středa 11. prosince 2002

Obraz toho druhého

Článek byl původně zveřejněn v listopadovém čísle časopisu Moderní vyučování.
=============================================================================

Zpětná vazba je jistě nezbytnou součástí každé výukové činnosti. Potřebuje ji jak učitel, nejlépe ve formě otázek bezprostředně kladených, tak žák, nejlépe oceněním výsledků své práce co nejširším okolím. Běžnou formou zpětné vazby je samozřejmě též zkoušení či testování určitých znalostí nebo schopností. Dnes ale nebudeme diskutovat o tom, který ze způsobů reflexe dosažených výsledků je vhodnější. Podíváme se blíže na jeden mezinárodní projekt, v němž je dosažení zpětné vazby hlavním cílem. Na vás bude, zda uznáte tuto aktivitu natolik užitečnou, že se rozhodnete ji vyzkoušet v praxi.
Jedná se o jeden z nejúspěšnějších projektů ESP – The Image of the Other. Na první pohled nejde o nic jiného než o  doplněk k výuce cizího jazyka formou dopisování žáků. Vše začíná hledáním vhodného partnera. To je pochopitelně úkol pro učitele. Projektová stránka Učitelského spomocníka (http://www.spomocnik.cz/) pravidelně začátkem školního roku přináší vždy několik vhodných zahraničních nabídek. Více návrhů je možno najít v databázi ESP projektů - http://www.kc.kuleuven.ac.be/esp/. Případně se lze s prosbou o pomoc obrátit na příslušného národního koordinátora ESP -http://www.esp.uva.nl/members.htm. Při hledání vhodného partnera je třeba mít na paměti především věkovou a jazykovou kompatibilitu žáků. Větší rozdíly ve stáří a v úrovni zvládnutí cizího jazyka vedou zákonitě k neúspěchu. Další důležitou podmínkou je přibližně stejný počet účastníků na obou stranách. Pro práci jsou totiž vytvářeny dvojice. V praxi bývá ve vyšších ročnících 2. stupně, kde se tento projekt nejčastěji dělá, většinovým požadavkem ze strany žáků získat partnera opačného pohlaví.
Korespondence, která se pak ve dvojicích odehrává je do určité míry řízena. Je-li projekt realizován v plném rozsahu, musí každý napsat celkem 10 dopisů. Témata jsou předem dána, a to takto: 1. představení; 2. můj domov; 3. má škola; 4. mimoškolní zájmy; 5. podrobnosti; 6. denní program; 7. známe se už; 8. má země; 9. role průvodce; 10. obraz toho druhého. Ke každému tématu existují podrobné metodické a pomocné materiály ve dvou verzích – pro učitele a pro studenty. Ty učiteli velice usnadní práci a žákům pomohou s vypracováním dopisu podle jejich představ. Anglická a francouzská verze je volně dostupná na internetu, portugalská se připravuje, pouze za německou verzi se platí. Na adrese http://www.esp.uva.nl/ESPweb/materials.htm se sami můžete přesvědčit, do jaké míry splňují tyto materiály vaše představy.
metodické materiály projektu na serveru ESP

Žáci se nemusí při psaní dopisů omezovat pouze na předepsaný obsah. Jsou vždy vyzýváni, aby nezůstávali u strohého splnění daného úkolu, aby přidali k dopisu nějaké další podrobnosti o sobě a ptali se na to, co je o partnerovi zajímá. Ve většině dopisů účastníci popisují prostředí, v němž žijí. Určitou zvláštností je dopis sedmý, který je jakousi zkouškou toho, co se již o svém partnerovi každý dozvěděl. Tento dopis obsahuje dotazník, v němž se partner snaží uhodnout, jak by se jeho protějšek v té které situaci zachoval. Aby nedošlo k ovlivnění, je třeba aby si právě tento dopis poslali partneři ve stejný okamžik – aby nikdo nemohl číst došlý dopis dříve, než odešle ten svůj.
Vyvrcholením projektu je dopis poslední - desátý. Zde se již nehádá a každý popisuje, co všechno o partnerovi skutečně ví, neboli vytváří „obraz toho druhého“. Velmi cenné je, když partner nezůstane u pouhých fakt převzatých z obdržených dopisů a přidá i osobní dojmy a pocity.
Logickým pokračováním projektu může být další soukromé dopisování, případně realizace výměnné návštěvy účastníků. O tom, zda se uskuteční zájezd, je dobré se s partnery domluvit předem. Předem je jistě třeba domluvit ještě mnohem více věcí – např. přesný časový plán výměny dopisů, případné změny v jejich počtu či sledu apod. Je třeba si též vyměnit adresy a vzájemně se okamžitě informovat o všech změnách, které mohou průběžně nastat. Nejhorší, co se může stát, je, když některý z partnerů přestane jevit o práci zájem uprostřed projektu a partner neví, na čem je.
Jistě jste si všimli, že tento projekt není pouze o výuce angličtiny. Není samo sebou, že je u učitelů tak oblíben. Poznávání cizího prostředí přímým stykem s vrstevníky je vždy mnohem užitečnější než sebelepší teoretická učebnice jazyka či zeměpisu. Takovýto projekt může být našim žákům jistě velmi užitečný i jako příprava na život v multikulturním prostředí Evropské unie. Skutečná zpětná vazba je pak jedinečnou šancí na pochopení kulturních odlišností. Žáci většinou zjistí, že kromě globalizací nemilosrdně šířeného sjednocování např. v oblasti obchodu, služeb nebo showbyznysu existuje ještě celá řada rozdílů, které brání jejich vrstevníkům i při sebelepším překladu (není moc častý) plně pochopit třeba určitý vtip nebo narážku. Zjistí, že vkus i zvyklosti jsou jinde odlišné a budou s tím již při styku s cizinou počítat.
Dovolte přidat na závěr ještě pár slov o sdružení ESP – European Schools Project (http://www.esp.uva.nl/), které stojí u zrodu nejen tohoto projektu. Jedná se o organizaci spojující učitele, kteří mají zájem přínosným způsobem používat ve své práci informační a komunikační technologie. Dnes se již zdaleka neomezuje jen na Evropu. Od roku 1988, kdy byla založena, se do ní zapojili stovky učitelů, kteří připravili společné výukové programy pro desítky tisíc studentů a žáků. Velice cenná na činnosti ESP je snaha o maximálně kvalitní didaktické zaměření připravovaných výukových aktivit. Je tomu tak nejspíše proto, že se práce v ESP účastní též špičkoví teoretici a metodici z různých univerzit a vědeckých ústavů.
Česká republika je členem ESP již od roku 1994. Přehled aktuálních mezinárodních výukových projektů pro základní a střední školy na stránkách Učitelského spomocníka je službou plně využívající všech informačních zdrojů ESP, k nimž máme díky členství přístup.
Mnoho úspěšných projektů vám přeje

Váš Učitelský spomocník