pondělí 7. června 2021

Spomocníkův zpravodaj 210607

Vážení přátelé!

Asi je na místě se zamyslet nad tím, co nám pandemie přinesla z pohledu vzdělávacích technologií. 11. 03. 2020, t.j. v den, kdy byly poprvé zavřeny školy, jsem se ptal, zda Dokáže koronavirus zavést technologie do výuky skokem? A hned jsem i naznačil, co je hlavním problémem, který ovlivňuje výsledek - S technologiemi se učí jinak.
Co se opravdu podařilo, je to, že byla většina učitelů doslova přinucena získat mistrovství v ovládání digitálních přístrojů. Ministersvo se právem chlubí tím, že učitelé jsou teď technologicky mnohem zdatnější (vydává to za důsledek realizace Strategie digitálního vzdělávání). Jenže to nestačí. Je to již celých 27 let, kdy projekt ACOT popsal tzv. difuzní model transformace výuky díky technologiím (Difuze technologií ve škole 21. století). Z něj vyplývá, že mistrovství v ovládání je pouhým počátkem na cestě ke skutečné inovaci výuky směrem ke kompetencím pro 21.st. Ta druhá část cesty se týká nikoli technologií, ale pedagogiky. Opakovaně mluvíme o nové či digitální pedagogice, ale zatím to nemá žádnou systémovou podporu, a hlavně, cílová skupina učitelů naše teoretické poznatky odmítá. Není divu, je to krok do neznáma a nikomu se nechce opustit komfortní zónu. Hodně učitelů si tu potřebu zatím možná vůbec nepřipouští.
A tak se pokoušejí přenést do online výuky postupy, které používají při výuce prezenční a zjišťují, že  příliš nefungují. Odborně se tomu říká "zrcadlení praxe". Logickým důsledkem je, že se tito učitelé vysloveně těší na to, až se budou moci technologií zbavit a vrátí se do starých zaběhaných kolejí. To bychom však neměli dovolit. Má-li se to podařit, musíme celé učitelské veřejnosti vysvětlit, kudy ta druhá pedagogická část cesty k inovaci vede. Je to nutné také proto, že od teď již bude celý vyspělý svět učit výhradně hybridně. Přes vynaložené úsilí a velké projekty se nám to zatím moc nedaří. 
Spomocník se opakovaně snaží onu cestu odhalovat. Dělá to sice nesystémově ad hoc, hlavně zprostředkováváním cizích poznatků (kurátorská činnost), víc sil ale nemá. Zrovna můj dnešní článek by mohl zase trochu přispět k povýšení digitálních kompetencí učitelů. Vysvětluje, jak to profesor David White myslel, když svou přednášku naplánovanou na příští měsíc nazval "Jsme online: Co jsme ztratili přechodem do digitálna a jak to vrátit zpět" (viz Rezidenti po deseti letech). Budu moc rád, když budete tyto poznatky šířit. Dík!

Zdravím vás z Ráje!
Bořivoj Brdička

Žádné komentáře:

Okomentovat