neděle 27. září 1998

Globalizace – pohroma nebo naděje?

Stále častěji kolem sebe v poslední době slyšíme slovo globalizace. Hlavní příčinou jsou vlivy, které k nám přicházejí z vyspělých evropských či zámořských zemí. Vyvrcholením u nás zatím byly dvě pražské demonstrace (street party) se značnou účastí mládeže a pozorností policie i sdělovacích prostředků. Z projevů zúčastněných i z postoje médií vyplývá, že je globalizace většinou považována za jev negativní. Málokdo však ví, co přesně toto slovo znamená.
Vyvinulo se z výroku kanadského sociologa Marshalla McLuhana z konce 60.let, v němž hovořil o budoucím světě jako o globální vesnici, kde k sobě budou mít všichni stejně daleko jako k nejbližšímu sousedovi. Tento citát pochází z doby, kdy byla v USA i v Kanadě dovršena telefonizace, začalo masové užívání automobilů, televize se dostala do každé domácnosti a lidé na ní sledovali přímý přenos z přistání kosmonautů na Měsíci. Není proto příliš divu, že McLuhan jako specialista na výzkum sdělovacích prostředků dospěl k podobným představám. A to se ani nedožil současných možností, které v oblasti získávání informací a komunikace mezi lidmi přináší síť Internet. Zemřel totiž v roce 1980.

V roce 1994, v době, kdy začal Internet pronikat do komerční sféry, došlo zásluhou amerického časopisu Wired k oživení vzpomínky na McLuhana. Byl jmenován duchovním otcem tohoto časopisu, byla uspořádána vědecká konference věnovaná jeho odkazu a byla znovu vydána jeho kniha Understanding Media (Chápat média). Od té doby začal být Internet s oblibou přirovnáván ke globální vesnici. Díky tomu, že tento výrok skutečně velice přesně vystihuje tu skutečnost, že dnešní svět lidí na Zemi je dokonale propojen a přitom je z pohledu celého vesmíru nepatrně malý, došlo v posledním období k zjednodušení na globalizaci.

V představách kritiků globalizace je tento pojem spojen hlavně s negativním působením nadnárodních monopolů, které hromadí moc a zvolna přebírají na místo vlád a mezinárodních organizací jako OSN skutečné řízení států i celé Země. Největší problém spatřují odpůrci globalizace hlavně v tom, že jsou tyto organizace vedeny hlavně vlastním ziskem a neberou ohled na dlouhodobé zájmy lidstva (tzv. trvale udržitelný život na Zemi) jako je např. ekologie. Vadí jim velké množství zboží, které se dnes často převáží i na velké vzdálenosti a spolupodílí se na nezdravém rozmachu automobilizmu. Mají strach, že nedojde-li urychleně ke změně myšlení manažerů, politiků i celé veřejnosti, mohlo by se to jednou stát osudným celé naší civilizaci. Myslím, že mnohé z těchto obav jsou na místě a můžeme s nimi souhlasit. Jenže sebevětší odpor nejspíš nedokáže globalizaci zastavit. Ekonomické zájmy s ní spojené ji nepochybně dokážou prosadit. Nemyslím si však, že to nutně musí znamenat zkázu lidstva. Zkusme se na celou věc podívat ještě z druhé strany. Zkusme se zamyslet nad tím, zda by nebylo možné nové technologie, které s sebou globalizace přináší, použít pozitivním způsobem.

Podíváme-li se na tuto problematiku důkladněji, nemůžeme nevidět, že důsledné zavedení informačních a komunikačních technologií do všech oblastí života může mít i kladný vliv, a to nejen na ekologii. Díky nim se stane mnoho služebních i soukromých cest zbytečných. Mnohé již dříve vyřešily telefony a faxy, Internet navíc umožňuje se na dálku i vidět a slyšet. Umožňuje vytvářet celé pracovní týmy, které se fyzicky setkat vůbec nemusí. Dovoluje, aby se v mnoha případech tam, kde se dříve přenášely atomy, přenášely nyní zcela ekologicky nezávadným způsobem pouze bity (Negroponte). Pomocí Internetu se mohou spojit a domluvit nejen obchodníci, manažeři nebo třeba též podvodníci, ale také všichni ti, kdo to myslí s budoucností Země dobře. Již svou podstatou vyvolává u většiny lidí představu o malosti a konečnosti světa. Dovoluje spojit lidi z různých koutů naší planety, aby pochopili, že jiní mohou mít i velmi odlišné názory a zvyklosti, a že to je úplně v pořádku. Umožňuje snáze pochopit, že šťastný může být člověk i bez přepychové vily s několika auty v garáži, bez dovolené u moře, bez životní pojistky a tučného konta v bance. Zatím to bohužel vypadá spíše tak, že možnosti globalizace světa plně pochopily hlavně ty síly, které je chtějí využít především jen ke svému vlastnímu prospěchu. To však nesmíme připustit.

I my, kteří máme cíle odlišné, se nesmíme globalizace bát. Musíme ji využít k prosazení svých záměrů. Nesmíme spojení se světem využívat jen k přejímání negativních postojů, které jsou u nás bohužel ve velké oblibě. Globalizace ve vyspělém světě způsobuje nejen nekompromisní boj o nové celosvětové trhy a protesty podobné street party, ale znamená též třeba i připojování všech škol do Internetu a vybavování tříd počítači. Znamená zásadní změnu v práci učitelů, která se neobejde bez důkladné přípravy. Znamená změnu požadavků na to, co by měl umět člověk, který se chce v nadcházející "informační" společnosti uplatnit. Nejde však zdaleka jen o to, najít zaměstnání. Je nemyslitelné, chceme-li respektovat ideu trvale udržitelného života na Zemi, aby materialistické a sobecké chápání světa i nadále převládalo. Doufám, že již začíná být jasné, o čem je řeč. Jedná se o informační výchovu, o informační politiku státu, o oblast, kterou není možné nechat zcela napospas zákonům trhu, o oblast, kterou naše předchozí extrémně liberální vláda zanechala v žalostném stavu.

Většina vyspělých zemí světa má před námi v tomto směru obrovský náskok. Nejde ovšem jen o samotné "natažení drátů" do škol a nákup počítačů. Jedná se o značnou změnu v zaběhaném konzervativním pojetí výukového procesu, a taková věc se nedá dělat bez koncepce a plánu. Je nejvyšší čas začít se tím zabývat. Kdyby nic jiného, tak třeba i proto, že se bez toho neobejde ani náš vstup do Evropské unie.

Nepochybuji o tom, že si každý z nás přeje, aby i naše děti měly přístup k nejnovějším informacím a nebyly odkázány jen na to, co se dozví od učitele. V celosvětové pavučině (World Wide Web) na Internetu jsou dnes k dispozici nejen materiály pro děti nevhodné, ale ještě mnohem více těch užitečných (http://it.pedf.cuni.cz/spomoc/odkaznik/), jako jsou třeba sbírky světových muzeí a galerií nebo rovnou celé vzdělávací kurzy vedené těmi nejlepšími odborníky. Je ale třeba, aby se děti naučily též cizí jazyky a byly schopné v globálním světě s kýmkoli komunikovat. Na prvním stupni mohou začít třeba jednoduchým mezinárodním projektem, při němž si pošlou plyšovou figurku a pak pomocí elektronické pošty popisují jejím majitelům, co u nich spolu s nimi dělá. Na druhém stupni se již mohou třeba virtuálně zúčastnit vědecké výpravy za polární kruh, do srdce Afriky, za poklady mayských měst nebo třeba do kosmu. Mohou společně zkoumat kvalitu ovzduší, vodu, rostliny, zvířata apod. Středoškoláci se mohou například pokusit řešit celosvětové problémy prostřednictvím simulace jednání OSN nebo se zapojit do nějakého vědeckého experimentu (např. výpočet velikosti Země z měření stínu tyče na různých místech ve stejném okamžiku). Takových a jim podobných projektů je celá řada a s připojováním dalších a dalších tříd ve školách všude na světě jejich počet stále stoupá (http://it.pedf.cuni.cz/projekty/).

Někomu možná budou mé názory na pojetí informační výchovy připadat naivní a nereálné. Možná, že bude mít pravdu. Možná, že se lidská společnost opravdu žene do záhuby a kritici globalizace mají pravdu. Jsem však přesvědčen, že jejím odmítáním toho mnoho nezmůžeme. To je přímá a jistá cesta k zaostalosti. Vpřed se lze dostat jedině jejím přijetím a rozumným využitím. Jedině tak se budeme moci jednou svým dětem podívat s klidným svědomím do očí.
                Ing. Bořivoj Brdička               , __      , __
          oddělení informační technologie         /|/  \    /|/  \
                 KTchV PedF UK Praha               | __/ __  | __/ ,_
   Učitelský spomocník - http://it.pedf.cuni.cz/   |   \/  \_|   \/  |
                bobr@mbox.cesnet.cz                |(__/\__/ |(__/   |_/
   BoBrův Pomocník - http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/

sobota 12. září 1998

RUFIS'98

Vážení kolegové,

rád bych vás dnes informoval o letošní konferenci RUFIS (role universit v budoucí informační společnosti). Po loňském prvním pražském ročníku (http://web.cvut.cz/RUFIS97/) se letos konala tato konference 9.-11. září na Technické universitě v Liberci. Po minulém ročníku bylo mnoho účastníků optimisticky naladěno pokud jde o očekávané změny v přístupu naší vlády k řešení problémů s využíváním informačních a komunikačních technologií (ICT) ve vzdělávání. Již vloni totiž ministr školství (tenkrát ještě Gruša) zaslal konferenci otevřený dopis, v němž kromě jiného sliboval též urychlené vypracování Koncepce národní informační politiky ve vzdělávání. Účastníci loňské konference přijali v závěru Memorandum, které zaslali nejen MŠMT, ale též vládě a parlamentu. Jeho hlavní součástí bylo upozornění na to, že tato problematika má pro budoucnost naší země zásadní význam. Podíváte-li se do mé rok staré zprávy o Rufisu'97, zjistíte, že jsem byl dost skeptický. Nerad to říkám, ale dnes mám spíše pocit, že jsem se moc nezmýlil.

Něco málo se snad přece jen stalo. MŠMT si nechalo vypracovat několik studií, které se touto problematikou zabývají. Autor té nejfundovanější (http://www.fi.muni.cz/~zlatuska/CIS/) – profesor Jiří Zlatuška, nový rektor MU Brno, se stal členem vládní komise pro vědu a výzkum. Pan náměstek MŠMT pro vědu a výzkum Doc. Jan Hálek. jmenoval pracovní skupinu pro formulaci koncepce informační politiky ČR ve vzdělávání. Její první pracovní schůzka (http://web.cvut.cz/cp1250/cc/icsc/ICT/pracskup/index.html) se pod vedením pana náměstka konala právě na této konferenci. Myslím, že jsem nebyl sám, kdo byl zklamán tím, že se zatím nejednalo o koncepci pro celé školství, ale jen pro vysoké školy. Její hlavní myšlenkou je změna financování tak, že by se již příští rok vyhodnocovala úroveň každé vysoké školy v plánování a využívání ICT a podle tohoto parametru by se mohl celkový příděl finančních prostředků zvýšit nebo snížit o 10%. Vzhledem k tomu, že regionální školství nespadá do kompetence pana náměstka Hálka, zatím se o něm, ani o obecné koncepci pro celý resort nejednalo.

To však neznamená, že by se konference problematiky regionálního školství vůbec nedotkla. Několikrát bylo konstatováno, že panuje nejednotnost ve znalostech absolventů středních škol v oblasti ICT. Vysokým školám to způsobuje značné problémy, a tak se většina účastníků shodla na nutnosti vypracovat standardy pro výuku ICT na základních a středních školách. Pan náměstek přislíbil v tomto směru iniciovat jednání s příslušnými pracovníky ministerstva. O této věci se však mluví již poměrně dost dlouho.

Rýsuje se prý i určitá možnost navýšení rozpočtu na příští rok. Zatím není nic jisté, ale pokud k tomu dojde, bude se jednat o peníze účelové, o něž se bude nutno ucházet formou projektů. Osobně si myslím, že si od nového rozpočtu nemůžeme mnoho slibovat. Statistické údaje, které jsou k dispozici, totiž jasně ukazují, že na ICT je celkově u nás vydáván značně velký podíl hrubého domácího produktu. Potíž je hlavně v tom, že náš domácí produkt je malý, a tak na školství zbývá jen málo. To málo, co se ve školství do rozvoje technologií investuje není příliš vidět. Myslím si, že by stálo za to nejen žádat více, ale zároveň se podívat, jak jsou tyto peníze v současnosti využívány. To znamená zpřísnit kontrolu.

Jak již je pro konference RUFIS typické, můžete opět většinu referátů najít na Webu (http://www.vslib.cz/tul/confer/rufis98/). Jen velice stručně se zmíním o těch, které mě zaujaly nejvíce.

Jednou z nejdůležitějších osobností Rufisu byl Ing. Ivan Pilný, dříve ředitel české pobočky Microsoftu, nyní představitel sdružení firem zabývajících se informačními technologiemi SPIS (Sdružení Pro Informační Společnost - http://www.spis.cz/), které ovládá trh o celkovém objemu 80 miliard korun ročně. On sám je myšlence podpory využívání ICT ve vzdělávání velice nakloněn a, přesto, že v celém Sdružení dosud tento názor nepřevládá, slíbil, že se na WWW stránkách SPISu brzy objeví prostor pro návrhy projektů, z nichž některé snad bude možno podpořit i finančně. Za nejvhodnější v naší současné situaci považuje školení učitelů.

Další významnou osobností byl Doc. Jiří Vaníček, který vystoupil na konferenci jako poradce ředitele Úřadu pro státní informační systém (http://www.usiscr.cz). Tento úřad má na starosti celkovou informační politiku státu a, jak jistě mnozí z vás vědí, je v této souvislosti v poslední době značně kritizován zvláště kvůli nedokonalostem, které způsobily neschválení příslušného zákona nedávno v senátu. Jak se zdá, hlavní problém je hlavně v kompetenčních sporech mezi jednotlivými ministerstvy a v tom, jak se bude v budoucnosti provádět kontrola. Situace je bohužel natolik vážná, že se hovoří dokonce i o možnosti zrušení Úřadu. Za těchto podmínek nelze v současné době pro Úřad zajistit dostatečné množství kvalitních pracovníků. Hlavním pracovištěm Doc. Vaníčka je ČZU v Praze Suchdole. Myslím, že bychom si měli též připomenout, že Doc. Vaníček byl do konce roku 1994 ředitelem Ústavu pro informace ve vzdělávání. Z této funkce byl odvolán, neboť odmítl souhlasit se zrušením oddělení, které se zabývalo zaváděním ICT do výuky na našich školách.

Dr. Jiří Peterka (novinář a učitel na MFF UK - http://www.peterka.cz/jiri/) se letos věnoval problematice spammingu. Jedná se o nevyžádané E-maily většinou obsahující nějaký druh reklamy. Tento druh činnosti se stává velice oblíbenou zvláště u malých a chudých firem, neboť tímto způsobem převádějí určitou část reklamních nákladů na příjemce pošty. Existuje opodstatněná obava, že pokud by počet dopisů tohoto druhu rostl, mohlo by dojít až k tomu, že by uživatelé přestali elektronickou poštu používat. Proto je nutné přijmout vhodné zákony, které by spamming regulovaly.

K zajímavostem jistě patří přehled autorských systémů pro přípravu distančních kurzů přístupných prostřednictvím WWW, který podali kolegové z katedry didaktiky fyziky MFF UK Dr. Zdena Lustigová a Dr. Stanislav Zelenda (http://vydra.karlov.mff.cuni.cz/). Jejich výsledky již dávno přesáhly náplň jejich oddělení a, pokud jste se s nimi dosud nesetkali, určitě se tak brzy stane, budete-li se chtít distančně vzdělávat.

Nemalou zásluhu na tom, že vyučovat s podporou dynamického Webu zvládli již i na Západočeské universitě v Plzni, má Doc. František Ježek ředitel Ústavu dalšího vzdělávání ZČU. Důkaz najdete na stránkách jejich absolventů a současných doktorandů (http://home.zcu.cz/~jara/diplomanti.htm a http://home.zcu.cz/lorenzov/).

Posledním vystoupením v programu konference (nikoli však svým významem) byla prezentace dlouholeté propagátorky ICT a učitelky na FEL ČVUT a na gymnáziu Arabská Ing. Boženy Mannové. Obsahem byl projekt společné výuky programování mezi katedrou počítačů FEL ČVUT a americkou North Hennepin Community College v Minnesotě. Studenti byli ve spojení nejen E-mailem a Webem, ale též prostřednictvím videokonferencí. Bližší podrobnosti najdete na http://cs.felk.cvut.cz/~macek/cp2/gcp.html. Ing Mannová svým způsobem "pobavila" přítomné, když se pana náměstka zeptala na to, co se stalo s těmi koncepcemi využití ICT ve vzdělávání, které byly na MŠMT projednávány již od počátku 90. let, z nichž žádná nebyla realizována.

Já sám jsem se ve svém vystoupení zabýval implementací Kuhnovy teorie vědeckých revolucí na základě paradigmat v podmínkách současného vzdělávacího systému nacházejícího se na přechodu k informační společnosti. Jednalo se o jakési zevšeobecnění toho, co najdete v mém příspěvku, jehož název je Vliv technologií na rozvoj lidského myšlení (../vlivtnam.htm). Byl bych moc nerad, kdybyste si mysleli, že se jedná o nějakou velkou vědu. Nedělám v podstatě nic jiného, než že mluvím nahlas o problematice, která je, na rozdíl od nás, ve vyspělých zemích předmětem stále většího veřejného zájmu.

Stejně jako vloni i letos přijali účastníci konference memorandum (http://web.cvut.cz/cp1250/cc/icsc/RUFIS98/memorandum.html), které se obrací na vládu, MŠMT, rektory vysokých škol i komerční sféru s naléhavou výzvou věnovat mimořádnou pozornost přípravě na život v informační společnosti. V souvislosti s tímto požadavkem memorandum uvádí několik konkrétních doporučení jednotlivým orgánům. Je jasné, že jinudy cesta nevede. Nejspíš se ale nebudete moc divit, že jsem již z podobných akcí dost unaven. Zúčastnil jsem se již celé řady podobných (vzpomeňme např. POŠKOLE'94) a výsledky jsou zatím dost tristní.

                Ing. Bořivoj Brdička               , __      , __
          oddělení informační technologie         /|/  \    /|/  \
                 KTchV PedF UK Praha               | __/ __  | __/ ,_
   Učitelský spomocník - http://it.pedf.cuni.cz/   |   \/  \_|   \/  |
                bobr@mbox.cesnet.cz                |(__/\__/ |(__/   |_/
   BoBrův Pomocník - http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/