Internet na amerických veřejných školách

Internet na amerických veřejných školách
zpráva amerického Národního centra pro informace ve vzdělávání

Není žádným tajemstvím, že Spojené státy v posledních pěti letech prudce zvyšují investice do využití technologií ve vzdělávání. Existuje celá řada státních i nestátních programů na podporu zavádění technologií, hlavně v podobě počítačů a Internetu, do škol. Jejich celkový objem činí desítky miliard dolarů. Je jasné, že každá investice podobných rozměrů, zvláště ze státního rozpočtu, vyžaduje zdůvodnění a vyhodnocení. Základem každého vyhodnocení jsou bezchybné statistické údaje. V USA má tato data na starosti Národní centrum pro informace ve vzdělávání, které patří federálnímu ministerstvu školství. Anglický název "National Center for Educational Statistic" úmyslně překládám slovním spojením, na něž jsme zvyklí u našeho ústavu se shodnou náplní (UIV). Nedávno zveřejnilo Národní centrum zprávu obsahující vyhodnocení statistických dat týkajících se počítačů na amerických veřejných školách (státní školy odpovídající našim základním) v období od roku 1994 do konce roku 1998. Nepochybuji o tom, že i pro nás jsou tato čísla zajímavá, a to nejen pro ně samotná, ale i pro poučení, jak by zpracování podobných údajů mělo vypadat. Ne náhodou totiž dost přesně odpovídá doporučení, které pro státy EU vypracovala Evropská síť expertů na vzdělávací technologie (viz http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/EENet/).

Původním záměrem z roku 1994, který osobně vyhlásil prezident Clinton, bylo připojit do roku 2000 všechny školy do Internetu a dospět k celostátnímu průměru alespoň 5 žáků na jeden výukový počítač. Dnes se již hovoří o připojení všech učeben a o průměru 4 žáci na počítač. Sledovat průměrná čísla však rozhodně nestačí. Aby nedošlo k prohlubování rozdílů mezi školami umístěnými v různých oblastech, přijala americká vláda opatření, která zvýhodňují při pořizování technologií ty školy, které mají vyšší procento chudých žáků. Proto je třeba ve statistikách vyhodnocovat různé školy zvlášť. Všechny sledované údaje jsou v následující tabulce:

typ školy	školy			učebny
	1994	1997	1998	1994	1997	1998
všechny veřejné školy	35	78	89	3	27	51
stupeň
první	30	75	88	3	24	51
druhý	49	89	94	4	32	52
počet žáků školy
méně než 300	30	75	87	3	27	54
300 – 999	35	78	89	3	28	53
1000 a více	58	89	95	3	25	45
umístění
městské	40	74	92	4	20	47
předměstské	38	78	85	4	29	50
maloměstské	29	84	90	3	34	55
venkovské	35	79	92	3	30	57
oblast
severovýchodní	34	78	90	3	22	39
jihovýchodní	29	84	92	2	26	51
centrální	34	79	90	3	33	61
západní	42	73	86	5	27	51
procento menšin
méně než 6 %	38	84	91	6	37	57
6 – 20 %	38	87	93	4	35	59
21 – 49 %	38	73	91	4	22	52
50 % a více	27	63	82	3	13	37
počet dětí s nárokem na slevu na oběd
méně než 11 %	40	88	87	4	36	62
11 – 30 %	39	83	94	4	32	53
31 – 70 %	33	78	91	3	27	52
51 % a více	19	63	80	2	14	39

Počet veřejných škol a jejich učeben připojených do Internetu v letech 1994, 1997 a 1998 v procentech

Myslím, že ta čísla jsou dost zajímavá, zvláště pokud se týká připojených učeben a venkovských škol. Je zřejmé, že opatření americké vlády se neminuly účinkem. Detailně se rozborem této tabulky zabývat nebudu. Každý si může úsudek udělat sám. Snad jen poznámku ke slevě na oběd ve školní jídelně, o kterou mohou rodiče v USA požádat. Jedná se o sociální podporu, pro jejíž získání je třeba prokázat výši příjmů rodiny. Podle toho pak může být sleva na oběd buď částečná nebo úplná. V různých statistikách se právě počet dětí v určité škole, které tuto slevu získaly, považuje za hledisko určující sociální úroveň oblasti. Dá se očekávat, že tento údaj bude mít určitou souvislost s umístěním škol a menšinami. Tento vztah však z této tabulky nevyčteme.

Dalším, výše již zmiňovaným, pohledem je to, kolik žáků se dělí o jeden počítač určený pro výuku:



Počet žáků na jeden výukový počítač a na výukový počítač připojený do Internetu


Vzhledem k tomu, že toto jsou čísla z podzimu 1998, dá se očekávat, že záměr prezidenta Clintona bude nejspíše do konce roku 2000 splněn. Za povšimnutí stojí pojem "výukový počítač". Znamená, že do této statistiky vůbec nejsou započítávány počítače, které ve školách plní jiné funkce než výukové (administrativa).

Posledním, pro nás též velice zajímavým kritériem, které tato zpráva sleduje, je způsob připojení škol do Internetu:



Způsob již připojených veřejných škol do Internetu v procentech


Otázku, zda připojovat, již ve Spojených státech vyřešili. Zajímavé je pro ně spíše jak, aby to vůbec mělo smysl. Jak je vidět, počet škol připojených komutovaně pomocí běžné telefonní linky již značně klesá. Ne nevýznamnou zásluhu na této skutečnosti má americký celonárodní projekt Den sítě (Netday). I u nás doznala značné popularity zpráva o jeho prvním konání na jaře roku 1996. Všechna média tenkrát přetiskla fotografii, na níž prezident Clinton osobně natahoval kabel do jedné kalifornské školy.

Všimněte si přitom, že v roce 1996 používaly ještě některé školy jak linku komutovanou, tak i pevnou (součet větší než 100%). V posledních letech pak roste i počet škol připojených jiným způsobem (ISDN, kabelová televize, bezdrátově), takže součet zde uvedených dosud nejpoužívanějších způsobů nedosahuje 100%.

Co říci závěrem? Pokoušet se porovnávat naši domácí skutečnost s americkou nemá vůbec smysl. Mám skoro ten pocit, že rychlík nám už ujel a courákem ho nedohoníme. Ledaže by existovala nějaká zkratka, kterou zatím nikdo nezná. Dokonce i experti Evropské unie považují náskok Spojených států v oblasti využívání technologií za velký problém, který může v budoucnosti značně ohrozit konkurence schopnost Evropy na světových trzích. Za touto frází dnes již každý zkušený politik vidí především sociální problematiku – zvyšování nezaměstnanosti, snižování životní úrovně, pokles preferencí atd. Obávám se, že naše politiky tyto souvislosti začnou zajímat zase až před volbami.

Nedá mi to, abych nakonec ještě nepřipomněl jednu zásadní skutečnost. Jakkoli je zde popisovaná zpráva amerického Národního centra pro informace ve vzdělávání zajímavá a následování hodná, neříká zhola nic o tom, zda jsou pro americké školy technologie přínosem. Ne snad, že by se touto problematikou nikdo nezabýval. Vzhledem k již vynaloženým prostředkům se o ní mluví stále více. Dospět k věrohodným závěrům je však v tomto případě mnohem složitější a není to záležitost čistě statistická. Je třeba provádět srovnávací výzkum, a to na vědecké úrovni. Určitě se k tomu v dohledné době vrátím. Ukazuje se totiž, že rozhodující vliv na smysluplné využívání počítačů na školách mají učitelé. Hlavní pozornost je věnována jejich přípravě a možnosti doplňkového studia. I v této oblasti budou americké zkušenosti jistě zajímavé.

---

Podle zahraničních pramenů v březnu 1999 zpracoval

Ing. Bořivoj Brdička bobr@mbox.cesnet.cz http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/ oddělení informační výchovy KTchV PedF UK Praha http://www.spomocnik.cz/