středa 19. října 2022

Spomocníkův zpravodaj 221019

Vážení přátelé!

Cítím to, že odebíráte naše občasné poznámky, jako závazek. Nějak jsem však od června něvěděl o čem psát. Říkal jsem si, že si počkám, až se vyjasní, jak si bude stát digitální problematika ve velké revizi RVP, která měla (a stále ještě má) být během podzimu konkretizovaná. Zapojil jsem se v rámci přípravy v NPI do pracovní skupiny průřezových témat. Dnes musím konstatovat, že máme značný problém. Tím hlavním je skutečnost, že pořád není jasné, co přesně má být cílem této práce. Měl to definovat dokument Hlavní směry Revize RVP ZV, k jehož pracovní verzi jsem se vyjádřil již v březnu zde. Měl být v červnu schálen ministerstvem, ale nestalo se tak. V září se rozjely práce na velké revizi s tím, že jsou Hlavní směry v poslední verzi brány jako směrodatné. Jenže diskuze neutichají a, jak je to u nás vždy, pokud se nenajde síla, která přijde s jasným přijatelným řešením, budeme se hádat a výsledek bude zcela znehodnocen.
Možná byste si mohli bližší obrázek udělat na zítřejším kulatém stole SKAV a EDUin - Jak to bude dál s revizí RVP?
Připojuji ještě pár odkazů na mé nedávné články:

17. 10. 2022

Očkování proti lžím na internetu

Zpráva o zajímavé metodě boje proti dezinformacím na internetu, založené na vědecky podloženém postupu s odkazy na počítačové hry, které jsou použitelným nástrojem v tomto boji.

10. 10. 2022

Sborové učení online

Zpráva o podobenství, které se šíří v komunitě online učitelů. Názorně ukazuje, jak by mohlo kvalitní vzdělávání vypadat.

3. 10. 2022

Bonovo laterální myšlení

Zpráva o díle známého maltského psychologa a kognitivního vědce, který se zasloužil o pochopení významu tvořivého myšlení ve vzdělávání.

26. 9. 2022

Metaverse není jen prostorem

Zpráva o tom, jak známý odborník na internet a autor pojmu Web 2.0 Tim O’Reilly vidí vývoj kolem virtuální realitou umocněného prostředí metaverse, které je v centru pozornosti vývojářů i médií.

19. 9. 2022

Beth Havinga – interoperabilita a digitální rovnost

Zpráva o německé manažerce, která je ve vedení významných mezinárodních organizací zabývajících se zaváděním vzdělávacích technologií a angažuje se v EU.

12. 9. 2022

Proč ve školství přetrvávají snahy o rychlou změnu?

Zamyšlení nad problémy spojenými se snahou o rychlou transformaci školství postavené na názorech amerických odborníků publikovaných portálem TechLearning.

5. 9. 2022

Pedagogický pohled na SAMR model

Zpráva o výsledcích práce vědeckého pracovníka Center for Leadership in Education Erica Sheningera, který zkoumal souvislost relevance výuky se SAMR modelem integrace technologií.

29. 8. 2022

Aktuální scénáře budoucnosti školství

Zpráva o aktuálních předpovědích vývoje školství s náznakem potřeby strategického myšlení založená na materiálech OECD.

22. 8. 2022

Mediální výchova podle Wesley Fryera

Upoutávka na inspirativní práci oklahomského metodika vzdělávacích technologií Wesley Fryera zaměřená na mediální výchovu.

26. 7. 2022

Převrácené čtyřrozměrné kurikulum

Malá studie představující výsledky práce specializovaného bostonského pracoviště (CCR) zabývajícího se definováním potřebných změn v kurikulu vyvolaných technologiemi ovlivněným vývojem světa.


Těším se zase brzy na shledanou.

        Dne 19.10.2022
Bořivoj Brdička

 

pátek 10. června 2022

Spomocníkův zpravodaj 220610

Vážení přátelé!

Naposledy jsem v březnu kritizoval přípravu dokumentu Hlavní směry Revize RVP ZV. Jak se dalo čekat, kromě těch mých, přišly stovky dalších připomínek, které se snaží expertní panel zapracovat. Je patrná snaha vyhovět hlavně těm, kteří mají významné postavení, a nevyvolat paniku, která by mohla nastat v případě, že budou změny moc veliké. Hlavní směry budou v příštích dnech dokončeny a od července začne na velké revizi dělat NPI. Pracovní týmy jsou již téměř sestaveny. Bude zajímavé sledovat, jak se podaří skloubit zájmy různých oborů tak, aby tím hlavním cílem byl prospěch žáků.
Není těžké si domyslet, že digitální kompetence "tahá za kratší provaz". Teoreticky měla být implementována již v rámci malé revize, ale ukazuje se, že s tím budou značné potíže. Aktuální situaci popisuje Memorandum digitální kompetence JŠI. Existuje značné riziko, že se bude prohlubovat rozpor mezi našimi kurikulárními dokumenty a strategickými záměry (viz Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+), které, podporovány politikou EU a jejími fondy, kladou na digitalizaci velký důraz.

Důvodem mého delšího odmlčení byla skutečnost, že jsem nevěděl, co bude se Spomocníkem od 2. pololetí. Situace se tento týden vyjasnila. Pokračujeme se zvýšenou podporou NPI. O statusu v rámci organizace se ještě bude jednat. Nutně nemusíme být v budoucnu součástí portálu RVP. Očekáváme však, že NPI bude naši práci mnohem více vnímat jako přínosnou a bude ji přiměřeným způsobem podporovat a propagovat. Dosud jsme pracovali zcela samostatně, teď však jsme v očekávání plodné spolupráce s kolegy, kteří mají rozvoj digitálního vzdělávání na starost. Na tuto spolupráci se velmi těšíme.
Na závěr ještě pár upoutávek na mé nedávné články:

  • 25 let Spomocníka - bilanční zpráva shrnující situaci ke kulatému výročí existence Spomocníka, zamýšlející se nad tím, co dál.
  • Převratná inovace Google učebny - zpráva o přípravě nové funkce pro Google učebnu, která prostřednictvím umělé inteligence významně mění možnosti jejího využití.
  • Rovnováha využívání technologií ve výuce podle Common Sense - informace o zprávě americké neziskovky Common Sense zabývající se vytvářením z pohledu technologií vhodného vyváženého výukového prostředí.
  • DigComp 2.2 - zpráva o nové verzi standardu digitálních kompetencí občanů EU popisující hlavně posun od předchozí verze.

Přeji vám krásné prázdniny a těším se na shledanou v příštím školním roce.

        Dne 10.6.2022

Bořivoj Brdička

čtvrtek 24. března 2022

Komentář k dokumentu Hlavní směry Revize RVP ZV

Expertní panel MŠMT dne 21.3.2022 zveřejnil pracovní verzi dokumentu Hlavní směry Revize RVP ZV (dále jen Hlavní směry) a žádá veřejnost o připomínky. Rozhodl jsem se vyhovět. Můj komentář je veden primárně z pohledu vzdělávacích technologií.

Dokument rozpracovává v roce 2020 přijatý národní záměr Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, který stanovuje 2 hlavní priority: zaměřit vzdělávání více na kompetence a snížit nerovnosti v přístupu. Hlavní směry si stanovují 4 hlavní cíle.

  1. Pokračovat v proměně výuky směrem ke kompetenčnímu a gramotnostnímu pojetí.
    Je možné identifikovat zřetelný posun ve výkladu strategického záměru, který lze dokumentovat na této citaci: „Kompetence neznamenají úplný odklon od znalostí“ (str. 6). Za správnou lze považovat snahu definovat význam pojmu kompetence (obtížně měřitelné funkční nadoborové propojení znalostí, dovedností a postojů) a gramotnost (měřitelná dovednost aplikovat znalost v konkrétních praktických situacích).
    Vzhledem k tomu, že se dokument dále věnuje specificky gramotnosti čtenářské a matematické a zapracování dalších klíčových kompetencí ponechává tvůrcům finální revize v NPI, konstatuji, že nedochází k příliš velkému posunu od současného stavu, v němž jsou právě tyto 2 gramotnosti preferovány a jejich obsah v podobě cílových znalostí je přesně definován.
    Vzhledem ke strategickému záměru (proměna) postrádám hlavně vysvětlení toho, jak by měla kompetenčně orientovaná výuka vypadat.

  2. Umožnit individualizaci vzdělávání prostřednictvím rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející a tím pomoci snížení podílu žáků s velmi nízkou úrovní funkčních gramotností.
    Samotné tvrzení, že individualizaci má umožnit rozdělení učiva na jádrové a rozvíjející považuji přímo za chybné. A to zvláště proto, že má-li být úroveň dosažených znalostí jádrového učiva ověřována plošně na všech školách, bude toto učivo na úkor rozvíjejícího preferováno. Jenže individualizace je přímo spojena právě s tím rozvíjejícím.
    Není jasné, jak může samotné jádrové učivo způsobit „snížení podílu žáků s velmi nízkou úrovní funkčních gramotností“ (vyřešení nerovného přístupu). V současné době většina žáků zdaleka není schopna naplnit stávající očekávané výstupy RVP ZV. Jádrové učivo má být nutným základem, který by měl zvládnout každý. Reálné by to nejspíše bylo jen tehdy, kdyby tento obsah byl opravdu nenáročný. Toho ale nedosáhneme, jestliže bude každý obor definovat své vlastní jádrové učivo, a vše to pak bude implementováno do RVP ZV.
    To znamená, že se opět ukazuje potřeba zabývat se spíše modifikací výukových postupů než obsahem.

  3. Aktualizovat vzdělávací obsahy.
    Je zřejmé, že aktualizovat vzdělávací obsah vzhledem k vývoji světa je nezbytné, a to nepřetržitě. Na začátku přípravy Strategie 2030+ pan ředitel Sáblík šokoval veřejnost tvrzením, že by stačilo mít v RVP jen 50 % stávajícího vzdělávacího obsahu. Od té doby se zodpovědní činitelé snaží mlžit a tvrdí, že to nebylo myšleno přesně tak, jak to bylo řečeno. Řekl bych, že nápad s jádrovým učivem má svůj původ právě zde. Do rozvíjejícího se dá bez nesnází obsah přidávat. Pokud se zaměříme primárně na definování vzdělávacích obsahů, čeká nás jen další souboj o to, co se do RVP dostane a kolik hodin na to bude.
    Vzhledem k dostupnosti informací se vzdělávací obsah do značné míry aktualizuje samovolně. Jde o to, naučit se v něm orientovat, mít schopnost budovat si osobní vzdělávací prostředí a zájem se zdokonalovat (růstové myšlení). Kompetenčně orientované vzdělávání může klidně pracovat s libovolným obsahem, a ten je ve skutečnosti přítomen všude kolem nás (zdaleka ne jen v učebnicích). Navíc má potenciál zvyšovat zájem žáků o výuku. K tomu, aby se skutečně zlepšil vztah žáků k učení (i škole), což by pravděpodobně mělo pozitivní vliv na nerovnosti, je třeba si stanovit jiné priority.

  4. Usnadnit kurikulární práci škol a podpořit v ní učitele a ředitele.
    Pokud jsem správně pochopil, toto usnadnění má být realizováno prostřednictvím digitálního nástroje, který pomůže škole vytvořit snadno svůj ŠVP poskládáním z modulů, které budou k dispozici hotové. Je hezké, že digitalizace pronikla již až sem, tj. do administrativní úrovně přípravy výuky. Trochu to připomíná situaci, kterou jsme ve výuce kritizovali přibližně před 15 lety, když žáci začali přebírat do svých výstupů celé odstavce převzaté z internetu (typicky z Wikipedie). To přebírání vlastně nevadilo, vadila skutečnost, že se ani nenamáhali si obsah přečíst.
    Je-li pravda, že se průměrný učitelský plat za poslední 4 roky zvedl o polovinu (odkaz), měli bychom žádat více. Potřebu přípravy a podpory přitom nezpochybňuji.

Digitalizace ve skutečnosti do školství proniká, jen trochu jinak. Všudypřítomnost digitálních technologií a internetu zcela proměňuje vzdělávací prostředí, a to až tak, že vyžaduje transformaci výukových metod směrem k digitální pedagogice. Zmínku v odstavci s názvem ICT a digitální kompetence považuji za nedostatečnou. Vůbec neodpovídá slovům pana ministra Gazdíka proneseným předevčírem na evropském Digital Education Stakeholder Foru (viz 1:51:10). Právě Evropou podporovaná nutnost digitální transformace stojí v pozadí realizace naší revize RVP.

Současné výzvy, které přináší vývoj světa, ukazují, jak nezbytné je naučit většinu populace vyhodnocovat informace a přemýšlet. To se sice bez znalostí neobejde, jsou však ve skutečnosti jen nutnou podmínkou, ne cílem. Orientace revize na obsah je z tohoto pohledu nesprávná.

To nejpodstatnější jsem si nechal na závěr. Když se řekne „hlavní směry“, očekával bych úderný text vypichující podstatu, ne skoro sto stránkovou všeobjímající zprávu, v níž si každý najde to své a nikdo si již nevybaví, proč má vlastně k revizi dojít. Důsledkem pravděpodobně bude, že opět k žádné významné změně nedojde.

pondělí 31. ledna 2022

Spomocníkův zpravodaj 220131

Vážení přátelé!

Mám pro vás aktualitu, která přesně vystihuje, v jaké situaci se nachází digitální vzdělávání z pohledu nadřízených orgánů. 20. ledna se konal kulatý stůl k politice, s kterou přichází nová vláda. Účastnil se pan ministr Petr Gazdík, pan poslanec Marek Výborný a několik dalších panelistů. Nebudu se mu do podrobna věnovat, jen stručně sdělím, že jsem byl s vyzněním celkem spokojen, především díky opakovanému slibu, že základem jejich snažení bude kontinuita včetně naplňování Strategie 2030+.
Problém však existuje, a je spojen s digitálním vzděláváním. Jasně se vynořil tehdy, když došlo na mou v chatu položenou otázku, kterou ocituji:
"Pan ministr zmínil digitalizaci jako jednu z cest zjednodušující administrativu a uvolňující ředitelům a učitelům ruce, aby se mohli věnovat pedagogické činnosti. Zajímalo by mě, zda si panelisté uvědomují, že využití technologií vede k mnohem větší proměně celého vzdělávacího procesu s dopadem na pedagogiku? Není sice úplně jednoduché takovou transformaci zdárně udělat, ale představitelné je i to, že pomůže vyřešit i problémy s nerovnostmi formou individualizace a personalizace, s wellbeingem díky umožnění vlastní cesty i modernizaci kurikula směrem ke kompetencím."
(viz Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jaké plány chystá nová vláda pro české školství?)
Moderátor, Miroslav Hřebecký (EDUin) ji přečel, a pak se obrátil na pana ministra s těmito slovy:
"Zeptejme se možná ještě konkrétněji, jestli je nějaká reálná šance na větší využití prostředků z NPO právě na digitalizaci školství, jestli tam se můžeme těšit na něco, co by nám to přineslo nového, ať už učitelstvu nebo ředitelstvu?"
"Pan ministr odpověděl: "Ano, je tam 5.3 miliardy..." Dál nemá cenu citovat. Odpověď na svou otázku jsem nedostal. Stěžovat bych si však asi neměl, protože pan ministr odpověděl přesně v duchu Programového prohlášení vlády, v němž stojí: "Zajistíme investice do výstavby a rekonstrukce vzdělávací infrastruktury, i s maximálním využitím evropských fondů. Zajistíme dostatečné finanční prostředky na pořízení a rozšíření nabídky digitálních učebních pomůcek (včetně ICT techniky), ale stejně tak na rozvoj digitálních dovedností učitelů i dětí, žáků a studentů."
Mám však potřebu vysvětlit, proč jsem se takto ptal. Vidím velké riziko toho, že metodická podpora (ač značná) nebude stačit k tomu, aby technologie ve školách, zvláště poté, kdy bude většina miliard z NPO použita k nákupu digitálních zařízení, sloužily k prospěchu žáků. Veškerá pomoc se zatím soustřeďuje na podporu "nové informatiky" (tj. malé revize RVP). My jsme ale v situaci, kdy musíme zvládat hybridní (a občas dokonce i čistě distanční) vzdělávání. K tomu ovšem nutně potřebujeme trochu jinou podporu. Plně si uvědomuji, že to nebude snadné, že u většiny učitelů převládá odpor k technologiím, který se po pandemii možná ještě zvětšil.
Podle mého názoru je prvním nutným krokem správné pochopení možností, které jsem se snažil svou otázkou naznačit, následované propsáním současného pojetí klíčové digitální kompetence do RVP v rámci velké revize. A pak se musíme soustředit na komplexní podporu a vzdělávání učitelů. Zredukovat problém na dedikaci velkých zdrojů a spoléhat při budování digitálních kompetencí jen na informatiku je vysloveně chybné. Dá se předpokládat, že by to vedlo ke zhoršení stavu (hlavně v případě vybavování znevýhodněných škol a hendikepovaných žáků) - viz OECD: Žáci, počítače a učeníTřetí propast podle OECD.

V posledních dnech jsem se trochu věnoval i jiným teoretickým otázkám s revizí souvisejících:
 
Bořivoj Brdička