Jazykové výukové programy

Technologie dnes pronikají do běžného života společnosti již natolik, že začíná být běžně označována za společnost informační. V podstatě to znamená že by každý měl být schopen tam, kde to přináší nějaké výhody, používat běžně informační a komunikační techniku, tj. počítače. Jednou ze zcela samozřejmých věcí, kterou bude muset většina našich občanů zvládnout během našeho začleňování do Evropské unie, jsou cizí jazyky. Podívejme se v našem dnešním testu na to, jak mohou při výuce cizích jazyků pomoci na trhu dostupné počítačové výukové programy.

V první řadě je třeba říci, že právě programů na výuku některého ze světových jazyků existuje velké množství. Tyto programy se totiž dají často šířit bez ohledu na to kde vznikly a jakým jazykem mluví jeho potencionální uživatel. O to těžší je rozhodování, který si vybrat. První, co musí každý udělat, je stanovit si jakých cílů chce používáním programu dosáhnout. Tomu musí také odpovídat technické parametry počítače, na kterém bude program provozován.

Jednoduchých, velice levných a často dokonce i volně dostupných programů je nejvíce. Jsou podle kategorie označovány buď jako public domain (zcela volně použitelné programy) nebo jako shareware (programy, které je možno pouze vyzkoušet a po určité době je třeba je buď smazat nebo za ně zaplatit). Můžete je za cenu disket koupit v softwarových obchodech, najdete je v mnoha různých výběrech na CD-ROM ale nejvíce jich je na Internetu (viz výběr v příloze).

Programy této kategorie se dají většinou použít jen jako doplněk další výuky. Často mohou být i natolik zábavné, že s nimi děti pracují se stejným nadšením jako s jinými běžnými počítačovými hrami (#1RESCUE nebo WORDMAN). Takové programy lze samozřejmě doporučit  všem rodičům. Celá řada programů je simulací nějaké i jinak běžné soutěže nebo kvizu. Jsou to křížovky, sestavování slov z písmen, odhalování slov, hádání slov (HANG-MAN) apod. Jako další doplňky výuky lze použít texty, které jsou k dispozici v elektronické podobě (BEAR_BEE, PREZID1, WTP2 a mnoho dalších). Všechny tyto programy většinou nevyžadují příliš dokonalý počítač. Jejich největším nedostatkem je omezenost záběru a tudíž poměrně rychlé vyčerpání všech možností programu a následná ztráta zájmu se k němu vracet.

Zvláštní kategorií programů (nejen volně šířitelných) jsou ty, co procvičují a zkouší gramatiku nebo slovíčka a fráze. Tyto programy většinou věrně kopírují již překonané způsoby výuky, ve kterých se studenti učili nazpamět gramatické poučky a slovíčka a nakonec nebyli schopni se domluvit. Takových programů je celá řada a lze je doporučit jen zcela vyjimečně. Procvičování určité látky jen jako doplněk k jiným činnostem, zkoušení samostatných slovíček nikdy. Dnes nejvíce používané metody výuky jazyků se snaží studenta co nejvíce aktivně zapojit do prostředí, kde musí jazyk používat a poslouchat. K něčemu takovému je nezbytně potřeba mít počítač multimediálně vybavený. To znamená, že musí umět zvuk nejen přehrávat ale i zaznamenávat.

Mezi volně šířitelnými (např. TTEACH) i plně komerčními multimediálními programy se dá najít hodně jednoduchých mluvících programů učících základní čísla a písmena abecedy. Tyto programy jsou většinou určeny nejmenším příslušníkům národů mluvících použitým jazykem. Většinou jsou určitým způsobem použitelné i pro poněkud starší příslušníky jiných národů, kteří se pokoušejí tento jazyk naučit.

Opustme teď již definitivně oblast levnějších programů a podívejme se, jaké vlastnosti by měly mít ty dražší, které již mezi volně šířitelnými nenajdeme. Tyto programy se v současné době dodávají již výhradně na CD-ROM. Téměř všechny pracují s určitým příběhem, do kterého se snaží uživatele aktivně vtáhnout. Tomuto způsobu výuky se říká konstruktivní. Odlišují se mírou strukturovanosti textu a prostředím, které musí být vhodně přizpůsobeno věkové kategorii studentů nebo žáků, které je program určen.

Konstruktivní programy určené nejmenším mívají většinou jednodušší strukturu i ovládání. Zato obsahují mnoho obrázků a animací. Typickým představitelem této kategorie programů jsou tzv. živoucí knihy (living books). Kromě vlastního textu, který je možno nejen číst ale i poslouchat, obsahují ještě celou řadu postaviček, které se na přání uživatele pohybují a mluví. Nezbytnou součástí těchto programů je výkladový slovník všech obtížnějších pojmů v textu obsažených.

Nejdokonalejší a nejdražší jsou výukové programy určené ke zcela samostatnému studiu jazyků. Jsou to většinou celé systémy, které dlouhodobě sledují práci uživatele a řídí ji. I zde je základem určitý text. Kolem něj je ovšem soustředěna celá řada činností. První, co asi každý udělá, je poslech textu namluveného rodilým mluvčím. S textem se pracuje tak, že je možné si nechat každou jeho část přečíst znovu a znovu. Ty slovíčka, kterým uživatel neporozuměl, si může najít ve výkladovém (nebo překladovém) slovníku. Ty nejlepší systémy mají též tu vlastnost, že si samy pamatují, která slovíčka uživatel neznal a jen ty má možnost si opakovat. Přitom může být neocenitelnou pomocí, může li si vlastní výslovnost slova nahrát pomocí mikrofonu do paměti počítače a porovnávat ji s výslovností rodilého mluvčího tak dlouho, dokud shoda není uspokojivá. U každé kapitoly (lekce) bývá ještě celá řada cvičení na pochopení obsahu textu i na osvojení si různých gramatických pravidel. Přehled gramatiky by měl program též někde obsahovat. Aby mohl takovýto systém studenta řídit opravdu dlouhodobě, je třeba, aby si pamatoval, které úkoly již student splnil a kde naposledy v práci přestal. Pak je možné se k programu opakovaně (nejlépe denně) vracet a pokračovat v práci vždy na tom místě, kde byla naposledy přerušena. Systémy tohoto druhu se snaží nahradit jazykovou školu. Jejich největší výhodou je to, že s nimi můžete pracovat kdykoli máte chvíli volna a nemusíte nikam chodit.

Nakonec bychom měli ještě připomenout, že existuje celá řada programů, které značně zpříjemňují život člověku, který se snaží prakticky cizí jazyk používat. Jsou to různé slovníky, které mohou být při práci na počítači neustále k dispozici a pomáhat s obousměrným překladem. Jsou to systémy na kontrolu pravopisu, analyzátory stylu, pomocnící při psaní standardních obratů v dopisech, žádostech, smlouvách apod. Mnoho z těchto schopností začíná být díky konkurenčnímu boji stále častěji v základní výbavě běžných textových editorů.

Pro některé z nás je učení se cizímu jazyku opravdu velice obtížné. Je jisté, že počítače nám mohou značně pomoci při učení i při běžné práci. Pobyt v prostředí, kde se tímto jazykem skutečně mluví, však nic nemůže nahradit.

Několik volně šířitelných výukových programů pro angličtinu vybraných z autorova Internetového archivu na http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/bbaktvyb.html

------------------------------------------------------------------------

 Název      Druh Typ Škola Předmět Jazyk   B     OS

------------------------------------------------------------------------

   ###### pro nejmenší ######

 #1RESCUE.ZIP VY SH   1S   ANJ     A    357481   D

Krásná didaktická hra na výuku významu anglických slov pro nejmenší.

 AWORDS.ZIP   VY SH   1S   ANJ     A    774213   D

Animovaná slova - význam  anglických slov se zvukovou podporou.

 BEAR_BEE.ZIP VY SH   1S   ANJ     A    206276   W

Hypertextová pohádka o medvídkovi a včele ve formátu HLP (spouštět pomocí

programu WINHELP).

 CATCNT10.ZIP VY SH   1S   ANJ     A    180814   W

Roztomilé multimediální učení čísel od 1 do 20 pro nejmenší.

 DSPELL40.ZIP VY SH   1S   ANJ     A    962377   W

Spelling anglických slov hravou formou.

 HNGJR1.ZIP   VY SH   1S   ANJ     A    104411   W

Povedená modifikace známe hry Hangman na hádání anglických slov s možností vkládat vlastní slova s obrázky ve formátu BMP.

 TTEACH20.ZIP VY SH   1S   ANJ     A   1449610   W

Mluvící učitel - multimediální program pro výuku anglických čísel a písmen pro nejmenší. Nutná zvuková karta.

 VDTX21.ZIP   VY SH   1S   ANJ     A    540502   W

Cvičení čtení a poslechu některých jednoduchých anglických slov formou her.

 WGC.ZIP      VY SH   1S   ANJ     A    678405   D

Vynikající hra s výukou významu jednodušších anglických slov.

 WORDMAN.ZIP  DH SH   1S   ANJ     A    117281   W

Hra na pricipu honičky v bludišti s výukovým podtextem. Je třeba znát spelling anglických slov daných obrázkem.

 WRDGLRY.ZIP  VY SH   1S   ANJ     A    155373   D

Program pro výuku angličtiny pro nejmenší.

   ###### středně pokročilí ######

 HANG-MAN.ZIP VY SH   2S   ANJ     A     91136   D

Hra na hádání anglických slov a frází.

 SINKEM.ZIP   VY SH   2S   ANJ     A     73960   D

Hra na hádání anglických slov (podobná jako Hangman).

 STV100.ZIP   VY SH   2S   ANJ     A    107554   W

Generáror příběhů z několika zadaných slov.

   ###### pokročilí ######

 AOD40.EXE    VY SH   SS   ANJ     A    146163   D

Užitečný slovník anglických zkratek.

 CHALNG12.ZIP VY SH   SS   ANJ     A    146291   D

Kombinace čtyř her na zlepšování slovní zásoby angličtiny pro pokročilé.

 EXPLORER.ZIP VY SH   SS   ANJ     A    235792   D

Objevitelé Ameriky. Test spojený s výkladem.

 GRAMXPRT.ZIP VY SH   SS   ANJ     A    121140   W

Výklad anglické gramatiky ve formě hypertextového dokumentu ve formátu HLP

(spouštět pomocí programu WINHELP).

 JOKER12.ZIP  VY SH   SS   ANJ     A     72405   W

Sbírka  anekdot americké provenience. Možno použít jako doplněk výuky

angličtiny.

 LABELS12.ZIP VY DM   SS   ANJ     A   480018    W

Ukázka pěkného programu na výuku určitých témat v angličtině (zde pouze rostliny a tělesné orgány).

 PRESID1.ZIP  VY PB   SS   ANJ     A    149828   D

Životopisy amerických presidentů.

 RECALL1.ZIP  VY SH   SS   ANJ     A    154218   D

Výukový program vhodný pro pokročilé v angličtině.

 SPELL210.ZIP VY SH   SS   ANJ     A    311044   D

Procvičování pravopisu anglických slov a test. Možno zařadit vlastní slova.

 VERBWIN1.ZIP VY PB   SS   ANJ     A    246975   W

Simulace tvarů anglických sloves (různé osoby, čísla, časy apod.).

 WINPOEM.ZIP  VY PB   SS   ANJ     A     76740   W

Sbírka básní od různých autorů pro pokročilé angličtináře.

 WINPROF1.ZIP VY SH   SS   ANJ     A    336524   W

Gramatická analýza anglického textu. Narozdíl od pouhé kontroly pravopisu hlídá i slovosled styl apod.

 WORDSTOK.ZIP VY SH   SS   ANJ     A     63250   W

Hra na skládáníco největšího počtu anglických slov z daných písmen.

 WTP2.ZIP     VY SH   SS   ANJ     A    175347   W

Hypertextové verze některých celosvětově významných dokumentů (Magna Charta, Vyhlášení nezávislosti USA, základní články ústavy USA, Deklarace lidských práv OSN ad.).

---------------------------------------------------------------------------

                                 LEGENDA                              

---------------------------------------------------------------------------

 Druh      VY - výukové programy     DH - didaktické hry

 Typ       SH - shareware            PB - public domain

 Škola     1S - první stupeň         2S - druhý stupeň

           SS - střední škola

 Předmět   ANJ - Anglický jazyk

 Jazyk     A - angličtina

 B         - délka souboru v bytech (většinou komprimován)

 OS        D  - MS DOS, W  - Windows

---------------------------------------------------------------------------

Evropský Školský Projekt v roce 1997

zpráva z výroční konference, Portorož, Slovisko

Jsem přesvědčen, že mnozí z vás se již zkratku ESP znají.
Čas od času se v nabídkách mezinárodních projektů
uskutečňujících se prostřednictvím Internetu objevují různé
projekty, které jsou touto hlavičkou opatřeny. Jejich přehled
najdete na WWW (http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/) i v našich
školských elektronických konferencích (zs-skoly@it.pedf.cuni.cz
a str-skol@cesnet.cz).
Přesto by asi bylo vhodné několik základních údajů
zopakovat. ESP je volné sdružení zájemců  co nejvhodnější a
nejefektivnější využívání technologií, a zvláště Internetu,
formou projektově orientované výuky ve školách. Založeno bylo
v roce 1988 a jeho hlavní centrum a koordinační kancelář je na
Pedagogické fakultě Amsterodamské university. Organizační
struktura se dále skládá ze sítě národních koordinátorů, kteří
se starají o dění ve svých zemích. Členských zemí je
v současnosti 25, a to nejen v Evropě. ESP se úspěšně prosadil
i v Japonsku, ve Spojených státech a v Kanadě. Od roku 1994 je
členem i Česká republika. V nedávné době převzalo koordinační
činnost u nás oddělení informační technologie PedF UK Praha.
Vlastní činnost ESP je v každé zemi dost odlišná podle místních
podmínek. Někde (např. Dánsko) je ESP přímo podporováno
ministerstvem školství a koordinátor má tuto činnost jako své
hlavní zaměstnání. Školy, které se do některého projektu
zapojí, získávají různé výhody a slevy. Největším problémem,
který musí řešit dánský koordinátor ESP, je to, jak zajistit,
aby poskytovanou podporu mohly využívat jen ty školy, které
jsou opravdu aktivní. Podobná situace je, nebo v blízké
budoucnosti bude, i v jiných zemích. Již hodně evropských států
následuje příkladu USA a Japonska a chce v dohledné době
s finanční podporou státního rozpočtu připojit do Internetu
všechny školy. Přitom je samozřejmě třeba řešit několik
důležitých problémů. ESP je právě tou organizací, která se
snaží v tomto pomoci.
Organizační výbor ESP, jehož členy jsou národní koordinátoři,
se také během poslední konference sešel a vydal doporučení
k optimálnímu technickému vybavení školy pro účast v projektech
ESP. Za optimální je považováno takové řešení, které umožňuje
přidělit každému studentovi vlastní E-mailovou adresu a provoz
vlastního školního WWW serveru. Jako ideální a nejdostupnější
byl doporučen server na bázi počítače PC s operačním systémem
Linux. V našich podmínkách lze samozřejmě využít též daru
Microsoftu a pořídit si server Windows NT. Co však je značně
problematické, a nejen u nás, je potřeba pevné linky pro provoz
vlastního serveru. Mnoha školám asi zatím nezbyde nic jiného,
nežli se spokojit s připojením komutovaným, tj. prostřednictvím
modemu a běžné telefonní linky.
Tím hlavním, čím se ESP zabývá, je didaktická a metodická
podpora využití technologií. Na konferenci, konající se
pravidelně vždy v březnu, se sejdou nejen koordinátoři ze všech
zemí, ale též učitelé, kteří mají zájem o účast v některém
konkrétním projektu a chtějí tento projekt společně se svými
partnery dokonale připravit. Ty opravdu nejlepší projekty
většinou vznikají právě během pracovní části konference při
osobním kontaktu s budoucími partnery. Dost často jsou takto
vzniklé projekty bohužel pro další účastníky uzavřené. I tak
ovšem zbývá dost otevřených projektů, se kterými vás budu
postupně seznamovat. Většinou se týkají až příštího školního
roku.
Je zde ovšem jeden projekt, se kterým vás musím seznámit hned
teď. Je to můj vlastní návrh, který vznikl během konference na
popud a ve spolupráci s přítomnými slovenskými kolegy. Svou
zprávu z konference s ním uzávírám a doufám, že se do něj
zapojí co nejvíce škol. Je otevřen pro všechny zájemce.

Jméno projektu: Ilustrace národní básně

Jméno školy: ZŠ Nedvědovo

Adresa školy: Nedvědovo náměstí 140/13, 147 00 Praha 4

Země: Česká republika

E-mail: zsnedved@mbox.vol.cz

Jméno učitele: Bořivoj Brdička

Třída: 7-9

Počet studentů: 10-15

Komunikační jazyk: čeština a slovenština

Účastnické země: Česká a Slovenská republika

Datum konání: duben 1997 -

Popis projektu: Žáci si nejprve ve spolupráci s učiteli svého
národního jazyka zvolí vhodnou národní báseň a tu si přečtou.
Pak ve spolupráci s učitelem výtvarné výchovy vyrobí k této
básni ilustrace a opatří je krátkým komentářem. Z těchto
ilustrací v rámci výpočetní techniky vyrobí HTML dokument a
umístí ho na WWW serveru (ten, kdo nemá vhodný server
k dispozici, nechť se obrátí na mě a umístíme ho přímo na
server ESP na Pedagogické fakultě UK). Na všechny takto vzniklé
stránky budou vytvořeny odkazy z domovské stránky projektu
(http://it.pedf.cuni.cz/ESP/narbasen.htm). Nakonec si všichni
účastníci budou prohlížet ilustrace ostatních a budou si číst
příslušné básně.

Prosím všechny zájemce, aby mi dali vědět, jakým způsobem se
chtějí zúčastnit.

                           Ing Bořivoj Brdička
                         národní koordinátor ESP
                        oddělení IT PedF UK Praha
                        E-mail:bobr@mbox.cesnet.cz

Aktualita 17.3.1997

Počet dětí, které se v USA učí doma, již přesáhl 1 milion.
Podle studie americké Asociace na obranu domácího vyučování je v USA již
1.2 milionů dětí, které nechodí do školy a učí se doma. Jejich počet roste
již od roku 1990, kdy jich bylo 475000. Mluvčí  Asociace Pamela Groover
řekla, že tento prudký nárust je způsoben hlavně tím, že rodiče dospívají
k závěru, že věřejné školství nefunguje, je plné násilí, drog a nevhodných
informací z Internetu. Prezident Asociace Michael Farris tvrdí, že
celonárodní programy (jako Goal 2000) jsou odsouzeny k neúspěchu, protože
zkrátka stejný program nemůže vyhovovat všem. Podle výsledků studie jsou
výsledky standardních všeobecně povinných testů doma studujících dětí
v průměru o 37% lepší než u těch, co chodí do školy.

podle USA Ed.Net Briefs z 10.3.1997

Aktualita 9.3.1997

Mám pro vás opět jednu velice hezkou zprávu o tom, jaké
problémy právě řeší americké školy. Nemám bohužel dost času vám
níže vložené oznámení pana Kirka Winderse z amerického
Federálního školského úřadu přeložit celé. Těm z vás, kteří
angličtinou nevládnou, se pokusím alespoň stručně přiblížit, oč
se jedná.
Prezident Clinton již několikrát ohlásil další podporu zavádění
technologií do škol. Jeho poslední aktivita z počátku tohoto
roku začíná dostávat konkrétní podobu. Americký federální
školský úřad vypracoval návrh na využití 2.25 miliardy dolarů
získaných ze státního rozpočtu pro příští školní rok. Tento
návrh právě rozesílá školám, aby ho podpořily. Aby mohl být
uskutečněn, musí ho 8. května schválit Federální komunikační
komise.
Záměrem návrhu je dávat školám slevy na veškeré zařízení
související s připojením do Internetu. Jsou to nejen vlastní
poplatky za přístup, ale též modemy, kabely včetně optických,
routery, servery, poplatky za instalaci a dokonce i satelitní
spojení. Pro nás velice zajímavé je to, jakým způsobem budou
peníze přidělovány. Slevy totiž nebudou pro všechny školy
stejné. Zvýhodněny budou školy venkovské. Dalším kritériem bude
sociální struktura žáků. V Americe mají sociálně slabší žáci
slevu na oběd. Podle toho, jak velkému procentu žáků je tato
sleva poskytována, bude sleva určována v rozmezí od 20 do 90%.
Přitom by měla celá jedna třetina škol získat 80 až 90%.
Důvodem pro tak významnou podporu zapojování, již ne škol, ale
tříd a školních knihoven je stále stoupající vliv těchto
technologií na výuku. V USA je prý dosud jen 14% všech tříd
připojeno a to je málo na to, aby mohly být americké děti dobře
připraveny na 21. století.
Pokud se vše zdaří, bude se konat videokonference, na níž se
zájemci budou moci osobně poradit s odborníky, jak slevu co
nejlépe využít.

Myslím, že není třeba nic dodávat.

Vzpomínka na InfoCentrum

Aktualita BoBrova Pomocníka publikovaná k dvouletému výročí zrušení InfoCentra UIV:
============================================================
                      Vzpomínka na InfoCentrum

     Rád bych ve svém dnešním zamyšlení připomněl, že právě uplynuly dva
roky od zrušení InfoCentra ÚIV. Pravda, nebylo to ani první a bohužel ani
poslední zrušení pracoviště, které jsem za dvanáct let svého působení ve
školství zažil. Možná, že to ode mne již někteří z vás slyšeli, ale nedá mi
to a pro ty ostatní zopakuji, že jsem ještě nepracoval na místě, které by
nebylo později zrušeno. Bylo to Komenium, Výzkumný ústav inženýrského
studia, pak InfoCentrum a v poslední době katedra didaktické technologie
PedF UK a s největší pravděpodobností též Střední zdravotnická škola
Povltavská koncem tohoto školního roku. Mnozí z mých kolegů začínají mít
dojem, že to není náhoda, ale má vina. Ani se jim nedivím, na náhodu toho
již bylo dost.
     Nechci však mluvit o sobě. Chtěl bych se vrátit ke své minulé
Aktualitě ke stávce, ve které jsem vyjádřil své přesvědčení o tom, že by se
dalo na řízení školství mnohé zlepšit. Samotný výčet mých zrušených
pracovišť jistě mluví sám za sebe a nutně mě staví do role člověka značně
zaujatého a tudíž málo objektivního. Ani já si ovšem nemyslím, že rušení
nepotřebných pracovišť a celých ústavů je chybné. S většinou z nich
naprosto souhlasím. Jen v případě InfoCentra tomu tak rozhodně není.
     Pro ty z vás, kteří to nevědí připomenu, že InfoCentrum v ÚIV založil
koncem roku 1992 Ing. Zdeněk Svoboda. Jeho náplň byla dost podobná tomu, co
dnes velice úspěšně dělá ve Středisku multilicencí. Po něm jsem v roce 1993
převzal InfoCentrum já a orientoval jsem se na zprostředkování informací a
volně šířitelných programů pro výuku a na tvorbu vlastních výukových
programů. Bylo to v době, kdy byl u nás zaváděn Internet a my jsme ho
začali využívat nejen jako zdroje, ale též jako prostředek pro šíření
informací a programů. Pozůstatkem je stále občas aktualizovaný BoBrův výběr
volně šířitelných výukových programů umístěný v Odkazech v Pomocníkovi (můj
domovský Web dokument). Tenkrátjsem byl plný nadšení a přesvědčení, že
podobně jako byly do Internetu připojeny školy vysoké, budou se rychle
připojovat i školy ostatní, čímž se nám podaří dostihnout i ty
nejvyspělejší země.
     Možná, že jsme trochu předběhli dobu, možná, že jsme podcenili reklamu
a chybně jsme se domnívali, že dobrá práce se chválí sama, možná, že jsme
někomu překáželi při prodeji určitých produktů školám. Kdo ví! Faktem
zůstává to, že zodpovědní pracovníci ministerstva dospěli k názoru, že
InfoCentrum je zbytečné a aniž by se nějak viditelně zajímali o jeho
činností a výsledky, rozhodli nejprve, že si má na sebe samo vydělat a
potom, když se ukázalo, že to nepůjde, zrušili ho úplně. Dnes, kdy se po
celé Evropě zakládají podobná střediska na podporu vzdělávání učitelů
v rámci přípravy na život v informační společnosti, by se nic takového
jistě nestalo.
     Hlavním důvodem, proč o tom všem mluvím, je to, že nás, zdá se, čeká
další vlna rušení. Tentokrát to budou střední školy. Chápu důvody, které
k takovému rozhodnutí vedou a schvaluji je. Jen bych se nechtěl dožít
v budoucnu zjištění, že byla určitá škola zrušena a proto chybí absolventi
určitého oboru nebo že byla nějaká škola zlikvidována jen proto, že má
někdo konkrétní zájem o její budovu apod.
     Vzpomeňme třeba na pedagogická centra. Nejprve byla stejně jako
InfoCentrum rušena, aby byla později znovu zakládána. Ty lidi, kteří byli
v této práci specialisté ovšem mezitím ze školství odešli. Není každý
takový blázen jako já, aby se snažil dokázat, že to, co chtěl dělat, má
smysl, i za tu cenu, že to bude dělat třeba úplně zadarmo a ve volném čase.
Musím přiznat, že to bylo hlavním důvodem vzniku mého Pomocníka.
     Co říci závěrem? Snad to, že naděje nesmí nikdy umřít. Ve stejném
okamžiku, kdy se zamýšlím nad dvouletým výročím zrušení InfoCentra, bylo na
PedF UK na troskách katedry didaktické technologie založeno nové oddělení
informační technologie. Jsem jedním z jeho zakládajících členů. Naším cílem
je, kromě jiného, též určitým způsobem navázat na činnost InfoCentra
v poskytování informací hlavně učitelům základních škol. Oddělení též
převezme koordinaci mezinárodních síťových projektů. V této souvislosti si
dovoluji vás opět požádat, o sdělení, jakých projektů a s jakým úspěchem se
účastníte. Je trapné, když zahraniční kolegové mají větší přehled o účasti
našich škol v projektech než my.
     Naše práce ovšem určitě nebude bez problémů. PedF je velice chudá,
nejchudší ze všech fakult UK. Jediným způsobem, jak si na vybavení i platy
vydělat, je získat granty. Jak situaci sleduji, mám stále větší obavy, že
na některých vysokoškolských pracovištích už to došlo tak daleko, že
naprostá nutnost získat granty vede k nadřazení této potřeby nad samotnou
výuku i vědeckou činnost. Hlavní pracovní náplní vysokoškolských pracovníků
se pak stává sepisování žádostí a různých zpráv, které ovšem mají jen
velice pochybnou vědeckou úroveň a často se opisují. Moc si přeji, aby se
tak na našem novém pracovišti nestalo a abychom stihli ještě i něco
skutečně užitečného udělat. Držte nám palce!