středa 30. října 1996

Vzdělávání v informační společnosti

Vzdělávání v informační společnosti
Akční plán pro evropskou vzdělávací iniciativu
(1996 - 1998)

zpráva
pro Evropský parlament, Radu Evropy,
Ekonomický a Sociální výbor a Výbor pro regiony
(předneseno panem Cressonem a panem Bangemannem
se souhlasem pana Flynna)


SHRNUTÍ

Akční plán „Vzdělávání v informační společnosti“ je určen k posílení různých národních a místních aktivit zaměřených na připojení škol do komunikačních sítí, školení učitelů a vývoji produktů, které budou vyhovovat pedagogickým potřebám. Je to reakce Evropské komise na požadavek vznesený na zasedání Evropského parlamentu ve Florencii v červnu 1996, jež měl zvýšit zájem o školství v souvislosti  se schválením Dohody o zaměstnanosti. Naplňuje také závěry Rezoluce o výukových programech a multimediích a doporučení zprávy Vědeckovýzkumné pracovní skupiny „Výukové programy a multimédia“.

Akční plán se týká především základních a středních škol, jejichž potřeba technologií by měla být uspokojena především. Otázky spojené s odborným vzděláváním budou řešeny v další zvláštní zprávě.

Hlavní záměry iniciativy

- Urychlit vstup škol do informační společnosti pomocí nového způsobu jejich spojení se světem
- Podpořit  co nejširší využívání výukových multimédií v praxi a zvýšení úrovně uživatelů, produktů i služeb.
- Posílit evropský vzdělávací systém pomocí nástrojů informační společnosti a zároveň rozvíjet kulturní a jazykovou různorodost.

Navrhované čtyři hlavní směry iniciativy

- Zavedení vzájemného propojení regionálních a národních školních sítí

Návrh: postupné spojování existujících místních, regionálních a národních sítí i izolovaných škol, experimentování s inovovaným výukovým prostředím využívajícím nové technologie a formování nových do sítě připojených a multimédia využívajících tříd.

- Posilování evropských zájmů při vývoji a rozšiřování obsahu výuky

Návrh: spolupráce s tvůrci multimédií, televizními stanicemi a všemi dodavateli školských výrobků i služeb.

- Zavedení školení a další podpory učitelů a školitelů v oblasti integrace technologií do výukových metod

Návrh: zřízení informačních a síťových vzdělávacích center pro učitele a školitele, za účelem rozšiřování doporučených výukových postupů.

- informování všech zúčastněných o výukových možnostech, které umožňuje audiovizuální vybavení a multimediální produkty

Návrh: vytvoření fóra pro výměnu informací na Internetu i rozšiřování informací tradičními způsoby (letáky, radiové a televizní vysílání, konference).

Financování:
výzva veřejnému i soukromému sektoru

- Maximálně využívat všech stávajících vývojových programů (Media II, Info 2000), vzdělávacích programů (Socrates, Leonardo da Vinci) a vědeckých programů (aplikace telematiky, informačních technologií a socioekonomického výzkumu) prostřednictvím spojených a koordinovaných návrhů na projekty.
- Zlepšit soustavnou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem za účelem dosažení takového vybavení škol, jaké potřebují.
- Povzbudit zapojení občanů a objevování talentů organizováním různých akcí a kampaní ve spolupráci se školami, podniky připravujícími multimédia a firmami zabývajícími se sítěmi.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Toto je úvodní část 22 stránkové zprávy, kterou nebudu celou překládat. Shrnutí však poměrně dost přesně vystihuje, o co ve zprávě jde. Celou ji můžete získat v několika jazykových mutacích na bruselském serveru EU (http://www.ispo.cec.be/). Musím vás také upozornit na to, že můj překlad rozhodně nelze považovat za směrodatný. Všem, kdo ho budou mít chuť oprávněně kritizovat, se předem omlouvám. Třeba se u nás najde někdo, kdo ji nejen dokonale přeloží, ale i uvede v život.

úterý 29. října 1996

Aktualita 29.10.1996

Poslední týden byl tak bohatý na události, že skoro ani nevím, kterou
si vybrat dřív.
Od Reutera jsem se dozvěděl, že prezident Clinton v jednom ze svých
nejnovějších předvolebních vystoupení oznámil další urychlení připojování
škol na vysokorychlostní Internet. Slíbil, že zajistí ve fiskálním roce
1998 500 milionů dolarů, které budou pro tyto účely použity. Všechny školy
budou mít přístup do Internetu zdarma. V Americe se teď velice živě
diskutuje o tom, kdo to zaplatí. Jenže o Americe jste toho ode mne slyšeli
již dost.
Posledně jsem se začal věnovat trochu více tomu, co se nás
bezprostředně týká. Citoval jsem z projevu komisaře EU Flynna. Doufám že
zaujal i vás. Při své snaze najít zmiňovaný  a dosud, zdá se, ještě
neexistující Green Paper, našel jsem alespoň, v projevu též zmiňovaný,
Akční plán  EU pro období 1996 - 98 "Vzdělávání v Informační společnosti".
Je to natolik zajímavé čtení, že jsem se rozhodl z něj alespoň úvodní část
přeložit a umístit ji na svou Web stránku do Aktualit. Rozhodně vám
doporučuji se na ní podívat.
Jenže poslední týden byl neobyčejně bohatý na události i u nás doma.
Invex sám o sobě se stává jedním z nejvýznamnějších evropských veletrhů.
Letos ho navíc firma Microsoft využila k oznámení dalšího daru českým
školám. Byl jsem u toho, a tak mohu vyprávět.
Hlavní událostí bylo slavnostní podepsání smlouvy mezi Microsoftem a
MŠ v úterý 22.10. v Rotundě brněnského Výstaviště. Původně se měl dostavit
sám pan ministr. Bohužel se na poslední chvíli omluvil, a tak jsme se
museli spokojit s panem náměstkem Ondráčkem.
Nejedná se vlastně o smlouvu novou, ale pouze o dodatek k dva roky
staré smlouvě. Podle něj může každá škola zapojená do projektu SELECT
(používající a legálně vlastnící produkty Microsoftu) získat jeho
prostřednictvím server Windows NT 4.0 a vývojové nástroje (Visual Basic,
Visual C++) za symbolickou 1 Kč. Jediné, k čemu se ministerstvo zavazuje,
je poskytnout přehled o školách, které tuto možnost využily.
Slavnostní akt se samozřejmě odehrál za přítomnosti novinářů,
televizních kamer a fotografů. Byly projevy, bylo předvádění práce s
produkty Microsoftu v improvizované školní počítačové učebně přímo na
pódiu, byla diskuze a byla značná kritika současného stavu využívání
technologií v našem školství. Pak následovala konference „Uplatnění
moderních informačních technologií v Českém školství“, na níž se probíraly
technické parametry nových produktů Microsoftu.
Musím přiznat, že tyto produkty jsou většinou k tomu, k čemu byly
stvořeny, velice dobře použitelné. Sám je používám a budu nejspíš používat
i v budoucnu. Jediné z čeho mám strach, je to, jak by se firma Microsoft
mohla chovat v okamžiku, kdy bude mít úplný monopol na systémové SW
prostředky. Nejsme přece tak naivní, abychom si mysleli, že to Microsoft
dělá pouze z humanitárních důvodů. Cílem tohoto „daru“ je ve skutečnosti
především úplná likvidace konkurence na trhu systémového a síťového SW.
Kdyby se to povedlo, budeme platit. Podobná snaha je nepochybně zcela
legitimním cílem každé firmy v prostředí, kde funguje normálním a zdravým
způsobem tržní ekonomika. Veřejnost v čele s vládou se pak stará o to, aby
žádné monopoly nevznikaly. Je to totiž v zájmu celé společnosti.
Chtěl bych se v této souvislosti zmínit ještě o projevu pana náměstka
Ondráčka. Prohlásil, že ministerstvo využití moderních technologií plně
podporuje a je otevřeno jednání i s jinými firmami. Microsoft však prý byl
první a zatím jedinou firmou, která měla o uzavření smlouvy s ministerstvem
zájem a nabídla tak zajímavé podmínky. Pan náměstek již ve svém projevu
předpokládal, že tomuto tvzení asi nebudou chtít všichni věřit. Musím
přiznat, že k nim patřím i já. Škoda, že pan náměstek odešel ze sálu ještě
před zahájením diskuze. Byl bych se ho zeptal, zda již ví o tom, že firma
Software 602 začne 17. listopadu slavnostně a, jak je jejím zvykem, zdarma
předávat českým školám CéDéčka s nejnovějšími verzemi jejich (již 32
bitových) produktů, a to včetně 602 pro Internet, který se pokouší řešit
všechny problémy s připojením stávajících počítačových učeben. Kdybych
mohl, určitě bych se ho ještě zeptal i na to, jaký je postoj ministerstva
ke Středisku multilicencí, které hájí zájmy Microsoftu konkurujících firem
(Novell, Corell, IBM apod.) a je vlastně součástí ministerstvem přímo
řízené organizace (Dům zahraničních styků).
Pan náměstek se ve svém projevu dotkl i našeho vztahu k Evropské
unii. Zmínil se o projektech, do kterých jsme zapojeni i o Akčním plánu
"Vzdělávání v Informační společnosti". Žádné konkrétní závěry, z kterých by
se dala odvodit naše vlastní koncepce však neučinil. Bojím se, že nebudeme-
li schopni se sami aktivně poprat s problémy, které nová informační
společnost přináší, budeme i v budoucnu nuceni přijmout v rámci EU roli
chudého příbuzného, kterému je třeba pomáhat. Jsem přesvědčen o tom, že
našim západním sousedům by tento stav docela vyhovoval.
Pro dnešek by to snad už mohlo stačit.

čtvrtek 24. října 1996

Zpráva z konference

Uplatnění moderních informačních technologií v Českém školství

          Dne 22.10.1996 jsem se účastnil výše zmíněné konference, kterou pořádala firma Microsoft společně s Ministerstvem školství. Akce se konala v rámci zahájení veletrhu INVEX s cílem získání pokud možno co největší publicity pro podpis dodatku ke smlouvě mezi Microsoftem a MŠ.
          Předmětem této smlouvy je možnost pro školy všech typů získat poslední verzi systémového síťového  serveru Microsoft Windows NT 4.0 prostřednictvím prodejců pověřených zabezpečováním programu SELECT pro školství za symbolickou 1 Kč. Tato možnost bude platit do jara příštího roku.
           Původně se měl slavnostního podpisu zúčastnit i pan ministr. Na poslední chvíli se však omluvil. Za ministerstvo smlouvu podepisoval pan náměstek Ondráček, který měl též oficiální projev. V něm zdůraznil, že ministerstvo využívání technologií všemožně podporuje a je připraveno jednat i s jinými firmami, které budou ochotny školám v této oblasti pomáhat. Pak následovaly projevy a vystoupení představitelů firmy Microsoft a dalších účastníků konference převážně učitelů z praxe, kteří již v současné době produkty této firmy běžně používají. Po každém vystoupení byla krátká diskuze.
        Musím bohužel konstatovat, že naprostá většina účastníků diskuze i přednášejících vyjádřila nespokojenost se současným stavem využívání technologií v našem školství. Kritika byla určena ministerstvu, ale hlavně pedagogickým fakultám, jmenovitě naší. Většina přítomných se shodla v tom, že schopnost pracovat s informačními a komunikačními technologiemy patří neoddělitelně k základním dovednostem, bez nichž nemůže nikdo v právě vznikající informační společnosti uspět. Proto by měla být též integrální součástí profesní způsobilosti každého učitele. Dnes již není důležité pouze vybavování škol další technikou. Nejdůležitějším úkolem se stává vzdělávání učitelů v tomto oboru. A to je zatím považováno za velice nedostatečné.
        Druhá část konference byla věnována předvádění nejnovějších verzí produktů firmy Microsoft včetně možností jejich uplatnění ve školách.

          V Praze dne 24.10.1196


                                                                                   Ing. Bořivoj Brdička
                                                                               Katedra technické výchovy

pondělí 21. října 1996

Aktualita 21.10.1996

     Vážení kolegové,
     slíbil jsem vám minulý týden, že se budu zabývat perspektivami vývoje 
využití technologií ve vzdělávání z evropského pohledu. Dosud jsem se při 
svém pátrání zaměřeném hlavně na získávání informací o podpoře, kterou 
mají vzdělávací technologie v cizině, zabýval hlavně Amerikou. Myslím, že 
je to odůvodněné. Jsou prostě nejdále. Zároveň jsem však dospěl též k 
přesvědčení, že by nebylo rozumné přebírat americké metody beze zbytku a 
vyslovil jsem přání, aby náš evropský přístup byl poněkud odlišný. Dříve, 
než se vyjádřím k naší domácí situaci, chtěl bych vám přiblížit současný 
stav vývoje této problematiky v Evropské unii. Myslím, že nejlépe tento 
účel splní projev evropského komisaře pro sociální politiku Pádraiga 
Flynna, který pronesl při příležitosti zahájení konference zaměřené na 
spolupráci evropských univerzit v oblasti technologií v Dublinu dne 
1. července 1996. Projev nebudu překládat celý. Vyberu jen podstatné části. 
Pro zájemce přikládám originální verzi. Další podrobnosti najdete na 
http://www.ispo.cec.be/.
     Ještě připomínám že skutečně českou verzi i s diakritikou naleznete 
na mé WWW stránce v Aktualitách.


             Ing. Borivoj Brdicka               , __      , __
   Faculty of Education, Charles University    /|/  \    /|/  \
           Prague, Czech Republic               | __/ __  | __/ ,_
             bobr@mbox.cesnet.cz                |   \/  \_|   \/  |
           http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/        |(__/\__/ |(__/   |_/


--------------------------------------------------------------------------
                   DUBLIN CITY UNIVERSITY KONFERENCE
   Spolupráce mezi evropskými univerzitami v oblasti výpočetní techniky
                 Hlavní projev komisaře Flynna
                          1. července 1996
--------------------------------------------------------------------------
Dámy a pánové,


     Jsem velice potěšen, že jsem dnes zde a zahajuji tuto velice 
důležitou konferenci.
     Jsem zvláště potěšen, že zde mohu být, protože tato konference se 
zabývá dvěma tématy, které mají klíčový význam pro Evropu při přechodu do 
příštího století. Je to vývoj informační společnosti a vývoj vzdělávací 
společnosti.
     Dámy a pánové, stojíme dnes tváří v tvář výru technologických změn. 
Zavádění nových informačních a komunikačních technologií mění způsob 
našeho života, práce i her. Mění způsob jakým se učíme. A to je právě to, 
čemu se potřebujeme učit.
     Toto jsou ty základní změny. Změny, které naší společnosti přinášejí 
na jedné straně obrovskou příležitost, na straně druhé značná rizika. 
Změny, které si nemůžeme dovolit ignorovat.
     Již nějaký čas pracuje Evropská komise na materiálech, které pomohou 
připravit Evropu i její obyvatele na tyto změny.
     Před dvěma lety připravila skupina expertů pod vedením mého kolegy 
komisaře Martina Bangemanna pro zasedání Rady Evropy na Korfu zprávu, 
která byla nazvána Bangemannovou zprávou. Ta volala po rychlém posunu 
směrem k informační společnosti v Evropě argumentujíc tím, že zavedení 
informačních technologií do našich organizací a institucí je rozhodující 
pro další vývoj a ekonomický růst v Evropě.
     Komise odpověděla na tuto výzvu schválením akčního plánu: Evropská 
cesta k informační společnosti jako praktické uskutečnění mnoha doporučení 
Bangemannovy zprávy.
     Tento akční plán zavedl jednotný základní popis technologických, 
ekonomických a regulačních opatření, které nás tímto procesem změn budou 
provázet. To, co já považuji na tomto akčním plánu za nejdůležitější, je 
potřeba vytvoření dostatečného prostoru pro vlastní iniciativu obyvatel 
Evropy a též definování potřebných sociálních změn v budoucí informační 
společnosti.
     Toto vše jsem měl na paměti, když jsem v minulém roce zřídil skupinu 
expertů na nejvyšší úrovni, jejímž úkolem je zkoumat vliv informační 
společnosti na lidi a navrhnout Komisi nejvhodnější postup, aby tyto změny 
byly k prospěchu nás všech.
     Tato skupina nyní publikovala svou úvodní zprávu - Budování evropské 
informační společnosti pro nás pro všechny. Závěrečná zpráva s konkrétními 
doporučeními bude následovat do konce tohoto roku. Sama Komise připravuje 
v krátkém čase vydání základního doporučení (Green Paper) určeného k 
popisu sociální politiky pro budování informační společnosti v Evropě.
     Význam poselství, které bude obsaženo v tomto doporučení, bude hlavně 
v tom, že nesmíme být pouze pasivními pasažéry v tomto procesu změn. 
Můžeme a musíme chápat nutnost technologických změn jako svou vlastní 
potřebu. Je třeba, abychom očekávali, že tyto změny umožní všem Evropanům 
přístup ke znalostem, užitečné práci a seberealizaci v této rychle se 
měnící společnosti.
     To mě přivádí mému dnešnímu hlavnímu tématu.


                 Informační společnost bude společností vzdělávací.


     Vzdělávání v informační společnosti bude důležité ze dvou důvodů.
     Za prvé bude umožňovat lidem osvojovat si nové schopnosti a používat 
nástroje informační společnosti (počítače, multimediální systémy, Internet 
a Intranet), jež zase zpětně podstatně zvýší možnosti se učit.
     Za druhé, vzdělávání - a experti zdůrazňují celoživotní vzdělávání - 
je základem pro schopnost každodenního zacházení s informacemi a pro 
jejich zpracování do podoby užitečných vědomostí.
     Zkrátka, změní se nejen to, co se učíme, ale hlavně jak se učíme. 
Podstatou je celoživotní vzdělávání. Od teď se musí zvyšování vědomostí 
stát nedílnou součástí domova, školy i zaměstnání.
     Bude třeba aby pracovní síla budoucnosti byla mnohem přizpůsobivější 
a mnohem schopnější než ta dnešní.
     Ale nezapomeňte, že podstatná část pracovních sil budoucnosti je na 
trhu práce již nyní. Proto současné formální ohraničení výukového procesu 
musí být změněno. Je třeba odstranit bariéru mezi školstvím a ostatními 
poskytovateli vzdělání. To znamená zásadní změnu struktury školství a 
vzdělávacího systému.
     Univerzity jsou předurčeny k tomu, aby v tomto procesu hrály klíčovou 
roli. Je třeba nových kurzů, nových osnov, nové infrastruktury a dalších 
nových zdrojů aby se vzdělávací společnost stala skutečností. Nové 
technologie se stávají obojím - nástrojem vzděláváni i předmětem studia.
     Je jasné, že technologické vzdělání zahrnuje obrovské množství látky 
i možných přístupů. Dny jednotného způsobu výuky práce s počítači jsou již 
za námi. Rychle se vynořují nové a nové předměty. Počítače, multimédia, 
sítě a hry jsou typickými předměty studia i zdroji informací. Také ale 
vyvolávají potřebu zcela nových výukových metod.
     Paradoxně počítače a jejich programy staví učitele (v angličtině též 
ve významu vychovatel) opět do role, která odpovídá původnímu významu toho 
slova - někdo, kdo vede, někdo, kdo provází studenta mořem nových 
neznámých informací
     Jedním z výsledků spolupráce a výměny materiálů i názorů mezi experty 
z celé Evropy mohou být doporučené jednotné evropské technologické kurzy 
jako živoucí výsledek pokroku ve vývoji osnov v této oblasti. A k tomu 
může významnou měrou přispět i tato konference.


     Dovolte mi skončit s přáním, aby vaše konference byla úspěšná a 
produktivní.


     Děkuji.

pondělí 14. října 1996

Aktualita 14.10.1996

                     Pohled na třídu 21. století
                            Russell Smith


     Otázka: Jak si myslíte, že bude třída 21. století vypadat ve 
skutečnosti?


     Dobře vybavená třída 21. století bude plná multimediálních obrázků a 
zvuku (vše bude řízeno k prospěchu žáka, žádný chaos). Na velkém 
promítacím třídním zařízení i na monitorech zabudovaných v lavicích bude 
možno sledovat satelitní televizní programy a provozovat videokonference. 
Chytré multimediální programy dovolí studentům pracovat svým tempem se 
současnou kontrolou dosažených výsledků. Učitelé budou moci sledovat 
práci studentů prostřednictvím počítačové sítě a budou mít možnost mluvit 
s nimi prostřednictvím komunikačního systému využívajícího lehká 
sluchátka s mikrofonem.
     Satelitní nebo kabelové připojení do Internetu dovolí studentům číst 
a studovat nové poznatky mnohem dříve, než by bylo možno vydat klasickou 
učebnici. Státní a národní testy (v USA jednotné, povinné a písemné) se 
budou dělat na počítači, budou centrálně a objektivně vyhodnoceny a během 
krátkého času vráceny zpět do školy i s výsledky. Bude se stále používat 
i subjektivní zkoušení, avšak známky budou též zpracovávány elektronicky 
pro usnadnění závěrečného hodnocení.
     Vysvědčení bude předáváno rodičům elektronicky pomocí Internetu 
(zašifrované kvůli bezpečnosti). Učitelé budou moci stejným způsobem 
posílat rodičům i dílčí průběžné výsledky. V dobře vybavené třídě 21. 
století se počítače stanou nedílnou součástí výuky.


     Otázka: Jaká bude role učitelů a jakou budou potřebovat přípravu, 
aby byli schopni efektivně pracovat v této třídě 21. století?


     Učitelé budou potřebovat soustavné a co nejpokrokovější školení v 
použití technologií. Příprava místních specialistů na výukové technologie 
(učitelů učitelů)se stane velice důležitá, protože počet učitelů, kteří 
budou toto školení potřebovat, značně přesáhne možnosti těch několika 
expertů, jimiž disponují státní a federální úřady v současnosti. 
Technologiemi dobře vybavené školské obvody budou zaměstnávat 
koordinátory, techniky, specialisty na sítě a na distanční vzdělávání, 
školitele Internetu a specialisty na vybavování novými technologiemi.


     Otázka: Jak budou školy takové třídy financovat?


     Většina z nich bude usilovat o uspokojení stoupající potřeby 
technologií. Ty obvody, které budou pokračovat ve financování Internetu 
stejným způsobem, jako by to byl toaletní papír, se budou stále více 
vzdalovat obvodům dobře vybaveným. Soukromé i veřejné školy budou pod 
velkým tlakem. Ony jsou tím, kdo to bude muset nakonec zaplatit. 
Financování ze státních, federálních i místních zdrojů se nijak 
dramaticky nezvýší proti současné úrovni, protože to by znamenalo růst 
daní. Zvláštní granty od velkých soukromých firem mohou poněkud pomoci, 
ale přesto financování nových technologií zůstane i nadále velice 
obtížným úkolem.


     Otázka: Jaký bude důsledek pro společnost, místní ekonomiku a 
samozřejmě pro naše děti?


     Důsledek je ten, že školy, které budou investovat a budovat třídy 
21. století budou produkovat nejlepší studenty v zemi. To neznamená, že 
by nemohli vynikající studenti pocházet také z chudých obvodů, ale 
většina dobrých absolventů bude pocházet z dobře vybavených škol. Význam 
vybavení či nevybavení školy technologiemi bude úměrný tomu, jak moc 
budou zaměstnavatelé v příštím století potřebovat technologií znalé 
zaměstnance.
     V oblasti technologií vznikne mnoho nových pracovních příležitostí a 
jejich znalost bude potřebná i ve většině starých. Jen absolventi dobře 
vybavených škol budou schopni se uplatnit v těchto nových oborech. Špatně 
vybavené školy budou produkovat absolventy, kteří se uplatní nanejvýš 
jako dělníci a budou začínat na nejnižším okraji společnosti. Přežijí jen 
ti nejlépe připravení.


     Russell Smith   rssmith@tenet.edu   rssmith@camalott.com
       technologický poradce, certifikovaný učitel, novinář
     http://www.camalott.com/~rssmith (upraveno pro Netscape)


--------------------------------------------------------------------------
     To, že jsem pro vás tento článek přeložil (jako obvykle ne doslova), 
ještě nutně neznamená, že zcela se vším, co je v něm napsáno, bezvýhradně 
souhlasím. Problémy v něm načrtnuté však jsou určitě dost závažné a mělo by 
se o nich diskutovat i u nás, a to i přesto, že náš evropský přístup snad 
bude trochu odlišný. Rozhodně bych si přál, aby byl a mám v úmyslu se právě 
k našemu vlastnímu přístupu v nejbližší době vrátit.
     Přijměte tento příspěvek jako mou reakci na téma T602. Musím 
konstatovat, že ani mě příliš úroveň a vytrvalost naší diskuze v konferenci 
STR-SKOL na toto téma neuspokojuje.
     Zdraví


             Ing. Borivoj Brdicka               , __      , __
    Faculty of Education, Charles University   /|/  \    /|/  \
           Prague, Czech Republic               | __/ __  | __/ ,_
             bobr@mbox.cesnet.cz                |   \/  \_|   \/  |
           http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/        |(__/\__/ |(__/   |_/