pondělí 14. října 1996

Aktualita 14.10.1996

                     Pohled na třídu 21. století
                            Russell Smith


     Otázka: Jak si myslíte, že bude třída 21. století vypadat ve 
skutečnosti?


     Dobře vybavená třída 21. století bude plná multimediálních obrázků a 
zvuku (vše bude řízeno k prospěchu žáka, žádný chaos). Na velkém 
promítacím třídním zařízení i na monitorech zabudovaných v lavicích bude 
možno sledovat satelitní televizní programy a provozovat videokonference. 
Chytré multimediální programy dovolí studentům pracovat svým tempem se 
současnou kontrolou dosažených výsledků. Učitelé budou moci sledovat 
práci studentů prostřednictvím počítačové sítě a budou mít možnost mluvit 
s nimi prostřednictvím komunikačního systému využívajícího lehká 
sluchátka s mikrofonem.
     Satelitní nebo kabelové připojení do Internetu dovolí studentům číst 
a studovat nové poznatky mnohem dříve, než by bylo možno vydat klasickou 
učebnici. Státní a národní testy (v USA jednotné, povinné a písemné) se 
budou dělat na počítači, budou centrálně a objektivně vyhodnoceny a během 
krátkého času vráceny zpět do školy i s výsledky. Bude se stále používat 
i subjektivní zkoušení, avšak známky budou též zpracovávány elektronicky 
pro usnadnění závěrečného hodnocení.
     Vysvědčení bude předáváno rodičům elektronicky pomocí Internetu 
(zašifrované kvůli bezpečnosti). Učitelé budou moci stejným způsobem 
posílat rodičům i dílčí průběžné výsledky. V dobře vybavené třídě 21. 
století se počítače stanou nedílnou součástí výuky.


     Otázka: Jaká bude role učitelů a jakou budou potřebovat přípravu, 
aby byli schopni efektivně pracovat v této třídě 21. století?


     Učitelé budou potřebovat soustavné a co nejpokrokovější školení v 
použití technologií. Příprava místních specialistů na výukové technologie 
(učitelů učitelů)se stane velice důležitá, protože počet učitelů, kteří 
budou toto školení potřebovat, značně přesáhne možnosti těch několika 
expertů, jimiž disponují státní a federální úřady v současnosti. 
Technologiemi dobře vybavené školské obvody budou zaměstnávat 
koordinátory, techniky, specialisty na sítě a na distanční vzdělávání, 
školitele Internetu a specialisty na vybavování novými technologiemi.


     Otázka: Jak budou školy takové třídy financovat?


     Většina z nich bude usilovat o uspokojení stoupající potřeby 
technologií. Ty obvody, které budou pokračovat ve financování Internetu 
stejným způsobem, jako by to byl toaletní papír, se budou stále více 
vzdalovat obvodům dobře vybaveným. Soukromé i veřejné školy budou pod 
velkým tlakem. Ony jsou tím, kdo to bude muset nakonec zaplatit. 
Financování ze státních, federálních i místních zdrojů se nijak 
dramaticky nezvýší proti současné úrovni, protože to by znamenalo růst 
daní. Zvláštní granty od velkých soukromých firem mohou poněkud pomoci, 
ale přesto financování nových technologií zůstane i nadále velice 
obtížným úkolem.


     Otázka: Jaký bude důsledek pro společnost, místní ekonomiku a 
samozřejmě pro naše děti?


     Důsledek je ten, že školy, které budou investovat a budovat třídy 
21. století budou produkovat nejlepší studenty v zemi. To neznamená, že 
by nemohli vynikající studenti pocházet také z chudých obvodů, ale 
většina dobrých absolventů bude pocházet z dobře vybavených škol. Význam 
vybavení či nevybavení školy technologiemi bude úměrný tomu, jak moc 
budou zaměstnavatelé v příštím století potřebovat technologií znalé 
zaměstnance.
     V oblasti technologií vznikne mnoho nových pracovních příležitostí a 
jejich znalost bude potřebná i ve většině starých. Jen absolventi dobře 
vybavených škol budou schopni se uplatnit v těchto nových oborech. Špatně 
vybavené školy budou produkovat absolventy, kteří se uplatní nanejvýš 
jako dělníci a budou začínat na nejnižším okraji společnosti. Přežijí jen 
ti nejlépe připravení.


     Russell Smith   rssmith@tenet.edu   rssmith@camalott.com
       technologický poradce, certifikovaný učitel, novinář
     http://www.camalott.com/~rssmith (upraveno pro Netscape)


--------------------------------------------------------------------------
     To, že jsem pro vás tento článek přeložil (jako obvykle ne doslova), 
ještě nutně neznamená, že zcela se vším, co je v něm napsáno, bezvýhradně 
souhlasím. Problémy v něm načrtnuté však jsou určitě dost závažné a mělo by 
se o nich diskutovat i u nás, a to i přesto, že náš evropský přístup snad 
bude trochu odlišný. Rozhodně bych si přál, aby byl a mám v úmyslu se právě 
k našemu vlastnímu přístupu v nejbližší době vrátit.
     Přijměte tento příspěvek jako mou reakci na téma T602. Musím 
konstatovat, že ani mě příliš úroveň a vytrvalost naší diskuze v konferenci 
STR-SKOL na toto téma neuspokojuje.
     Zdraví


             Ing. Borivoj Brdicka               , __      , __
    Faculty of Education, Charles University   /|/  \    /|/  \
           Prague, Czech Republic               | __/ __  | __/ ,_
             bobr@mbox.cesnet.cz                |   \/  \_|   \/  |
           http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/        |(__/\__/ |(__/   |_/

Žádné komentáře:

Okomentovat