slepé mapy Evropy

všechny Státy, potom hlavní Města a ve třetím s názvem Krajina

některé důležité řeky a hory. U států se nejprve ze seznamu dosud

neumístěných vybere libovolný. Objeví se jeho obrys. Ten je pak

třeba myší uchopit a umístit do mapy, na které je v počátečním

stádiu patrný pouze tvar evropské pevniny. Umístění nemusí být

zcela přesné, je zde určitá tolerance, která není u všech států

stejná. Po neúspěšném pokusu se stát vrátí na své původní místo

mimo mapu. V případě správného umístění zůstane již stát na svém

místě a ze seznamu zmizí. Podobně se umisťují i hlavní města

u druhého cvičení a hory u třetího. Řeky jsou již na mapě od

počátku, umísťují se pouze jejich názvy. Čtvrté cvičení poněkud

přesahující osnovy zeměpisu spočívá ve správném určení místa, kde

se nacházejí některé významné evropské Kulturní památky. Ty se

u míst, na kterých je více než jedna památka (např. Paříž),

vybírají náhodně a tak je průběh cvičení pokaždé jiný. Po zdárném

a včasném ukončení každého cvičení je potřebný čas porovnán

s dříve dosaženým (pokud existuje) a je-li lepší je zaznamenán do

výsledků.

Teprve po zdárném dokončení všech čtyř cvičení je přístupný

i Test, který však bohužel nebyl dosud vyroben a není proto

součástí verze 0. Všechna cvičení je však možno opakovat a

výsledné časy zlepšovat.

Funkci výkladu zde přebírá Prezentace, kterou je možné

kontextově závisle vyvolat též jako pomoc při cvičení. Naším

úmyslem nebylo vytvořit encyklopedii s detailními a úplnými údaji

o celém světadíle. Jsou zde pouze základní údaje o všech státech,

fotografie většiny měst, typické ukázky evropské krajiny

s vysvětlujícím textem a úplný přehled použitých kulturních

památek. Použití Prezentace není nijak časově omezeno. Její časté

využití jako pomoci ze cvičení však představuje značnou časovou

ztrátu.

Volba Výsledky umožňuje získat přehled o dosažených časech

nejen právě přihlášeného uživatele, ale též všech předchozích,

které jsou obsaženy v souboru VYSLEDKY.TXT. Jedná se o zcela

normální textový soubor, který je možno vytisknout, editovat

i smazat.

Jsem velice rád, že se nám, domnívám se, že jako prvním u

nás, podařilo převést hotovou aplikaci vytvořenou v Authorware z

prostředí Macitosh (konkrétně QUADRA 800) do prostředí Windows.

Zní to trochu jako zpráva z příštího tisíciletí, ale opravdu to

jde. Není to sice docela bez práce, hlavně díky odlišnému

kódování češtiny, ale s tím by se asi dalo případně něco dělat.

Škoda, že prodej produktů kalifornské firmy Macromedia (kromě

Authorware též Director aj.) u nás zatím není dostatečný na

zřízení obchodního zastoupení. Nejbližší dealer je na Slovensku

(Opal Prešov) !

Ve Windows jsme měli k dispozici PC 386 - 25 MHz. Přestože jsem

udělal co možná největší optimalizaci verze pro Windows na

rychlost, musím konstatovat, že na takovém počítači není možno

nejen vyvíjet, ale ani program provozovat. Rychlost je největší

slabinou Authorware (interpretr). Minimální technické požadavky

na HW konfiguraci jsou na úrovni PC 386 - 40, 2 MB RAM (raději

více) SVGA s nastavením Windows min. na 640 x 480 x 256 barev.

V 16-ti barevném módu je sice program spustitelný, ale objeví se

upozornění na zkreslení vlivem splynutí některých barev

a fotografie jsou velice ošklivé.

Jak jsem se již zmínil dříve, vznikal tento program za

značně obtížných podmínek. Jsme si plně vědomi toho, že by se dal

ještě v mnohém vylepšit a doplnit. Udělali bychom to rádi, ale

momentálně to není možné. Ministerstvo školství je bohužel toho

názoru, že tato činnost nepatří do náplně Ústavu pro informace ve

vzdělávání a odmítá ji v příštím roce financovat docela.

Vezmu-li v úvahu více než 50% režii tohoto ústavu, svým způsobem

se ani nedivím. Máme prý veškerou činnost spojenou s podporou

využívání informačních technologií ve školách nadále provozovat

na komerčním principu. Pokusil jsem se koncem loňského roku

ověřit, zda by bylo možné něco takového úspěšně zrealizovat.

Protože marketing není mou silnou stránkou, nabídl jsem zřízení

pracoviště pro tvorbu multimediálních výukových programů pomocí

autorského systému Authorware několika firmám, které ve školství

podnikají. Všem se ukázky mých programů velice líbily, přesto

však můj návrh odmítli a to z důvodů SW pirátství, které je

obzvlášť rozšířeno právě v této oblasti. Za takových podmínek je

návratnost poměrně značných nákladů na tvorbu značně nejistá.

Nevím, jak si ministerstvo školství představuje zavedení

tržního principu. Má-li to však znamenat, že bychom měli čekat až

konkurenční boj mezi školami i učiteli způsobí dostatečný zájem

o využívání informačních technologií a až bude vychována nová

generace učitelů, která k tomu nebude mít odpor, bojím se, že mi

nezbývá nic jiného, než změnit obor svého působení. Věřte, že mě

to moc mrzí.

Závěrem snad jen informaci o tom, kde můžete zmíněný program

získat. Prostřednictvím sítě Internet na anonymous FTP serveru

infoc.uiv.cz přenesením čtyř komprimovaných víc jak 1 MB velkých

souborů s názvy EVROPA0*.ZIP. Kdo tuto možnost nemá musí se

obrátit buď na InfoCentrum osobně (Senovážné n.26, 111 21

Praha 1), nebo na nejbližší školu zapojenou do projektu Comenius

(tel: (02)324156). Připomínám znovu, že program je volně

šiřitelný, to znamená, že vám za něj nesmí nikdo nic účtovat a že

ho můžete komukoli bez obav dát.

Environmental Action Project

Má nejstarší díky archivu Cesnetu dodnes dochovaná nabídka zahraniční spolupráce škol (viz http://lsv.cesnet.cz/cgi-bin/wa?A2=ind9412&L=str-skol&T=0&F=&S=&P=2956):
=========================================================================================

Subject: Environmental Action Project
From: Borivoj BRDICKA <[log in to unmask]>
Reply-To: Diskuse na tema stredni skoly a Internet.
Date: Tue, 20 Dec 1994 11:43:10 MET
Content-Type: text/plain

Pokud vas to nebude moc obtezovat, dovolim si vam nektere zajimavejsi
nabidky na spolupraci obratem predavat.
Zdravi, pekne Vanoce a vse nejlepsi v novem roce preje
BoBr

----------------------------Original message----------------------------
ENVIRONMENTAL ACTION

- An international project conducted through telecommunication

Organiser: John Meadows,
Snail mail:
School of Education and Health Studies,
South Bank University,
Diary House,
77-81 Borough Road,
London SE1 1DW
UK
Fax +44 71 815 8099
Email 10001:tcd004
Internet meadowjj@vax.sbu.ac.uk


Aims:
To explore the actions carried out by students and teachers and others in schools, colleges or community groups, which attempt to improve certain aspects of their local environment.

To compare these activities and encourage others to try out some of the proposals.

To examine the effectiveness of these actions and identify the reasons for their success or failure.

Methods:
I will start the project with some brief reports gathered previously from groups around the world, giving examples of environmental activities already carried out.
Individuals or groups send a brief description of the actions they took or are taking now to me, either through e-mail (Internet or Dialcom systems), or Fax. I will edit these introductory messages and send them out to all participants through e-mail, also giving an electronic address to identify the original sender.
If there are mathematical data available about the activities, please include these, if this seems appropriate.
Responses, questions and comments about each action will be invited and again these responses will be edited and sent out to all participants. Participants may send as many messages as they wish, to describe a number of their activities or to comment on the activities of others. All messages sent will be stored electronically on a Campus database and Internet Gopher so that new participants will be able to refer to previous items automatically.

Timescale: The project will last for approximately three months
Start: January 1995
Finish: April 1995

The project will be open to students and adults of all ages. There is no need to identify the age group of participants, but it is important to identify the names of the senders, as well as the country and region where the actions take place. The project will not have any specific curriculum focus but will be useful in a number of different areas, including science, geography, mathematics, English language, cultural education, etc.

A final evaluative summary of the results of the project will be sent to all participants in May 1995 and this report will also be offered for publication in magazines and academic journals.
I reserve the right to edit any message if it appears too long (maximum of 3 pages, please!) or if it may give offence. You can expect to receive at least one message each week during the timescale of the project.

Regards
John Meadows

InfoCentrum v Internetu

Bulletin informačních technologií ve škole, č.1, březen 1994, ÚIV, str.45-46.

Zavádění počítače do dětského světa techniky

Recenze knihy S. A. Paperta "Dětský svět techniky".

To, že počítače mohou a také by měly patřit do dětského světa stejně jako do světa dospělých, je dnes stále více přijímáno. Jen velice málo lidí to považuje dosud za sporné. Tento fakt je stejně tak odrazem toho, jak se za posledních 15 let změnila naše společnost, jako je dán vzniklou realitou.

Ještě nedávno v sedmdesátých letech byla představa spojující informační technologie s dětmi vskutku revoluční. Je-li někdo zodpovědný za tyto změny v našem postoji k počítačům, je to bezpochyby Seymour Papert. V oblasti vzdělávání je Papert nejvíce znám jako pionýr, který vyvinul programovací jazyk Logo. Na co ale často zapomínáme, je ta skutečnost, že Logo bylo vytvořeno v souvislosti s rozsáhlým programem vzdělávací reformy, jejímž cílem bylo to, čemu dnes říkáme "umocňování dětí", přestože se v té době slovo "umocňování" (anglicky empowerment) v tomto smyslu běžně nepoužívalo.

Papertovým nápadem bylo dát dětem nevídaně mocný nástroj, k jehož ovládání jsou třeba nejen znalosti programování, ale též všeobecné znalostí matematické a technické. Přestože je dnes Logo široce využíváno, Papertovy stále stejně, ne-li více, revoluční myšlenky o reformě způsobu výuky matematiky a přírodních věd musí být pořád brány vážně a to nejen hrstkou vizionářských vědců.

Tyto myšlenky, přestože jsou více než 10 let staré, stále představují špičku didaktické vědy, která výrazně předstihla práci pozdějších ale mnohem konvenčnějších myslitelů. Co je tedy nového v Papertově poslední knize Dětský svět techniky (1993)? Čtenář zvyklý na vzrušení z Papertových dřívějších prací může být poněkud zklamán. Nové myšlenky prezentované v této práci jsou klidnější, ne tak výrazné, ne tak smělé. To, co zaujme čtenáře, jsou daleko méně novinky, ale o to více to, co všechno zůstalo stejné.

Papert a Logo byli cílem značné kritiky a polemik během poslední dekády, což vedlo k požadavkům na to, aby tento ne příliš průbojný badatel udělal významné kompromisy. Papert udělal některé ústupky svým kritikům. Například bylo Logo v minulosti kritizováno, že zvýhodňuje chlapce před děvčaty (např. Hawkins, 1987). Do své současné práce Papert systematicky zapojuje ženské výzkumné organizace a upravil Logo tak, aby bylo více přátelské k dívkám.

Mnoho příkladů v této knize je vzato z oblastí, které zajímají spíše ženy, jako např. tanec, vaření nebo názvy květin. Papertův závazek k Logu a ke svým původním koncepcím učení a vzdělávací reformy však zůstává stále v podstatě nedotčen. Je-li v této nové práci nějaká nová významná idea, je to představa o "konstrukcionismu". Samotný tento termín je záměrným pokusem zároveň si přisvojit i parodovat daleko běžnější termín "konstruktivismus".

Papert akceptuje většinu průlomů do procesu osvojování znalostí předložených Piagetem a jinými, kteří sami sebe nazývají "konstruktivisty", přestože to neodpovídá akademickým zvyklostem ani tomu, jak tento pojem využívá abstraktní filozofie. Znalosti jsou podle něj získávány tak, že si vyhrneme rukávy, zamažeme si ruce a pokusíme se něco udělat.

Dětský svět techniky je plný vtipných fyzických i intelektuálních návodů, které mohou děti použít, mají-li přístup k pomůckám tak bohatým na možnosti, jako je Lego Logo. Papert definuje "konstrukcionismus" jako opak zcela odlišného přístupu, který nazývá "instrukcionismus". Názory odpovídající "instrukcionismu" jsou obsaženy v práci mnoha lidí, kteří sami sebe nazývají "reformátory výuky", přestože tato skutečnost nebývá téměř nikdy odhalena. Základním tvrzením "instrukcionismu" je to, že ke kvalitnějšímu učení lze dospět pouze cestou rozšiřování výuky.

Postoj "konstrukcionistů" je zcela odlišný, orientovaný na snižování množství učení. Papert si je nicméně vědom toho, že není možné prostě zrušit výuku a nechat vše ostatní beze změny. To, co učíte a také jak to učíte, musí být mnohem silnější a umocněnější. Je to přístup, který popisuje jedno africké přísloví: "Když je muž hladový, můžeš mu dát rybu, ale mnohem lepší je dát mu prut a naučit ho, jak si ji má chytit sám." Papert nabízí výuku matematiky jako příklad. Píše: "Je obvyklé, že u nás ve Spojených státech (a na mnoha jiných místech) jsou v matematice velké nedostatky. Je zcela běžné, že výuka matematiky je velice špatná. Ale to neznamená, že jedinou cestou ke zlepšení je rozšiřování výuky. Jinou cestou je nabídnout dětem skutečně zajímavý mikrosvět, kde mohou matematiku používat a přemýšlet o ní.

Jestliže se děti skutečně chtějí něco naučit a mají příležitost se to naučit, potom se to také naučí, a to i v případě, že výuka je nedostatečná. Toto téma, že děti jsou schopny se naučit, co potřebují, aniž by byly učeny, se v Papertově knize opakuje stále znovu a znovu. Stálo už u zrodu Loga a také u jiných blízkých prací jako byl "Micro-muse Project", na kterém pracoval Barry Kort se svou skupinou. Dětský svět techniky nabízí bohatou sbírku příkladů na ilustraci toho, jak tento proces může být uplatněn v praxi. Čtenář by měl tyto příklady považovat za opravdové, měl by o nich přemýšlet a pak se rozhodnout, zda důvěra v Paperta je správná. Podle mého názoru jsou tyto příklady ohromně užitečné jako modely efektivní a dobře fungující výuky. A také souhlasím s tím, že společnost obecně klade příliš velký důraz na disciplínu a ponechává velice malý prostor vlastním studentským iniciativám.

Přesto jsem po přečtení knihy zjistil, že nejsem schopen přijmout Papertovy ultimativní závěry. Obávám se, že by mě mohl Papert dotlačit až do tábora svých nepřátel "instrukcionistů". Jak já vidím vzdělávací proces, je to skutečně jakási forma přípravy na práci, se kterou se student setká v dospělosti. Myslím, že mnoho dětí, stejně jako dospělých, je v zásadě zodpovědných a dokážou rozpoznat, kolik času je třeba věnovat práci, kterou je třeba udělat. Ale nedělají jen proto, že je zábavná. Je důležité, že čas o víkendech a po škole stráví takovou činností, jakou si nemohou vybírat sami, raději než aby si dělali, co chtějí. Také je důležité, aby dostali nějakou formu ocenění za čas a energii věnovanou škole a ne poslouchat stále otřepané fráze jako "učení je samo o sobě odměnou", a proto ani ti nejpilnější studenti nedostanou jinou odměnu, než vědomosti samotné.

V závěrečných kapitolách Dětského světa techniky formuluje Papert názor předznamenaný již v dřívějších pojednáních, který se týká potřeby mnohem "biologičtější" alternativy k, v současnosti podle něj dominujícímu, logickému a racionálnímu pojetí výuky a to především v oblasti informačních technologií. Jedna zvláště zajímavá kapitola podává přehled o historii výuky informatiky z perspektivy jejích nejznámějších protagonistů. Jinde je Papert daleko více orientován do budoucnosti se záměrem vyjasnit konkrétněji, jaký by biologický způsob výuky v praxi měl být.

V této souvislosti vypráví o jedné příhodě, která se stala na cvičení, kde se učitelé učili programovat v Logu. Běžným cvičením pro nováčka, učícího se Logo, je napsat program kreslící dům a běžnou metodou je umístit trojúhelník na čtverec. Ale z nějakých důvodů (Papert dodnes netuší proč) jeden z účastníků použil programovací styl, kde jsou všechny čáry zakřivené, narozdíl od běžných pravoúhlých, ze kterých lze postavit pevný dům. Zakřivené čáry mohou normálně reprezentovat nanejvýš tak kouř vycházející z komína. Z těchto důvodů Papert nazval tento styl programování "kouřový", narozdíl od tradičního, který nazval "pravoúhlým". Po určitých zkušenostech si povšiml rozdílu mezi lidmi preferujícími "kouřový" styl a těmi, kteří dávají přednost "pravoúhlému".

Výzkum provedený socioložkou Sherry Turkle ukazuje, že "pravoúhlý" styl používají více bílí chlapci. Důvodem je podle Paperta to, že tento styl je blíže k analytickému, generalizujícímu způsobu myšlení, které bylo oceňováno tradičním "kanonickým" myšlením snažícím se o poznání světa, a které patří k boji feministek i androcentriků (mužsky zaměřené organizace), afrocentriků i eurocentriků, politické levice všeobecně i představitelů myšlení vládnoucích vrstev. Opravdu, v tradičním "pravoúhlém" způsobu myšlení je mnoho nedostatků, které lidi často vede k chybnému hodnocení. Je to způsob myšlení, který se dá použít pokud je všechno přesně dáno, ale je absolutně nepoužitelný, jakmile vznikne jakákoli odchylka od absolutní přesnosti.

Alternativní "kouřový" styl je reprezentován koncepcí "řízeného chaosu", který lze spojit s kybernetikou. Papert předpokládá, že tento způsob myšlení by měl být zpřístupněn dětem pomocí výuky, kterou nazývá "kybernetika pro děti". Podstata tohoto daleko více "biologického" stylu myšlení se dá ukázat na porovnání dvou způsobů programování mechanické želvy, jejímž úkolem je obejít nějaký předmět. Tradiční pravoúhlý styl spočívá v definování trasy pohybu a v napsání programu tak, aby se želva po této trase pohybovala. V navigaci je tato technika nazývána "dead-reckoning" (odhadování natvrdo).

Naproti tomu kybernetický styl dává přednost tomu, vybavit mechanickou želvu dotykovými čidly a použít obvod "negativní zpětné vazby", který říká želvě, aby se odklonila, kdykoli se předmětu dotkne. Papert upozorňuje na to, že kybernetický přístup může být považován za méně přesný, ale je ve skutečnosti mnohem univerzálnější. Je také typický pro metody, které mnoho živých organizmů používá pro řízení svého pohybu prostorem.

Papert věnuje poslední kapitolu své knihy obsahu vzdělávací reformy. Zaměřuje svou pozornost na nástin toho, jak by mohla vypadat koncepce vzdělávací reformy, která bude vyrůstat z myšlení v termínech podobných kybernetickému přístupu, jako např. "negativní zpětná vazba". Tradiční "racionalistické" koncepce vzdělávací reformy zahrnují produkci velkého množství potištěného papíru, kterým předkládají jejich autoři argumenty, aby přesvědčily lidi, že změna systému může představovat zlepšení. Styl tohoto přístupu k reformám je velice podobný "pravoúhlému" stylu programování a "odhadování natvrdo" v navigaci.

Alternativa doporučovaná Papertem je víc než "kontrolovaný chaos" v kybernetice. Může způsobit reakci na náhodný jev spíše, než držet se přísně nějakých shora zavedených postupů. Podle Paperta jsou problémy, před kterými stojí náš dnešní vzdělávací systém, v mnohém podobné problémům Sovětské ekonomiky v době, kdy chtěl Michail Gorbačov zahájit svůj program "perestrojky" neboli "přestavby".

"Nerad se přu o tom, že žijeme ve zcela rozumném ekonomickém systému; máme k tomu daleko. O čem se ale přít chci, je to, že, přestože náš ekonomický systém se všemi svými chybami je na vrcholu funkčnosti a Sovětský systém byl pod ním, náš vzdělávací systém klesá na stejnou úroveň jako sovětská ekonomika. Žijeme ve vzdělávacím systému, který je ve svých základech tak iracionální jako nadvláda ekonomiky a ze stejných důvodů též na konci svých možností. Nemá už sílu na konkrétní změny, které jsou nutné a není schopen efektivně fungovat v měnících se podmínkách." (str. 207)

Papert připomíná, že v bývalém Sovětském svazu bylo zvykem oslavovat, že všichni občané mají práci a že je vysoká míra sociálních jistot. Podobným způsobem rozsáhlá byrokracie, která v současné době řídí školství, vyzdvihuje, že všechny děti získávají vzdělání a že je zaručena určitá úroveň sociálního zabezpečení. Uvažuje o ponurém výhledu do budoucnosti, kde jsou výdobytky sociální rovnosti opuštěny, takže někteří lidé mají přístup k vědomostem a jiní jsou vyloučeni. Ale není nadšen ani představou budoucnosti, ve které je společnost řízena rozsáhlou zkostnatělou byrokracií a kde je velmi málo prostoru pro svobodnou volbu.

Podle Paperta, je jedinou rozumnou volbou probíjet se kupředu prosazováním různorodosti ve výuce. Ale je důležité, abychom v tomto procesu také udržovali zděděné závazky a nepracovali pouze ku prospěchu všech těch, kdo s námi souhlasí, ale abychom se také stále ujišťovali, že ten, kdo zvolil jinou cestu, měl k tomuto rozhodnutí všechny dostupné informace.

Zdroje:
Hawkins, J. (1987). Computers and girls; v R. Pea & K. Sheingold "Mirrors of minds: patterns of experience i educational computing.", Norwood, NJ: Ablex, 242-258.
Papert, S.A. (1980). "Mindstorms: Computers, children and powerful ideas." New York: Basic Books.
Papert, S.A. (1993). "The Children's Machine: Rethinking school in the age of the computer." New York: Basic Books., Canada

Příspěvek Johna Laurence Millera z York University Toronto z počítačové konference EDTECH se svolením autora převzal a jen s malými úpravami přeložil Bořivoj Brdička.