Tato pravidelná akce má dva cíle. Hlavním bodem programu je vyhlášení vítězů soutěže o nejlepší prakticky realizovanou výukovou aktivitu evropských škol využívající technologie – eLearning Awards(součást širší akce spojené s oslavou Dne Evropy eSchola – viz též článek Jiný pohled na evropskou spolupráci v oblasti ICT). Dalším, a možná dokonce ještě důležitějším smyslem této akce je neformálnísetkání prestižních světových odborníků a vedoucích činitelů vzdělávací informační politiky evropských států. To, že jsou vzdělávací technologie na vysokém stupni zájmu evropských politiků, je možno dokumentovat právě na příkladu Švédska. Byl to právě jeho ministr školství, kdo v roce 1997 inicioval vznik EUN. Důkazem bylo i místo konání konference, švédský parlament Riksdag, který je jednou z nejvýznamnějších švédských budov s dlouhou historií.
Dvoudenní program byl naplněn zajímavými přednáškami a prací ve čtyřech tématicky zaměřených skupinách. Samotné názvy témat zřetelně naznačují, o čem byla řeč – 1. Politické priority vzdělávací reformy; 2. Architektura vzdělávacích technologií a přenositelnost aplikací; 3. Didaktické aspekty inovace vzdělávání; 4. Vzdělávací portály a jejich budoucnost.
Rozsah tohoto článku nedovoluje podrobně referovat o jednotlivých příspěvcích. Pokusím se tedy alespoň shrnout nejdůležitější závěry. Hardware zvolna přestává být něčím, co způsobuje těžkosti. Zjevným faktem, na němž se shodla většina zúčastněných, je odklon od pohledu na zavádění ICT do výuky jen jako na čistě technickou a softwarovou záležitost, případně doprovázenou přípravou učitelů. V souladu s výsledky relevantních mezinárodních výzkumů (viz např. článek ICT a kvalita výuky o výzkumu OECD) dnes většina odborníků chápe jako klíčový faktor úspěchu jakékoli reformy školstvíučitele. Tomuto faktu pak přirozeně přizpůsobují nejen teoretické záměry, ale i příslušné rozpočty.
Nebudu vás unavovat opakováním toho, co všichni víte, tj. že zároveň se zaváděním technologií do školství dochází k masivnímu posunu od tzv. instruktivních vzdělávacích metod ke konstruktivním. Výsledky konference EMINENT však jasně ukazují, že nestačí inovativní metody pouze zavádět, že bude nutné zároveň vytvořit i nový způsob hodnocení výsledků práce studentů.
Velmi zjednodušeně řečeno spočívá optimální postup realizace reformy vzdělávání v podstatném omezení faktického obsahu osnov, ve stanovení standardů znalostí či schopností studentů, učitelů i technických koordinátorů škol a v technologiemi podporovaném obohacení výukových možností. Hodnocení výsledků pak musí samozřejmě být v souladu s tím, jaké cíle si vzdělávání klade. Je to hlavně schopnost funkčního využití technologií k plnění takových úkolů, jaké budou v tzv. „informační” společnosti převládat.
Každý jistě tuší, že k potřebným schopnostem asi nebude patřit encyklopedická znalost fakt bez souvislostí. Jak se zdá, pomalu začínáme tušit, že příslušné schopnosti máme stimulovat úkoly co nejpodobnějšími těm, jaké budou jednou muset studenti řešit v reálném životě. Že nezbytnou podmínkou úspěchu moderních výukových metod je vlastní iniciativa a zodpovědnost studentů. Proto se stále více mluví o vzdělávání orientovaném na studenta nebo, po vzoru iniciativy prezidenta Bushe, o tom, že „žádný student nesmí zůstat stranou“. Chceme-li však nakonec zjistit, zda jsou naše inovativní metody skutečně úspěšné, bude třeba je umět ověřit.
Konference EMINENT otevřela diskuzi o tom, jak by měly vypadat nástroje k tomuto účelu sloužící. Vzhledem k tomu, že se jedná o ověření zcela nových kompetencí, bude třeba vyvinout též úplně nové metody. Jak se ukazuje, velkou příležitostí pro realizaci výzkumu a vývoje v této oblasti bude připravovaný 6. Framework Programme (rámcový program) na podporu vědeckých projektů v EU, který se chystá s masivní finanční dotací napomoci komplexnímu zavádění ICT.
V našem lokálním kontextu není bez zajímavosti, že vyspělé země již v souvislosti s internetem ve školách nemluví o jiném než o tzv. „broadband” čili vysokorychlostním připojení. Jistěže to není 64 ani 128 kb/s. Např. takové Irsko bude mít tímto rychlým způsobem do konce roku 2003 připojeny všechny třídy všech škol. Kdypak se my dočkáme toho, aby se něco podobného stalo alespoň naším cílem?
Výměna názorů a zkušeností odborníků společně se zodpovědnými pracovníky jistě napomůže ke zdokonalení příslušných prováděcích plánů informační politiky zúčastněných zemí. Vzhledem k našemu konečně již oficiálnímu členství v EUN a velmi aktivní účasti na této konferenci (předsednictví sekce č. 4, referát v sekci č. 2 a účast v hodnotící komisi eLearning Awards) i v jiných aktivitách, můžeme snad více než doufat v pozitivní přínos i pro nás.
Samozřejmě nesmíme zapomenout i na druhou, mnohem oficiálnější a okázalejší část konference – na samotné udílení cen eLearning Awards. Jako mnoho jiných podobných předávání cen, i toto trochu připomínalo udílení Oskarů. Slavnost byla vynikajícím způsobem doprovázena hudbou žáků místních uměleckých škol, dokumentována studenty místního gymnázia, ceny předávaly známé osobnosti a sponzoři. Deset nejlepších nominovaných autorů bylo pozváno k účasti v tomto finále. Všichni dostali alespoň diplom, někteří pak mnohem více. Zde je výsledné pořadí nejlepších deseti oceněných prací:
Název a odkaz | Země | Jazyk | |
1 | Students and local decision making | Finsko | finština |
2 | Scanning the city, finding a voice for the youth | Švédsko | švédština |
3 | European Discovery Competition | Velká Británie | angličtina |
4 | NKN 2002 – Building digital portfolios in on-line distance education. | Island | islandština |
5 | Lycee Ouvert de l'Académie de GRENOBLE | Francie | francouzština |
6 | Migrating Birds Know no Boundaries | Izrael | hebrejština/angličtina |
7 | Migration | Rakousko | němčina |
8 | Ants, Airedales and Panther Cubs | Finsko | angličtina |
9 | School website with the examples of the use of ICT in the educational process | Slovinsko | angličtina |
10 | Halo Halo to Mooncake - Festivals & Folklore | Irsko | angličtina |
Co dodat? Snad jen přání, aby mezi oceněnými pracemi byla příští rok i nějaká naše.