pátek 31. května 2019

Spomocníkův zpravodaj 190531

Vážení přátelé!

Mám pocit, že už musíte mít té umělé inteligence a strojového učení plné zuby. Mluví se o tom už asi moc. Potíž je v tom, že je to tématika, která se značnou pravděpodobností ovlivní budoucnost celého lidstva, tedy i školství. Musíme se k ní proto opakovaně vracet. Název mého posledního článku říká vše - Je umělá inteligence rizikem pro demokracii?
Trochu víc bych se chtěl tentokrát věnovat něčemu jinému. 16. května nás poctil svou návštěvou ředitel Direktorátu OECD pro vzdělávání a dovednosti Andreas Schleicher. Semináře organizovaného MŠMT a vzorně otevřeně dokumentovaného se zúčastnila kompletně celá špička našeho školství. Nechyběl jsem ani já. V diskuzi jsem se pana ředitele zeptal, zda nejnovější data, která mají (na podzim budou zveřejněny výsledky PISA 2018), naznačují, proč mají žáci, kteří ve škole používají nejvíc technologie nejhorší výsledky? (OECD: Žáci, počítače a učení). Schleicherova odpověď svým způsobem potvrzuje naší hypotézu, která říká, že technologie začínají být nejvíce nasazovány tam, kde se učitelé s jejich pomocí snaží maximálně si usnadnit práci. Nemusí to vždy být jejich neschopnost, může to být velké množství žáků ve třídě, málo času ve výuce apod.
Vyberu podstatnou část Schleicherovy odpovědi (zde): "Je to pravda, ve většině zemí zjišťujeme, že čím více technologií je ve třídě, tím horší jsou výukové výsledky. Otázkou je, co s tím? Jedním z možných řešení, a některé státy jdou touto cestou, je zakázat mobily. To vede k oddělení školy od reálného světa. Druhým možným řešením je změnit naše výukové metody. Dnes máme technologie 21. st. i žáky 21. st., ale výukové postupy 20. st. a školní kulturu 19. st. A tato kombinace vyvolává onen negativní efekt. Musíme se sami sebe ptát, jak podpoříme využití současných technologií, aby se staly produktivním nástrojem. Nedá se to ovšem nařídit shora. Technologie totiž nejsou ničím jiným, než zesilovačem, který posiluje jak dobrou tak špatnou výuku. To se netýká jen ČR. Musíme na globální úrovni přemýšlet nad tím, jak využívat současné postupy a změnit výukové metody tak, aby technologie výsledky žáků umocňovaly. Výzkumy ukazují, že je to možné - třeba prostřednictvím interaktivity. Ten, kdo by měl nejvhodnější cesty nalézt ale nejsou vědci, jsou to učitelé."
Příspěvkem k této diskuzi je čirou náhodou i můj další aktuální článek na Spomocníkovi - Typy učitelů z pohledu vzdělávacích technologií.

Těšíme se na váš zájem a spolupráci,
Bořivoj Brdička

pátek 17. května 2019

Spomocníkův zpravodaj 190517

Vážení přátelé!

V posledních dvou týdnech jsem se vrátil k tématice tvořivého myšlení. Není to náhoda. Je s ním spojeno pochopení současné transformace školství, při níž hrají technologie docela významnou roli. Stojí v pozadí potřeby změny výukových cílů (v duchu kompetencí pro 21. století) a určitým způsobem ovlivňují též výukové postupy. Přesto nesmíme propadat mylnému dojmu, že technologie jsou tím hlavním cílem. Nejdůležitější je to, jak ovlivňují pedagogiku.
Na Spomocníkovi najdete dvoudílný seriál inspirovaný činností dalšího zajímavého amerického inovátora a aktivisty tvořivého myšlení Erica Sheningera, který se v americkém International Center for Leadership in Education zabývá inovacemi vzdělávání prostřednictvím technologií.
Snaží se dělat právě to, co je nejvíce třeba. Obohacuje učitelům již známé výukové postupy o digitální rozměr.
První díl mapuje výuku z pohledu relevance pro žáky a k výukovým činnostem přidává ty, které se realizují prostřednictvím technologií (Relevance jako základ digitální školy). Druhý pak dělá totéž pro známé a dříve již popsané formy výukové komunikace (Pedagogika digitální diskuze).
Snad pro vás budou obohacením!
Těšíme se na váš zájem a spolupráci,
Bořivoj Brdička

pátek 3. května 2019

Spomocníkův zpravodaj 190503

Vážení přátelé!

Dovolte mi, abych vám touto cestou připomněl, co jsem se vám snažil tento týden sdělit svým článkem Zkoumání vlivu socializovaného robota Tega na vývoj dětí v MIT Media Lab.
Je zajímavým příspěvkem ukazujícím, kam směřuje vývoj inteligentních asistentů, v tomto případě u předškolních dětí. Měli bychom si uvědomit, že takový plyšový "kamarád" je schopen dítě nejen učit konkrétní znalosti, ale že bude mít i určitou schopnost vychovávat. Narozdíl od kamarádů opravdových zde máme výchovné a výukové cíle daleko víc pod kontrolou. Dítě se učí hlavně nápodobou.
Trochu jsem se zasnil, a představil si, jak by bylo krásné, kdybychom mohli výchovně ovlivňovat naše děti i poté, co se stanou běžnými uživateli internetu. Že to jde, už víme (Foggův model ovládání lidí technologiemi). Jen neumíme zajistit, aby cílem byl prospěch všech.
Spíše to vypadá, že vyhrávají síly snažící se využít současné technologické možnosti jen ke svému vlastnímu prospěchu (Stává se svobodná vůle pouhou iluzí?).
Těšíme se na váš zájem a spolupráci,
Bořivoj Brdička