Vážení přátelé,
nemohu si pomoci, ale zdá se, že vlna zvýšeného veřejného zájmu
o využití moderních technologií ve školství nejen stále stoupá, ale také se
k nám neustále přibližuje. Jak víme, dospěli po Spojených státech a
Japonsku již i vedoucí představitelé Evropské unie k závěru, že naše
budoucí schopnost konkurence je přímo závislá na tom, jak dokážeme používat
nové informační technologie. Jsem přesvědčen, že již velmi brzy tento zájem
dorazí i k nám. Velice si přeji, aby u nás dosud praktikovaná strategie
zavádění samotného a jen čistě tržního prostředí i do školství tento proces
nebrzdila.
Minule jsem vás upozorňoval na Akční plán pro evropskou vzdělávací
iniciativu "Vzdělávání v informační společnosti", který je součástí velké
kampaně Evropské unie, jejímž cílem je příprava občanů na život
v informační společnosti. Připomínám, že jeho úvodní část najdete
v Aktualitách na mé WWW stránce. Dnes jsem pro vás připravil upravený
překlad prvního článku z říjnového vydání elektronického měsíčníku Evropské
komise Trendy Informační společnosti č.59. Celý časopis můžete získat na
http://www.ispo.cec.be
Ing. Borivoj Brdicka
Faculty of Education, Charles University
Prague, Czech Republic
bobr@mbox.cesnet.cz
http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/
===========================================================================
Evropská unie se připojuje k celosvětovému trendu modernizace škol
------------------------------------------------------------------
Zavádění nástrojů informační společnosti do školství v nejbohatších
zemích světa bylo v minulém roce značně urychleno.
Tento trend je důsledkem zvyšujícího se významu využití multimédií ve
výukovém procesu a nutnosti přípravy příští generace na život v informační
společnosti.
Vládou vedené iniciativy a pilotní projekty byly v Severní Americe,
Japonsku a v Evropě zavedeny na národní, regionální i lokální úrovni.
K těm nejnázornějším příkladům patří plán amerických úřadů na
bezplatné připojení všech škol a knihoven do roku 2000, japonský plán na
vybavení škol 900000 ks. PC s připojením do sítě do roku 2000, německý
tříletý projekt "Školy v síti", dánský plán na připojení všech škol do roku
2000 a finská strategie "Výchova, vzdělávání a výzkum v informační
společnosti".
Průmysl často podporuje iniciativy vlády formou spolupráce mezi
státním a soukromým sektorem. Je tomu tak například u anglického plánu
"Superdálnice ve vzdělávání" nebo u americké Společnosti pro financování
národních vzdělávacích technologií. Někdy průmysl zavádí své vlastní
iniciativy, jako třeba americká Výzva k technologickému vzdělávání, jejíž
hodnota byla 370 milionů dolarů.
Existují významné rozdíly v dosažené úrovni. V roce 1995 byla do
Internetu připojena 1/3 amerických škol ale jen 5% škol japonských i škol
členských zemí Evropské unie (EU). Také uvnitř EU jsou značné odlišnosti.
Počet připojených škol se pohybuje od 2/3 ve Skandinávii, přes 15%
v Británii, až po 2% ve Francii a Německu a ještě méně ve východní Evropě.
Jako příspěvek k posílení členských zemí EU přijala Evropská komise
2. října nový Akční plán "Vzdělávání v informační společnosti".
Akční plán se zabývá propojením v EU již existujících školských sítí
i připojením zcela izolovaných škol. Pomůže také v oblasti školení učitelů
a přispěje ke zvýšení využívání výukových možností nových multimediálních a
síťových technologií.
Akční plán též přispěje k vytvoření dostatečného množství uživatelů
s cílem podpořit vývoj evropského trhu výukových multimediálních produktů
a programů. Cílem je jednak podpořit evropské firmy vyvíjející výukové
programy, ale též pomoci vytvořit a rozšiřovat produkty podporující
myšlenku evropské vzájemnosti.
Jako první krok připravuje Komise na 16.-17. prosince konferenci
nazvanou "Cesta k evropské elektronické síti škol".
Existence silného evropského průmyslu má klíčový význam pro rychlý
růst trhu multimediálních výukových aplikací. Může také přispět k zachování
a posílení evropské kulturní identity tak, že nabídne uživatelům produkty,
které budou vyhovovat rozdílným evropským kulturním i jazykovým potřebám.
Žádné komentáře:
Okomentovat