pondělí 25. listopadu 2002

Konference EMINENT 2002: trendy ve využívání ICT

Ve dnech 21.-22. listopadu 2002 se uskutečnila již třetí konference European Schoolnet s názvem EMINENT (Expert Meeting of International and National Educational Networks). Podtitulem byla „Reforma vzdělávání ve školství a společnosti“. Po Barceloně a Lisabonu ji tentokrát hostil švédský Stockholm.

Tato pravidelná akce má dva cíle. Hlavním bodem programu je vyhlášení vítězů soutěže o nejlepší prakticky realizovanou výukovou aktivitu evropských škol využívající technologie – eLearning Awards(součást širší akce spojené s oslavou Dne Evropy eSchola – viz též článek Jiný pohled na evropskou spolupráci v oblasti ICT). Dalším, a možná dokonce ještě důležitějším smyslem této akce je neformálnísetkání prestižních světových odborníků a vedoucích činitelů vzdělávací informační politiky evropských států. To, že jsou vzdělávací technologie na vysokém stupni zájmu evropských politiků, je možno dokumentovat právě na příkladu Švédska. Byl to právě jeho ministr školství, kdo v roce 1997 inicioval vznik EUN. Důkazem bylo i místo konání konference, švédský parlament Riksdag, který je jednou z nejvýznamnějších švédských budov s dlouhou historií.

Dvoudenní program byl naplněn zajímavými přednáškami a prací ve čtyřech tématicky zaměřených skupinách. Samotné názvy témat zřetelně naznačují, o čem byla řeč – 1. Politické priority vzdělávací reformy; 2. Architektura vzdělávacích technologií a přenositelnost aplikací; 3. Didaktické aspekty inovace vzdělávání; 4. Vzdělávací portály a jejich budoucnost.

Rozsah tohoto článku nedovoluje podrobně referovat o jednotlivých příspěvcích. Pokusím se tedy alespoň shrnout nejdůležitější závěry. Hardware zvolna přestává být něčím, co způsobuje těžkosti. Zjevným faktem, na němž se shodla většina zúčastněných, je odklon od pohledu na zavádění ICT do výuky jen jako na čistě technickou a softwarovou záležitost, případně doprovázenou přípravou učitelů. V souladu s výsledky relevantních mezinárodních výzkumů (viz např. článek 
ICT a kvalita výuky o výzkumu OECD) dnes většina odborníků chápe jako klíčový faktor úspěchu jakékoli reformy školstvíučitele. Tomuto faktu pak přirozeně přizpůsobují nejen teoretické záměry, ale i příslušné rozpočty.

Nebudu vás unavovat opakováním toho, co všichni víte, tj. že zároveň se zaváděním technologií do školství dochází k masivnímu posunu od tzv. instruktivních vzdělávacích metod ke konstruktivním. Výsledky konference EMINENT však jasně ukazují, že nestačí inovativní metody pouze zavádět, že bude nutné zároveň vytvořit i nový způsob hodnocení výsledků práce studentů.

Velmi zjednodušeně řečeno spočívá optimální postup realizace reformy vzdělávání v podstatném omezení faktického obsahu osnov, ve stanovení standardů znalostí či schopností studentů, učitelů i technických koordinátorů škol a v technologiemi podporovaném obohacení výukových možností. Hodnocení výsledků pak musí samozřejmě být v souladu s tím, jaké cíle si vzdělávání klade. Je to hlavně schopnost funkčního využití technologií k plnění takových úkolů, jaké budou v tzv. „informační” společnosti převládat.

Každý jistě tuší, že k potřebným schopnostem asi nebude patřit encyklopedická znalost fakt bez souvislostí. Jak se zdá, pomalu začínáme tušit, že příslušné schopnosti máme stimulovat úkoly co nejpodobnějšími těm, jaké budou jednou muset studenti řešit v reálném životě. Že nezbytnou podmínkou úspěchu moderních výukových metod je vlastní iniciativa a zodpovědnost studentů. Proto se stále více mluví o vzdělávání orientovaném na studenta nebo, po vzoru iniciativy prezidenta Bushe, o tom, že „žádný student nesmí zůstat stranou“. Chceme-li však nakonec zjistit, zda jsou naše inovativní metody skutečně úspěšné, bude třeba je umět ověřit.

Konference EMINENT otevřela diskuzi o tom, jak by měly vypadat nástroje k tomuto účelu sloužící. Vzhledem k tomu, že se jedná o ověření zcela nových kompetencí, bude třeba vyvinout též úplně nové metody. Jak se ukazuje, velkou příležitostí pro realizaci výzkumu a vývoje v této oblasti bude připravovaný 6. Framework Programme (rámcový program) na podporu vědeckých projektů v EU, který se chystá s masivní finanční dotací napomoci komplexnímu zavádění ICT.

V našem lokálním kontextu není bez zajímavosti, že vyspělé země již v souvislosti s internetem ve školách nemluví o jiném než o tzv. broadband” čili vysokorychlostním připojení. Jistěže to není 64 ani 128 kb/s. Např. takové Irsko bude mít tímto rychlým způsobem do konce roku 2003 připojeny všechny třídy všech škol. Kdypak se my dočkáme toho, aby se něco podobného stalo alespoň naším cílem?

Výměna názorů a zkušeností odborníků společně se zodpovědnými pracovníky jistě napomůže ke zdokonalení příslušných prováděcích plánů informační politiky zúčastněných zemí. Vzhledem k našemu konečně již oficiálnímu členství v EUN a velmi aktivní účasti na této konferenci (předsednictví sekce č. 4, referát v sekci č. 2 a účast v hodnotící komisi eLearning Awards) i v jiných aktivitách, můžeme snad více než doufat v pozitivní přínos i pro nás.

Samozřejmě nesmíme zapomenout i na druhou, mnohem oficiálnější a okázalejší část konference – na samotné udílení cen eLearning Awards. Jako mnoho jiných podobných předávání cen, i toto trochu připomínalo udílení Oskarů. Slavnost byla vynikajícím způsobem doprovázena hudbou žáků místních uměleckých škol, dokumentována studenty místního gymnázia, ceny předávaly známé osobnosti a sponzoři. Deset nejlepších nominovaných autorů bylo pozváno k účasti v tomto finále. Všichni dostali alespoň diplom, někteří pak mnohem více. Zde je výsledné pořadí nejlepších deseti oceněných prací:





Název a odkaz
Země

Jazyk

1
Students and local decision making
Finsko

finština

2
Scanning the city, finding a voice for the youth
Švédsko

švédština

3
European Discovery Competition
Velká Británie

angličtina

4
NKN 2002 – Building digital portfolios in on-line distance education.
Island

islandština

5
Lycee Ouvert de l'Académie de GRENOBLE
Francie
francouzština


6
Migrating Birds Know no Boundaries
Izrael

hebrejština/angličtina

7
Migration
Rakousko

němčina

8
Ants, Airedales and Panther Cubs
Finsko

angličtina

9
School website with the examples of the use of ICT in the educational process
Slovinsko

angličtina

10
Halo Halo to Mooncake - Festivals & Folklore
Irsko

angličtina


Co dodat? Snad jen přání, aby mezi oceněnými pracemi byla příští rok i nějaká naše.

neděle 24. listopadu 2002

Vtělení, aneb virtuální návštěva

Článek byl původně zveřejněn v říjnovém čísle časopisu Moderní vyučování.
=============================================================================

Největším uměním, a pro mnoho z nás často pouhým nedostižným snem, je moderním vyučováním předpokládané aktivní zapojení žáků do práce. Přestože se v této souvislosti často mluví o nutnosti udělat výuku zábavnou (ang. edutainment), raději bych se přidržel onoho osvědčeného výrazu „práce“. Bez ní, jak známo, nejsou „koláče“. Jinými slovy řečeno, školní aktivity mohou sice být zábavné, ale musí v nich být vždy obsažena i určitá skutečná práce, bez níž nelze splnit žádné výukové cíle. Projekty, které si popíšeme tentokrát, splňují oba požadavky. Zábavnou formou stimulují skutečnou práci.
Základním principem, který stojí v pozadí, je zde vtělení. Tento princip se používá u celé řady více či méně užitečných aktivit, jako je např. hraní rolí – buď přímo ve třídě (vysoce efektivní výuka v podobě dramatizace určité situace při hodině) nebo formou fiktivní postavy existující na internetu (virtuální města, chaty apod.).
V našem případě je tento princip poněkud modifikován a zjednodušen tak, aby mohl být použit i u docela malých dětí na prvním stupni. Nejedná se o snahu vydávat se za někoho jiného. Ke vtělení dochází tak, že jedna třída pošle jiné třídě na návštěvu svého maskota v podobě vyslance. Projekty tohoto typu jsou velmi oblíbené a vyskytují se v různých modifikacích. Vyslanec může mít různé podoby. Když se to tak vezme, tak vlastně již pouhé poslání pohlednice může fungovat na podobném principu. Někdy si třídy posílají rovnou celý balík předmětů, které jsou pro jejich kulturu a lokalitu charakteristické. Tím pravým vyslancem však bývá nejčastěji figurka schopná personifikace.
Klasickým příkladem je Flat Stanley. Jedná se o hlavního hrdinu stejnojmenné knihy amerického autora dětské literatury Jeffa Browna (ISBN: 0064420264) o chlapci, který se zázrakem stane placatým neboli dvourozměrným a v této podobě cestuje po Spojených státech a zažije neobyčejná dobrodružství. Vtip tohoto projektu je v tom, že se podobný Stanley jako maskot dětí z jedné školy (většinou vlastnoručně vyrobený) prostřednictvím klasické neboli šnečí pošty (anglicky snail mail) v placaté podobě přesune do partnerské školy. Zdejší děti ho nosí všude s sebou, půjčují si ho domů, nechají ho sledovat své vyučování. Jejich povinností je „majitele“ maskota průběžně informovat o tom, kde byl, co dělal, apod. V našich podmínkách většinou pochopitelně v cizím jazyce. U nižších ročníků proto asi přichází v úvahu pouze varianta jednoho maskota pro celou třídu s jazykově vybaveným učitelem. Se staršími dětmi je možno se pustit i do individuální výměny maskotů.
Projekty tohoto typu se pochopitelně dají provádět i bez znalosti knihy Jeffa Browna. Tam, kde Stanleyho neznají, používá se libovolný jiný maskot, třeba plyšový medvídek apod. Je-li maskot opravdu plochý, tj. 2D, lze snail mail vyloučit a ušetřit za poštovné tak, že se původní nakreslený obrázek prostě jen vytiskne na tiskárně. Opravdový 3D maskot však bude mít pravděpodobně větší úspěch. Děti si jistě dokáží lépe představit, že je poslem jejich vzdálených kamarádů. Hmotná zásilka navíc dovoluje poslat spolu s maskotem i další věci charakterizující prostředí, v němž děti žijí – např. fotky, videokazetu,.upomínkové předměty apod.

I*EARN The Teddy Bear project

I*EARN The Teddy Bear Exchange (http://www.iearn.org.au/tbear/) je typickým příkladem projektu tohoto typu, do něhož se můžete kdykoli zapojit. Zájemci o účast zde průběžně zveřejňují informace o sobě a hledají si vhodné partnery. Mezi aktuálními projekty doporučovanými Učitelským spomocníkem (http://www.spomocnik.cz/) najdete v současné době ještě několik dalších podobných nabídek. Konkrétně se jedná o cestující kosatku jménem Millenium domovem v americkém státě Washington (Millenium the Travelling Orca Whale) nebo o australskou koalu jménem Kid (Travelling Kid Koala).
Snad není třeba nějak zvlášť moc vysvětlovat, k čemu může být takový projekt dobrý. Kromě výuky cizího jazyka přispívají aktivity tohoto typu díky seznámení s prostředím, v němž partneři žijí, k celkovémupoznání světa, k navázání přátelství mezi národy, ke schopnosti vcítění, ke zvýšení zdravého sebevědomí našich žáků, apod. Právě takové kompetence naše děti potřebují mnohem víc, než např. znalost počtu obyvatel, výšky nejvyšší hory nebo délku největší řeky toho kterého státu, omezíme-li se pouze na zeměpis.
Mnoho úspěchů vám přeje

Váš Učitelský spomocník