pondělí 29. října 2001

Nová verze Učitelského spomocníka

WWW server oddělení informační výchovy UK PedF KTchV, jehož cílem je pomáhat učitelům i studentům učitelství s vhodným využitím ICT ve výuce byl v provozu bez větších změn již více než čtyři roky od jara roku 1997. Za tu dobu došlo ve vývoji služeb poskytovaných v prostředí internetu ke značnému vývoji.

V oblasti technické se možnosti Webu rozšířily hlavně díky obchodování. Dnes je zcela běžné si prostřednictvím WWW prohlížet databázové archivy všeho možného, diskutovat, nakupovat apod. Tyto služby jsou vybaveny různými funkcemi, jako vyhledávání, třídění, zabezpečení aj. Je jasné, že klasicky pojaté statické stránky, takové jaké nabízel náš Spomocník, již nemohly působit aktuálním dojmem.

I v oblasti školských internetových služeb je vývoj nezanedbatelný. Ještě stále se sice nemůžeme v této oblasti srovnávat s vyspělým světem, ale i tak u nás vzniklo v posledních letech hned několik serverů s cílem se na tomto poli prosadit. Vzpomeňme třeba EDUNET, Školské stránky firmy ERUDIO nebo naposledy zatím nejúspěšnější Českou školu. Je jich jistě mnohem více. Své služby dnes nabízejí všechny pedagogické fakulty i nově zřizovaná krajská pedagogická centra a další. Učitelský spomocník má ale zvláštní postavení. Na jeho stránkách se můžete setkat s aplikací nejnovějších výzkumů, s produkty vyplývajícími z bohaté mezinárodní spolupráce i s praktickým uplatněním znalostí, přehledu a zkušeností, které tvůrci – členové špičkového pedagogicko-vědeckého pracoviště v oboru této činnosti mají. Není tedy asi pochyb o tom, že jsou služby Učitelského spomocníka určitým způsobem nezastupitelné. Budou aktuální s největší pravděpodobností i poté, co v blízké budoucnosti vznikne nový vzdělávací portál SIPVZ, jež disponuje v porovnání se Spomocníkem nesrovnatelně většími finančními zdroji.

Dovolujeme si vám proto předložit novou aktualizovanou verzi Učitelského spomocníka. Kromě designu se změny týkají hlavně Odkazníka, který je nyní založen na databázi a díky tomu disponuje též vyhledáváním. Bude tedy možno podstatně zvýšit počet pro naše učitele, jak doufáme, zajímavých a přínosných odkazů bez nebezpečí, že se tím sníží jejich přehlednost. Díky pravidelné aktualizaci a celosvětovému záběru nemá tato služba u nás zatím konkurenci. Jako další novinku jsme zavedli možnost přímo v prostředí Webu diskutovat o libovolném příspěvku nebo na samostatné téma. Jednotlivá diskuzní fóra jsou přístupná nejen prostřednictvím stejnojmenné složky ale mohou být odkazována i přímo z příslušných příspěvků v Metodické pomoci, ze Zajímavostí, či z Novinek EU. Zpočátku budeme diskuze zatím otevírat jen k zvláště zajímavým vybraným tématům. Relativně nejméně změn doznaly Projekty, jež patří dlouhodobě k nejvýznamnějším položkám naší nabídky a Kalendář akcí, který se též těší značnému zájmu návštěvníků.

Nemá smysl detailně vše popisovat. Jistě bude nejlepší podíváte-li se na www.spomocnik.cz sami. Těšíme se na vaši návštěvu i na připomínky na adrese spomocnik@it.pedf.cuni.cz.

úterý 8. května 2001

Kudy se ubírá vývoj vzdělávacích technologií

Vyvoj vzdelavacich technologii
Reprezentativní přehled citátů významných osobností dokumentující historii a naznačující budoucí vývoj oboru.
Vybral a sestavil Ing. Bořivoj Brdička, PedF UK Praha

Latinské slovo educatio bylo převzato mnoha moderními jazyky ve významu výchova, vzdělávání, edukace (ang. Education). Jeho původní latinský význam je vyvedení. Podle představy klasických filosofů (Sokrates, Platon) se jedná o vyvedení (osvobození) vězně z temné jeskyně na světlo (poznání).


Člověk je součástí celku, který nazýváme vesmír, součástí omezenou časově i prostorově. Sám sebe, své myšlenky a pocity zakouší jako něco nezávislého na zbytku světa, jako jakýsi optický klam svého vědomí. Tento klam je něčím na způsob vězení, jež naši pozornost soustřeďuje na nás samotné a na vztahy s nejbližším okolím. Úkolem každého z nás musí být osvobození z tohoto vězení rozšířením okruhu našeho vnímání na všechna živoucí stvoření, na celou přírodu se vší její krásou. Nikdo toho nemůže dosáhnout úplně. Ale samotná snaha přispívá k osvobození a podporuje sebezdokonalování.

Albert Einstein (známý vědec), New York Post, 28. listopad 1972


Kde je ten život ztracený v žití?
Kde je ta moudrost ukrytá ve vědomostech?
Kde jsou ty vědomosti schované v informacích?

T.S. Eliot (americký básník): Choruses from "The Rock", 1934



Když je muž hladový, můžeš mu dát rybu, ale mnohem lepší je dát mu prut a naučit ho, jak si ji má chytit sám.

Africké přísloví

Výchova dítěte je věcí celé vesnice.

Africké přísloví

Dějiny světa se stávají stále více závodem mezi vzděláním a katastrofou.

Herbert George Wells (anglický spisovatel):
A Short History of the World, 1922



Člověk je tvor nesmírně mnoha možností, … není, abychom tak řekli, jednoznačně usměrněn, tak jako rostlina je usměrněna k svému tvaru již v semeni. Člověk si musí hledat svoji cestu. Výchova mu pomáhá v tomto hledání vlastní cesty. Výchova nechce jenom rozvinout přirozené schopnosti, síly, jež samy sebou vykvetou a dají plod, nýbrž nutí člověka, aby svoji spontánnost, samočinnost, rozvinul určitým směrem; a v tomto procesu zápasu mezi okamžitými impulsy a okamžitým světem vyvíjejícího se vychovance a mezi pevnou ustálenou a zformovanou vůlí vychovatele se odehrává celý proces výchovy, v tom je její konflikt.

Jan Patočka (český filosof): Filosofie výchovy, přednáška z roku 1938



Komu běží ve škole jen o to, aby člověka připravil na převzetí určitých rolí, aby z něj učinil nositele určitých funkcí, ten se může omezit na minimální katalog vědomostí a dovedností, dostačující pro určitou roli a funkci. Škola ryze výkonnostní tomuto nebezpečí propadá vždy znovu. Avšak ten, kdo by si přál, aby dospělý mohl jednou sám zvážit ve své situaci (a nepřenechávat to vládnoucí elitě), čeho čas nadešel a co je třeba činit, ten ví, že je naléhavě zapotřebí širšího horizontu vědomostní úrovně, přesahující jednotlivé funkce.

Klaus Shaller (německý filosof a pedagog): Studie k systematické pedagogice - Konec výchovy?, 1969





Kinematografie je předurčena k tomu, aby revolučním způsobem změnila náš vzdělávací systém. Během několika let do značné míry, ne-li úplně, nahradí učebnice.

Thomas Alva Edison (vynálezce), 1922

Může přijít doba, kdy přenosný radiopřijímač bude ve třídě tak běžný, jako je dnes tabule.

William Levenson (ředitel školského radia v Clevelandu), 1945


Ideje "svobody" a "důstojnosti" nejsou pro moderní společnost vhodné. Člověk nemá úplnou svobodu při rozhodování, protože to, co v určité situaci udělá téměř úplně závisí na tom, co prožil v minulosti. Musíme se systematicky učit řídit chování lidí, abychom vychovali jedince se správným myšlením.

Burrhus Frederic Skinner (psycholog): Beyond Freedom and Dignity, 1971

Kdybychom dokázali vhodným způsobem ovlivnit prostředí, v němž žijeme, hlavně vzdělávání, mohli bychom předem definovat chování člověka.

John Broadus Watson (americký filosof): Behavior, 1914


Úspěch vzdělávacích technologií je posuzován podle toho, jak dobře jsou schopny napodobit to, co dělá dobrý učitel.

R. E. Clark: Confounding in educational computing research, Journal of Educational Computing Research, 1985


Jazyk BASIC je jediným programovacím jazykem určeným běžným uživatelům a nikoliv profesionálním programátorům-specialistům.

Zdeněk Jedlička (architekt vlastnící mikropočítač): Basic pro začátečníky - základní příručka ke školnímu mikropočítači IQ 151, 1985

Programování počítače ve strojovém kódu spočívá v tom, že se na vhodná místa v paměti RAM počítače vloží posloupnost kódů instrukcí.

Miroslav Feil (vedoucí kabinetu didaktiky fyziky MFF UK): Strojový kód IQ 151 - základní příručka pro školy, 1986


Od roku 1986 realizujeme Dlouhodobý komplexní program elektronizace v oblasti výchovy a vzdělávání. ... V tomto období vzniklo v ČSR 165 metodických center, v nichž se pracovalo s osmibitovými školními mikropočítači IQ 151. Shrneme-li dosavadní výsledky ..., můžeme konstatovat, že v oblasti organizace diferencované přípravy pedagogických pracovníků resortu školství bylo dosaženo dobrých výsledků. Bude-li dořešena otázka materiálního zabezpečení, programového vybavení a doplněna kádrová struktura, lze předpokládat úspěšné splnění úkolů Programu ...

František Medek (Ústřední ústav pro vzdělávání ped. prac.), UP, září 1989


Kybernetická pedagogika má v současné době ve svém programu dva způsoby řešení problematiky vzdělávacího procesu. Předně se jedná o kybernetické modelování procesu učení a vyučování a využití didaktické, diagnostické a regulační techniky v dostupných mezích. Dále jde o kybernetické modelování žákova postupu myšlení tak, aby učitel jako hlavní složka řídícího systému vzdělávacího procesu mohl zvolit účinnou variantu prezentace a zpevnění učební informace v realizaci celého procesu.

Luděk Kouba (vedoucí KDT PedF UK): K otázkám pedagogiky médií, 1995



Bity neznají hranice.

Nicholas Negroponte (vedoucí Media Lab, M.I.T.): Being Digital, 1995



Mou nejvyšší prioritou pro příští čtyři roky bude zajistit, aby Američané měli to nejlepší vzdělání na světě … Pojďme společně pracovat na těchto cílech: každý 8 letý musí umět číst; každý 12 letý musí být schopen se přihlásit do internetu; každý 18 letý musí mít možnost jít na vysokou školu; každý dospělý Američan musí být schopen se celý život vzdělávat.

Bill Clinton (prezident USA), 1996

Jsem silně přesvědčen o tom, že samotné bezplatné využívání internetu školami nestačí. Chceme-li, aby mladí lidé aktivně pracovali s technologiemi, a aby to pro ně bylo docela samozřejmé, musíme jít o krok dále a zajistit pro ně též bezplatné používání telekomunikačních linek, které jim zpřístupní nové zdroje vědomostí.

Richard Riley (ministr školství USA), 1994



Je třeba žádat učitele, kteří jsou již připraveni pro 21. století. To dá impuls i organizacím vzdělávajícím učitele. Také je třeba změnit mzdovou politiku tak, aby nutila učitele zdokonalovat se v používání technologií.

Linda Roberts (ředitelka odboru vzdělávacích technologií, ministerstvo školství USA), 1996



Tradiční "racionalistické" koncepce vzdělávací reformy zahrnují produkci velkého množství potištěného papíru, kterým předkládají jejich autoři argumenty, aby přesvědčili lidi, že změna systému může vést ke zlepšení.

John Laurence Miller (profesor York University Toronto), konference EDTECH, 1993


Hlavním důvodem, proč technologie v 80. letech nesplnily svá očekávání, je to, že se na ně pohlíželo jako na řešení nesprávně postaveného úkolu. Všechna rozhodnutí týkající se nákupu a využití technologií byla motivována snahou o co největší zvýšení efektivity toho, co školy již dělaly, ne toho, jak s jejich pomocí školy změnit.

Jane L. David (ředitelka výzkumné skupiny, poradce firmy Apple): The Unfulfilled Promise of the 1980s, 1994





Historie vzdělávání je bojem za překonání chyb. Není hříchem udělat chybu. Hříchem je neochota zkoumat svá přesvědčení a víra ve svou neomylnost.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace, University of New York): The End of Education, 1995


Jak směšně krátkozraká a technologicky slepá bude minulá dekáda se svým hnutím za reformu školství připadat budoucím historikům. Technologická revoluce, která právě začíná ovlivňovat americkou i světovou ekonomiku, totálně změní význam i sociální postavení vzdělávání. Pak bude nejspíše mnoho z toho, co je dnes označováno za reformu školství, považováno za podobně užitečné pro ekonomickou bezpečnost 90. let, jako byla Maginotova linie pro vojenskou bezpečnost let 40.

Lewis J. Perelman (zakladatel a prezident firmy Kanbrain): School's Out, Avon Books, 1992




Nejlepší vzdělávání je o tom, jak skutečně žít, ale to je něco docela jiného, než jak by se žít mělo.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace, University of New York): The End of Education, 1995

Je to hra, která dítěti dovoluje dostat se nad rámec běžného chování.

Lev Semjonovič Vygotsky: Thought and language, 1933


Učení skutečně může být zábavné – ale myslí se tím docela jiný druh zábavy, než jaký je normálně spojován s významem tohoto slova.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace, University of New York): Prelude to Vegas (interview), Channel Zero, 1996

Studenti jsou schopni si lépe zapamatovat prožitky obsahující zvuk, obrázky a interaktivní prvky … Člověk si pamatuje asi 10% toho, co čte, 50% toho, co vidí, a celých 90% informací, které jsou získány interaktivní zkušeností.

Brenda Pfaus (učitelka, specialistka na technologie, Kanada), 1996




Není nic divného na tom, že děti mají v oblibě multimediální technologie. Důvodem je hravá forma prezentace informací, která napodobuje předškolní způsob zkoumání světa. Děti se učí mluvit bez osnov či formálních lekcí. Sociální chování je též osvojováno jinými cestami mimo školní výuku.

Seymour Papert (profesor M.I.T., žák Piageta, autor Loga): The Children's Machine, 1993


Dnešní multimediální systémy jsou schopny dělat věci, které učitelé nedovedou dělat efektivně ani dobře. Kritériem na posouzení úspěchu vzdělávacích technologií se nyní stává to, co vše je takový systém schopen dělat navíc proti učiteli nebo to, jak dokáže uplatnit nové strategie pomoci studentům při učení … Jak multimedia stále zvyšují svou schopnost věrohodným způsobem reprezentovat svět, budou se zvyšovat znalosti a to bude mít kladný vliv i na vývoj moudrosti.

William Winn (profesor vzdělávacích technologií, University of Washington): Learning in Interactive and Immersive Environments, 1995


Prožitek ve virtuálním světě nám dovoluje budovat vědomosti prostřednictvím přímé zkušenosti, nejen z jejího popisu.

William Winn (profesor vzdělávacích technologií, University of Washington): A Conceptual Basis for Educational Applications of Virtual Reality, 1993



Nikdy jsem nenechal školu ovlivňovat mé vzdělání.

Mark Twain (americký spisovatel), 1910

Vždy se rád učím, ale ne vždy jsem rád učen.

Winston Churchill (politik)



V budoucnosti nebudou školy. Myslím, že díky počítači se stanou zbytečnými.

Seymour Papert (profesor M.I.T., žák Piageta, autor Loga), 1984


Světová encyklopedie nemusí již v budoucnosti podle moderních představ vypadat jako řada dílů vytištěných a vydaných jednou pro vždy, ale jako určitý druh burzy myšlenek, místo, kde by se znalosti a nápady shromažďovaly, třídily, ujasňovaly, spojovaly a porovnávaly … Takováto encyklopedická organizace by nemusela být na jednom místě, mohla by mít formu sítě.

Herbert George Wells (anglický spisovatel): World Brain, 1938

Xanadu je systém určený k poskytování dokumentů s automatickou autonomií zabudovanou v každém bajtu … Každý uživatel by měl být schopen sledovat původ a odkazy u všech materiálů nezávisle na jejich hranicích, serverech, sítích nebo jejich individuálních implementacích. To vše v jednotném prostředí umožňujícím každému přístup ke všemu … Je to systém jakéhosi samostatného prostoru (docuverse), kde stačí jen ukázat a kliknout.

Ted Nelson (autor pojmu hypertext a již od 60. let řešitel dosud nedokončeného projektu Xanadu): Project Xanadu, 1987


Kyberprostor (cyberspace). Společná halucinace, kterou denně prožívají miliardy oprávněných operátorů každé národnosti, děti při výuce základů matematiky … Grafická prezentace dat stojící na rozhraní každého počítače a lidského systému. Nepředstavitelná komplexnost. Řada světel končících v nekonečnu myšlení, seskupení a rozložení dat.

William Gibson (kanadský spisovatel, autor pojmu kyberprostor): Neuromancer, 1984

Globální vesnice je světem, ve kterém je každý množstvím komunikačních sítí spojen s lidmi po celém světě tak, že může snadno komunikovat s každým stejně, jako by to byl jeho soused od vedle.

Marshall McLuhan (kanadský vědec na poli masmedií), Understanding media, 1964




Celosvětová pavučina (World Wide Web) byla vyvinuta, aby se stala místem pro ukládání lidských vědomostí. Místem, které umožňuje lidem ze vzdálených míst vyměňovat si nápady a pracovat na společných projektech.

Tim Berners-Lee (vědec CERN, autor WWW), 1994

Své učitele již dokonce ani nenazýváme učiteli. Říkáme jim "vzdělávací poradci". A nechceme být nazýváni školou. Je to výraz příliš připomínající zastaralý způsob uzavírání mladých lidí do tříd s povinností zvládnout látku danou osnovami.

Michael Maser (spoluzakladatel The Virtual High Learning Community, Kanada), 1996



  

Informační dálnice umožní komukoli využívat nejlepších děl kvalitních učitelů a jiných autorů … přesune těžiště vzdělávání z instituce na jednotlivce.

Bill Gates (zakladatel a majitel firmy Microsoft): The Road Ahead, 1995

Učitelé, dlouho usazení v čele třídy, musí změnit svou pozici a přemístit se na místo pasažérské, odkud budou moci sledovat autobus jiným pohledem a doprovázet své žáky po té fantastické jízdě informační dálnicí.

Victor Dwyer: High-tech glory or glorified play?, Maclean Hunter (Canada), 1996



Čím rozmanitější je naše civilizace - čím více máme různých technologií, různých forem energie a názorů, tím více informací musí mezi všemi složkami proudit ... a to je ten důvod, proč se stáváme informační společností.

Alvin Toffler (americký spisovatel): The Third Wave, 1980

To, co bychom si měli všichni osvojit, dnes, kdy každý z nás je svým vlastním vydavatelem, je velká opatrnost v tom, co publikujeme. Měli bychom sami sebe editovat, používat vhodné výrazy, nepřidávat navíc nic, co není absolutně nutné, a řadit své myšlenky, jak umíme nejlépe.

David Shenk (americký novinář a spisovatel): Data Smog - Surviving the Information Glut, 1997



  

Všichni víme, že světová ekonomika prochází obdobím tzv. "druhé průmyslové revoluce", při níž hlavní ekonomické aktivity přecházejí z obchodu se zbožím na obchod s vědomostmi. Během této revoluce se většina firem snaží získat podíl na trhu s multimedii a sítěmi, který pokrývá činnost mnoha velice různorodých podniků. Naproti tomu … školy jsou jednou z největších překážek pro růst tohoto nového průmyslu i pro celosvětovou ekonomiku.

Výzkum potvrdil, že nejefektivnějším způsobem učení je skutečný život, ne škola.

Hlavním sociálním důsledkem nových možností vzdělávacích technologií je to, že se škola stává zbytečnou. Za učitelem již nemusíte chodit až do třídy, ani za expertem, chcete-li se dozvědět, jak se co dělá. Expert i učitel jsou stále k dispozici "na vyžádání" (on demand) nebo "v pravý čas" (just in time).

Lewis J. Perelman (zakladatel a prezident firmy Kanbrain): Would you send your kid to a Soviet collective?, Wired Digital Inc., 1997


V příštím století bude mít nutnost nového sociálního postavení vzdálené komunikace mezi lidmi zásadní vliv na provádění změn v ekonomice, na způsob jakým budou vytvářeny a získávány vědomosti a na charakter dostupných povolání i práce, jíž se člověk zabývá.

Daniel Bell (americký vědec, učitel a politik - autor pojmu informační společnost), The social framework of the information society. Tom Forester (Ed.), 1980

Pokud jde o využití nových technologií, jsou děti poprvé v historii rodičům autoritou.

...

Otevřenost způsobuje zranitelnost. Naše nová síťová generace (Net Generation) má ale dost sebevědomí na to, aby se mohla bez zábran s každým podělit se svými názory. Uvidíme, jak moc se podaří této otevřenosti otřást naší zkostnatělou byrokracií.

Don Tapscott (americký výzkumník, spisovatel a světoznámý odborník na digitální ekonomiku), Growing Up Digital - The Rise of the Net Generation. McGraw-Hill, 1997



Pro vznik světověké éry možno argumentovat nejen dnes již běžně přijímanou globalitou politického a technického společenství, nýbrž i koncem vlády takového scientistického názoru, který pramenil v karteziánském rozdělení veškerenstva na res cogitans (subjekty myšlení) a res extensa (objekty myšlení), koncem monopolu dokonce i v přírodovědě. Pozice člověka-pozorovatele, stojícího jakoby vně, mimo celek skutečnosti a pozorujícího objekty a celý objekt-veškerenstvo, pojaté mimo dobro a zlo, s nezaujatou a chladnou distancí, se ukázala neudržitelnou, a to i v exaktním bádání samotném. Svět se spojil a je celistvý. Člověk nahlédl své osudové místo uvnitř světa, své partnerství ve světě.

Radim Palouš (filosof a profesor Karlovy university): Totalismus a holismus, Vydavatelství Karolinum, 1996



Když přijde novorozenec na svět se všemi těmi neurony, jichž nikdy již nebude mít více, začíná nová fáze vývoje mozku – fáze spojování. Po narození každý ze 100 miliard mozkových neuronů vytváří spojení s tisíci jiných neuronů. Nejdůležitějším faktorem v tomto procesu je stimulace nebo opakovaná zkušenost. Neurony, které dostávají podněty z okolního prostředí pokračují ve vytváření dalších spojení. Ty, jež jsou nedostatečně stimulovány, brzy umírají. Je to jako silniční síť. Cesty s velkým provozem se stále rozšiřují a ty, které jsou používány jen zřídka, jsou brzy neprůjezdné.

Vliv počítačů na lidský mozek zůstává velkým tajemstvím. Nemyslím si, že o tom něco víme.

Harry Chugani (profesor pediatrie a neurologie, Wayne State University), 1997


Mozek, který je aktivně zapojen a je zvědavý, má mnohem lepší předpoklady k vytvoření silnějších spojů než ten, který je jen pasivním příjemcem vyučované látky. Tato skutečnost je kritická, nebo přinejmenším značně citlivá v období vývoje, kdy se určité skupiny neuronů stávají obzvláště přístupné stimulaci. Pokud dostatečné mentální cvičení chybí, může být příslušná schopnost navždy ztracena.

...

Lidský mozek je schopen si nejen osvojovat vědomosti; disponuje též darem moudrosti. Avšak moudrost má své vlastní osnovy: konverzaci, přemýšlení, představivost, vcítění, reflexi. Zdá se, že právě tyto schopnosti jsou v dnešním světě zvláště ohroženy.

Jane M. Healy (americká psycholožka): Endangered Minds, 1991



Lidské myšlení pracuje na základě asociací. Myšlenka na jednu věc způsobí okamžité spojení s jinou, vybranou díky určité souvislosti prostřednictvím myšlení v souladu s komplikovanou sítí spojení mozkových buněk. Nemůžeme očekávat, že se nám podaří tento myšlenkový proces uměle napodobit, ale měli bychom být schopni se z něj alespoň poučit.

Vannevar Bush (ředitel amerického Úřadu pro vědecký výzkum a vývoj, autor návrhu na první stroj na nelineární prezentaci textu Memex): As We May Think, The Atlantic Monthly, červenec 1945

Obrazovka počítače zplošťuje informace do řady plochých, za sebou jdoucích dat. Tento druh materiálu, jak se dnes předpokládá, zaměstnává pouze jednu polovinu mozku – levou hemisféru, kde je soustředěno především sekvenční myšlení. Pravý mozek, jak se zjednodušeně říká pravé hemisféře, je schopen zpracovávat více informací najednou. Vytváří naše různorodé pocity a slouží jako motor našich tvůrčích schopností.

Dr. Jane M. Healy (americká psycholožka), 1997




Mozek můžeme chápat jako hologram, kde je vše obsaženo ve všem. Paměť tak může být rekonstruována z každé jeho části.

Karl Pribram (americký neurolog, filosof a spisovatel českého původu): Consciousness and the Brain. Plenum, New York, 1976

 

Věřím, že zkušenost s kyberprostorem, kde každý z nás představuje naráz hned několik rolí, každou v jiném okně, pomáhá změnit způsob vnímání sebe sama. Zde nejsme jednotnou osobností, ale mnohočetnou. V tomto prostředí se převtělujeme z jedné role do druhé a v každé nacházíme poněkud odlišné (ale stále naše) vlatnosti. Lépe se poznáme a zjistíme, že naše vlastní jednota je jen iluzí.

Sherry Turkle (profesorka sociologie, Massachusetts Institute of Technology), interview o knize Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet, 1995

Inteligence je biologický a psychologický potenciál, který můžeme ve větší či menší míře chápat jako schopnosti člověka vznikající z prožitků, ovlivněné kulturou a závislé na motivaci.

...

Existuje přinejmenším sedm různých typů inteligence, jež je možno zkoumat a u každého posuzovat nezávisle. Jsou to: jazyková inteligence, logicko-matematická, vizuální (prostorová), pohybová, hudební, interpersonální (mezilidská) a intrapersonální (týkající se sebe sama).

Howard Gardner(profesor pedagogiky a psychologie, Harvard University): Frames of Mind: The Theory of Multiple Intelligences, 1983




Dát do tříd počítače je mnohem méně důležité, než dát tam vhodné nápady.

Michael Fellows (americký počítačový vědec),1996


Neexistuje žádný přesvědčivý důkaz o tom, že větší využívání počítačů musí vést ke zlepšení učení.

Todd Oppenheimer (spec. novinář): The Computer Delusion, The Atlantic Monthly, červenec 1997

Děti se stávají neschopnými přemýšlet v literárním smyslu. Nemají cit dovolující objevovat slova a text. Vlastní obrazy zcela zaměstnávají jejich mysl. Je lež říkat, že učení je zábava. Je chybou nechat dospělé bez povinnosti naučit děti lásce ke slovům a jazyku.

Robert Bly (americký spisovatel): The Sibling Society, Addison Wesley Longman Inc., 1995



Nejhorší je obrázek lidí, kteří jsou zahlceni informacemi, s nimiž nevědí, co si počít a netuší, které z nich jsou použitelné a které ne. Lidí, kteří se stávají informačními narkomany.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace na New Yorské universitě): VISIONS OF CYBERSPACE (interview), 1995

Nechat děti sedět u počítače dlouhou dobu je velice nebezpečné. Znamená to nahradit lidský kontakt, se všemi jeho přednostmi i nedostatky, kontaktem, který ovlivňuje lidskou identitu jako neživý agent.

Richard Rosenberg (profesor výpočetní techniky, Kanada), 1996




Multimediální technologie, které jsou často doprovázeny zvuky, obrázky a interaktivními prvky, jsou filtrovány pravou stranou mozku, jejímž hlavním úkolem je zpracovávat vizuální informace. A protože člověk byl po dlouhou dobu odkázán na to, aby věřil tomu, co vidí, bývají takové informace absorbovány relativně nekriticky. Díky tomu bývá funkce levé strany mozku, která pracuje s mluveným a psaným jazykem a myslí mnohem jednoznačněji a reflexivněji těmito technologiemi narušována.

Viděla jsem čtyřleté děti, které neuměly číst, pracovat s výukovým CD-ROMem. Jejich hra vypadá velice pěkně. Ale neuvědomují si ani jedno slovo. Budeme-li děti učit tímto způsobem, úplně zničíme kritické a analytické myšlení.

Sherry Dingman (profesorka psychologie, Marist College in Poughkeepsie, N.Y.), 1995



Školství nemůže být reformováno implantováním nových technologií do existující struktury.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace na New Yorské universitě): The End of Education, 1995

Většina škol by pravděpodobně udělala lépe, kdyby své počítače vyhodila do popelnice.

Michael Fellows (americký počítačový vědec),1997



Učitelské povolání vyzařuje konzervatizmus a odpor k jakýmkoli změnám v zavedené praxi.

Larry Cuban (profesor pedagogiky na Stanfordské univerzitě), How teachers taught, 1984

Technologie jsou nejnovějším všelékem pro školství … Každý teď naskakuje do rozjetého vlaku a říká, že počítače vyřeší všechny naše problémy. Až se tak nestane, pak se teprve probudíme a zjistíme, že jsme nenaučili základy.

Malkin Dare (zakládající prezident The Organization for Quality Education, Kanada), 1996


  

Dokud budou technicky zaměření tvůrci školské politiky svalovat veškerý neúspěch na učitele, ignorovat jejich nezastupitelnou roli ve třídě a pak očekávat, že vyřeší všechny problémy, do té doby se jejich sen o počítači podporované výuce nemůže splnit.

Larry Cuban (profesor pedagogiky na Stanfordské univerzitě), The Washington Post, 27. října 1996



Technokraté věří, že počítače a sítě přispějí k vytvoření lepší společnosti. Nemusí to tak být. Počítačové sítě dovedou být často nefunkčním, drahým a nedostupným zařízením, které jen pomáhá při práci. Je to klamný svět naplněný bojem o seberealizaci, postrádající přátelství a laskavost.

Clifford Stoll (astronom, spisovatel, známý odborník na bezpečnost počítačových systémů): SILICON SNAKE OIL, 1995


Nedostatky ve školství nemohou být vyřešeny technologiemi. Jakékoli množství počítačů situaci nezlepší … Můžeme uložit všechny vědomosti na CD-ROMy. Můžeme dát WWW server na každou školu – nic z toho není špatné. Špatné je to až v tom okamžiku, když si začneme myslet, že jsme udělali něco pro vyřešení problémů se vzděláváním.

Steven Jobs (poč. odborník, spoluzakladatel Apple), Wired magazine, 1996

Spolu s mnoha novými produkty zaplavujícími trh obrovským množstvím informací, můžeme pozorovat změny v tom, jak mladí lidé i dospělí poznávají a chápou svět. Ruku v ruce s nástupem elektronických médií se zájem o skutečné poznávání stále více komplikuje a přesouvá k zájmům povrchním a často uměle vytvořeným. Hluboké přemýšlení, radost z četby i hledání vysvětlení jsou stále častěji vytlačovány upoutávkami a cukrátky sluchu, zraku nebo obecně mysli.

Jamie McKenzie (poradce školských uřadů USA, editor el.časopisu FromNowOn): The Mind Candy Kafe, FromNowOn, červen 1998


 

Většina výukových programů se snaží řešit problematiku, kterou jsme již dávno schopni vyřešit bez technologií. Jen zřídka dělá program něco jiného … Je jen velice málo aplikací, které, jsou-li použity vhodným způsobem, dramaticky umocňují myšlení dětí. Dávají jim k dispozici nové nástroje na formulaci a řešení problémů. Možná až 99% všech výukových programů je špatných, skutečně hrozně špatných.

Judah Schwartz (profesorka, Harvard Graduate School of Education), 1997



Na co jsou počítače a jak jsou používány? Vídám děti používat přístroje za tisíce dolarů jako jednoduché zkoušecí stroje na memorování určitého učiva. Předem odhadnutelná otázka a uhodnutelná odpověď. Takový způsob učení může být za jistých okolností použitelný. Já se podobným způsobem učil mandarinskou čínštinu. Jenže mně stačily jednoduché obrázkové karty za 50 centů. Funkčně shodné programy pro počítač stojí 50 dolarů. Podívejme se ale ještě na další aspekt této problematiky. Jestliže posadím žáka k počítači, aby se učil, co mu vlastně říkám? Říkám mu: "Toto je způsob, kterým se budeš učit – sám!" Vezmu-li si však učebnici a vložím-li svůj čas do toho, abych mu pomohl se látku naučit, co říkám? Říkám: "Záleží mi na tobě!" Takové učení má velkou hodnotu. Toto je velice důležité. Jestliže totiž posadím žáka k počítači, v podtextu mu tím říkám: "Zmiz! Mám důležitější práci, než se starat o tebe!"

Clifford Stoll (astronom, spisovatel, známý odborník na bezpečnost počítačových systémů): přednáška, Buffalo Arts Center, 1996



Zajímavé v naší postmoderní společnosti začíná být pouze to, co je nové, nevšední, okrajové, historií samozřejmě neprověřené, ale i pokud možno šokující, vychylující z rovnováhy, vyvádějící z klidu. Je to nepochybně, a u někoho záměrně, na úkor toho, co je základní, centrální, fundamentální, prověřené, sice trochu nudné, ale zato zklidňující a stabilizující. To, co říkám, není výzvou ke staromilství, je to spíše výrazem obavy před ztrátou tolik potřebných pevných bodů, před ztrátou tolik potřebných konstant našeho chování a našich postojů. Internet mi v tom těžko pomůže.

Václav Klaus (premiér ČR): Chybějí nám informace, nebo argumenty?, LN, 5.4.1997


Použití výukového programu znamená vzdát se svého způsobu myšlení ve prospěch myšlení autora aplikace …

Brenda Matthis: Museums and the Web: An International Conference Los Angeles, 1997


Zdrojem porozumění je vztah k jiným lidem.

Lev Semjonovič Vygotsky: The problem of the cultural development of the child, 1929



Hlavním principem je ta skutečnost, že student si své znalosti aktivně vytváří sám. Jeho vědomí zprostředkovává vstupy z okolního světa a určuje to, co se naučí. Je to aktivní duševní činnost, ne pasivní přijímání výkladu. V tomto procesu hrají důležitou roli i jiní lidé tím, že pomáhají, usměrňují myšlení a slouží jako rádci či vzory. Klíčovou roli však vždy hraje každý sám.

Anita E. Woolfolk (profesor, The Ohio State University): Educational Psychology, Allyn and Bacon, 1993

 

Děti se učí tím, že se pokoušejí něco dělat, chybují a dozvídají se o tom nebo napodobují nějakou činnost, která vede k lepším výsledkům. Tento pohled jasně naznačuje, že děti dávají přednost tomu něco dělat, před samotným přijímáním nových faktů. Jinými slovy, učí se tvořivou prací (learning by doing).

Roger C. Schank (ředitel, The Institute for the Learning Sciences, Northwestern University, New Jersey): Engines for Educators, 1995




K získání znalostí je třeba si vyhrnout rukávy, zamazat si ruce a dát se do práce.

Seymour Papert (profesor M.I.T., žák Piageta, autor Loga): The Children's Machine, 1993


Technologiemi podporovaná projektově orientovaná výuka je stále populárnější metodou, při níž se žáci učí prostřednictvím konkrétní práce a učitelé působí spíše jako poradci a partneři než jako didaktici. Ovšem to, co se žáci naučí má méně co dělat s počítači a o to více s vlastní výukou. Pokud odstraníte počítače, musí zůstat kvalitní učení.

Jane L. David (ředitelka výzkumné skupiny, poradce firmy Apple), 1994

Porozumět znamená objevovat a zdokonalovat se znamená znovuobjevovat. Tento proces musí být nutně spojen s tou částí budoucí osobnosti, která je schopna tvůrčím způsobem pracovat, ne jen něco bez vlastního přínosu jednoduše opakovat.

Jean Piaget (vědec – průkopník kognitivní psychologie): To Understand Is To Invent, 1972



                      

Od narození až do smrti žijeme ve světě lidí a věcí, který je takový, jaký je, protože byl z velké části vybudován předchozími generacemi a zděděn. Kdybychom tuto skutečnost ignorovali, pak bychom mohli zkušenost považovat za něco, co se odehrává výlučně uvnitř každého člověka a jeho mysli. Snad není ani nutné příliš zdůrazňovat, že zkušenosti nezískáváme ve vzduchoprázdnu. Budujeme je ze zdrojů mimo nás.

John Dewey: Experience and education. New York: Macmillan. 1938


Každý způsob chápání vychází z vývoje zvláštních myšlenkových postupů, které získáváme od společnosti, v níž vyrůstáme … Žádný myšlenkový postup nemizí s příchodem dalšího, ale spíše vhodným způsobem splyne se svým předchůdcem.

Kieran Egan (profesor, Simon Fraser University): The Educated Mind, The University of Chicago Press, 1997

Vědomosti musí být chápány jako dynamický systém, který se neustále mění a přetváří. Učící se jedinec jen nesleduje předem naprogramované cesty a nereaguje jen na vnější podněty. Vzdělávání sleduje předem nedefinovatelné složité cesty, které nejsou vždy spojité.

You, Y.: What Can We Learn from Chaos Theory?, Educational Technology Research & Development, 1993



Naše vědomosti se zvětšují jen díky opravám našich omylů.

Karl R. Popper (Sir, filosof vědy pocházející z Vídně), Conjectures and Refutations, Routledge, 1969

  

Rolí učitele je vytvořit podmínky k poznávání spíše, než předkládat hotové znalosti … Nejvhodnějším způsobem, jak se něco rychle naučit, však je dělat určitou skutečnou práci s někým, kdo již má potřebné znalosti a dovednosti … Proto uznávám obě cesty, konstruktivní i instruktivní. Správné je udržovat mezi těmito směry rovnováhu.

Seymour Papert (profesor M.I.T., žák Piageta, autor Loga): The Connected Family, 1996

Pravděpodobnost využití vzdělávacích technologií nevhodným způsobem bohužel značně převažuje. Z toho lidé jako já, kteří mají k počítačům v zásadě optimistický postoj, nemají žádnou radost.

Sherry Turkle (profesorka sociologie, Massachusetts Institute of Technology), 1997



  

Počítač je jako zesilovač. Umocňuje ty nejlepší výukové metody i ty nejhorší. Je zde reálné nebezpečí, že ty horší mohou převážit a omezit tak schopnosti budoucích dospělých.

Alan Lesgold (profesor psychologie, University of Pittsburgh), 1997


Jsou tři způsoby výchovy dítěte. Příkladem, příkladem a zase příkladem.

Albert Schweitzer (filosof, lékař a misionář)

Přijde-li v cestu mi žák můj, rival, chci přinutit jej, aby zvítězil.

Antonín Sova: Učitel žákovi



©BoBr  1995-2001

pátek 27. dubna 2001

Proč jsem letos neměl příspěvek na POŠKOLE?

Toho, kdo očekává,. že se v této aktualitě doví odpověď na položenou otázku, asi zklamu. Tu otázku totiž kladu sám sobě a odpovědět na ni nedokážu.
Předně musím uvést na pravou míru, proč bylo v příspěvku Učitelský spomocník uvedeno mé jméno. Kolegyně dr. Suchánková totiž pro svůj příspěvek po dohodě se mnou použila část kapitoly z mého studijního textu "Role internetu ve vzdělávání" určeného učitelům, který jsem dával k veřejnému připomínkování těsně před Vánoci (http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/dpform.html).

Ne, že bych snad neměl o čem na POŠKOLE mluvit. Určitě bych rád někdy podrobněji rozebral téma, které jsem vloni pro nedostatek času jenom naznačil. Ta prezentace se jmenovala "Globalizace - pohroma nebo naděje?". Rád bych lépe vysvětlil, jaké důvody vedou k naší snaze prosazovat ve školách projektovou výuku s využitím internetu. Za samostatnou přednášku by jistě stálo opět mluvit o rizicích zavádění ICT do škol. I letos se mi zdá, že zůstala tato problematika na okraji zájmu. Mohl bych vás z pozice člena odborné komise Socrates Comenius seznámit s průběhem letošního schvalování školních projektů a kurzů pro učitele. Řekl bych, že se ode mne nejspíše přímo očekávalo, že budu jako národní koordinátor informovat o výzkumu SITES M2, v kterém reprezentujeme celou republiku. Nic z toho jsem nakonec neudělal.

Nebudu se vymlouvat na nedostatek času. Seminář POŠKOLE jsem pomáhal zakládat a mám k němu osobní vztah. Důvody budou pravděpodobně jinde. Možná, že jsem po přečtení pozvánky na POŠKOLE na České škole tak trochu očekával, že o výzkumu SITES bude asi mluvit někdo jiný. Možná, že jsem chtěl po svém loňském tvrzení, že mnoho příspěvků z vysokých škol je vedeno hlavně snahou o připsání bodů do publikační činnosti, sám sobě dokázat, že na mě se to nevztahuje. Možná, že mi již po deseti letech POŠKOLE poněkud zevšednělo a jsem tak trochu unaven a zklamán tím, co ta stále stejná, jen trochu prořídlá, skupina účastníků za tu dobu dokázala prosadit a udělat. Například v porovnání se slovenským Infovekem.

Tyto důvody by snad mohly vypadat již trochu věrohodněji, než pouhý, byť i zcela reálný, nedostatek času. Obávám se ale, že pravda je ještě daleko složitější. Marně se pokouším zpytovat svědomí, zda je můj postoj veden spíše sobectvím a ješitností, jež se mě snaží přesvědčit, že jsem toho již za dobu svého působení v oboru udělal dost, nebo zda se mi daří v duchu holistické filosofie, kterou bych chtěl přijmout za vlastní, dívat se na svět globálním pohledem, který naopak vede k pochybnostem o vlastním významu jedince i celého lidstva a podobné zviditelňování jako vystoupení na POŠKOLE nebo promlouvání do televize, které jsem nedávno absolvoval, nemá zapotřebí. Hluboce se skláním před tím, co dokázali žáci ZŠ Vrchlického v Liberci, ale, ruku na srdce, je správná jejich očividná snaha po čistě komerčním sebeprosazení v E-byznysu?

Je pro mě opravdu těžké zjistit, kde se na uvedeném rozmezí já sám nacházím. Jen jedno vím úplně jistě. Podobné hledání úzce souvisí s tím, jaké cíle má mít naše školství, s tím, co je vlastně obsahem pojmu vzdělanost (viz též vystoupení dr. Skoblíka na Evropském kulturním klubu http://www.spomocnik.cz/metodika/skoblik.htm) i s tím, jak správně využívat ICT ve výuce. Podobné otázky by si měl asi klást každý. Odpověď přinese čas.




Ing. Bořivoj Brdička
bobr@mbox.cesnet.cz
http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/
oddělení informační výchovy
UK Praha PedF KTchV
http://it.pedf.cuni.cz/

úterý 24. dubna 2001

Učitelský spomocník

V dubnu minulého roku vláda schválila dokument Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), jehož součástí má být vybavení všech škol v ČR počítači a přístupem na internet. Stav realizace této politiky lze posoudit na stránce MŠMT Informační gramotnost http://e-gram.cz/ .
Počítače je možné s výhodou využívat pro výuku též jiných předmětů než informatiky, ať už přímo v hodině s vedením učitele nebo jako prostředek pro samostatné studium. Internet je důležitým prostředkem nejen k vyhledávání informací, ale také k jejich vzájemné výměně a prezentaci, ke komunikaci prostřednictvím elektronických konferencí a umožňuje účastnit se různých mezinárodních projektů.
Nákup nových kvalitnějších počítačů, programového vybavení a zajištění přístupu školy na internet samo ještě k účelnému využívání informačních a komunikačních technologií nestačí. Nejdůležitější je přesvědčit o užitečnosti a správnosti tohoto postupu učitele, vyškolit je a postupně přizpůsobovat též osnovy. V první polovině 90. let tyto služby poskytovalo Infocentrum Ústavu pro informace ve vzdělávání. Zrušení Infocentra z politických důvodů v roce 1995 naštěstí neznamenalo zánik těchto aktivit. Záhy vznikla stránka BoBrův pomocník na http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/  a v roce 1997 se zrodil Učitelský spomocník http://www.spomocnik.cz/ .

Učitelský spomocník

je nekomerční služba, kterou poskytuje oddělení informační výchovy Katedry technické výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze všem českým učitelům prostřednictvím internetu. Název Spomocník nebyl volen náhodně. Má vyjadřovat tu skutečnost, že nikomu nemůže být pomoženo bez jeho aktivní spoluúčasti. Volně navazuje na služby, které na počátku 90. let poskytovalo Infocentrum Ústavu pro informace ve vzdělávání. Tenkrát byly informace a hlavně různé programy na disketách poskytovány učitelům převážně při jejich osobní návštěvě, dnes se k týmž účelům používá internet. Internet však změnil nejen způsob poskytování služeb, ale do značné míry také jejich charakter. Programy, a to i ty volně šiřitelné, dnes již nikoho tolik nezajímají. Mnohem důležitější problematikou je co nejvhodnější využití internetu přímo ve výuce. A to je právě to, na co se Učitelský spomocník soustřeďuje. Tato náplň je rozdělena do několika základních oblastí. Podívejme se nyní na ty nejdůležitější z nich poněkud podrobněji.

Spomocníkův odkazník

Odkazník je nejobsáhlejší částí Učitelského spomocníka. Obsahuje velké množství tematicky řazených odkazů na různé pro výuku zajímavé WWW stránky a celé servery. Jeho snahou je především nasměrovat učitele, kteří se zajímají o využití internetu ve výuce k těm pro ně nejzajímavějším dokumentům a uspořit jim tak co nejvíce času, který by jinak strávili hledáním. Vzhledem k tomu, že učitelé tento čas v naprosté většině případů nemají, lze konstatovat, že bez Odkazníku by se pravděpodobně k mnoha zde zařazeným dokumentům nikdy nedostali.
V kategorii Všeobecné se nacházejí především teoreticky zaměřené odkazy související s obecnou problematikou využívání technologií ve vzdělávání. Kromě česky psaných dokumentů jsou zde i odkazy cizojazyčné – hlavně anglické materiály a specializované servery. Vzhledem k tomu, že je většina vyspělých zemí v oblasti využívání technologií ve vzdělávání před námi, je třeba, abychom byli s vývojem v zahraničí co nejvíce obeznámeni. V poslední době začínají být zajímavé i zdroje německé a polské a nebylo by rozumné je přehlížet – už proto, že jde o naše sousedy. Stránku uzavírají odkazy na nekomerční výukový SW a některé programy typu shareware..
Multitematické odkazy jsou ty, které nelze zařadit do jednoho konkrétního předmětu a přitom slouží jako přímá podpora výuky. Najdete zde hotové mezipředmětově zaměřené lekce využívající internet, různé pomůcky pro studenty, muzea, encyklopedie a databáze, které značně usnadňují hledání informací pro většinu ve škole probíraných témat. Tyto informace jsou převážně v angličtině, ale postupně přibývají i odkazy na stránky české..
Následujících šest kategorií odkazů je tématicky zaměřeno na určité předměty. Budou se o ně pravděpodobně zajímat především učitelé těchto předmětů. Není v našich silách uspořádat reprezentativní přehled odkazů pro každý předmět, a tak je naším cílem nabídnout alespoň několik základních dokumentů, na něž jsme při našem brouzdání na internetu narazili a které často obsahují další příbuzné odkazy. Internetu, technice a informatice je věnován oddíl Technologie. Učitelé jazyků uvítají  odkazy na slovníky, elektronické publikace a výukové materiály v oddíle Jazyky. Přírodovědné předměty jsou rozděleny do dvou podskupin a to Mat-fyz obsahující odkazy pro matematiku, fyziku a astronomii a Přírodověda s odkazy pro chemii, přírodopis, biologii, zeměpis a ekologii. Odkaz Společenskovědní pokrývá dějepis a občanskou výchovu, Umění zahrnuje výtvarnou a hudební výchovu. Rádi bychom přesvědčili každého učitele začínajícího s internetem pracovat o užitečnosti tohoto prostředí. Těší nás, že odkazy na dokumenty v češtině už nejsou výjimkou.
Ukázky do výuky jsou motivačně zaměřené. Jsou určeny těm učitelům, kteří by chtěli pro své žáky najít na internetu vhodná a přitom pro ně zajímavá témata. Jsou zde též pravidelně obměňované aktuální odkazy na stránky s dočasně zajímavou problematikou.
Knih-Tisk obsahuje odkazy na knihovny, časopisy a elektronické publikace, jež mají ve vzdělávání své nezastupitelné místo. Hledání sdružuje odkazy na nejčastěji používané vyhledávací služby, seznamy a školské portály. Instituce jsou seznamem českých a několika zahraničních školských řídících a výzkumných nekomerčních orgánů a služby poskytujících organizací, počínaje MŠMT, regionálními pedagogickými a metodickými centry konče. Školy obsahují nejen odkazy na některé vybrané zajímavé školské stránky, ale též odkazy na úplné seznamy škol podle regionů s uvedením emailu a WWW (pokud existují). Tyto údaje, v oficiální síti škol neuvedené, zpracovaly z vlastní iniciativy Školské úřady a doufáme, že aktualizaci zajistí jejich nástupnické orgány. Komerce je, jako poslední kategorie, určena jen těm firmám, které se specializují na nabídku pro oblast vzdělávání. Mohou to být jak služby, tak i hardware, software a další ve škole použitelné zboží.

Projekty Učitelského spomocníka

Tato aktivita je mimořádně cenná. Je založena na průběžném sledování mnoha zdrojů, ze kterých přicházejí návrhy učitelů z celého světa na provádění společných činností jejich žáků s jinými prostřednictvím internetu. Díky tomu, že ve vyspělých zemích je internet zaváděn do každé třídy, počet těchto návrhů stále stoupá. Smysl, cíl, způsob provádění projektu, věk účastníků, případně i požadovaná lokalita, odkud by měli být, to vše je v nabídce vždy uvedeno. My pak provádíme analýzu těchto nabídek a na naší stránce projektů zveřejňujeme jen ty, které jsou v podmínkách našeho školství realizovatelné. Všechny nabídky, které se na naší stránce objevují, jsou aktuální, tj. je možno se do nich přihlásit buď v okamžiku publikování nebo v blízké budoucnosti.
Tímto způsobem tato aktivita naplňuje krédo Učitelského spomocníka – pomáhá těm učitelům, kteří sami mají zájem něco užitečného dělat.

Evropský školský projekt

 dává prostor pro stránky české pobočky této organizace. Jedná se o volné sdružení učitelů, které má v Evropě nejdelší tradici v zavádění mezinárodních kooperativních výukových aktivit (projektů) využívajících internet. Založeno bylo v roce 1988 a jeho hlavní centrum a koordinační kancelář je na pedagogické fakultě Amsterodamské univerzity ( http://www.esp.educ.uva.nl/ ). Organizační struktura se dále skládá ze sítě národních koordinátorů, kteří se starají o aktivity ESP ve svých zemích. Členských zemí je v současnosti 25, a to nejen v Evropě. ESP má spolupracovníky i v Japonsku, ve Spojených státech, v Kanadě i jinde. Od roku 1994 je členem i Česká republika. Podstatnou činností ESP je teoretické zdůvodňování projektových výukových metod a maximální metodická podpora učitelům připravujícím projekty. Hlavní význam pro činnost tohoto sdružení mají pravidelné každoroční konference, jichž se účastní na 150 učitelů z různých zemí.

Další služby Učitelského spomocníka.

Patří k nim Zajímavosti, reflektující různé pro učitele zajímavé novinky z oblasti vzdělávacích technologií, které se objeví na internetu. Na jejich překládání se podílejí studenti oddělení informační výchovy.
Metodická pomoc je opět stránka věnovaná odkazům na WWW dokumenty. Tentokrát však výlučně české, a tak našim učitelům přístupnější. Všechny jsou zaměřeny na vysvětlení podstaty toho, jak nejlépe technologie ve výuce používat.
Diskusní fóra jsou přehledem odkazů na internetové konference zabývající se problematikou školství u nás i ve světě. Přes tuto stránku se lze dostat například. i k archivům dvou u nás nejpoužívanějších klasických elektronických konferencí zs-skoly@it.pedf.cuni.cz a str-skol@cesnet.cz . Zde si můžete přečíst vše, o čem se diskutovalo v nedávné i dávné minulosti.
Kalendář akcí patří také nepochybně k velice užitečným aktivitám Učitelského spomocníka. Ve spolupráci s organizátory různých tematicky na vzdělávací technologie zaměřených akcí je zde k dispozici jejich chronologicky seřazený seznam a krátký popis i s případnými odkazy na vlastní stránky těchto akcí, pokud existují.
Zapomenout nesmíme ani na stránku věnovanou Novinkám European Schoolnet, Jedná se o organizaci, která se plně zabývá zaváděním ICT do školství zemí EU, a to na nejvyšší úrovni. Je přímo podporována většinou ministerstev školství členských zemí. Na jejím serveru najdete celou řadu zajímavých informací a dokumentů. Najdete zde stránky různých projektů, databázi zájemců o navázání kontaktů, virtuální školu učitelů, množství dalších odkazů i různé aktuální informace. Můžete se zde zapojit též do diskuse na různá témata evropského dosahu. Tato stránka slouží těm zájemcům o dění v Evropě, kteří nemají čas studovat průběžně celý obsah tohoto serveru a přitom nechtějí o žádnou důležitou novinku přijít.
Významným hostem na stránkách Učitelského spomocníka je také Středisko multilicencí DZS MŠMT. Tím, že se zabývá sjednáváním výhodných cen různých SW produktů a jejich následnou distribucí, ušetří toto středisko školství značné množství finančních prostředků. Na jeho stránce najdete pochopitelně aktuální nabídku všech pro školy zlevněných produktů včetně příslušných cen.

Závěr

Vysvětlili jsme důvody, proč Učitelského spomocníka vytváříme, na ostatních je, aby posoudili, do jaké míry se nám práce daří. Jsme si vědomi toho, že mnohé je třeba ještě zlepšit.
Mezi klady lze uvést pečlivý výběr při zařazování odkazů i přitažlivý design. Naše stránky neobsahují čistě komerční odkazy ani žádnou reklamu a jsou průběžně aktualizovány. Obsahují takové odkazy, které byste jinak obtížně hledali, případně je nenašli nikde v tak úplné podobě (např. Školy).
Nedostatkem je to, že návštěvník nemůže v odkazech vyhledávat podle vlastních  kritérií. Rádi bychom přešli na jiný způsob prezentace, což při velmi omezených prostředcích finančních i personálních nebude snadné. Třeba se to podaří vyřešit připravovanému portálu SIPVZ řízenému ministerstvem, který jistě tyto problémy mít nebude.

pátek 6. dubna 2001

Mezinárodní výzkum využití moderních technologií ve vzdělávání SITES

Předmětem výzkumu SITES, k němuž se připojila i Česká republika, jsou jak materiální podmínky využívání ICT ve školách, tak i nejvhodnější vzdělávací metody a také konečný dopad na znalosti a schopnosti studentů. V které fázi je výzkum nyní a jaké jsou jeho výsledky?

Využití moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) ve vzdělávání je tématem velice aktuálním, u nás v současné době kromě jiného též kvůli zatím značnými počátečními potížemi poznamenané realizaci Koncepce stání informační vzdělávací politiky. Rád bych vás proto alespoň ve stručnosti seznámil s dosavadními výsledky a stavem prací na výzkumu SITES, který s využitím ICT ve školách přímo souvisí a může pomoci ke správnému nasměrování naší školské politiky v tomto směru.

Zkratka SITES znamená v angličtině Second Information Technology in Education Study neboli česky Druhý výzkum informačních technologií ve vzdělávání. Druhý je proto, že tak trochu navazuje na výzkum COMPED (Computers in Education), který se pod záštitou celosvětově uznávané Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků ve vzdělávání (International Association for the Evaluation of Educational Achievment, zkratka IEA) uskutečnil na přelomu 80. a 90. let. Tohoto prvního výzkumu se Česká republika nezúčastnila. Druhého již ano, a to díky iniciativě pracovníků oddělení mezinárodních výzkumů ÚIV, které také první fázi v letech 1997 až 1999 realizovalo.

První modul SITES – vybavenost škol
Důkazem toho, že je SITES vysoce prestižním mezinárodním výzkumem je i to, že se kromě IEA na jeho koordinaci podílejí i takové ústavy jako holandské OCTO (Centre for Applied Research in Education) a kanadské CSCE (Centre for the Study of Computers in Education).
Celý výzkum SITES se skládá ze tří fází neboli modulů. První modul, zpracovávaný v ÚIV, se zabýval statistickým vyhodnocením podmínek, za nichž jsou ve školách technologie využívány. Prostřednictvím dotazníků byly zjišťovány například počty počítačů na jednoho žáka, vybavenost softwarem, dostupnost internetu, možnosti školení učitelů apod. Výsledky byly publikovány koncem roku 1999. Později jsme se s nimi mohli setkat například i v podkladech k návrhu Koncepce SIP ve vzdělávání, který byl schválen vládou na jaře 2000. Hlavní přehled všech výstupních dat je k dispozici na stránkách ÚIV. Nemám v úmyslu vás zde unavovat množstvím statistických čísel. Budete-li mít chuť, můžete se na ně podívat sami. Při jejich prohlížení mějte na paměti, že data pocházejí výhradně od ředitelů a tzv. koordinátorů IT jednotlivých náhodně vybraných škol. Za koordinátory byly ve školách považovány osoby, které se starají o funkčnost technologií.

Na to, že využívání ICT ve školách nebylo u nás v minulém období žádným způsobem řízeno ani koordinováno, jsme nedopadli tak nejhůř. Podle stavu v roce 1998 mělo být na našich středních školách v průměru 10 studentů na jeden počítač, na základních vycházel tento poměr na 34. Jak už to tak u statistiky bývá, je třeba si dávat velký pozor na to, co ta která čísla vlastně vyjadřují. V tomto případě se jedná o poměr všech studentů vztažený k celkovému počtu počítačů na školách, v němž jsou zahrnuty i počítače administrativní. Podobné ukazatele jen pro počítače využívané výukově by byly samozřejmě o poznání vyšší. A teprve takto získaný údaj má nějakou vypovídací hodnotu ve vztahu k výuce. Jen pro srovnání, celkový počet všech amerických studentů státních škol na jeden výukový počítač již klesl pod 5.

Další množství čísel ve výsledcích prvního modulu výzkumu SITES popisuje kvalitu hardwaru a vybavenost softwarem. Dovíme se zde, že školy mají různé druhy výukových programů, ale jak a zda je opravdu používají již ne. Podobně můžeme zjistit, že v roce 1998 používalo internet ve výuce již téměř 70 % našich středoškoláků a přes 30 % žáků ZŠ. Já osobně za velmi zajímavá považuji hlavně čísla vztahující se k učitelům. Nedostatek jejich znalostí v oblasti ICT patří podle výsledků výzkumu k největším problémům. Většina ředitelů sice uvedla, že jejich cílem je proškolit alespoň na základní úroveň všechny učitele školy, ale v době sběru dat se tento záměr podařilo naplnit jen v mizivé míře. Zjišťovalo se též, jaké druhy školení měli učitelé k dispozici. Vesměs se jednalo o kurzy uživatelsky nebo odborně počítačově zaměřené. Didakticky orientované kurzy téměř vůbec nabízeny nebyly. Posuďte sami, zda se od té doby situace změnila.

Význam úvodní fáze výzkumu SITES byl tedy především ve zmapování a porovnání situace v zúčastněných zemích z hlediska vybavení škol technologiemi a v odhalení problémů spojených s jejich zaváděním. Dá se říci, že tento úkol splnila. Ukázala, že samotné statistické sledování kvantitativních ukazatelů v oblasti výukového využití ICT nestačí a že mnohem větším potencionálním problémem, než je vybavení škol technologiemi, je schopnost tyto technologie vhodným způsobem využívat.

Druhý modul SITES – vhodné využití ICT ve vzdělávání
Proto je hlavním úkolem druhého modulu výzkumu SITES nalézt a kvalitativně popsat konkrétní způsoby vhodného využití ICT ve vzdělávání. Mezinárodně přijatá metodika je takováto:
Každá z téměř třiceti zúčastněných zemí nejprve vytvoří z nejvýznamnějších odborníků v zemi výzkumnou radu. Jejím hlavním úkolem je na základě doporučení mezinárodního organizačního centra výzkumu upravit podle místních podmínek kritéria, na jejichž základě se pak vybírají vhodné inovativní (pokrokové) výukové aktivity využívající technologie. Ty se zkoumají a o každé z nich je týmem výzkumníků podle mezinárodně přijaté metodiky vypracována případová studie. Hlavním výzkumným nástrojem jsou rozhovory s různými aktéry případu – studenty, učiteli zapojenými i nezapojenými, ředitelem, koordinátorem IT, pracovníky nadřízených orgánů i rodiči do aktivity zapojených studentů. Případové studie pak mezinárodní koordinační centrum centrálně zpracovává. Výsledky se nakonec publikují tak, aby se s nimi mohli seznámit jak tvůrci školské politiky, tak široká učitelská veřejnost.

Druhý modul výzkumu (SITES M2) je naplánován na období 2000-2002. Vzhledem k teoreticky didaktickému charakteru tohoto modulu, byla hlavní řešitelská kapacita přesunuta z ÚIV do našeho oddělení informační výchovy KTchV na Pedagogické fakultě UK v Praze a realizace se stala součástí výzkumného záměru fakulty. Prvním úkolem, který jsme po vytvoření pracovního týmu a jmenování výzkumné rady museli řešit, bylo nalezení vhodných případů. Na jaře 2000 jsme zveřejnili výzvu pro zájemce o účast ve výzkumu. Došlé nabídky jsme pak doplnili o zajímavé školy z prvního modulu výzkumu a o aktivity, o nichž členové týmu nebo rady věděli osobně. Z takto vytvořeného seznamu potencionálních případů (několik desítek) bylo třeba vybrat jen několik nejzajímavějších.

Postup pro stanovení kritérií výběru případů patří k nejdůležitějším krokům každého podobného kvalitativního výzkumu. Základním určujícím faktorem pro jejich stanovení byly v našem případě mezinárodně přijaté otázky, na něž má SITES M2 odpovědět. Zde je výběr těch nejdůležitějších:

  • Které na ICT postavené pedagogické postupy jsou zúčastněnými zeměmi považovány za přínosné?
  • V čem jsou tyto postupy podobné a v čem se země od země liší?
  • Které národní koncepce pro využití ICT ve vzdělávání se ukazují jako nejefektivnější?
  • Které místní podmínky pro vzdělávání učitelů, přístup studentů k počítačům, technickou podporu ad. se ukazují býti nejvhodnější?
  • Před jaké nové úkoly jsou učitelé a studenti postaveni v souvislosti s využíváním ICT? Jak se to dotýká vzájemného vztahu studentů i vztahu mezi studenty a učiteli?
  • Jak zkoumané případy ovlivňují obsah výuky (osnovy)?
  • Jak zkoumané případy ovlivňují organizaci výuky?
  • Které překážky brání vhodnému využití ICT ve vzdělávání?

Potřeba hledat odpovědi na tyto otázky byla pro nás základním vodítkem pro výběr vhodných případů. Zohledňovali jsme však ještě další kritéria, jako např. existenci definovatelného výukového přínosu, možnost opakování aktivit a přenosu do jiných škol, záběr co nejširšího spektra různých modelů aktivit i druhů škol, zahrnutí městských i regionálních škol ad.
Nejprve bylo třeba si celý postup realizace výzkumného případu ověřit. Pro tento, tzv. pilotní běh, bylo díky značné mediální známosti vybráno využití ICT na ZŠ Lupáčova v Praze. Zde jsme si během května 2000 vyzkoušeli všechny výzkumné nástroje a ještě před prázdninami pak byla zpracována příslušná pilotní případová studie. Na základě pilotních studií a připomínek ze všech zúčastněných zemí došlo během podzimu k úpravě výzkumných nástrojů. Před vánoci 2000 pak byl konečně zahájen hlavní běh druhého modulu výzkumu SITES v ČR. Postupně v něm budou realizovány tyto pilotní případy:

V době, kdy toto píšu, je první z výše jmenovaných případů již kompletně hotov a další dva jsou rozpracovány. Termín pro dokončení všech je červen 2001. Všechny studie jsou průběžně publikovány na webu, takže budete-li mít chuť si je přečíst, stačí navštívit českou stránku SITES M2 . Na oficiální celkové mezinárodní výsledky si budeme muset počkat nejspíše až do první poloviny roku 2002.

Třetí modul SITES – dopad ICT na znalosti a schopnosti
Třetí modul výzkumu (pravděpodobně 2003-2005) bude přímo navazovat na druhý a bude se zabývat kvantitativním vyhodnocením dopadu pokrokových vzdělávacích metod využívajících technologie na celkové znalosti a schopnosti studentů. Zkoumat bude též schopnosti učitelů (nejen koordinátorů IT) tyto metody používat. V pozadí celého výzkumu SITES totiž stojí hypotéza, podle níž zavádění vzdělávacích technologií přímo ovlivňuje výukové metody a posouvá je směrem k tzv. pokrokovým, korespondujícím s vývojem vyspělého světa směrem k tzv. učící se společnosti (termín částečně nahrazující dříve běžně používanou společnost informační souvisící též s globalizací). Tato hypotéza definuje jako pokrokové ty výukové metody využívající technologie, které jsou založeny na těchto třech didaktických principech:
  • zvyšování vlastní potřeby poznávání vedoucí k zodpovědnosti a celoživotnímu vzdělávání
  • konstruktivní způsob práce v týmu připravující na řešení skutečných problémů ze života
  • informační výchova se zvláštním zaměřením na schopnost analýzy a zpracování informací

Již první modul ukázal určité indicie tuto hypotézu podporující. Ukázalo se totiž, že ti ředitelé, na jejichž školách se technologie používají více (většinou i déle), inklinovali při výběru u nich používaných výukových metod daleko více k pokrokovým, než ostatní. Cílem druhého modulu pak je tyto metody blíže popsat a dát návod všem k jejich následování. Teprve třetí modul výzkumu SITES však může definitivně ověřit, zda je tato cesta správná a zda se celkové schopnosti a kompetence nové generace zvyšují či nikoli.

Je nepochybné, že účast našeho státu ve výzkumu SITES bude přínosem. Nezbytnost zavádění vzdělávacích technologií do každodenní praxe škol se ukazuje stále zřetelněji i u nás. Do vybavení škol technologiemi se budou investovat nemalé prostředky. Mají-li být použity efektivně, je zkoumání nejvhodnějšího využití vzdělávacích technologií nevyhnutelné. Dosud byl tento vývoj u nás z velké části chaotický a nekoncepční. Nezbývá než doufat, že do budoucna se realizace základního výzkumu na tomto poli i u nás stane samozřejmou součástí státní politiky.

neděle 25. března 2001

15. výroční konference ESP

22.-25.3. 2001, Rendsburg, Německo


Není u nás právě běžné, aby se obyčejný učitel zajímal o konání nějakých konferencí. Bývají totiž nejčastěji určeny vědecky zaměřeným specialistům určitého oboru, školství nevyjímaje. Navíc právě ve školství, a nejen v našem, se velmi často můžeme setkat s akcemi určenými především k tzv. kongresové turistice, jejichž hlavním cílem je realizovat kýženou publikační činnost účastníků potřebnou ke služebnímu postupu. Výroční školské konference sdružení ESP patří mezi akce ve všech směrech odlišné.

European Schools Project (http://it.pedf.cuni.cz/ESP/) je organizace spojující učitele z praxe, kteří mají zájem přínosným způsobem používat ve své práci informační a komunikační technologie (ICT). V názvu má sice "evropský", ale má též celou řadu kontaktů i mimo Evropu. Od roku 1988, kdy bylo toto sdružení založeno, se do jeho projektů zapojili stovky učitelů, kteří připravili společné výukové programy pro desítky tisíc studentů a žáků. Velice cenná na činnosti ESP je snaha o maximální didaktické zaměření připravovaných výukových aktivit. Proto se práce v ESP účastní též špičkoví experti a metodici zaměření na didaktické technologie. Tím hlavním, o co každému jde, jsou vždy studenti.

Prakticky nejdůležitější na celé činnosti ESP jsou právě výroční konference. Ta letošní se nesla ve znamení "budování mostů". Symbolika je zřejmá nejen z toho, že mezi stovkou účastníků byli učitelé téměř ze všech evropských zemí a z USA, ale vychází též z místa konání konference. Město Rendsburg leží uprostřed kanálu spojujícího Severní moře s Baltským na šíji dánského poloostrova v místech, o které se v minulých stoletích vedly četné boje a které mívalo i vlastní suverenitu. Kanálem proplouvají lodě, které si chtějí mezi oběma moři zkrátit cestu. Díky tomu působí právě budování mostů Rendsburgu

značné potíže. Je tam vlastně jen jeden železniční z počátku 20.st. a ten patří k významným technickým památkám. Jeho ocelová konstrukce šplhá do potřebné, pro lodě dostatečné, výšky, po dráze dlouhé několik kilometrů a obtáčí vlastně celé město. Největší raritou je přívoz, který se zavěšen na lanech na konstrukci mostu kyvadlově a zdarma pohybuje z jednoho břehu na druhý. Přestože dnes v Rendsburgu vedou pod kanálem dva tunely, přicházejí místní obyvatelé se symbolikou spojování ve smyslu nejen geografickém do styku na každém kroku.

Nemusím snad dále vysvětlovat, co bylo úkolem naší delegace na konferenci. Samozřejmě že budovat mosty vedoucí od nás směrem do Evropy a dál. Ostudu jsme neudělali. Vystoupili jsme s dvěma příspěvky, informovali jsme o aktuálním vývoji využívání ICT v českém školství včetně dění spojeného s přípravou SIPVZ, předvedli jsme a všechny účastníky naučili dělat pravou českou pomlázku s nadílkou ale hlavně jsme navázali spoustu nových kontaktů. Ne však úplně obyčejných, jaké můžete získat na internetu v různých databázích evidujících zájemce hledající partnery, v podobně zaměřených elektronických konferencích nebo třeba ve výběru aktuálních návrhů na projekty Učitelského spomocníka (http://it.pedf.cuni.cz/projekty/). Partneři se na konferenci ESP získávají totiž tak, že se v rámci dílen, nebo jak se anglicky říká workshopů, učitelé na obsahu projektů osobně domlouvají a, i když potom veškerá komunikace probíhá prostřednictvím internetu, vědí již, s kým mají tu čest. Toto, a na místě poskytovaná metodická podpora, má blahodárný vliv na úspěšnost, vhodnost zaměření i samotný obsah takto navržených projektů.

Nebudu se v této zprávě podrobněji zabývat tím, jaké aktivity mohou takovéto mezinárodní projekty obsahovat. Máte-li zájem se o projektech teoreticky i prakticky dozvědět více, stačí navštívit stránky Učitelského spomocníka na http://www.spomocnik.cz nebo se podívat na některé materiály dostupné z mé osobní stránky http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/. Důležité je hlavně to, že díky naší návštěvě v Rendsburgu má Obchodní akademie Pionýrská v Brně několik nových partnerů do svého projektu Obchodní korespondence, studenti Gymnázia Humpolec získají další virtuální spolupracovníky pro úkoly, které řeší ve své nové síťově i multimediálně vybavené školní knihovně a žáci ZŠ Červený Vrch v Praze budou porovnávat svou školní výuku s vrstevníky z Holandska, Estonska a Portugalska.

Jsem přesvědčen, že se naší kanceláři Socrates, která tři naše učitele na konferenci vyslala, tato investice vyplatí nejen v podobě nově podaných projektů, ale hlavně v podstatném zvýšení jejich kvality. Shodou okolností je kvalita dost možná právě tím, co se v blízké budoucnosti může stát předmětem značného zájmu kontrolních orgánů EU u finančně podporovaných projektů Comenius i jiných.

Závěrem si neodpustím poznámku, kterou při podobných příležitostech opakovaně vždy vyslovuji. Má-li být projektová výuka na našich školách úspěšná, nestačí k jejímu využívání samotný zájem a nadšení některých učitelů. Nestačí ani omezená finanční podpora projektu Socrates či jiných nadací a fondů. Naprosto nutná je i systémová podpora v rámci osnov a časových dotací různých školních aktivit.

Ing Bořivoj Brdička
český koordinátor ESP
oddělení informační výchovy KtchV PedF UK
E-mail: bobr@mbox.cesnet.cz