Russell Smith
Otázka: Jak si myslíte, že bude třída 21. století vypadat ve
skutečnosti?
Dobře vybavená třída 21. století bude plná multimediálních obrázků a
zvuku (vše bude řízeno k prospěchu žáka, žádný chaos). Na velkém
promítacím třídním zařízení i na monitorech zabudovaných v lavicích bude
možno sledovat satelitní televizní programy a provozovat videokonference.
Chytré multimediální programy dovolí studentům pracovat svým tempem se
současnou kontrolou dosažených výsledků. Učitelé budou moci sledovat
práci studentů prostřednictvím počítačové sítě a budou mít možnost mluvit
s nimi prostřednictvím komunikačního systému využívajícího lehká
sluchátka s mikrofonem.
Satelitní nebo kabelové připojení do Internetu dovolí studentům číst
a studovat nové poznatky mnohem dříve, než by bylo možno vydat klasickou
učebnici. Státní a národní testy (v USA jednotné, povinné a písemné) se
budou dělat na počítači, budou centrálně a objektivně vyhodnoceny a během
krátkého času vráceny zpět do školy i s výsledky. Bude se stále používat
i subjektivní zkoušení, avšak známky budou též zpracovávány elektronicky
pro usnadnění závěrečného hodnocení.
Vysvědčení bude předáváno rodičům elektronicky pomocí Internetu
(zašifrované kvůli bezpečnosti). Učitelé budou moci stejným způsobem
posílat rodičům i dílčí průběžné výsledky. V dobře vybavené třídě 21.
století se počítače stanou nedílnou součástí výuky.
Otázka: Jaká bude role učitelů a jakou budou potřebovat přípravu,
aby byli schopni efektivně pracovat v této třídě 21. století?
Učitelé budou potřebovat soustavné a co nejpokrokovější školení v
použití technologií. Příprava místních specialistů na výukové technologie
(učitelů učitelů)se stane velice důležitá, protože počet učitelů, kteří
budou toto školení potřebovat, značně přesáhne možnosti těch několika
expertů, jimiž disponují státní a federální úřady v současnosti.
Technologiemi dobře vybavené školské obvody budou zaměstnávat
koordinátory, techniky, specialisty na sítě a na distanční vzdělávání,
školitele Internetu a specialisty na vybavování novými technologiemi.
Otázka: Jak budou školy takové třídy financovat?
Většina z nich bude usilovat o uspokojení stoupající potřeby
technologií. Ty obvody, které budou pokračovat ve financování Internetu
stejným způsobem, jako by to byl toaletní papír, se budou stále více
vzdalovat obvodům dobře vybaveným. Soukromé i veřejné školy budou pod
velkým tlakem. Ony jsou tím, kdo to bude muset nakonec zaplatit.
Financování ze státních, federálních i místních zdrojů se nijak
dramaticky nezvýší proti současné úrovni, protože to by znamenalo růst
daní. Zvláštní granty od velkých soukromých firem mohou poněkud pomoci,
ale přesto financování nových technologií zůstane i nadále velice
obtížným úkolem.
Otázka: Jaký bude důsledek pro společnost, místní ekonomiku a
samozřejmě pro naše děti?
Důsledek je ten, že školy, které budou investovat a budovat třídy
21. století budou produkovat nejlepší studenty v zemi. To neznamená, že
by nemohli vynikající studenti pocházet také z chudých obvodů, ale
většina dobrých absolventů bude pocházet z dobře vybavených škol. Význam
vybavení či nevybavení školy technologiemi bude úměrný tomu, jak moc
budou zaměstnavatelé v příštím století potřebovat technologií znalé
zaměstnance.
V oblasti technologií vznikne mnoho nových pracovních příležitostí a
jejich znalost bude potřebná i ve většině starých. Jen absolventi dobře
vybavených škol budou schopni se uplatnit v těchto nových oborech. Špatně
vybavené školy budou produkovat absolventy, kteří se uplatní nanejvýš
jako dělníci a budou začínat na nejnižším okraji společnosti. Přežijí jen
ti nejlépe připravení.
Russell Smith rssmith@tenet.edu rssmith@camalott.com
technologický poradce, certifikovaný učitel, novinář
http://www.camalott.com/~rssmith (upraveno pro Netscape)
--------------------------------------------------------------------------
To, že jsem pro vás tento článek přeložil (jako obvykle ne doslova),
ještě nutně neznamená, že zcela se vším, co je v něm napsáno, bezvýhradně
souhlasím. Problémy v něm načrtnuté však jsou určitě dost závažné a mělo by
se o nich diskutovat i u nás, a to i přesto, že náš evropský přístup snad
bude trochu odlišný. Rozhodně bych si přál, aby byl a mám v úmyslu se právě
k našemu vlastnímu přístupu v nejbližší době vrátit.
Přijměte tento příspěvek jako mou reakci na téma T602. Musím
konstatovat, že ani mě příliš úroveň a vytrvalost naší diskuze v konferenci
STR-SKOL na toto téma neuspokojuje.
Zdraví
Ing. Borivoj Brdicka , __ , __
Faculty of Education, Charles University /|/ \ /|/ \
Prague, Czech Republic | __/ __ | __/ ,_
bobr@mbox.cesnet.cz | \/ \_| \/ |
http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/ |(__/\__/ |(__/ |_/
Žádné komentáře:
Okomentovat