středa 24. září 2003

Výsledky výzkumu IEA - SITES M2

Úvod
Přestože měl být druhý modul prestižního mezinárodního srovnávacího výzkumu SITES zaměřeného na využití ICT na základních a středních školách ukončen již v roce 2002, museli jsme na publikování jeho výsledků čekat až do léta 2003. Zpoždění způsobila chyba ve vstupních datech, která si vynutila přepracování všech číselných údajů ve fázi závěrečného zpracování. Druhým důvodem byla příprava závěrečné publikace, která není jen prostou výzkumnou zprávou. Pod názvem Technology, Innovation, and Educational Change ji v červnu 2003 vydalo nakladatelství ISTE (International Society for Technology in Education). Jedná se o knihu, kterou s členy vědeckého týmu SITES M2 připravil hlavní představitel výzkumu - ředitel koordinačního centra - Dr. Robert Kozma.
Technologie musí být schopny
  • ovlivnit a zkvalitnit způsob myšlení a řešení problémů
  • pomoci studentům dozvědět se více o sobě i o světě, být aktivní a umět rozlišovat lokálně i globálně
  • zvýšit mocnost a efektivitu sdělení či postoje, který je obhajován
  • posílit kritickou analýzu vytvořených a zkoumaných materiálů
  • zlepšit výsledky v oblasti čtení i počítání
  • zvýšit nezávislost a schopnost spolupráce u všech žáků
  • zdokonalit schopnost učit se

Multimedia Development Tools as Focus for Learning through Authentic Tasks using Teamwork, Problem-solving, Higher order thinking skills, & Communication. Případová studie AU002, Mezinárodní výzkum SITES M2, 2001

Dříve než se podíváme na výsledky samotné, je třeba připomenout, že SITES M2 byl výzkumem kvalitativním. To znamená, že se zásadním způsobem liší od častěji prováděných výzkumů kvantitativních (např. SITES M1), jejichž výstupem ale také vstupem jsou číselné údaje, které se zpracovávají statistickými metodami. Úkolem výzkumu kvalitativního je mezi mnoha možnými postupy nalézt ty, které nejspíše vedou ke splnění určitých daných cílů.V našem případě se jednalo hlavně o to, které způsoby využití moderních technologií ve výuce lze považovat za přínosné - slovy výzkumu za "inovativní". Ty případy, které byly na národní úrovni všemi zúčastněnými státy vybrány s tím, že by mohly požadavky inovativnosti splňovat, byly podle detailně rozpracované metodiky zkoumány. Hlavním výzkumným nástrojem byly rozhovory s různými aktéry případu - studenty, učiteli zapojenými i nezapojenými, ředitelem, koordinátorem IT, pracovníky nadřízených orgánů i rodiči do aktivity zapojených studentů. Takto získaná data byla národními výzkumnými týmy zpracována formou případových studií. Výsledkem je 174 studií z 28 zemí, tj. slovní popis mnoha doporučení hodných postupů zapojení technologií do výuky.
Data tohoto typu nelze zpracovávat jako čísla. Zpracovávají se tak, že se hledají určité společné rysy opakující se u více úspěšných případů. To znamená, že se podle vhodně volených kritérií studie roztřídí do několika skupin neboli shluků, které se dále analyzují podrobněji. Této analýze se říká shluková a existují pro ní specializované programy pro počítačové zpracování. Výsledkem jsou číselné údaje říkající, jak často se ten který znak nebo ukazatel ve zkoumaných případech nachází. Dá se tedy říci, které inovativní postupy zavádění technologií do vzdělávání se v současné době uplatňují nejčastěji. K absolutní jistotě, že jsou takto zjištěné způsoby využití technologií ve školách skutečně nejvhodnější, kvalitativní výzkum vlastně dospět ani nemůže. K tomu by bylo třeba kvantifikovat, zda se nalezené vhodné postupy skutečně projevují na studentech požadovaným způsobem. Touto problematikou se bude zabývat další modul výzkumu - SITES M3.

Podívejme se tedy alespoň na hlavní výsledky shlukové analýzy SITES M2. Analýza nalezla u zkoumaných inovativních případů využití vzdělávacích technologií celou řadu společných znaků. K vůbec nejčastěji se opakujícím znakům patří změna role učitele z poskytovatele hotových znalostí na poradce (90% případů), tvůrce vhodného výukového prostředí pro vlastní studentské aktivity(80%) a hodnotitele studijních výsledků (76%).
Studenti spolupracují se spolužáky ve třídě (83%), hledají informace (74%), používají e mail (68%) a pracují s běžnými počítačovými programy. Tyto nejčastěji se opakující výukové činnosti jsou analýzou SITES M2 zahrnuty do tzv. modelu studentské spolupráce, který lze považovat za základní. Analýza však identifikuje ještě další tři modely výukových činností, které doplňují model základní. Je to model realizace produktu, v němž jak učitelé (56%) tak studenti (61%) pracují na přípravě určitého konkrétního výstupu. Učitelé většinou spolupracují se svými kolegy (59%), studenti typicky publikují výsledky své práce (66%). Ve třetím modelu - modelu studentského výzkumu - studenti provádějí výzkum (39%) a řeší problémy (33%), k čemuž používají zdroje z internetu (71%), školní lokální sítě (41%) i další pomocné nástroje jako multimediální programy, běžné kancelářské programy a e mail (26%). Model vnější spolupráce zahrnuje činnosti, při nichž studenti spolupracují na realizaci určitého úkolu jak se spolužáky tak i s lidmi mimo školu (26%). S vnějším světem (typicky s kolegy) spolupracují i učitelé (59%).
Jednoznačně se ukazuje, že technologie začínají určitým způsobem měnit tradiční způsoby výuky. Přesto bylo překvapivě málo případů, v nichž učitelé a studenti spolupracovali s odborníky mimo školu, jako třeba vědci, profesory či podnikateli. Ještě více ojedinělé se zdá být zapojení rodičů do školních aktivit. A tak nezbývá než konstatovat, že technologie zatím školní zdi zcela odstranit nedokázaly.
Zjišťuji, že má role učitele, který všechno ví, se mění na poskytovatele materiálů, na inspirátora, na někoho, kdo vymýšlí záměry, buduje základy, nastavuje podmínky a řeší konflikty. Cítím, že tato nová role je čím dál tím důležitější.
Rozhovor ze zapojeným učitelem. Případová studie NO005, Mezinárodní výzkum SITES M2, 2001

Inovační aktivity vybrané výzkumem SITES M2 měly primární dopad na počítačovou gramotnost studentů (75%) a učitelů (63%). Dalším častým polem působnosti bylo osvojení pozitivního přístupu k učení (68%), osvojení znalostí předepsaných osnovami (63%) a schopnosti týmové spolupráce (63%). O získání nových pedagogických dovedností učiteli referovalo 57% případů. Opravdu jen ve velmi málo případech bylo zaznamenáno, že by učitelfrontálně vykládal látku nebo že by studenti procvičovali látku drilováním. Závěry tedy jasně ukazují, že se jako inovativní prosazují konstruktivní výukové postupy vlastně ve všech zúčastněných zemích. Dost překvapivý je tento vývoj především u asijských zemí, které do nedávna dávaly často přednost instruktivním metodám založeným na drilování.
Velký význam pro úspěch inovací má příprava učitelů. Některé případové studie zaznamenaly tuto činnost ve značném rozsahu (např. učitelé jedné izraelské školy absolvovali 900 hodin školení během 3 let). Způsobů, jak si učitelé zvyšují kvalifikaci, je podle analyzovaných studií více. Přestože klasické formy studia či dílen, při nichž dochází k jednosměrnému předávání informací, stále převládají, byly zaznamenány i další neformální způsoby - kolegiální pomocpozorování výuky (náslech) nebo pravidelné pracovní schůzky zaměřené na využití technologií ve výuce. Zkušenosti i jiná dostupná literatura ukazují, že nejefektivnější způsob přípravy učitelů je ten, při němž se učí jeden od druhého a ovlivňují tak svůj profesionální vývoj. Důležitým požadavkem je i to, aby zvyšování kvalifikace učitelů v oblasti ICT bylo svázáno s pedagogickými postupy uplatňovanými ve výuce a se školním plánem dalšího rozvoje.
75% případů uvádí a jakž takž dokazuje, že sledovaná aktivita byla opakována alespoň po dobu jednoho školního roku. Ale jen 41% přináší důkazy o převzetí a pokračování inovace na jiném místě. Za velmi významný fakt je třeba považovat tu skutečnost, že pouze 34% případů dokládá jak opakování aktivity, tak i její transfer jinam. Důkazy o transferu přitom byly často dosti chabé. Tato zjištění je snad možno částečně vysvětlit inovativním charakterem vybraných aktivit, jež byly většinou teprve v počátečních stádiích vývoje. V každém případě tento výsledek jasně ukazuje, že dlouhodobé pokračování a šíření školních inovačních aktivit je značně obtížné.
63% případů vykazuje souvislost mezi zkoumanou aktivitou a místní školní politikou či školním plánem rozvoje. Vůbec nejlepších výsledků se dosahuje tam, kde je místní politika v souladu s celostátní. Bez podpory ze strany učitelů a bez jejich osobního aktivního zapojení se neobešel žádný z případů. Zvlášť významný však tento faktor byl tam, kde chyběla politická podpora případu.
Ve zjištěních výzkumu SITES M2 není nic, co by povzbuzovalo tvůrce školské politiky ve víře v možnou úspěšnost tzv. "lavinového efektu" (úsilí je třeba vynaložit pouze na počátku, pak již vše běží a rozrůstá se samo). Ve skutečnosti analýza úspěšných inovací ukazuje, že se dlouhodobá integrace a rozšiřování inovací neobejde bez stálého financování a politické podpory. Znamená to tedy, že dokud se náklady na využívání ICT ve školách nestanou zcela běžnou součástí státního rozpočtu, bude třeba nepřetržitě financovat tuto oblast z jiných mimořádných zdrojů.

Studenty již vůbec netestuji a neznámkuji. Neustále jim vysvětluji, že jediné, co chci, je, aby látku chápali a dokonale vstřebali. A to kontroluji. Úkoly, které dávám, jsou aplikační … a výsledek pak hodnotím. Po pravdě jim říkám, že známky nepotřebují. Pokud dokáží úkol splnit samostatně, mohou si známku dát sami.
Rozhovor ze zapojeným učitelem. Případová studie IL009, Mezinárodní výzkum SITES M2, 2001

Potřeba zajistit zdroj dat pro shlukovou analýzu realizovanou v rámci výzkumu nebyla jediným důvodem pro vypracování tak velkého množství případových studií. Vzhledem k tomu, že všech 174 studií je v plném znění ve formátu PDFpublikováno na Webu (http://sitesm2.org/sitesm2_search/), může tato zajímavá báze dat sloužit k inspiraci zájemcům z řad odborné veřejnosti i k následnému výzkumu. Aby bylo možno se v množství dat snáze orientovat, je Webová implementace vybavena nástrojem na vyhledávání podle analýzou sledovaných kritérií.
Mezi tolika popsanými případy je však značně obtížné nalézt to nejlepší. Proto byly národní výzkumné týmy požádány aby ze všech svých případů vybrali jeden, který podle nich nejlépe splňuje předem stanovená kritéria inovativnosti. Popisu těchto "nejlepších" případů je v závěrečné zprávě věnována samostatná kapitola. Možná, že nebude na škodu uvést zde alespoň jejich prostý přehled se stručným obsahem. Pokud vás kterákoli studie zaujme, můžete si ji kdykoli stáhnout a prostudovat.

Vzorové případy inovačních aktivit:
ZeměKódStupeňPředmětNázev
AustrálieAU0041Smezipřed.Konstruktivní výuka s využitím ICT
Budování vzdělávací komunity, vníž se technologie stávají integrální součástí všech aktivit. K dispozici jsou ve všech třídách. Žáci se učí prováděním praktických úkolů a nezřídka se sami ocitají vroli učitele. Případ je postaven na angličtině, matematice a na předmětu integrovaná studia.
KanadaCA0021Smezipřed.Budování vzdělávací komunity
Škola se specializuje na využití ICT, ale ne jako samostatného předmětu - jako integrální součásti všech výukových aktivit. Většina výukových projektů je tématicky zaměřena na to, co žáky zajímá, a je mezioborová, takže propojuje technické i humanitní předměty. Zvláštním předmětem zájmu případu je školní studijní centrum určené učitelům.
ChileCL0101SMATZábavná matematika
Cílem případu je zdokonalení žáků 4. třídy v řešení matematických problémů. Učitel kombinuje několik různých aktivit (hry, vzájemná spolupráce, návštěva supermarketu apod.) s využitím počítačů (matematické hry, běžné SW nástroje).
Čínský HongkongCN0031SVVCyber Art Project
Projekt na tvorbu obrázků s využitím přenosných počítačů. Práce vhodinách VV i mimo. Spolupráce s čínskou pevninskou školou. Příprava výstavy, vzájemné hodnocení žáků, spolupráce učitelů. Výsledkem je zkvalitnění výuky a zvýšení motivace žáků.
Česká RepublikaCZ003mezipřed.Školní knihovna jako multimediální centrum
Mezinárodní projekt gymnázia Humpolec zásadně proměňující školní knihovnu na technologiemi podporované centrum přístupu kinformačním zdrojům. Součástí projektu je též integrace knihovny do výuky i do života celé školy. Případ řeší problematiku, jíž se nevyhne většina českých škol, včetně závažných problémů s ní spojených. Česká verze nahttp://it.pedf.cuni.cz/sitesm2/gymhu/index.htm.
NěmeckoDE0091SjazykyMotivace ke čtení s internetem
Mezinárodní Comenius projekt podporující zájem žáků o čtení formou sběru národních pohádek a pověstí. Aktivity jsou zaměřeny též na poznávání účastníků prostřednictvím vzájemné komunikace. Projekt obohacuje repertoár výukových metod učitelů a zvyšuje zájem žáků o práci.
ŠpanělskoES0051SDĚ, ZEMeziškolní spolupráce podporovaná ICT
Pět katalánských venkovských škol prostřednictvím technologií realizuje společnou výuku zeměpisu a dějepisu. Součástí jsou výlety do okolí školy, studium místních zajímavostí včetně např. pověstí nebo písní a vzájemné informování formou PowerPointových prezentací a Webu. Projekt příkladným způsobem podporuje spolupráci učitelů.
FinskoFI005jazykyProjekt Netlibris
Velký centrální projekt na podporu zájmu mládeže o literaturu. Ve třech věkově rozdílných skupinách se děti zcelého Finska prostřednictvím Webu dozvídají o zajímavých knihách a po přečtení o nich diskutují.
FrancieFR005DĚ, ZEVýlet do Říma
Dvě třídy sociálně hendikepovaných studentů z předměstí Paříže provádějí důkladnou a dlouhodobou přípravu na skutečný výlet do Itálie. Ve filmech a na internetu vyhledávají potřebné zeměpisné a dějepisné informace a připravují každý svůj vlastní plán cesty v elektronické podobě. Dochází k velké změně ve stylu učení. Někteří méně technicky zdatní studenti mají problémy.
IzraelIL013mezipřed.Projekt Slané pláně
Studenti a učitelé spolupracují na vývoji školního Webu, který slouží jako dynamické vzdělávací centrum pro celou školu. Zvláštní pozornost je věnována projektu Slané pláně, který úspěšně reprezentoval školu v mezinárodní soutěži Thikquest. V rámci projektu došlo k navázání spolupráce se studenty z Jordánska.
ItálieIT0011Smezipřed.Kouřové signály
Jedná se o stejnojmenný elektronický časopis společně realizovaný několika italskými školami z oblasti Ligurie. Časopis vzniká za příkladné spolupráce všech zúčastněných. Příspěvky mají vztah ke každodennímu životu žáků. Hlavním cílem je zdokonalení ve čtení a psaní.
LitvaLT0042Smezipřed.Projekty na zlepšení znalostí ICT
Případ sleduje dvě oddělené aktivity. Výuku počítačů v 5. třídě a projekt, v němž se technologie používají v ročnících 5-11. Práce se soustřeďuje do takových předmětů jako dějepis a matematika. Projekt je zaměřen na nácvik vyhledávání informací a jejich zpracování. Výsledkem je zvyšování podpory projektových metod práce u všech učitelů školy.
LotyšskoLV001jazykyICT ve výuce cizích jazyků
Studenti angličtiny si zdokonalují své schopnosti hledat informace na internetu nebo v CD-ROM encyklopediích. Zjištěné údaje zpracovávají ve formě písemných zpráv. Ti, kteří mají doma k dispozici počítač, mohou část práce udělat i mimo školu.
HolandskoNL0172Smezipřed.Kód pro budoucnost
Studenti 7.ročníku v párech zpracovávají jedno ztémat projektu pod názvem „Kód pro budoucnost". Aktivita má několik fází. Po přípravě otázek dochází ke hledání odpovědí a zpracování výsledků formou PowerPointové prezentace. Všechny pomocné materiály a odkazy jsou studentům k dispozici na Webu.
NorskoNO0062Smezipřed.Přechod Antarktidy
Žáci jako svou mimoškolní činnost připravili Web pro popularizaci expedice, při níž dvě ženy-badatelky uskutečnily přechod celé Antarktidy na lyžích. Žáci použili informace z internetu, navštěvovali knihovny a komunikovali s badatelkami e-mailem i telefonem.
FilipínyPH0062SjazykyFilipínská literatura v akci
Předmětem je výuka mateřského jazyka v 8.třídě venkovské soukromé školy. Učitel provádí PowerPointovou prezentaci ozvučené a animované filipínské národní básně s výkladem souvislostí. Úkolem žáků je realizovat vlastní prezentaci vysvětlující význam básně pro současnost Filipín. Pracují ve skupinách.
PortugalskoPT0011SVVObrázky v pohybu
Žáci 3. a 4. třídy pracují celý školní rok v malých skupinách na tvorbě animovaných sekvencí z obrázků pořízených digitální kamerou. Pro svůj výtvor, který má mít nějaký vztah k osnovám, si předem připravují scénář. Výsledky jsou předváděny ve škole i mimo ni.
SingapurSG0011SVVDigitální umění
Předmětem studie je výuka VV v počítačové učebně s počítači Macintosh. Žáci pracují s různými zdroji informací na internetu a vytvářejí vlastní obrázek prostřednictvím grafického editoru. Učitel se snaží pomáhat - ne řídit. Zájem o práci u žáků roste.
SlovenskoSK011HVZazpívejme si spolu
Projekt na výměnu na počítači pořízených hudebních nahrávek písní interpretovaných případně i složených žáky při hodinách HV. Výměna nahrávek přispívá k vzájemnému poznávání v rámci mezinárodní komunity účastníků. Každý rok je vrámci projektu vydáváno CD obsahující pořízené nahrávky.
ThajskoTH0022SjazykyPočítačová podpora tvorby básní
Výuka thajštiny v 7. třídě, jež je specializovaná na angličtinu. Jsou používány specializované výukové programy vytvořené učitelem i zdroje internetu. Žáci pracují ve dvojicích vlastním tempem a komunikují s učitelem i sami mezi sebou. Výsledky jsou publikovány na Webu. Hodnocení provádějí samotní žáci.
Velká BritánieUK0101Smezipřed.Výzva 2000
Sledovaná výuka byla založena na účasti ve stejnojmenné soutěži realizované prostřednictvím Webu. Jedenáctiletí žáci pracovali ve skupinách na řešení hádanek a úkolů, které byly inspirovány místem, kde se právě nacházel virtuální balon celou soutěž provázející. Tematické zaměření úkolů bylo velmi široké, pro řešení byly používány zdroje internetu.
USAUS014mezipřed.Příprava na budoucí povolání
Studenti Školy budoucnosti z malého městečka v Kalifornii jsou zapojeni do programu, který cíleně zvyšuje kompetence potřebné v 21.st. – řešení problémů, realizace projektů, kontrola sebepoznávání, týmová práce. Většina lekcí je mezipředmětových a je realizována týmem učitelů. Všichni studenti mají k dispozici počítač. Výukové materiály jsou distribuovány prostřednictvím sítě. Využíván je speciální výukový systém založený na distribuci videa.


Na několika místech závěrečná zpráva SITES M2 ukazuje souvislosti s jinými současnými výzkumy a studiemi. Žádné rozpory přitom nezmiňuje, spíše naopak. Následující výběr je citací nejzajímavějších nezávislých poznatků podporujících závěry analýzy SITES M2:
Means, Penuel a Quellmalz [1] upozorňují na to, že největší překážkou změn vyvolaných využitím vzdělávacích technologií je nesoulad mezi na studenta orientovanými výukovými metodami se způsobem ověřování výsledků, který je standardně používán u zavedených státních zkoušek. Pokud chtějí tvůrci státních plánů na zavádění ICT do školství zajistit efektivní využití vynaložených prostředků, měli by se soustředit též na to, aby přínos těchto nákladů byl prokazatelný.
Fishman a Pinkart [2] přinášejí praktický model, který mohou školské orgány použít na vytvoření prostředí podporujícího technologické inovace. Do pojmu plánování technologií model zahrnuje nejen dnes již mnohde běžný technický plán rozvoje ICT ve škole, ale vyžaduje též vytvoření většinově sdílené pedagogické vize toho, jak využití technologií ovlivní vlastní výuku. Požadovaný záměr může vzniknout třeba prostřednictvím strukturovaných cvičení, v nichž učitelé připravují scénáře svých ideálních představ o výuce s využitím technologií. Na základě jednotlivých vizí pak mohou všichni společně s vedením školy připravit výsledný realizační záměr. Další příprava se pak zaměřuje na školení učitelů a zajištění potřebných technických prostředků. Vzdělávání učitelů se nesmí zaměřovat pouze na počítačové znalosti, musí zahrnovat i pedagogické dovednosti potřebné k realizaci záměru. Ředitelé by si měli dát pozor na jev, který Fishman a Pinkart nazývají "falešnou rovností". Ta vzniká tehdy, když se ředitel z důvodů minimalizace konfliktů snaží rozmisťovat počítače tak, aby k nim měli všichni učitelé stejný přístup - buď všechny koncentrovat na jedno místo nebo dát jeden počítač do každého kabinetu. Přidělování technických prostředků by mělo být samozřejmě prováděno tak, aby bylo v souladu s vytčenými výukovými záměry. Podle tohoto modelu je dalším krokem hledání míst, kde mohou být technologie využity v osnovách a způsobů, jakým by měly být osnovy změněny. Velmi důležitým prvkem procesu implementace tohoto modelu je definování série určitých kontrolních bodů, v nichž budou nadřízené orgány moci ověřovat, do jaké míry se skutečný vývoj školy blíží plánovaným záměrům.
Shoda mezi různými prvky vzdělávacího systému je tématem, kterým se zabývají též Cohen a Hill [3], když rozebírají vliv školské politiky na výukový proces. Podle nich v souvislosti s naplňováním možností vzdělávacích technologií nestačí změnit osnovyvzdělávání učitelů hodnocení studijních výsledků. Všechny tyto změny musí být propojeny a realizovány najednou. Osnovy musí odrážet nové výukové cíle a musí mít nový obsah, učitelé se musí učit, jak používat ICT k dosažení těchto nových cílů a zkoušky musí odpovídat na otázku, zda bylo stanovených cílů dosaženo. Kromě této, podle Pala [4] tzv. interní shody, je třeba, aby bylo dosaženo též tzv. vertikální shody mezi všemi úrovněmi vzdělávacího systému.

Známý anglický idiom "guide on the side, not sage on the stage" (nekažte z pódia, ale veďte za ruku) je běžně používán k popisu nových na studenta orientovaných výukových metod.
Technology, Innovation, and Educational Change: Výzkumná zpráva SITES, Module 2, 2003

Výsledky výzkumu SITES M2 jasně ukazují, jak fungují výukové inovace. Pro potřeby ověření správnosti nasměrování státní informační politiky ve vzdělávání jsou však přesto nedostatečné. Stále existuje potřeba mnohem přesnějšího měření těch studentských výsledků, jichž bylo dosaženo inovačním využitím vzdělávacích technologií. Zároveň je třeba realizovat další výzkum, jehož cílem bude nalezení potřebných souvislostí. Tento výzkum by se neměl zabývat pouze vlivem technologií, jeho jádrem by se měly stát především didaktické aspekty. Právě to je zadáním třetího a zároveň posledního modulu výzkumu SITES, který se teprve začíná připravovat.

V září 2003
Ing. Bořivoj Brdička
národní koordinátor SITES M2
oddělení informační výchovy KTchV PedF UK





Použité odkazy:
[1] MEANS, B. & PENUEL, B. & QUELLMALZ, E. Developing Assessments for Tomorrow's Classrooms. Secretary's Conference on Educational Technology, Washington, DC : U.S. Department of Education., 2000, [referred 2002-05-16]. Dostupný z http://www.ed.gov/Technology/techconf/2000/means_paper.html.
[2] FISHMAN, B. & PINKARD, N. Bringing urban schools into the information age: Planning for Technology vs. Technology Planning. Journal of Educational Computing Research, 25(1), 63-80, 2001
[3] COHEN, D.K. & HILL, H.C. Learning Policy: When State Education Policy Works. NewHaven : Yale University Press, 2002. ISBN 0300089473
[4] PAL, Leslie. Beyond Policy Analysis: Public Issue Management in Turbulent Times. Scarborough, Ont. : Nelson Thomson Learning, 2001. ISBN 0176219935.

neděle 24. srpna 2003

Taxonomie internetových výukových projektů

Článek byl původně zveřejněn v červnovém čísle časopisu Moderní vyučování.
=============================================================================

Dnešní aktualitou se prozatím naše pravidelné setkávání nad internetovými výukovými projekty završí. Je naprosto logické pokusíme-li se na závěr tuto látku poněkud utřídit a klasifikovat. Podívejme se nejprve na to, jaká je role projektové výuky mezi všemi v praxi používanými výukovými metodami.
Nejprve se pokusme nějak klasifikovat nekonečný prostor všech výukových metod. Z pohledu využití vzdělávacích technologií je nejvhodnějším členěním rozdělení výukových metod na instruktivní akonstruktivní. Přestože většina čtenářů asi bude tyto pojmy v obecné podobě znát, bude rozumné si základní charakteristiky obou těchto zcela odlišných přístupů zopakovat:
Instruktivní metody
Konstruktivní metody
         činnost orientovaná na učitele
         samostatná práce
         řízená výuka
         postup stejnou cestou
         pevné osnovy a standardy
         cílem konkrétní znalosti
         drilování
         izolovaný, umělý obsah učiva
         předměty odděleny
         hodiny odděleny
         žáci rozděleni podle věku
         převládá pasivní přístup
         testování a známkování
         učitel nejvyšší autoritou
         kázeň nejvyšší ctností
         škola uzavřená okolí
         nepříznivé vlivy minimalizovány
         činnost orientovaná na studenta
         týmová spolupráce
         projektová výuka
         postup odlišnými cestami
         tématický učební plán
         kritické myšlení, samostatné rozhodování
         chápání na základě asociací
         učivo reálné spojené souvislostmi
         předměty spojeny tématy
         hodiny spojeny tématy
         dělení podle schopností a zájmů
         převládá aktivní přístup
         slovní hodnocení
         učitel pomocníkem a průvodcem
         zájem o věc nejvyšší ctností
         škola otevřená nejen okolí
         riziko nežádoucích vlivů (např. internet)
Je dobré si uvědomit, že v praxi nachází své uplatnění celá řada různých výukových metod – instruktivních i konstruktivních. Že je, díky odlišnosti žáků, dobré mít k dispozici co nejvíce různých postupů. Že by žádný z těchto přístupů neměl vysloveně převládat, a že v současné době dochází k posunu od instruktivních metod směrem ke konstruktivním. Tento posun je vyvolán do značné míry požadavky nové tzv. informační společnosti (informace netřeba znát nazpaměť, je třeba je umět najít, vyhodnotit, zpracovat a použít). Věcí zcela zásadního významu je ta skutečnost, že technologie jsou ve skutečnosti schopny podporovat a zefektivnit jak instruktivní tak i konstruktivní metody.
Instruktivní a konstruktivní postupy na počítači rozeznáte velmi snadno podle toho, kdo řídí postup práce. Je-li to počítač, tedy přesněji řečeno ve skutečnosti autor programu nebo příslušné aplikace, pak se jedná o metodu instruktivní. Je-li však aktivita na straně studenta, jedná se o metodu konstruktivní. Přitom platí, že čím větší volnost a možnost volby student má, tím více konstruktivní daný postup je. Pokusíte-li se tímto pohledem podívat na výukové počítačové aplikace, které znáte, zjistíte, že instruktivní přístup stále převládá víc, než by měl. Je snad jasné, že právě internetové projekty patří k postupům využívajícím technologie maximálně konstruktivně.
Celý seriál Aktualit Učitelského spomocníka zde v Moderním vyučování si kladl za cíl přesvědčit vás o tom, že výukové internetové projekty mají ve školních aktivitách své nezastupitelné místo. Postupně jsme se seznámili s mnoha zajímavými skutečnými projekty různých kategorií, náplní i obtížnosti. Vzhledem k tomu, že v cizině již tento způsob výukového využití internetu dávno zdomácněl, dochází ke snahám tuto novou, dosud nezmapovanou oblast popsat a kategorizovat. Nejčastěji bývá citována, a tudíž se stává pozvolna standardem, taxonomie Judi Harris z University of Texas. Materiál, z něhož byl převzat následující přehled ve formě myšlenkové mapy a popis základních typů projektů se nazývá “Teachers as telecollaborative project designers” a pochází z časopisu. Contemporary Issues in Technology and Teacher Education z května 2001. Dostupný je i na internetu - http://www.citejournal.org/vol1/iss3/seminal/article1.htm.


Taxonomie internetových výukových projektů podle Judi Harris

Dopisování: Studenti komunikují s jinými studenty mimo svou třídu. Téma určené učitelem případně studenty samotnými musí být v souladu s osnovami. Komunikace se často odehrává ve dvojicích.
Společná výuka: Skupiny studentů a učitelů z různých škol studují k osnovám se vztahující témata během stejného časového období společně. Projekty jsou často mezipředmětové.
Virtuální návštěva: Studenti dostávají příležitost komunikovat s předními odborníky nebo známými osobnostmi prostřednictvím e-mailu, videokonference  či chatu. Tyto aktivity jsou většinou krátkodobé a vhodným způsobem korespondují s osnovami.
Vzdálený rádce: Studenti jsou v kontaktu s odborníky na probíranou látku v delším časovém úseku. S jejich pomocí se snaží danou problematiku aktivně do detailu poznat.
Vtělení: V projektech, při nichž dochází ke vtělení, působí někteří účastníci v roli  někoho jiného. Často jsou to známé historické nebo literární postavy.
Výměna informací: Studenti a učitelé z různých míst sbírají, sdílejí, porovnávají a vyhodnocují informace mající vztah k určitému výukovému tématu. Předpokládá se, že vztah jednotlivých účastníků k danému tématu je odlišný.
Tvorba Databáze: Studenti a učitelé ukládají sebrané či vytvořené informace ve formě databáze, do níž mohou ostatní účastníci přidávat další údaje, mohou je zpracovávat a reagovat na ně.
Elektronické publikování: Studenti vzájemně spolupracují na vytváření elektronických dokumentů, jako Webových stránek nebo v textovém editoru vyrobených časopisů, a publikují je. Další studenti tyto dokumenty čtou a reagují na ně.
Virtuální výpravy: Virtuální výpravy umožňují studentům se nepřímo dostat na místa a zúčastnit se aktivit, jaké by pro ně ve skutečnosti byly z finančních či jiných důvodů nedostupné.
Analýza dat: Studenti z různých míst sbírají data určitého typu ke konkrétnímu tématu a pak si je vyměňují a analyzují je.
Hledání informací: Studenti mají za úkol najít odpovědi na určité na fakta zaměřené otázky mající vztah k výukovým tématům. Odpovědi (a často i strategie jejich hledání) jsou většinou zveřejněny, aby je mohli využít i ostatní. Zdroje informací mohou být jak internetové tak klasické.
Partnerská zpětná vazba: Studenti mají za úkol konstruktivně reagovat na nápady, které dostávají ve formě práce jiných vzdálených studentů. Často se výměna děje opakovaně. Může mít též formu elektronických konferencí nebo fór.
Paralelní řešení problémů: Studenti z různých míst řeší nezávisle na sobě podobné problémy a pak porovnávají výsledky, zjišťují rozdíly a diskutují strategie řešení.
Postupná tvorba: Studenti z různých míst postupně (řetězově) vytvářejí společný produkt – příběh, báseň, píseň, obrázek apod. Každý z partnerů připojí vždy jednu vlastní část.
Online setkání: Studenti se setkávají v reálném čase prostřednictvím online komunikačních prostředků. Nejčastěji se jedná o videokonference. Typickým námětem těchto aktivit bývá společné hledání řešení problémů z reálného světa.
Simulace: Studenti se zapojují do aktivit simulujících nějakou autentickou situaci, v níž se všichni vzdálení účastníci snaží společně vyřešit určitý problém.
Sociálně motivované aktivity: Studenti jsou vedeni k tomu, aby přemýšleli o skutečných aktuálních problémech své společnosti a aby se je společně s jinými studenty snažili odstraňovat. Přestože problémy jsou často globální, akce účastníků bývají zaměřeny lokálně.

Víc se nám již do omezeného prostoru časopisu nevejde. Bližší podrobnosti o současných způsobech využití vzdělávacích technologií se zaměřením na internet a výukové projekty mohou zájemci najít v publikaci Role internetu ve vzdělávání, kterou vydal AISIS a distribuuje ji též agentura Strom.
Mnoho úspěchů vám ještě jednou přeje

Váš Učitelský spomocník