Můj testament

Tak je to konečně tady. Dnes končí mé 25leté působení na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity. Když jsem v roce 1994 začínal, měla většina z nás ještě pocit, že máme šanci změnit tuto zemi k lepšímu. Představoval jsem si tenkrát, že je jen otázkou času, kdy naše školství pochopí, že musí technologiím věnovat patřičnou pozornost, a že se to v první řadě projeví na přípravě učitelů. Přibližně asi tak před 10 lety jsem pochopil, že se toho nedočkám. Pak už to bylo jen trápení.

Mé trápení se postupně prohlubovalo s tím, jak jsem stále více pronikal do tajů fungování této „akademické“ instituce. Snad mám po těch letech právo bilancovat a své zklamání popsat slovy. Rád bych předal vzkaz hlavně svým mladým kolegům, kteří jsou ještě plni ideálů a chtějí věci měnit k lepšímu.

Základní pravidla hry se dají pochopit velmi rychle. Na výzkumně orientované vysoké škole je hodnocení akademického pracovníka závislé na dvou hlavních parametrech – na vědecké činnosti a kvalitě výuky. Existuje snaha oba objektivně hodnotit. Ta je bohužel více než problematická – hlavně proto, že je primárně kvantitativní. Kapitolou samou pro sebe jsou projekty.

Věda

Jakkoli se stále mluví o změnách v hodnocení vědeckých výsledků v humanitních oborech, je zřejmé, že bude i nadále stát na publikování v renomovaných vědeckých periodikách. Jelikož se právě toto žádá, stává se pro mnohé méně schopné „vědce“ dosažení tohoto cíle vlastně něčím jako životní mantrou. Přitom už nikoho nezajímá, co je obsahem jejich díla. Za všechna ta léta na KITTV jsem téměř nezažil, že bychom se bavili o tom, co by se mělo zkoumat. Zato o tom, který impaktovaný časopis by mohl přijmout (typicky placený) příspěvek a byl z toho záznam v RIV, o tom se mluvilo skoro pořád.

Dobrovolně přiznávám, že jsem se tohoto honu po marném pokusu o vědecký grant GAČR v roce 2013 již nezúčastnil, což samozřejmě způsobilo mé fatálně špatné výsledky v oblasti vědy. Vlastně jsem se nikdy za vědce nepovažoval. Potíž je v tom, že za mnou je vidět značný kus práce. Vlastně se ze mě stal něco jako „kurátor“ vědeckých informací z oboru vzdělávacích technologií, který dal jeho modernímu pojetí aktuální obsah. Právě ten fakt, že jsem se osvobodil od zátěže spojené s (často trapným) snažením o vědecké publikování za každou cenu, nakonec způsobil, že o výsledcích špičkových odborníků z celého světa vím víc než jiní.

Výuka

Pozice technologií na PedF je celkově žalostná. Není to zdaleka jen malou oblibou KITTV u ostatních zaměstnanců. Pravou podstatou je snaha eliminovat vliv moderních technologií, která je většině tradičních pedagogů bohužel vlastní. Měl jsem to pochopit již, když jsme v n.p. Komenium v první polovině 80. let začali dodávat počítače IQ 151 do škol a pokoušeli se učitele učit programovací jazyk Basic. Možná bych si byl býval ušetřil naději na změnu postoje fakulty při každé nové volbě děkana za ta léta. Dnes to vidím jasně. Pokud k tomu někdy dojde, pak už beze mě.

Učil jsem v posledních letech jen v magisterském studiu. Měl jsem (kromě oborových) dva volitelné předměty pro neoborové studenty, které pro mě byly nejdůležitější. V tom prvním jsem po studentech chtěl (viz záznamy), aby si v roli učitele začali budovat osobní vzdělávací prostředí. Výstupem měl být přehled toho, co se během semestru naučili online (nejlépe též od koho). Ten druhý jsem koncipoval jako pokračovací. Žádal jsem v něm, aby studenti začali své poznatky online též sdílet. To byl samozřejmě mnohem větší problém, a tak se většinou ti, kteří dospěli až do cíle, spokojili s tradičním pojetím v podobě seminární práce, která ale u mě měla nejčastěji formu blogového příspěvku pro Spomocníka (poznáte je podle uvozujícího sdělení: „Tento článek vznikl jako studentská práce“, je jich nakonec přesně 400).

Za celou dobu se mi nepodařilo studentům ono sdělení o návaznosti mých volitelných předmětů včas předat, takže na začátku semestru vznikaly dost komplikované situace. Většinou to dopadlo tak, že skoro všichni, bez ohledu na to, co si zapsali, zůstávali na té nejnižší úrovni. Pro mě osobně je zvláště smutné hlavně to, že až příliš mnoho studentů mé požadavky považovalo za nadměrné. Celková úspěšnost byla v poslední době pravidelně pod 50 %, přičemž prezenčně se výuky účastnilo ještě méně studentů.

Když už provádím sebekritiku, pokusím se odhadnout příčinu tohoto neúspěchu. Mohlo by se zdát, že nejsem moc dobrý učitel. V tomto směru je však mé sebevědomí docela vysoké. Hlavní důvod nezájmu studentů, dle mého názoru, bude někde jinde. Řekl bych, že za ním asi opět bude v první řadě onen všeobecný odpor k technologiím v podobě výukového prostředku. Jinak je studenti jako věc své osobní potřeby používají docela běžně. Patří přece k síťové generaci. A pak je to má snaha soustředit se na vysvětlování teoretické podstaty vzdělávacích technologií (důvodů pro jejich aplikaci), přičemž studenti (u učitelů z praxe je to stejné) žádají hlavně kuchařku s detailním návodem, co přesně mají dělat.

Na prstech bych spočítal skutečné zájemce o mnou zprostředkované poznatky, takové, kteří si dopředu zjistili, kdo ten předmět učí, přečetli sylabus, a zapsali si ho proto, že chtějí být obohaceni. Mohl bych jmenovat, ale nebudu. Oni vědí!

Projekty

Tento fenomén doby nás postupně úplně ovládl. Již v polovině 90. let jsem se stal prvním propagátorem individuální mezinárodní projektové spolupráce mezi školami (viz ESP Honorary Members). Na konci 90. let jsem pak logicky patřil k prvním řešitelům evropských projektů u nás. Mohu tedy sledovat dlouhodobý trend. Jeho podstatou je institucionalizace. Na počátku bylo zapojení do projektů mnohem snadnější, a když se to povedlo, měli řešitelé poměrně volnou ruku. Dnes je vše mnohem složitější. Efektivita vynaložených prostředků je opravdu strašně nízká, a tak se ji úředníci snaží zvýšit posilováním kontroly a byrokracie.

Institucionalizace se projevuje tak, že projekty jsou stále ve větší míře dedikovány instituci, a nikoli přímo řešitelům. Průvodním jevem je, že zapojení a odměňování pracovníků se pak děje podle vůle vedoucích pracovníků, a řešitelé ve skutečnosti ztrácejí svobodu. Postupně vznikla nová profese lidí, kteří se živí jen tím, že řídí a poskytují podporu řešitelům projektů. O řešitele je však velká nouze. Většina akademických pracovníků je zapojena hned do několika projektů, vykazují tutéž práci opakovaně a složitým způsobem obcházejí maximální povolený nad-úvazek v rámci jedné organizace. Sehnat kvalitního odborníka, který by se práci na projektu mohl seriózně věnovat, je stále obtížnější.

Prodělal jsem vývoj od řadového partnera v projektech Tempus, Socrates, Erasmus ad. Postupně jsem se propracoval až k tomu, že jsem se v roce 2006 pokusil podat s 6 partnery v roli koordinátora projekt Comenius 2.1 (vzdělávání ped. pracovníků). Byla to tvrdá tříměsíční práce, která skončila obdržením 2 zamítavých velmi nekvalitních posudků (podobně, jako se to stalo později u GAČR).

To mě vedlo k osobnímu rozhodnutí se (až na výjimky) do projektů již nepouštět. Podařilo se mi stát se nakonec sám jejich hodnotitelem na národní i evropské úrovni.

Vzkaz pokračovatelům

To hlavní jsem si nechal na konec. Vlastně toto celé píšu hlavně proto, že cítím potřebu něco sdělit svým mladým kolegům. Je pro ně mnohem obtížnější chápat situaci, v níž jsme se po 30 letech budování demokracie octli. Zdá se, že se to moc nepovedlo. Nezávislost akademických institucí a „přímá demokracie“ tam aplikovaná má v našich domácích podmínkách neblahé důsledky podobné tomu, co stále zřetelněji vidíme na globální úrovni. Vedoucí představitelé jsou voleni v prostředí, v němž jsou voliči ovlivňováni natolik, že o skutečné svobodné vůli nemůže být u většiny řeči (Stává se svobodná vůle pouhou iluzí?). Bělohradský mluví o společnosti nesvobody či o postdemokracii. Má to nepříjemné důsledky.

Snadno se totiž může stát, že nejsou do funkcí voleni ti, kteří jsou schopni inovovat a instituci (stát) dovést k rozkvětu, ale spíše ti, kteří (když vysloveně nekradou) zachovávají status quo a po voličích nic mimořádného nežádají. V takto deformované postdemokracii jsou funkce jejich nositeli chápány jako osobní vlastnictví, které je třeba za každou cenu bránit před všemi možnými nástrahami.

Nepřítelem na takovém pracovišti se stává každý, kdo může postavení vedoucího ohrozit. Jsou to ti, kteří mají jiné názory, ale bohužel i ti, kteří ho odborně převyšují.

Proto si laskavě uvědomte:

1. Skutečný impakt je to, jak vaše výsledky ovlivní myšlení jiných, a to i tehdy, když to nepřiznají odkazem. Může se to týkat i vědy.
2. Odborná úroveň členů týmu může být při správném vedení vyšší než vedoucího.
3. Projektové či grantové peníze jsou primárně určeny k dosažení deklarovaného cíle, nejsou jen prostředkem určeným k posílení prestiže nositele.
4. Odborná úroveň vysokoškolského pracoviště má přímý vliv na úroveň studentů i na počet uchazečů o studium.

Má závěrečná rada zní: Budete-li mít pocit, že pracoviště, kde působíte, výše popsané negativní znaky naplňuje, na nic nečekejte a hledejte si jiné. Je-li to možné, pokuste se prosadit v cizině!

5. Výroční konference eTwinning v Praze

Vrcholná mezinárodní akce eTwinningu se letos uskutečnila ve dnech 13.-15.2.2009 v Praze. Nepochybně se tak stalo díky našemu předsednictví. Vzhledem k Evropskému roku tvořivosti a inovací nesla konference název eTwinnning a tvořivost. Hlavní náplní bylo jako vždy vyhlášení mezinárodních cen za nejlepší projekty.

eTwinning se za 5 let své existence profiloval jako jednoznačně nejúspěšnější projekt otevírající našemu školství okno do zahraničí. Počtem účastníků je v rodině evropského programu LLP největší. Jen u nás máme k dnešnímu dni 1922 zaregistrovaných škol, z nichž již víc než tisíc realizovalo nějaký projekt. Asi se dnes již v Evropě najde jen málo škol, kde o programu eTwinning ještě neslyšeli. Tento program zařazený dnes ve struktuře LLP pod Comenius je řízený z European Schoolnet (EUN). Vzájemné mezinárodní výukové aktivity si mezi sebou domlouvají sami učitelé prostřednictvím specializovaného portálu eTwinning.net, který kromě vyhledávání partnerů nabízí ještě celou řadu dalších funkcí. Velmi důležitá je metodická pomoc s realizací projektu, na níž se do značné míry v každé zemi podílejí Národní podpůrná střediska (viz eTwinning.cz).

Jako organizátoři jsme se ukázali v nejlepším světle. Konference se nepochybně vydařila. Přestože lákadlo pražských turistických atrakcí bylo značné, na účasti se nijak neprojevilo. Všech cca 400 účastníků se poctivě zapojilo do práce a ještě poslední den byl sál v novém hotelu Clarion ve Vysočanech plný. Význam akce podtrhla obvyklá účast komisaře Jána Figeľa, který dosud ani jednou nevynechal, a pro nás zatím spíše nezvyklá účast pana ministra Ondřeje Lišky, který na začátku účastníky pozdravil, popřál jednání úspěch a vyjádřil svou osobní podporu jak mezinárodním aktivitám škol, tak využití technologií ve vzdělávání. Kdo sleduje dění na internetu, nemohl si nevšimnout, že náš současný pan ministr je v tomto prostředí doma, a dá se proto předpokládat, že jeho význam chápe lépe než kterýkoli z jeho předchůdců.

Vzhledem k tomu, že kreativita je eTwinningu vlastní od počátku, nezpůsobilo hlavní téma konference žádné převratné změny. Projevilo se v organizaci specielního workshopu a ve volbě hlavní zvané přednášky, jíž se zhostil Dr. Edward de Bono, známý anglický odborník na kreativní myšlení. Jeho hlavním sdělením bylo, že tvořivé myšlení lze učit a, je-li mu ve výuce věnován prostor, má to vždy zřetelný dopad na zlepšení výukových výsledků.

Jak již bylo řečeno, hlavním bodem programu konference bylo vyhlášení eTwinningových cen. Nutno připustit, že úroveň vítězných projektů se rok od roku zvyšuje, a je proto stále nesnadnější uspět. O to cennější je umístění dvou našich projektů mezi oceněnými. Následující popis vítězných projektů bude jistě přínosný pro každého, kdo se chce také do nějakého projektu pustit.

1. místo v kategorii 4-11 let Make film and share IT with friends 2.0! Spolupráce švédské školy z Vindängenu s irskou Knockaclarig National School, jež byla oceněna již v posledním kole druhé podobné soutěže organizované EUN - eLearning Awards (viz Konference Eminent a eLearning Awards 08). Děti se navzájem informují o svých zájmech a prostředí, v němž žijí. Používají k tomu video, jehož tvorbu zvládly na svůj věk opravdu mimořádným způsobem. Chcete-li se přesvědčit, podívejte se na klip znázorňující švédskou pověst O rytířích z Ållebergu. Dokonale dokumentuje jeden z typických výukových cílů podobných projektů. Zjistíte totiž, že švédští rytíři jsou až nečekaně podobní těm našim Blanickým.

2. místo v kategorii 4-11 let A traveling raindrop Ekologicky zaměřený projekt řecké a kyperské školy. Plně využitou výhodou byl stejný jazyk účastníků. Proto bylo možné nejen studovat fyzikální vlastnosti vody a ekonomické souvislosti, ale děti též ve dvojicích tvořily tematicky zaměřený postupný příběh, který si navzájem ilustrovaly, vyrobily k němu loutky, napsaly písničky a nakonec ho samy zdramatizovaly. Mimořádným přínosem tohoto projektu je autoevaluace provedená samotnými dětmi. Za zmínku stojí dokonalé technické zvládnutí online nástroje pro výrobu animací – Aniboom.

1. místo v kategorii 12-15 let No frontiers! Projekt dvou učitelek matematiky (IES Las Aguas, Sevilla, Španělsko a Collège Martin Luther King, Liffré, Francie), jimž se podařilo se dokonale shodnout na náplni aktivit. Vymýšlejí pro své partnery různé matematické úlohy. Ti je řeší a nad řešením diskutují. Úlohy jsou prakticky zaměřené a často mají přesah do umění, architektury, turistiky ad. Představu o náplni si můžete udělat, podíváte-li se na inspirativní úlohu Gymkhana, kterou připravili Španělé. Jedná se o virtuální výlet po Seville pomocí Google Maps. Místa, jež je třeba navštívit, jsou však ukryta a cestu k nim lze nalézt pouze vyřešením úlohy nacházející se na místě předchozím. Francouzská partnerka Anne Ruhlmann podstatu projektu během prezentace vyjádřila těmito slovy: „Všichni mí kolegové si o mně myslí, že jsem blázen. Učím matematiku ve francouzské škole anglicky, a žáky to navíc baví.“

2. místo v kategorii 12-15 let Mind the Gap Za projektem španělské (IES Menéndez y Pelayo z Barcelony) a polské školy (Publiczne Gimnazjum nr 7 im. Mikolaja Kopernika) stojí skvělý nápad. Rozhodli se vzájemně porovnat život svých rodičů se svým. Web i blog, jež vytvořili, jsou důkazem toho, že práci vzali opravdu vážně a výsledky pro ně byly zajímavé. Zajímavé jsou logicky i pro všechny návštěvníky. Najdete tam statistické výsledky realizovaných průzkumů, záznamy rozhovorů, články o zajímavých faktech (např. porovnání novodobé historie obou států), špičkové prezentace určené partnerům i videa.

1. místo v kategorii 16-19 let The Pizza Business Across Europe Na eTwinning opravdu velký projekt. Zúčastnilo se ho celkem 8 odborných středních škol ze 7 zemí – Itálie, Portugalsko, Maďarsko, Rumunsko, Lotyšsko, Polsko a Bulharsko. Náplní byla výměna informací o přípravě a historii pizzy s cílem dovést účastníky k zájmu o rozjetí vlastní výroby. Je zřejmé, že mimořádnou roli v projektu hráli Italové z Kalábrie. Ani ostatní se však nenechali zahanbit. Díky sponzorům se podařilo uskutečnit setkání se soutěží, jež ukázala, že i na úplném severu Evropy dnes dělají vynikající pizzu. Záměr projektu se vydařil. Již dnes několik z loňských účastníků projektu vlastní podnik zrealizovalo. Bylo velmi příjemné sledovat, jak upřímnou radost mají zúčastnění učitelé z toho, že se jim opravdu podařilo získat zájem žáků a možná i ovlivnit jejich budoucí život. V rámci projektu bylo kromě Twinspace ověřováno též několik dalších online nástrojů a sociálních sítí – Flickr, Ning, Second Life ad. Další podrobnosti lze najít na projektovém blogu.

2. místo v kategorii 16-19 let Between the lines Tento projekt řeckého lycea z Elefsina a rumunské ekonomky z Targoviste má zjevně obrovský výukový přínos. Jeho cílem bylo přimět žáky hledat význam skrytý mezi řádky vybraných knih, vzájemně se informovat o souvislostech a podporovat se při čtení. Všem je nám známo, jak velký celosvětový problém je zmenšující se zájem mladých lidí o čtení. Každý úspěšný pokus tento trend zvrátit je proto mimořádně cenný. Řecká knihovnice Helen Karavanidou v tomto směru udělala obrovský kus záslužné práce. Studenti dostali možnost ovlivňovat, co se bude číst. Začali Drákulou a pokračovali Obrazem Doriana Greye. U obou děl našli mnoho souvislostí s historií svých zemí a přesahů do současnosti. Web projektu je důkazem toho, že hloubka poznání, kterého bylo dosaženo, je v tomto případě velmi vysoká. Studenti dokonale zvládli též mnoho technických nástrojů (např. Voki a Animoto) včetně zpracování multimedií. Skutečně skvělé. Přesvědčte se sami, a máte-li ve svém okolí někoho, kdo si stále ještě myslí, že by bylo lepší za účelem zlepšení schopnosti dětí číst internet zakázat, ukažte mu to!

1. místo v kategorii matematika & přírodní vědy "Vesmír v škole, škola vo vesmíre" Tento česko-slovenský v obou zemích oceněný projekt ZŠ Kopřivnice a ZŠ Tvrdošín zaujal porotu hlavně svým vynikajícím záměrem. Žáci zůstali v den úplného zatmění měsíce 21.2.2008 celou noc ve škole, aby tento jev pozorovali. Průběžně se učili sluneční soustavu, studovali historická zatmění, psali básně a své poznatky přitom sdíleli se svými partnery pomocí všech dostupných technických prostředků. Hned v brzkých ranních hodinách po zatmění například uspořádali video-konferenci. Vyrobili model sluneční soustavy a pomocí něj svá zjištění předali spolužákům. Aby své přátele lépe poznali, jeli na společný výlet do Vídně, kde navštívili budovu OSN. Teď je čeká za odměnu další setkání na letním táboře pro vítěze v létě v Řecku.

2. místo v kategorii matematika & přírodní vědy 1, 2  Buckle my Shoe Mimořádně rozsáhlý matematický projekt 14 mateřských škol z 11 zemí (UK, MT, SP, IT, LT, RO, IS, PL, IR, CA, US) v rámci dlouhodobé úspěšné spolupráce pod hlavičkou iEARN. Velké zkušenosti organizátorů se projevují mimořádnými technickými schopnostmi a brilantním využitím dostupných internetových zdrojů. Na projektových stránkách realizovaných ve formě wiki lze nalézt nepřeberné množství aktivit, které by se jistě mohly stát inspirací i našim mateřským školám. Zajímavé jsou kromě mnoha jiných materiálů třeba interaktivní knihy vyrobené pomocí online nástroje FlashPageFlip.

1. místo v kategorii projektů ve francouzském jazyce Mythes, légendes et contes de fées – moyens d’enrichir le langage des jeunes et la connaissance de l’autre U tohoto projektu patří k vítězům kromě školy rumunské a polské také Gymnázium Lovosice. Obsahem bylo vyprávění národních legend a bájí s ilustracemi a vlastnoručně vyrobenými animacemi. Díky spojení s jazykovým projektem Comenius se partnerům podařilo se skutečně setkat.

2. místo v kategorii projektů ve francouzském jazyce Je joue, tu joues, nous jouons Na počátku byla výzva malé francouzské školy z Tourette-Levens, jejíž děti hledaly inspiraci v tom, jaké hry by měly hrát během přestávek. Přidaly se školy z Británie, Belgie a Lucemburska. Společně vytvořily úctyhodnou sbírku her, z nichž mnohé přeložily, upravily, natočily na video apod. Ve francouzštině je vše k dispozici na webu.

Co dodat? Snad jen to, že se eTwinning dostává do fáze, kdy začne daleko více dbát na kvalitu. První výsledky se již projevují růstem úrovně projektů. Velmi pomohl loňský přechod na novou verzi portálu, který nyní disponuje mnohem větším rozsahem služeb plně odpovídajících současnému webu 2.0. Za účelem dalšího zlepšení byl na podzim realizován průzkum mezi uživateli. Účastnilo se ho přes 1000 respondentů. O prvních výsledcích na konferenci informovala Patricia Wastiau z EUN. K nejzajímavějším údajům asi patří zjištění, že 65% učitelů pracuje na projektech mimo vyučování ve volném čase. Nikoho pak asi nepřekvapí, že mezi největšími problémy, jež brání v realizaci projektů, je právě čas na prvním místě, na druhém počítačová gramotnost a na třetím obtíže s nalezením vhodného partnera. Podrobná zpráva o průzkumu bude zveřejněna v březnu.

Další informace, prezentace a rozhovory jsou k dispozici na blogu konference.

Konference Eminent a eLearning Awards 08

Konference Eminent je setkáním expertů z oboru vzdělávacích technologií. Jejím hlavním cílem je oslovit politiky, kteří mají na školství vliv, a sponzory, kteří mohou s využitím technologií ve školách pomoci. Nejzajímavější částí programu konference bylo jako vždy vyhlášení výsledků soutěže eLearning Awards. 

Jako každý rok touto dobou, konala se opět konference European Schoolnet (EUN) Eminent (Experts’ Meeting in Education Networking). Tentokrát 4. a 5. 12. 2008 v Římě. Konference Eminent je setkáním expertů z oboru vzdělávacích technologií. Jejím hlavním cílem je oslovit politiky, kteří mají na školství vliv, a sponzory, kteří mohou s využitím technologií ve školách pomoci. Konference se zúčastnili i čtyři zástupci ČR vyslaní Domem zahraničních služeb MŠMT - organizací reprezentující ČR v EUN.

První část programu byla proto věnována evropské politice. Vystoupil bývalý italský ministr školství, zástupce Světové banky, významná představitelka Evropské komise, poradce britské vládní agentury BECTA, šéf EUN a další experti mající k tématu co říci. Nejvíce nás zaujala prezentace portugalského projektu plošného vybavování žáků počítači Magellan (blíže např. viz Portugalci vybaví školáky půl milionem počítačů Classmate PC nebo Bitva o koncepci 1:1 pokračuje bez nás!).

Další část jednání se v několika sekcích věnovala důležitým aktuálním tématům, jako využití interaktivních tabulí, tvorba výukových materiálů, budování a hlavně propojení úložišť výukových objektů, standardy digitálních kompetencí pro 21. století, možnosti použití výukových her ad. Prezentovány byly aktuální výsledky několika evropských projektů, na nichž se EUN podílí. Důležitou, a pro nás určitě zajímavou, novinkou je nedávné oficielní spuštění portálu LRE(Learning Resources Exchange), na jehož přípravě jsme se podíleli v rámci projektu Calibrate. Již teď na něm učitelé mohou nalézt velké množství výukových objektů z různých evropských zemí. Do budoucna se připravuje připojení i našeho úložiště DUM, jež je součástí RVP.

Nejzajímavější částí programu konference bylo jako vždy vyhlášení výsledků soutěže eLearning Awards. Zde jsou letošní vítězové:

eLearning Awards 08
Škola:	Projekt:	Cena za:	Popis:
Hisar Schools, Turecko	EuroPoems	mimořádný učitelský přínos (hlavní cena)	Výměna básní včetně doplňkových informací vztahujících se k obsahu a autorům mezi třemi partnerskými středními školami (IT, SP, TR) v rámci projektu Comenius.
I.E.S. San Juan de Dios, Španělsko	10 x 10 x 10	mimořádný učitelský přínos	Projekt na podporu výuky španělštiny založený na vyprávění 10 vymyšlených příběhů na základě 10 fotografií, jehož se zúčastnilo 10 zemí.
LIFE e.V., Německo	eXplorarium	technologicky vyspělá škola	Na Moodle založený projekt několika berlínských základních škol dávající žákům kdykoli k dispozici vhodné výukové materiály a umožňující jejich komunikaci (obsah veřejně nepřístupný).
SERŠ Maribor, Slovinsko	Digi DT	technologie	Simulátor funkce číslicových obvodů s výkladem (Java).
Junior High School of Zefyri, Řecko	Reduce - Reuse – Recycle	matematika a přírodní vědy	Původně Thinkquest projekt detailně se zabývající tříděním a zpracováním odpadu nejen v Řecku.
Liceo Scientifico, Itálie	Twinagers news	spolupráce ve výuce	Kombinace typických návštěvou podpořených projektů eTwinning a Comenius pracujících formou přípravy článků, na něž partneři reagují.
Grup Scolar Vasile Sav, Rumunsko	The paradox of choice	digitální gramotnost	Velmi pěkný interaktivní web zpracovávající z pohledu psychologie proces rozhodování původně vytvořený pro soutěž Thinkquest.
Vindängen school, Švédsko	Make film and share IT with friends 2.0!	kulturní projev	Vzorový eTwinningový projekt učící děti z 1. st. tvořit video, natáčet příběhy na téma národních legend a vyměňovat si je s partnery v Irsku.

Ceny poskytnuté příslušným sponzorem představují 1000 až 3000 € pro učitele, který přihlášku projektu do databáze vložil (i v případě, že se na samotné aktivitě podílejí i jiní) a věcný dar pro školu (typicky interaktivní tabule, hlasovací zařízení či jiný hardware).

Je smutné, že se nám v šestileté historii eLearning Awards dosud nepodařilo žádnou z cen získat. Náš největší mezinárodní úspěch na poli výukového využití technologií byla eTwinningová cena (jiná soutěž jen pro projekty eTwinning) pro Perníkovou chaloupku ZŠ Sivice (viz Mezinárodní úspěch českých škol v eTwinningu). Letos jsme měli v eLearning Awards 4 projekty, z nichž se jen 1 probojoval do užšího výběru. Byl to eTwinningový projekt SOŠ a Gymnázia Liberec Fascination of light, který nedávno získal 3. místo v domácí soutěži (viz Jak probíhalo předávání národních cen eTwinning 2008 a udílení certifikátů kvality projektům). Jsem přesvědčen, že k získání některé z cen mu stačilo věnovat větší péči vyplnění přihlášky.

Nejčastější příčinou toho, proč se našim, byť i kvalitním, projektům nedaří uspět v mezinárodních soutěžích, je paradoxně příliš velká koncentrace na práci žáků. Učitel realizující takový projekt se často spokojí s tím, že je o úspěchu sám přesvědčen. K takové spokojenosti může snadno dojít jen proto, že je s žáky v denním kontaktu a dobře ví, co dokázali. Přihlásí-li však projekt do soutěže, musí o splnění výukových cílů přesvědčit též potencionální hodnotitele. Ti ale většinou nemají šanci se s výsledky seznámit přímo na místě a musí se spokojit s tím, co je jim předloženo nebo co si sami najdou na internetu.

Nezbývá nám tedy než doufat, že se příští rok již konečně vymaníme z dělání zbytečných chyb a některá z našich škol nejvyšší evropské ocenění eLearning Awards ve využití technologií získá. Máme na to!

odkazy:
Konference Eminent
EUN eLearning Awards portal
Konference Eminent a eLearning Awards 07

Minulost, současnost a budoucnost evropského eTwinningu

European Schoolnet pořádal ve dnech 23.-25.2. v bruselském hotelu Crown Plaza konferenci eTwinning Past, Present and Future (minulost, přítomnost a budoucnost) s vyhlášením cen pro nejkvalitnější projekty. Česká republika se v konkurenci všech zemí EU ukázala v tom nejlepším světle.

Minulost tohoto projektu evropské spolupráce škol prováděné z velké části prostřednictvím moderních technologií není dlouhá. Od oficiálního zahájení uplynuly teprve dva roky. Přesto již zájem o zapojení do projektu projevilo přes 20 tisíc škol z celé EU. Ty mezi sebou realizovaly více jak 4 tisíce skutečných projektových aktivit. Již teď po dvou letech lze proto hovořit o velkém úspěchu.

Demonstrace tohoto faktu se v rámci zahájení konference jistě s potěšením ujal komisař Ján Figel, který je v Evropské komisi zodpovědný za vzdělávání. Kromě hodnotícího projevu svůj čas věnoval též osobnímu předání cen nejlepším projektům za minulý rok. K naší nemalé radosti se mezi šest oceněných dostal u nás i na Slovensku velmi vysoko hodnocený česko-slovenský projekt Perníková chaloupka realizovaný 1.třídou ZŠ z malé vesničky Sivice na Moravě. Na následující fotografii s panem komisařem uprostřed je pan učitel a ředitel Pavel Vrtěl se svou slovenskou partnerkou na druhé a třetí pozici zprava. Přehled všech oceněných projektů i jména jejich řešitelů můžete najít na stránkách portálu eTwinning.

Učitelé oceněných projektů s komisařem Figelem uprostřed

To ale ještě není všechno. Zvláštního uznání se dostalo též jinému českému projektu Eurodrawing. I ten je u nás dobře znám a získal již řadu domácích cen. Vymysleli ho a veleúspěšně s podporou místní papírny realizovali dva mladí učitelé ze dvou různých trutnovských škol. Jestli o něm ještě někdo neslyšel, jedná se o vyjádření evropské vzájemnosti podporované technologiemi formalizované malováním společného nyní již víc jak 150 m dlouhého obrazu provedeného na roli papíru. Obraz vznikl během několika cest trutnovských dětí po celé Evropě. Nápad se zjevně zalíbil i poslancům Evropského parlamentu. Posledních pár metrů bude na jejich pozvání za účasti studentů zapojených škol z 10 různých zemí slavnostně domalováno v jejich bruselském sídle shodou okolností právě dnes. O tom, že naše dosavadní účast v eTwinningu je mimořádně úspěšná, prostě nemůže být vůbec pochyb.

Přítomnost eTwinningu byla na konferenci zastoupena aktivním zapojením všech účastníků do výměny názorů a zkušeností s cílem zlepšit kvalitu mezinárodních školních aktivit. Velmi záslužnou práci na tomto poli odvádí skupina odborníků zvaná Pedagogy Advisory Group (PAG), která provádí výzkum obsahu projektů škol na mezinárodní úrovni a snaží se o jejich soustavné zlepšování. Kromě běžných dílen zabývajících se ovládáním technických prostředků, kterých eTwinning nabízí učitelům velké množství, byla jedna samostatná sekce pod vedením PAG věnována detailnímu zjišťování zkušeností účastníků získaných během realizace projektů včetně návrhů, jak dále zlepšovat práci řídících orgánů na mezinárodní i národní úrovni. Tato zpětná vazba dává naději na úspěšný další rozvoj projektu.

Současný přechod na nový finanční plán EU na období 2007-13 se projevuje změnami téměř ve všech programech evropské spolupráce v oblasti vzdělávání. Ve své staré podobě byl ukončen jak program Socrates tak eLearning, jehož součástí byl též eTwinning. Realizována je integrace všech těchto aktivit do nového Lifelong Learning Programme (LLP). Do něj budou teď patřit u nás velmi oblíbené školní projekty Comenius a za nedlouho i eTwinning. Bližší podrobnosti najdete na stránkách nové Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP). Změny v řízení se odehrávají na všech úrovních. Byl jmenován nový ředitel European Schoolnet, svého nového vedoucího má též eTwinning. Tak trochu se nabízí srovnání se situací u nás doma, kde též dochází ke změnám na úrovni řízení resortu i vzdělávacích mezinárodních aktivit. Každý z nás si jistě přeje, aby všechny tyto změny byly k lepšímu.

Dosud bohužel naše domácí politika byla až příliš ovlivňována lokálními, krátkodobými a často i osobními zájmy. Při pohledu z celoevropské úrovně věci přece jen vypadají trochu jinak. Hlavním kritériem evropské politiky je zajištění budoucnosti celého našeho kontinentu. I budoucnost se proto stala nosným tématem konference. Zabývala se jí hlavní zvaná přednáška profesora Stephena Heppela z Anglie, byla přítomna v mnoha dalších referátech i v závěrech přednesených novým ředitelem EUN panem Marcem Durando.

Nic zázračně nového o budoucnosti jsme se na konferenci nedozvěděli. Existující rizika současného vývoje světa si všichni uvědomujeme stále více. My v Česku pravděpodobně mnohem slaběji než lidé jinde. Každý dnes ví, že je třeba bojovat proti terorizmu, že snaha o zastavení zhoršování životního prostředí ztroskotává, i to, že informační a komunikační technologie stále více ovlivňují život lidí – vzdělávání nevyjímaje.

Vývoj spěje k tomu, že vliv školy v té podobě, kterou nyní má, stále méně ovlivňuje výchovu dětí obklopených technickými nástroji umožňujícími neomezené spojení s kýmkoli na celém světě či získání libovolného materiálu, z něhož se lze dozvědět něco nového. Konference tento vývoj jen potvrdila a ukázala, že eTwinning je stále dost vitální na to, aby byl schopen sledovat všechny aktuální vývojové trendy (jako je teď třeba blog či podcast), reagovat na ně a okamžitě je aplikovat.

Ano, všichni již víme, že je třeba učit jinak, že je třeba na sobě neustále pracovat a měnit zaběhané postupy. Mnozí z nás jen nevědí jak na to a bojí se začít. Právě eTwinning je jednou z cest, po níž je možné se vydat správným směrem. Máte-li přístup k internetu, nic vám nebrání začít třeba hned teď.

Odkazy:

• Mezinárodní portál eTwinning (registrace k účasti a nástroje pro spolupráci)
• Český portál eTwinning (podpora pro české účastníky včetně nabídky seminářů)

EUN eLearning Awards 2005 Top 100

O víkendu byl zveřejněn seznam stovky nejlepších z téměř 800 nominovaných projektů do soutěže European Schoolnet o výukový materiál nebo aktivitu vzorovým způsobem využívající moderní technologie. Jako každý rok i letos je mezi návrhy mnoho velmi zajímavých počinů. Některé určitě stojí za inspiraci.

Přestože se věnuji výukovým projektům využívajícím technologie již řadu let, nedělám si ambice na komplexní hodnocení všech 100 postupujících projektů v letošní soutěži eLearning Awards. V čase, který jsem prohlížení projektů mohl věnovat, a s jazykovými znalostmi, které mám, to ani není možné. Projekty pocházejí z celé Evropy a jsou v různých jazykových mutacích. Věnoval jsem se tudíž převážně těm, které existují v anglické (popřípadě v německé) verzi a mohou být pro naše podmínky nějakým způsobem zajímavé.

Zde je seznam mých favoritů:

Macbeth, past and present	BE
Výukový Web doplněný Blogem komplexně se zabývající Shakespearem, jehož autorem je belgický učitel dějepisu Herman D'Hollander.
A virtual ode to M.C.Escher	GR
3D simulace výstavy obrazů M.C.Eschera (známého malíře matematikou inspirovaných obrazů) s výkladem a odkazy na další související zdroje z dílny Arise Louvrise z řeckého lycea v Zografou.
St. Patrick's Day Web Site	IE
Úžasný Web doprovázený irskou hudbou vytvořený z materiálů o sv. Patrikovi sebraných 10 žáky vyšší třídy (9-11 let) jedné z nejmenších irských škol (Aghina National School), která má ve dvou třídách celkem pouze 20 žáků.
Dream A Dream	IL
Opakovaně oceňovaný Web spojující několik mezinárodních výukových aktivit zabývajících se vzájemným poznáváním s cílem budovat mír, jež vznikly pod vedením učitelky AJ Marshi Goren z Ein Ganim School, Petach Tikva, Israel.
Dialogue-Dialogo-Диалог	IT
Pozoruhodný multimediální projekt italského technického institutu z Gemony a ruského gymnázia z Krasnodarska popisující anabázi kozáku na konci 2.sv.v. s přesahem do současnosti.
Žory - our wonderful artistic fatherland	PL
Multimediální Web polského gymnázia (náš 2.st. ZŠ) Žory komplexním způsobem popisující místní (slezskou) kulturu. Vítěz polské národní soutěže Cyberfair 2005.
Daring Reporters	ES
Web sdružující materiály vzniklé jako výstupy aktivit studentu IES (ZŠ+SŠ) Ronda z katalánské Lleidy pod vedením často oceňovaného učitele ICT Jordi Jordana. Jsou jednoznačným důkazem vysoké kvality jejich výuky a mohou být vzorem jiným školám učícím AJ jako cizí jazyk.
Personal Demons	UK
Skvělý a dokonale ve spolupráci s Cambridge University realizovaný nápad anglického spisovatele dětské literatury Steve Altona, který zatahuje děti do spolupráce na své nové knize. Po multimediálním seznámení s rozpracovanou verzí tvoří děti různé varianty pokračování, kreslí ilustrace, navrhují obálku, natáčejí své verze na video apod. Projekt byl původně určen pro třídní prezentace na v UK značně rozšířených interaktivních tabulích a nyní byl převeden i na Web. Jedná se o vzorový příklad, jak zvyšovat u dětí zájem o čtení.

Budete-li ve stovce nejlepších hledat české projekty, vězte, že jich opět není mnoho – tedy přesně jeden, a to portál Ve škole známé ZŠ Lupáčova, jejíž činnost zachraňovala reputaci ČR v zahraničí již mnohokrát. Jedná se o archiv hodnocených odkazů na výukové materiály (objekty) inspirované metodickou pomocí uživatelům interaktivních tabulí v ČR. Samozřejmě musíme přát tomuto projektu v soutěži úspěch. Jen jedna věc mě mrzí. Myslím, že opravdu užitečný a obsahově komplexní portál tohoto typu nemůže být realizován na úrovni jedné, byť vynikající školy (tvrdím totéž i o našem Učitelském spomocníkovi). Jsem zvědav, zda se vůbec kdy dočkáme realizace státními financemi zaštítěného skutečného centrálního portálu obsahujícího i komplexní evaluační Web, který si již naši učitelé jistě zaslouží. Je velká ostuda, že nejsme schopni takovouto věc realizovat, když na ni navíc jsou již léta přiděleny peníze v SIPVZ.

Ještě o jednom projektu z Top 100 bych se chtěl zmínit. Dánové pod názvem ECOLE, což je stejnojmenný projekt Comenius Network, v němž jsme figurovali jako partneři, zařadili jeden z výstupů tohoto projektu – kurz projektových metod práce s využitím technologií pro učitele. Pro nás zvlášť zajímavá je ta skutečnost, že tentýž jen poněkud modifikovaný materiál byl v rámci jiného projektu Comenius 2 PROMISE upraven a přeložen do několika jazyků včetně češtiny (viz PROMISE Course). Dá se říci, že díky tomuto počinu se možnosti našich učitelů v oblasti sebe-vzdělávání obohatily. Pokud by měl někdo zájem o pomoc lektora při studiu, může se obrátit na naše Oddělení informačních technologií a technické a informační výchovy KITTV UK PedF Praha a zapsat se do kurzu Projektová výuka s využitím počítačů, který je akreditován v rámci SIPVZ.

Svůj dnešní příspěvek pro Českou školu bych rád uzavřel přáním, aby zájem našich učitelů o mezinárodní výukové aktivity rychle rostl. Přes podporu z EU v rámci programu Socrates Comenius nebo snahu EUN např. v rámci aktuálního projektu eTwinning, který disponuje i českým podpůrným střediskem, je naše účast stále nedostatečná.

Jsem zvědav, zda některý z mnou vybraných projektů bude nakonec komisí eLearning Awards vybrán a 8. prosince v Paříži na konferenci Eminent bude vyhlášen a odměněn. Chcete-li si přečíst komentář k této události, sledujte Novinky EU Učitelského spomocníka.

Otevřeme školu světu

Článek byl původně zveřejněn v květnovém čísle časopisu Moderní vyučování.
=============================================================================

Typickým inovačním znakem moderního vyučování je otevírání školy pro spolupráci s okolím. Možností je celá řada – od zapojování rodičů do školních aktivit přes spolupráci s místními úřady až po využívání špičkových expertů a vědců různých oborů při hledání odpovědí na otázky vzniklé při výuce. Ve všech těchto případech může sehrát klíčovou úlohu internet. Rodiče jsou často hlavními návštěvníky WWW stránek školy, zvláště mají-li možnost se na nich dozvědět něco o výsledcích svých dětí. Místní úřady v čele se starostou se rády chlubí úspěchy školních aktivit a mezinárodních projektů, zvláště když na ně třeba i finančně přispěly. My se tentokrát budeme zabývat především tím posledním případem – možností kontaktu samotných školáků s mimoškolním prostředím.

V současnosti se prosazující teorie konstruktivního vyučování předpokládá změnu role učitele. Jeho hlavním úkolem již není vědět vše, ale vytvářet prostředí, v němž mají děti vlastní zájem o učení. Ideálním postupem je přivést je až k hledání odpovědí na otázky samostatně položené spojené s řešením problémů, které sice souvisí s výukou, ale zároveň je děti mohou považovat za vlastní. Pokud zůstane výuka na úrovni, při níž učitel zvládá postup a zná výsledek, může mít celý proces do značné míry pod kontrolou. Takovýto způsob sice není dokonale konstruktivní, zato však je jednodušší a dá se snadněji aplikovat v praxi.

V prostředí internetu se aktivity, při nichž žáci hledají odpověď na určitou otázku a přitom informace potřebné k řešení jsou dostupné a učitel o nich ví, nazývají anglicky Webquest. Jedná se o jakési lekce, které mohou obsahovat zadání problému, komentář a odkazy na potřebné zdroje informací. Vše je pochopitelně na Webu. Problematika Webquestů je dnes již slušně teoreticky i metodicky zpracovaná. Nejlepším informačním zdrojem jsou stránky zakladatele tohoto způsobu zapojení technologií do výuky - Bernie Dodge (http://webquest.sdsu.edu/).

Existuje dokonce systémový autorský nástroj na tvorbu Webquestů. Jmenuje se Tourmaker a je součástí služeb nabízených na serveru Field Trips (http://www.field-trips.org/). Lekce zde učitelé zpracovávají v podobě tzv. virtuálních výprav. Výsledek v podobě WWW stránek pak stačí umístit na libovolném serveru. Tvůrci pracující s tímto nástrojem tvoří komunitu, vzájemně si pomáhají a výsledky své práce dávají k dispozici ostatním prostřednictvím archivu virtuálních výprav na serveru Field Trips. Volně k dispozici je bohužel pouze omezená verze Tourmakeru. Pro tvůrce znalého tvorby WWW stránek však není žádný problém vyrobit svůj Webquest jiným způsobem. Budete-li chtít vidět pár hotových Webquestů, můžete se podívat třeba také do archivu australské Oz-teachernethttp://rite.ed.qut.edu.au/oz-teachernet/projects/webquests/.

Jenže, co když se učiteli podaří něco opravdu úžasného a jeho žáci vezmou hledání odpovědí třeba i na docela složité otázky zcela vážně? Snadno se pak může dostat do situace, že sám odpověď nebude znát a na internetu ji třeba ani nenajde. Našim učitelům, kteří na takovou situaci ještě nejsou příliš zvyklí si dovolím připomenout, že vyhýbat se jí by bylo chybou – naopak. V takovém případě by měl učitel umět žáka alespoň odkázat na místo, kde mu mohou pomoci.

V cizině mají pro tyto případy specializované dotazovací služby. V obecné podobě fungují tak, že na otázku kýmkoli položenou může kdokoli odpovědět (http://www.askjeeves.com/). Jiné dotazovací služby, specializované na studenty, disponují sítí knihovníků či expertů na různé obory. Ti odpovídají na otázky a snaží se pomoci studentům s libovolným problémem (např. Ask An Experthttp://www.askanexpert.com/, All Experts http://www.allexperts.com/, Ask Dr. Math http://forum.swarthmore.edu/dr.math/, Ask-A-Scientist http://www.madsci.org/, Ask Dr. Universehttp://www.wsu.edu/DrUniverse/.

Judi Harris z University of Texas realizuje dlouhodobý projekt, který řeší podobnou problematiku trochu jinak. Nese název Electronic Emissary (http://emissary.ots.utexas.edu/emissary/) .

úvodní stránka projektu Electronic Emissary

Project Electronic Emissary buduje databázi odborníků především z řad amerických vysokoškolských učitelů, kteří jsou ochotni pomáhat studentům s řešením problémů. Každý z expertů se specializuje na určitý konkrétní předmět. V případě potřeby mohou studenti požádat o doporučení vhodného odborníka, který se jim snaží pomoci. Spolupráce těchto expertů se studenty bývá v některých případech dokonce dlouhodobá.

Podobných projektů, v nichž dochází ke spojení studentů někdy i se špičkovými vědci z prestižních institucí, je více. Většina velkých vědeckých projektů se dnes snaží navázat přímý kontakt se školami a předávat tak nejnovější výsledky své práce v přijatelné formě dětem. Je to ten nejlepší způsob, jak podnítit jejich zájem a připravit tak cestu pro budoucí vrcholné odborníky. Jako příklad může posloužitEducation at Los Alamos National Laboratory (http://education.lanl.gov/), NASA Space Link (http://spacelink.nasa.gov/) nebo Bugscope (http://bugscope.beckman.uiuc.edu/).

Zvláštní kategorií projektů je virtuální účast dětí na opravdových výpravách za poznáním. Vedlejším a někdy dokonce hlavním záměrem takové skutečné výpravy vědců či cestovatelů je vtáhnout děti do problematiky téměř tak, jako by samy byly účastníky expedice. Pravděpodobně první skutečně úspěšnou výpravou tohoto typu byl již ukončený projekt Global SchoolNet Where On The Globe Is Roger. Tento bývalý americký pilot cestoval po celém světě s cílem navštěvovat školy a vyvolávat diskuse, v nichž si děti vyměňovaly názory na mnoho pro ně aktuálních problémů. Vždy se mu dařilo vyprávět o své cestě natolik poutavým způsobem, že děti měly pocit, jako by cestovaly s ním. Podívat se můžete třeba na tyto výpravy z nedávné minulosti - Virtual Trek in Rainforest(http://www.kidlink.org/KIDPROJ/Sumatra/), Jason Project (http://www.jasonproject.org/), African Adventure – (http://www.african-edventure.org/), Volcano Expedition(http://www.sio.ucsd.edu/volcano/).

Pro děti ovšem nemusí být zajímaví pouze špičkoví odborníci. Přínosem pro ně jistě může být spojení s kýmkoli mimo školu, kdo něco zajímavého zažil a může předat své zkušenosti. Typickým příkladem jsou oblíbené projekty dokumentující vzpomínky pamětníků – třeba prarodičů, v nichž se děti seznamují s různými zajímavostmi ze života v dřívějších dobách (holocaust, války, krize apod.). Například Timewitnesses (http://timewitnesses.org/), Grandmother and Me (http://www.kidlink.org/KIDPROJ/grandmother/), Hard Times (http://www.spa3.k12.sc.us/broome/ht.htm).

Do projektů se samozřejmě můžete zapojit i vy. Hlavně nezapomeňte, kde hledat přehled aktuálních nabídek na účast v mezinárodních internetových výukových projektech a kdo vám průběžně přináší množství zajímavých informací! Mnoho úspěchů vám jako vždy přeje

Váš Učitelský spomocník

http://www.spomocnik.cz/

Elektronické publikování

Článek byl původně zveřejněn v březnovém čísle časopisu Moderní vyučování.
=============================================================================

Publikování je velmi široký pojem. Svým způsobem by nemělo chybět u žádného internetového projektu. Každý by měl myslet, když už na nic jiného, alespoň na prezentaci svých aktivit veřejnosti. Důvody jsou zřejmé. Projekt, o němž se ví, bude jistě vždy v očích vedení školy, rodičů i veřejnosti lépe hodnocen. Ještě mnohem důležitějším faktorem je však motivace žáků. K práci, která není dělána pouze na známku započítávanou do průměru, budou mít žáci nepochybně celkem jiný, snad zodpovědnější, přístup. V některých případech je teprve veřejná dostupnost výsledků tím, co dává projektu vlastní smysl. Právě takovými projekty se dnes budeme zabývat detailněji.

V těch nejjednodušších případech se jedná vlastně o pouhé vystavení určitých materiálů na Webu. Může to být třeba pouhá dokumentace k určité události založená na fotkách, případně na zvuku či videu. Cílem skutečného projektu by však nikdy nemělo být pouze samotné publikování. Vždy musí být něco v pozadí. Pěkným projektem může být třeba soutěž o nejlepší fotografii na určité téma spojená s výukou, jak správně fotografovat (např. Freeway to the Heart - http://www.masters.ab.ca/bdyck/Image/). Za určitý druh projektu snad lze považovat i různé Webové archivy kreseb dětí, většinou též na určité téma, jež jsou často spojeny se soutěží (např. Art Child - http://www.artchild.org/). Zcela jistě lze za plnohodnotný projekt považovat tvorbu časopisu. Aktivity podobného typu jsou běžné jak lokálně v podobě školního časopisu, tak v rámci mezinárodních projektů (např. Newsday - http://www.globalschoolhouse.org/project/newsday/ nebo Yomag.net - http://www.yomag.net/). Finská Peda.net dokonce dává evropským projektům Comenius k dispozici systémový nástroj na snadnou realizaci takového vlastního časopisu na Webu (http://cce.peda.net/magazines/).

Poněkud vyšší formou publikování je tvorba WWW stránek. Existuje velký počet projektů, které shromažďují určité informace s cílem publikovat je na Webu, nejčastěji na vlastním serveru školy. Struktura stránek přitom může být i značně odlišná – od podoby blízké elektronickému časopisu až k encyklopediím či databázím (např. Fairy Tale and Folk Tale CyberDictionary -http://www.op97.k12.il.us/instruct/ftcyber/, European Festivals and Traditions http://www.european-schoolprojects.net/festivals/).

Vůbec nejvyšší formou publikování značně přesahující rozsah jednoho projektu je známá celosvětová soutěž na tvorbu výukově zaměřených Webů - ThikQuest (http://www.thinkquest.org/). Této soutěže o hodnotné ceny se původně mohli zúčastnit pouze týmy maximálně tří studentů ve věku od 12 do 19 let z různých zemí. Dnes existuje více věkových i lokálně orientovaných modifikací. Do práce je vždy zapojen jeden i více lektorů, což jsou většinou učitelé do týmu zapojených studentů. Všichni účastníci soutěže vlastně vytvářejí jakousi komunitu lidí, jejichž společným zájmem je tvorba výukových elektronických materiálů. Nejcennější na jejich činnosti je to, že všechny pro soutěž vytvořené výukové WWW stránky jsou pro veřejnost volně přístupné. Od roku 1996, kdy se konal první běh soutěže, jich bylo vytvořeno již hodně a mnohé z nich mají vysokou výukovou hodnotu. Stačí se podívat do knihovny soutěže ThikQuest.

soutěž ThinkQuest

Za určitý specifický typ projektu můžeme považovat dlouhodobou individuální práci studentů v oblasti publikování. Jednou tímto způsobem využitelnou aktivitou může být Weblog (zkráceně blog). Jedná se o poměrně novou a stále oblíbenější Webovou službu, která realizuje systém osobních poznámek uživatele založený na kalendáři. Je to vlastně něco jako zápisník či diář, ale veřejně přístupný pro čtení i vkládání poznámek. Výukové využití tohoto systému předpokládá, že pomocí něj studenti publikují své poznámky související s tím, co se právě učí. Reakce učitele, spolužáků nebo veřejnosti mohou mít pro autora značnou hodnotu. Existuje několik volných Weblog serverů pro učitele, např. http://www.weblogg-ed.com/. Další podrobnosti jsou dostupné například v online studijním materiálu Weblogs in Education (http://webtools.cityu.edu.hk/news/newslett/edublogs.htm).

Jiným typem dlouhodobé aktivity, která svým způsobem též patří do oblasti publikování, je to, co bývá odborně nazýváno anglicky portfolio. Jedná se o souhrnnou dokumentaci o studiu, kterou si v některých školách musí vést každý student. Patří sem všechny vlastní poznámky, získané výukové materiály a hlavně všechny práce dělané do školy – domácí úkoly, referáty apod. Je nabíledni, že právě počítač je ideálním nástrojem na zpracování a ukládání portfolia. Celý archiv (nebo alespoň jeho část) může být přístupný prostřednictvím internetu. Ve vyspělých zemích se tato forma využití technologií testuje tak, že každý žák má k dispozici svůj vlastní přenosný počítač (laptop), který nosí všude s sebou a pracuje na něm, kde chce a kdy chce. Za ideální lze považovat bezdrátové připojení do sítě v oblasti školy. Obojí, Weblog i  portfolio, může posloužit jako doplňkový zdroj informací pro poněkud odlišný způsob hodnocení studentů i celé školy, než na jaký jsme zvyklí.

Mnoho úspěchů vám opět přeje

Váš Učitelský spomocník

http://www.spomocnik.cz/

Simulace jako výukový projekt

Článek byl původně zveřejněn v březnovém čísle časopisu Moderní vyučování.
=============================================================================

Pojmem Simulace jsme si v minulosti zvykli označovat především výukové počítačové programy nebo hry, v nichž uživatel hraje hlavní roli pána, který rozhoduje o veškerém dění, a počítač simuluje následky (například první velmi známá hra tohoto typu - Simcity). Internet přináší do této oblasti zcela nové možnosti. Nejenže umožňuje přímé soupeření hráčů simulačních her, má i moc spojit zájemce o aktivity simulující nějakou autentickou situaci, v níž se všichni vzdálení účastníci snaží zhostit určité role a vyřešit tak společně nějaký problém.

Na hraní rolí jsme již jednou při naší pouti internetovými výukovými projekty založené na nabídce projektů Učitelského spomocníka narazili. Bylo to u virtuálních návštěv, kde maskot vzdálené školy nebo třídy hraje roli vyslance a děti mají za úkol informovat jeho majitele o všem, co na své cestě zažije. Tentokrát se budou převtělovat do role někoho jiného samotní účastnící projektu.

Simulovat se dá mnoho různých situací, většinou takových, do nichž by se jinak žáci mohli dostat jen velmi obtížně nebo vůbec ne. Mohou to být třeba výpravy do různých imaginárních světů v nichž účastníci neplní jen roli pozorovatelů. Oblíbeným tématem jsou například skutečné historické události, v nichž se studenti vžívají do rolí různých významných osobností a na základě studia dostupných pramenů se snaží najít vlastní řešení určité historické situace (The Great War Project - http://connecting.vccs.edu/bbproject.htm, Waltz of Nations - http://www.geocities.com/rachelshayne/waltz_of_nations/). Třeba projekt Nova Roma (http://www.novaroma.org/) je pokusem o přenesení prostředí starého Říma do současnosti, a to nejen pro děti. Všichni účastníci vytvářejí jakousi internetovou komunitu, která se snaží oprášit zvyky a vzájemné chování, jaké bývalo běžné v antice. Vedoucími postavami jsou skuteční odborníci, takže se každý zájemce leccos naučí.

Simulovaná událost však nemusí být jen historická. Značný výukový efekt má třeba simulace výpravy na Mars, při níž studenti řeší celou řadu reálných problémů spojených letem, přistáním a s případným osídlením této planety (Mars Academy - http://www.marsacademy.com/).

Nemalý výukový význam mohou mít simulace současnosti. Typickým příkladem jsou virtuální burzy (Virtual Stock Exchange - http://www.virtualstockexchange.com/), na nichž si děti trénují základní principy obchodování, nebo virtuální volby (The Election Co-nection - http://exchange.co‑nect.net/Teleprojects/project/Election), kde se vžívají do rolí kandidátů a zkoušejí přesvědčit ostatní účastníky, aby je zvolili. Jiným velmi užitečným typem simulace jsou různě dětské parlamenty, kde mladí zástupci tříd, škol či dokonce i celých států diskutují světové problémy a jejich řešení. Příkladem na následujícím obrázku je projekt Spojených národů United Nations OnLine - http://www.unol.org/. Škoda, že jsou tyto aktivity jen virtuální. Děti ve většině případů hájí společné zájmy lidstva mnohem opravdověji a často jsou schopné se domluvit snadněji, než dospělí.

Virtuální model OSN

V některých případech dochází k simulaci zcela vymyšleného neskutečného virtuálního prostředí, které nemá s naším světem nic společného. Takové simulace jsou již na hranici mezi výukovými projekty a hraním. O to větší oblibu u dětí mají. Jedním z nejlepších takových prostředí je Moose Crossing (http://www.cc.gatech.edu/elc/moose-crossing/) vytvořené bývalou doktorandkou MIT MediaLab Amy Bruckman čistě jen pro děti. Ty zde mají možnost vytvářet fantastické světy, kde se každý pohybuje ve vymyšlené roli a vodí sebou vlastnoručně vykonstruované mazlíčky, které učí provádět všelijaké legrácky. Jednotícím principem tohoto prostředí, v němž se mnoha dětem velmi líbí, je snaha o spolupráci a pomoc druhým. Více informací na toto téma můžete získat v online studijním materiáluVíceuživatelské virtuální prostředí a možnosti jeho využití ve vzdělávání na adrese http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/MUVE/.

Mnoho úspěchů vám přeje

Váš Učitelský spomocník

http://www.spomocnik.cz/