pátek 27. dubna 2001

Proč jsem letos neměl příspěvek na POŠKOLE?

Toho, kdo očekává,. že se v této aktualitě doví odpověď na položenou otázku, asi zklamu. Tu otázku totiž kladu sám sobě a odpovědět na ni nedokážu.
Předně musím uvést na pravou míru, proč bylo v příspěvku Učitelský spomocník uvedeno mé jméno. Kolegyně dr. Suchánková totiž pro svůj příspěvek po dohodě se mnou použila část kapitoly z mého studijního textu "Role internetu ve vzdělávání" určeného učitelům, který jsem dával k veřejnému připomínkování těsně před Vánoci (http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/dpform.html).

Ne, že bych snad neměl o čem na POŠKOLE mluvit. Určitě bych rád někdy podrobněji rozebral téma, které jsem vloni pro nedostatek času jenom naznačil. Ta prezentace se jmenovala "Globalizace - pohroma nebo naděje?". Rád bych lépe vysvětlil, jaké důvody vedou k naší snaze prosazovat ve školách projektovou výuku s využitím internetu. Za samostatnou přednášku by jistě stálo opět mluvit o rizicích zavádění ICT do škol. I letos se mi zdá, že zůstala tato problematika na okraji zájmu. Mohl bych vás z pozice člena odborné komise Socrates Comenius seznámit s průběhem letošního schvalování školních projektů a kurzů pro učitele. Řekl bych, že se ode mne nejspíše přímo očekávalo, že budu jako národní koordinátor informovat o výzkumu SITES M2, v kterém reprezentujeme celou republiku. Nic z toho jsem nakonec neudělal.

Nebudu se vymlouvat na nedostatek času. Seminář POŠKOLE jsem pomáhal zakládat a mám k němu osobní vztah. Důvody budou pravděpodobně jinde. Možná, že jsem po přečtení pozvánky na POŠKOLE na České škole tak trochu očekával, že o výzkumu SITES bude asi mluvit někdo jiný. Možná, že jsem chtěl po svém loňském tvrzení, že mnoho příspěvků z vysokých škol je vedeno hlavně snahou o připsání bodů do publikační činnosti, sám sobě dokázat, že na mě se to nevztahuje. Možná, že mi již po deseti letech POŠKOLE poněkud zevšednělo a jsem tak trochu unaven a zklamán tím, co ta stále stejná, jen trochu prořídlá, skupina účastníků za tu dobu dokázala prosadit a udělat. Například v porovnání se slovenským Infovekem.

Tyto důvody by snad mohly vypadat již trochu věrohodněji, než pouhý, byť i zcela reálný, nedostatek času. Obávám se ale, že pravda je ještě daleko složitější. Marně se pokouším zpytovat svědomí, zda je můj postoj veden spíše sobectvím a ješitností, jež se mě snaží přesvědčit, že jsem toho již za dobu svého působení v oboru udělal dost, nebo zda se mi daří v duchu holistické filosofie, kterou bych chtěl přijmout za vlastní, dívat se na svět globálním pohledem, který naopak vede k pochybnostem o vlastním významu jedince i celého lidstva a podobné zviditelňování jako vystoupení na POŠKOLE nebo promlouvání do televize, které jsem nedávno absolvoval, nemá zapotřebí. Hluboce se skláním před tím, co dokázali žáci ZŠ Vrchlického v Liberci, ale, ruku na srdce, je správná jejich očividná snaha po čistě komerčním sebeprosazení v E-byznysu?

Je pro mě opravdu těžké zjistit, kde se na uvedeném rozmezí já sám nacházím. Jen jedno vím úplně jistě. Podobné hledání úzce souvisí s tím, jaké cíle má mít naše školství, s tím, co je vlastně obsahem pojmu vzdělanost (viz též vystoupení dr. Skoblíka na Evropském kulturním klubu http://www.spomocnik.cz/metodika/skoblik.htm) i s tím, jak správně využívat ICT ve výuce. Podobné otázky by si měl asi klást každý. Odpověď přinese čas.




Ing. Bořivoj Brdička
bobr@mbox.cesnet.cz
http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/
oddělení informační výchovy
UK Praha PedF KTchV
http://it.pedf.cuni.cz/

úterý 24. dubna 2001

Učitelský spomocník

V dubnu minulého roku vláda schválila dokument Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ), jehož součástí má být vybavení všech škol v ČR počítači a přístupem na internet. Stav realizace této politiky lze posoudit na stránce MŠMT Informační gramotnost http://e-gram.cz/ .
Počítače je možné s výhodou využívat pro výuku též jiných předmětů než informatiky, ať už přímo v hodině s vedením učitele nebo jako prostředek pro samostatné studium. Internet je důležitým prostředkem nejen k vyhledávání informací, ale také k jejich vzájemné výměně a prezentaci, ke komunikaci prostřednictvím elektronických konferencí a umožňuje účastnit se různých mezinárodních projektů.
Nákup nových kvalitnějších počítačů, programového vybavení a zajištění přístupu školy na internet samo ještě k účelnému využívání informačních a komunikačních technologií nestačí. Nejdůležitější je přesvědčit o užitečnosti a správnosti tohoto postupu učitele, vyškolit je a postupně přizpůsobovat též osnovy. V první polovině 90. let tyto služby poskytovalo Infocentrum Ústavu pro informace ve vzdělávání. Zrušení Infocentra z politických důvodů v roce 1995 naštěstí neznamenalo zánik těchto aktivit. Záhy vznikla stránka BoBrův pomocník na http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/  a v roce 1997 se zrodil Učitelský spomocník http://www.spomocnik.cz/ .

Učitelský spomocník

je nekomerční služba, kterou poskytuje oddělení informační výchovy Katedry technické výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze všem českým učitelům prostřednictvím internetu. Název Spomocník nebyl volen náhodně. Má vyjadřovat tu skutečnost, že nikomu nemůže být pomoženo bez jeho aktivní spoluúčasti. Volně navazuje na služby, které na počátku 90. let poskytovalo Infocentrum Ústavu pro informace ve vzdělávání. Tenkrát byly informace a hlavně různé programy na disketách poskytovány učitelům převážně při jejich osobní návštěvě, dnes se k týmž účelům používá internet. Internet však změnil nejen způsob poskytování služeb, ale do značné míry také jejich charakter. Programy, a to i ty volně šiřitelné, dnes již nikoho tolik nezajímají. Mnohem důležitější problematikou je co nejvhodnější využití internetu přímo ve výuce. A to je právě to, na co se Učitelský spomocník soustřeďuje. Tato náplň je rozdělena do několika základních oblastí. Podívejme se nyní na ty nejdůležitější z nich poněkud podrobněji.

Spomocníkův odkazník

Odkazník je nejobsáhlejší částí Učitelského spomocníka. Obsahuje velké množství tematicky řazených odkazů na různé pro výuku zajímavé WWW stránky a celé servery. Jeho snahou je především nasměrovat učitele, kteří se zajímají o využití internetu ve výuce k těm pro ně nejzajímavějším dokumentům a uspořit jim tak co nejvíce času, který by jinak strávili hledáním. Vzhledem k tomu, že učitelé tento čas v naprosté většině případů nemají, lze konstatovat, že bez Odkazníku by se pravděpodobně k mnoha zde zařazeným dokumentům nikdy nedostali.
V kategorii Všeobecné se nacházejí především teoreticky zaměřené odkazy související s obecnou problematikou využívání technologií ve vzdělávání. Kromě česky psaných dokumentů jsou zde i odkazy cizojazyčné – hlavně anglické materiály a specializované servery. Vzhledem k tomu, že je většina vyspělých zemí v oblasti využívání technologií ve vzdělávání před námi, je třeba, abychom byli s vývojem v zahraničí co nejvíce obeznámeni. V poslední době začínají být zajímavé i zdroje německé a polské a nebylo by rozumné je přehlížet – už proto, že jde o naše sousedy. Stránku uzavírají odkazy na nekomerční výukový SW a některé programy typu shareware..
Multitematické odkazy jsou ty, které nelze zařadit do jednoho konkrétního předmětu a přitom slouží jako přímá podpora výuky. Najdete zde hotové mezipředmětově zaměřené lekce využívající internet, různé pomůcky pro studenty, muzea, encyklopedie a databáze, které značně usnadňují hledání informací pro většinu ve škole probíraných témat. Tyto informace jsou převážně v angličtině, ale postupně přibývají i odkazy na stránky české..
Následujících šest kategorií odkazů je tématicky zaměřeno na určité předměty. Budou se o ně pravděpodobně zajímat především učitelé těchto předmětů. Není v našich silách uspořádat reprezentativní přehled odkazů pro každý předmět, a tak je naším cílem nabídnout alespoň několik základních dokumentů, na něž jsme při našem brouzdání na internetu narazili a které často obsahují další příbuzné odkazy. Internetu, technice a informatice je věnován oddíl Technologie. Učitelé jazyků uvítají  odkazy na slovníky, elektronické publikace a výukové materiály v oddíle Jazyky. Přírodovědné předměty jsou rozděleny do dvou podskupin a to Mat-fyz obsahující odkazy pro matematiku, fyziku a astronomii a Přírodověda s odkazy pro chemii, přírodopis, biologii, zeměpis a ekologii. Odkaz Společenskovědní pokrývá dějepis a občanskou výchovu, Umění zahrnuje výtvarnou a hudební výchovu. Rádi bychom přesvědčili každého učitele začínajícího s internetem pracovat o užitečnosti tohoto prostředí. Těší nás, že odkazy na dokumenty v češtině už nejsou výjimkou.
Ukázky do výuky jsou motivačně zaměřené. Jsou určeny těm učitelům, kteří by chtěli pro své žáky najít na internetu vhodná a přitom pro ně zajímavá témata. Jsou zde též pravidelně obměňované aktuální odkazy na stránky s dočasně zajímavou problematikou.
Knih-Tisk obsahuje odkazy na knihovny, časopisy a elektronické publikace, jež mají ve vzdělávání své nezastupitelné místo. Hledání sdružuje odkazy na nejčastěji používané vyhledávací služby, seznamy a školské portály. Instituce jsou seznamem českých a několika zahraničních školských řídících a výzkumných nekomerčních orgánů a služby poskytujících organizací, počínaje MŠMT, regionálními pedagogickými a metodickými centry konče. Školy obsahují nejen odkazy na některé vybrané zajímavé školské stránky, ale též odkazy na úplné seznamy škol podle regionů s uvedením emailu a WWW (pokud existují). Tyto údaje, v oficiální síti škol neuvedené, zpracovaly z vlastní iniciativy Školské úřady a doufáme, že aktualizaci zajistí jejich nástupnické orgány. Komerce je, jako poslední kategorie, určena jen těm firmám, které se specializují na nabídku pro oblast vzdělávání. Mohou to být jak služby, tak i hardware, software a další ve škole použitelné zboží.

Projekty Učitelského spomocníka

Tato aktivita je mimořádně cenná. Je založena na průběžném sledování mnoha zdrojů, ze kterých přicházejí návrhy učitelů z celého světa na provádění společných činností jejich žáků s jinými prostřednictvím internetu. Díky tomu, že ve vyspělých zemích je internet zaváděn do každé třídy, počet těchto návrhů stále stoupá. Smysl, cíl, způsob provádění projektu, věk účastníků, případně i požadovaná lokalita, odkud by měli být, to vše je v nabídce vždy uvedeno. My pak provádíme analýzu těchto nabídek a na naší stránce projektů zveřejňujeme jen ty, které jsou v podmínkách našeho školství realizovatelné. Všechny nabídky, které se na naší stránce objevují, jsou aktuální, tj. je možno se do nich přihlásit buď v okamžiku publikování nebo v blízké budoucnosti.
Tímto způsobem tato aktivita naplňuje krédo Učitelského spomocníka – pomáhá těm učitelům, kteří sami mají zájem něco užitečného dělat.

Evropský školský projekt

 dává prostor pro stránky české pobočky této organizace. Jedná se o volné sdružení učitelů, které má v Evropě nejdelší tradici v zavádění mezinárodních kooperativních výukových aktivit (projektů) využívajících internet. Založeno bylo v roce 1988 a jeho hlavní centrum a koordinační kancelář je na pedagogické fakultě Amsterodamské univerzity ( http://www.esp.educ.uva.nl/ ). Organizační struktura se dále skládá ze sítě národních koordinátorů, kteří se starají o aktivity ESP ve svých zemích. Členských zemí je v současnosti 25, a to nejen v Evropě. ESP má spolupracovníky i v Japonsku, ve Spojených státech, v Kanadě i jinde. Od roku 1994 je členem i Česká republika. Podstatnou činností ESP je teoretické zdůvodňování projektových výukových metod a maximální metodická podpora učitelům připravujícím projekty. Hlavní význam pro činnost tohoto sdružení mají pravidelné každoroční konference, jichž se účastní na 150 učitelů z různých zemí.

Další služby Učitelského spomocníka.

Patří k nim Zajímavosti, reflektující různé pro učitele zajímavé novinky z oblasti vzdělávacích technologií, které se objeví na internetu. Na jejich překládání se podílejí studenti oddělení informační výchovy.
Metodická pomoc je opět stránka věnovaná odkazům na WWW dokumenty. Tentokrát však výlučně české, a tak našim učitelům přístupnější. Všechny jsou zaměřeny na vysvětlení podstaty toho, jak nejlépe technologie ve výuce používat.
Diskusní fóra jsou přehledem odkazů na internetové konference zabývající se problematikou školství u nás i ve světě. Přes tuto stránku se lze dostat například. i k archivům dvou u nás nejpoužívanějších klasických elektronických konferencí zs-skoly@it.pedf.cuni.cz a str-skol@cesnet.cz . Zde si můžete přečíst vše, o čem se diskutovalo v nedávné i dávné minulosti.
Kalendář akcí patří také nepochybně k velice užitečným aktivitám Učitelského spomocníka. Ve spolupráci s organizátory různých tematicky na vzdělávací technologie zaměřených akcí je zde k dispozici jejich chronologicky seřazený seznam a krátký popis i s případnými odkazy na vlastní stránky těchto akcí, pokud existují.
Zapomenout nesmíme ani na stránku věnovanou Novinkám European Schoolnet, Jedná se o organizaci, která se plně zabývá zaváděním ICT do školství zemí EU, a to na nejvyšší úrovni. Je přímo podporována většinou ministerstev školství členských zemí. Na jejím serveru najdete celou řadu zajímavých informací a dokumentů. Najdete zde stránky různých projektů, databázi zájemců o navázání kontaktů, virtuální školu učitelů, množství dalších odkazů i různé aktuální informace. Můžete se zde zapojit též do diskuse na různá témata evropského dosahu. Tato stránka slouží těm zájemcům o dění v Evropě, kteří nemají čas studovat průběžně celý obsah tohoto serveru a přitom nechtějí o žádnou důležitou novinku přijít.
Významným hostem na stránkách Učitelského spomocníka je také Středisko multilicencí DZS MŠMT. Tím, že se zabývá sjednáváním výhodných cen různých SW produktů a jejich následnou distribucí, ušetří toto středisko školství značné množství finančních prostředků. Na jeho stránce najdete pochopitelně aktuální nabídku všech pro školy zlevněných produktů včetně příslušných cen.

Závěr

Vysvětlili jsme důvody, proč Učitelského spomocníka vytváříme, na ostatních je, aby posoudili, do jaké míry se nám práce daří. Jsme si vědomi toho, že mnohé je třeba ještě zlepšit.
Mezi klady lze uvést pečlivý výběr při zařazování odkazů i přitažlivý design. Naše stránky neobsahují čistě komerční odkazy ani žádnou reklamu a jsou průběžně aktualizovány. Obsahují takové odkazy, které byste jinak obtížně hledali, případně je nenašli nikde v tak úplné podobě (např. Školy).
Nedostatkem je to, že návštěvník nemůže v odkazech vyhledávat podle vlastních  kritérií. Rádi bychom přešli na jiný způsob prezentace, což při velmi omezených prostředcích finančních i personálních nebude snadné. Třeba se to podaří vyřešit připravovanému portálu SIPVZ řízenému ministerstvem, který jistě tyto problémy mít nebude.

pátek 6. dubna 2001

Mezinárodní výzkum využití moderních technologií ve vzdělávání SITES

Předmětem výzkumu SITES, k němuž se připojila i Česká republika, jsou jak materiální podmínky využívání ICT ve školách, tak i nejvhodnější vzdělávací metody a také konečný dopad na znalosti a schopnosti studentů. V které fázi je výzkum nyní a jaké jsou jeho výsledky?

Využití moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) ve vzdělávání je tématem velice aktuálním, u nás v současné době kromě jiného též kvůli zatím značnými počátečními potížemi poznamenané realizaci Koncepce stání informační vzdělávací politiky. Rád bych vás proto alespoň ve stručnosti seznámil s dosavadními výsledky a stavem prací na výzkumu SITES, který s využitím ICT ve školách přímo souvisí a může pomoci ke správnému nasměrování naší školské politiky v tomto směru.

Zkratka SITES znamená v angličtině Second Information Technology in Education Study neboli česky Druhý výzkum informačních technologií ve vzdělávání. Druhý je proto, že tak trochu navazuje na výzkum COMPED (Computers in Education), který se pod záštitou celosvětově uznávané Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků ve vzdělávání (International Association for the Evaluation of Educational Achievment, zkratka IEA) uskutečnil na přelomu 80. a 90. let. Tohoto prvního výzkumu se Česká republika nezúčastnila. Druhého již ano, a to díky iniciativě pracovníků oddělení mezinárodních výzkumů ÚIV, které také první fázi v letech 1997 až 1999 realizovalo.

První modul SITES – vybavenost škol
Důkazem toho, že je SITES vysoce prestižním mezinárodním výzkumem je i to, že se kromě IEA na jeho koordinaci podílejí i takové ústavy jako holandské OCTO (Centre for Applied Research in Education) a kanadské CSCE (Centre for the Study of Computers in Education).
Celý výzkum SITES se skládá ze tří fází neboli modulů. První modul, zpracovávaný v ÚIV, se zabýval statistickým vyhodnocením podmínek, za nichž jsou ve školách technologie využívány. Prostřednictvím dotazníků byly zjišťovány například počty počítačů na jednoho žáka, vybavenost softwarem, dostupnost internetu, možnosti školení učitelů apod. Výsledky byly publikovány koncem roku 1999. Později jsme se s nimi mohli setkat například i v podkladech k návrhu Koncepce SIP ve vzdělávání, který byl schválen vládou na jaře 2000. Hlavní přehled všech výstupních dat je k dispozici na stránkách ÚIV. Nemám v úmyslu vás zde unavovat množstvím statistických čísel. Budete-li mít chuť, můžete se na ně podívat sami. Při jejich prohlížení mějte na paměti, že data pocházejí výhradně od ředitelů a tzv. koordinátorů IT jednotlivých náhodně vybraných škol. Za koordinátory byly ve školách považovány osoby, které se starají o funkčnost technologií.

Na to, že využívání ICT ve školách nebylo u nás v minulém období žádným způsobem řízeno ani koordinováno, jsme nedopadli tak nejhůř. Podle stavu v roce 1998 mělo být na našich středních školách v průměru 10 studentů na jeden počítač, na základních vycházel tento poměr na 34. Jak už to tak u statistiky bývá, je třeba si dávat velký pozor na to, co ta která čísla vlastně vyjadřují. V tomto případě se jedná o poměr všech studentů vztažený k celkovému počtu počítačů na školách, v němž jsou zahrnuty i počítače administrativní. Podobné ukazatele jen pro počítače využívané výukově by byly samozřejmě o poznání vyšší. A teprve takto získaný údaj má nějakou vypovídací hodnotu ve vztahu k výuce. Jen pro srovnání, celkový počet všech amerických studentů státních škol na jeden výukový počítač již klesl pod 5.

Další množství čísel ve výsledcích prvního modulu výzkumu SITES popisuje kvalitu hardwaru a vybavenost softwarem. Dovíme se zde, že školy mají různé druhy výukových programů, ale jak a zda je opravdu používají již ne. Podobně můžeme zjistit, že v roce 1998 používalo internet ve výuce již téměř 70 % našich středoškoláků a přes 30 % žáků ZŠ. Já osobně za velmi zajímavá považuji hlavně čísla vztahující se k učitelům. Nedostatek jejich znalostí v oblasti ICT patří podle výsledků výzkumu k největším problémům. Většina ředitelů sice uvedla, že jejich cílem je proškolit alespoň na základní úroveň všechny učitele školy, ale v době sběru dat se tento záměr podařilo naplnit jen v mizivé míře. Zjišťovalo se též, jaké druhy školení měli učitelé k dispozici. Vesměs se jednalo o kurzy uživatelsky nebo odborně počítačově zaměřené. Didakticky orientované kurzy téměř vůbec nabízeny nebyly. Posuďte sami, zda se od té doby situace změnila.

Význam úvodní fáze výzkumu SITES byl tedy především ve zmapování a porovnání situace v zúčastněných zemích z hlediska vybavení škol technologiemi a v odhalení problémů spojených s jejich zaváděním. Dá se říci, že tento úkol splnila. Ukázala, že samotné statistické sledování kvantitativních ukazatelů v oblasti výukového využití ICT nestačí a že mnohem větším potencionálním problémem, než je vybavení škol technologiemi, je schopnost tyto technologie vhodným způsobem využívat.

Druhý modul SITES – vhodné využití ICT ve vzdělávání
Proto je hlavním úkolem druhého modulu výzkumu SITES nalézt a kvalitativně popsat konkrétní způsoby vhodného využití ICT ve vzdělávání. Mezinárodně přijatá metodika je takováto:
Každá z téměř třiceti zúčastněných zemí nejprve vytvoří z nejvýznamnějších odborníků v zemi výzkumnou radu. Jejím hlavním úkolem je na základě doporučení mezinárodního organizačního centra výzkumu upravit podle místních podmínek kritéria, na jejichž základě se pak vybírají vhodné inovativní (pokrokové) výukové aktivity využívající technologie. Ty se zkoumají a o každé z nich je týmem výzkumníků podle mezinárodně přijaté metodiky vypracována případová studie. Hlavním výzkumným nástrojem jsou rozhovory s různými aktéry případu – studenty, učiteli zapojenými i nezapojenými, ředitelem, koordinátorem IT, pracovníky nadřízených orgánů i rodiči do aktivity zapojených studentů. Případové studie pak mezinárodní koordinační centrum centrálně zpracovává. Výsledky se nakonec publikují tak, aby se s nimi mohli seznámit jak tvůrci školské politiky, tak široká učitelská veřejnost.

Druhý modul výzkumu (SITES M2) je naplánován na období 2000-2002. Vzhledem k teoreticky didaktickému charakteru tohoto modulu, byla hlavní řešitelská kapacita přesunuta z ÚIV do našeho oddělení informační výchovy KTchV na Pedagogické fakultě UK v Praze a realizace se stala součástí výzkumného záměru fakulty. Prvním úkolem, který jsme po vytvoření pracovního týmu a jmenování výzkumné rady museli řešit, bylo nalezení vhodných případů. Na jaře 2000 jsme zveřejnili výzvu pro zájemce o účast ve výzkumu. Došlé nabídky jsme pak doplnili o zajímavé školy z prvního modulu výzkumu a o aktivity, o nichž členové týmu nebo rady věděli osobně. Z takto vytvořeného seznamu potencionálních případů (několik desítek) bylo třeba vybrat jen několik nejzajímavějších.

Postup pro stanovení kritérií výběru případů patří k nejdůležitějším krokům každého podobného kvalitativního výzkumu. Základním určujícím faktorem pro jejich stanovení byly v našem případě mezinárodně přijaté otázky, na něž má SITES M2 odpovědět. Zde je výběr těch nejdůležitějších:

  • Které na ICT postavené pedagogické postupy jsou zúčastněnými zeměmi považovány za přínosné?
  • V čem jsou tyto postupy podobné a v čem se země od země liší?
  • Které národní koncepce pro využití ICT ve vzdělávání se ukazují jako nejefektivnější?
  • Které místní podmínky pro vzdělávání učitelů, přístup studentů k počítačům, technickou podporu ad. se ukazují býti nejvhodnější?
  • Před jaké nové úkoly jsou učitelé a studenti postaveni v souvislosti s využíváním ICT? Jak se to dotýká vzájemného vztahu studentů i vztahu mezi studenty a učiteli?
  • Jak zkoumané případy ovlivňují obsah výuky (osnovy)?
  • Jak zkoumané případy ovlivňují organizaci výuky?
  • Které překážky brání vhodnému využití ICT ve vzdělávání?

Potřeba hledat odpovědi na tyto otázky byla pro nás základním vodítkem pro výběr vhodných případů. Zohledňovali jsme však ještě další kritéria, jako např. existenci definovatelného výukového přínosu, možnost opakování aktivit a přenosu do jiných škol, záběr co nejširšího spektra různých modelů aktivit i druhů škol, zahrnutí městských i regionálních škol ad.
Nejprve bylo třeba si celý postup realizace výzkumného případu ověřit. Pro tento, tzv. pilotní běh, bylo díky značné mediální známosti vybráno využití ICT na ZŠ Lupáčova v Praze. Zde jsme si během května 2000 vyzkoušeli všechny výzkumné nástroje a ještě před prázdninami pak byla zpracována příslušná pilotní případová studie. Na základě pilotních studií a připomínek ze všech zúčastněných zemí došlo během podzimu k úpravě výzkumných nástrojů. Před vánoci 2000 pak byl konečně zahájen hlavní běh druhého modulu výzkumu SITES v ČR. Postupně v něm budou realizovány tyto pilotní případy:

V době, kdy toto píšu, je první z výše jmenovaných případů již kompletně hotov a další dva jsou rozpracovány. Termín pro dokončení všech je červen 2001. Všechny studie jsou průběžně publikovány na webu, takže budete-li mít chuť si je přečíst, stačí navštívit českou stránku SITES M2 . Na oficiální celkové mezinárodní výsledky si budeme muset počkat nejspíše až do první poloviny roku 2002.

Třetí modul SITES – dopad ICT na znalosti a schopnosti
Třetí modul výzkumu (pravděpodobně 2003-2005) bude přímo navazovat na druhý a bude se zabývat kvantitativním vyhodnocením dopadu pokrokových vzdělávacích metod využívajících technologie na celkové znalosti a schopnosti studentů. Zkoumat bude též schopnosti učitelů (nejen koordinátorů IT) tyto metody používat. V pozadí celého výzkumu SITES totiž stojí hypotéza, podle níž zavádění vzdělávacích technologií přímo ovlivňuje výukové metody a posouvá je směrem k tzv. pokrokovým, korespondujícím s vývojem vyspělého světa směrem k tzv. učící se společnosti (termín částečně nahrazující dříve běžně používanou společnost informační souvisící též s globalizací). Tato hypotéza definuje jako pokrokové ty výukové metody využívající technologie, které jsou založeny na těchto třech didaktických principech:
  • zvyšování vlastní potřeby poznávání vedoucí k zodpovědnosti a celoživotnímu vzdělávání
  • konstruktivní způsob práce v týmu připravující na řešení skutečných problémů ze života
  • informační výchova se zvláštním zaměřením na schopnost analýzy a zpracování informací

Již první modul ukázal určité indicie tuto hypotézu podporující. Ukázalo se totiž, že ti ředitelé, na jejichž školách se technologie používají více (většinou i déle), inklinovali při výběru u nich používaných výukových metod daleko více k pokrokovým, než ostatní. Cílem druhého modulu pak je tyto metody blíže popsat a dát návod všem k jejich následování. Teprve třetí modul výzkumu SITES však může definitivně ověřit, zda je tato cesta správná a zda se celkové schopnosti a kompetence nové generace zvyšují či nikoli.

Je nepochybné, že účast našeho státu ve výzkumu SITES bude přínosem. Nezbytnost zavádění vzdělávacích technologií do každodenní praxe škol se ukazuje stále zřetelněji i u nás. Do vybavení škol technologiemi se budou investovat nemalé prostředky. Mají-li být použity efektivně, je zkoumání nejvhodnějšího využití vzdělávacích technologií nevyhnutelné. Dosud byl tento vývoj u nás z velké části chaotický a nekoncepční. Nezbývá než doufat, že do budoucna se realizace základního výzkumu na tomto poli i u nás stane samozřejmou součástí státní politiky.