Revoluce v evoluci - počítače produkují první potomky

Vědci na poli umělého života překonali významný milník. Vytvořili na počítačové technologii založený systém, který se sám vyvíjí, zdokonaluje a vyrábí celou řadu jednoduchých pohyblivých tvorů bez podstatného zásahu člověka. Tato „robotická forma života“ zkonstruovaná dvěma vědci z Brandeis University je celá velká jen několik palců (přes 10 centimetrů), sestává z méně než dvou tuctů umělohmotných částí a obsahuje jakýsi „nervový systém“ vyrobený z vodičů. Celá věc umí zatím jen jediné – tvorové pobíhají po stole. Podle zprávy publikované v časopise Nature nebyly tyto malé stroječky vymyšleny, navrženy ani zkonstruovány lidmi. Jedná se o zlomový okamžik neboť je to poprvé, kdy byl robot navržen i vytvořen automaticky jiným robotem.


zdroj: Curt Suplee - Revolution in evolution: Computers bear first offspring, The Seattle Times (http://www.seattletimes.com), 31.srpna 2000

přeložil Bořivoj Brdička

---

Možná, že není na první pohled zřejmé, jak tato zpráva souvisí se vzděláváním. Pokud však někdo z vás četl knihu Kewina Warwicka Úsvit robotů - soumrak lidstva, bude asi tušit, kde onu souvislost hledat. Co myslíte, jak dlouho bude trvat, než roboti vybavení schopností se rozmnožovat a učit dosáhnou inteligence srovnatelné s lidskou? Jistě bude jiná - strojová, bez schopnosti abstraktního myšlení, ale i tak se vynořuje velmi zajímavý problém. Ty stroje si totiž budou úplně všechno pamatovat a učit se budou rychlostí přenosu dat. Člověk to má o moc těžší. Sám na sobě to pozoruji až příliš tvrdě. Nechci vás ale znepokojovat. Snad nám ty roboti budou jenom pomáhat.

Přeji mnoho úspěchů v práci.


12.9.2000

Ing. Bořivoj Brdička bobr@mbox.cesnet.cz http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/ oddělení informační výchovy UK Praha PedF KTchV http://it.pedf.cuni.cz/

POŠKOLE '2000 - SITES a Koncepce

Vážení kolegové,
zrovna jsem se vrátil ze semináře Poškole a nedá mi to, abych se s vámi nepodělil o své dojmy. Na první pohled by se mohlo zdát, že tento již devátý ročník akce, kterou jsem jako pracovník střediska Ústavu pro informace ve vzdělávání, které mělo ve své náplni pomáhat učitelům s využitím technologií, v roce 1992 spolu zakládal, se ničím podstatným neliší od předchozích. Seminář se opět konal v lázních Sedmihorky v Českém ráji. Byli na něm do značné míry zase ti samí lidé, jako vždy. Jen trochu v menším počtu než obvykle. Organizátoři jsou již po několik let ustáleným týmem zčásti z FEL ČVUT a zčásti z PedF UK. Jen Karel Vosátka jako hlavní organizátor tentokrát chyběl. Odešel totiž z FELu za lepším, a tak nemá na tyto věci čas. Jak se zdá, v této funkci ho nahradila paní Božena Mannová.

Pokud jde o program, též se od předchozích ročníků nijak významně nelišil. Bylo tam několik zahraničních hostů, pár vysokoškolských učitelů, kteří dost často podobné akce navštěvují jen kvůli záznamu do své publikační a přednáškové činnosti, několik zapálených nadšenců pro věc samotnou, kteří si zaslouží náš obdiv. Nejvíc mě zaujalo vystoupení výpravy učitelů a žáků ze ZŠ Vrchlického v Liberci. Tato škola je svými skvělými výsledky ve výuce programování již sice téměř stejně známá, jako ZŠ Lupáčova v Praze svými projekty, ale přesto jsem byl znovu mile překvapen výsledky práce jejích žáků a hlavně zřejmým zaujetím pro počítače, které z nich vyzařuje.

Já jsem referoval o druhém modulu připravovaného prestižního mezinárodního výzkumu SITES, který byl zařazen do výzkumného záměru naší fakulty a jehož jsem se stal národním koordinátorem. Tento druhý modul bude věnován hlavně kvalitativnímu zkoumání konkrétních programů, které jsou již jako jednotlivé případy na národní úrovni ve školách zavedeny do výuky a využívají smysluplným způsobem moderní didaktické postupy i technologie. Konečným cílem je prostřednictvím vyhodnocení těchto případů dospět k teoreticky zdůvodněnému doporučení, jak co nejvhodněji technologie ve vzdělávání využívat. Účastníky, a tímto též vás, žádám o spolupráci. Víte-li o nějakém případu, který by stál za zkoumání, nebo děláte-li vy sami nějaký projekt či zavedli-li jste ve škole program, který by vyhovoval zadání, dejte nám vědět. Bližší informace najdete na http://it.pedf.cuni.cz/sitesm2/. Za všechny informace a konkrétní nabídky předem děkujeme.

Přesto bylo letošní Poškole něčím naprosto výjimečné. Jak jistě již víte, byla schválena Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání (SIPveVZ.doc), která počítá v příštích letech s investicemi v rozsahu 1-2 miliardy korun za rok. Tento fakt momentálně zásadním způsobem ovlivňuje atmosféru v naší komunitě. Umím si představit, že je na školách i mnoho takových učitelů, kteří se budoucnosti velmi obávají, neboť jejich kariérní růst bude, jak se zdá, svázán se schopnostmi používat ICT. Ti ale na Poškole nebyli. Ti, co tam byli, se jistě nemusí obávat svých vlastních schopností. Obávají se spíše toho, aby byly tyto investice vynaloženy účelně. Skoro to na první pohled vypadalo tak, že většinu z nás výše již schválených investic úplně zaskočila, a nevíme jak se s touto situací vypořádat.

Někdo však jistě zaskočen nebyl. Byli to různí intrikáni, bojovníci o funkce, lobisté snažící se urvat z očekávaných investic co největší díl pro sebe. Tento vývoj je ovšem zcela přirozený a očekávatelný kdekoli, nejen u nás. Rozhodující pro úspěšnost koncepce bude to, jak se úkolu rozdělit tyto peníze zhostí odpovědní pracovníci ministerstva. Doufejme, že naše obavy nejsou oprávněné.

Naše zkušenosti se státní správou nejsou v tomto směru příliš povzbuzující. Jediné, co mírně zvyšuje mou víru v úspěšnost Koncepce, je osoba vedoucího týmu, který ji připravil. Je to pan Luděk Matyska, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Měli jsme možnost se s ním v Sedmihorkách setkat, vyslechnout si jeho představu o realizaci Koncepce a podiskutovat s ním. Odnesl jsem si ten dojem, že ví, co a jak se má dělat a že by mohl být zárukou toho, aby se vytýčené cíle také splnily. Svým způsobem ani není příliš divu. Je totiž blízkým spolupracovníkem profesora Zlatušky, rektora Masarykovy univerzity a člena Rady vlády pro výzkum a vývoj. Domnívám se, že právě on byl jedním z hlavních iniciátorů vzniku a přijetí Koncepce.

Nechci vás unavovat dlouhými rozbory naší diskuse. Omezím se na jediný typický příklad toho, jak pan děkan Matyska reagoval na otázku, proč nejsou v Koncepci zvlášť vyčleněné peníze pro pedagogické fakulty, když se požaduje masivní vyškolení vlastně všech učitelů v práci s ICT. Podle něj patří právě tyto fakulty k těm institucím, které jsou v největší míře zkostnatělé, neefektivní, a vůbec není jisté, zda by byly schopny úkoly před ně postavené splnit. V každém případě je však nic nevylučuje ze soutěže. S programem na přípravu učitelů v práci s ICT může přijít kdokoli, pedagogická fakulta stejně jako fakulta jiná či soukromá firma.

V zásadě s tímto postojem souhlasím. Dovolil jsem si jen poznamenat, že při tomto řešení bude rozhodující roli hrát akreditační komise, která bude muset být schopna zodpovědně rozhodnout o tom, který program je lepší. Obávám se, že právě toto je slabé místo, zvláště, když pan Matyska tvrdí, že se své funkce děkana vzdát nehodlá a vlastní řešení Koncepce přenechá z velké části ministerstvu. Ona se totiž ta příprava učitelů bez moderní, ICT ovlivněné pedagogiky neobejde.

Já osobně ve studii „Informační a komunikační technologie ve vzdělávání“ (http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/akcni_plan/), který měl původně též sloužit jako inspirace při přípravě Koncepce, navrhuji jako nezbytnou pojistku proti různým málo fundovaným či přímo nekalým praktikám veřejnou kontrolu všech finančních toků. Znamenalo by to zveřejnit na internetu celý rozpočet včetně návrhů na projekty i zprávy o řešení. Též bych se přimlouval za tvrdou kontrolu dosažení slibovaných cílů všech projektů. Jen tak bude možné veřejnost, a tím i parlament, přesvědčit o nutnosti tímto směrem pokračovat i nadále.

Nezbývá než si přát, abychom příští rok na Poškole již měli schválený rozpočet s 1867160 tisíc Kč na rok 2001, aby bylo jasným a čistým způsobem rozhodnuto, jak se s těmito penězi naloží a abychom konečně po několika letech zase mohli mít pocit, že se věci ubírají správným směrem.


28. dubna 2000

Ing. Bořivoj Brdička bobr@mbox.cesnet.cz http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/ oddělení informační výchovy UK Praha PedF KTchV http://it.pedf.cuni.cz/

P.S. Posledního dne semináře jsem se z pracovních důvodů nemohl zúčastnit. Moc mě to však nemrzí. V programu byl člověk, kterého jsem viděl naposledy na demonstraci dne 17.listopadu 1989. Vzhledem k tomu, že figuruje na seznamu bývalých spolupracovníků STB, potkat bych se s ním znovu nechtěl.

Zpráva o 14. konferenci ESP

6.-9.4. 2000, Haugesund, Norsko

European Schools Project (http://it.pedf.cuni.cz/ESP/) je organizace spojující učitele, kteří mají zájem přínosným způsobem používat ve své práci informační a komunikační technologie (ICT). Dnes se již zdaleka neomezuje jen na Evropu. Od roku 1988, kdy byla založena, se do ní zapojili stovky učitelů, kteří připravili společné výukové programy (projekty) pro desítky tisíc studentů a žáků. Velice cenná na činnosti ESP je snaha o maximální didaktické zaměření připravovaných výukových aktivit. Proto se práce v ESP účastní též špičkoví teoretici a metodici z různých univerzit a vědeckých ústavů. Tím hlavním, o co každému jde, však jsou vždy studenti.

Prakticky nejdůležitější na celé činnosti ESP jsou výroční konference. Vychází se totiž z principu, že nejlepší metodou, jak připravit opravdu hodnotný projekt, je osobní setkání a domluva s budoucími partnery. To znamená, že kromě teoreticky, výjimečně i technicky, zaměřených přednášek a prezentací úspěšných projektů jsou hlavní náplní těchto konferencí pracovní setkání zájemců o realizaci nových projektů. Z účastníků, kterých bývá vždy přes 100 se sestaví zájmové skupiny, v nichž se budoucí projekty pokud možno co nejpodrobněji připraví. Budoucí partneři se osobně poznají, a tak jejich následná komunikace na dálku již probíhá na zcela jiném základě a je mnohem větší naděje na úspěch, než je-li veškerá domluva jen distanční.

Nebudu se v této zprávě podrobněji zabývat tím, jaké aktivity mohou takovéto mezinárodní projekty obsahovat. Máte-li zájem se o projektech teoreticky i prakticky dozvědět více, stačí navštívit stránky Učitelského spomocníka na http://www.spomocnik.cz.

Česká republika je členem ESP již od roku 1994. Dosud se ve většině případů naši učitelé o projektech ESP dozvídali jen nepřímo prostřednictvím sítě. Letos poprvé se konference ESP zúčastnili i přímí zájemci o navázání kontaktů. Za tuto skutečnost můžeme děkovat naší integraci do EU a právu čerpat z prostředků evropského programu Socrates, který, kromě jiného, podporuje též mezinárodní spojení škol a školení učitelů. A tak se díky této konferenci můžeme pochlubit naším nejnovějším zapojením hned v několika připravovaných projektech:

• You and I, Gymnázium Louny, partneři – Norsko, Belgie, Španělsko
  
• Culture Traditions Geografy, Gymnázium Louny, partneři – Norsko
  
• My School, Gymnázium Bílina, partneři - Belgie, Německo
  
• Everyday pleasures, ZŠ Mánesova Otrokovice, partneři - Norsko, Švédsko, Portugalsko
  
• My town, ZŠ Řezníčkova Olomouc, partneři - Finsko, Estonsko
  

To, že i my máme již co předvádět v oblasti mezinárodního spojení škol a zapojení technologií do výuky, prezentoval v Haugesundu ve svém vystoupení pan Hausner, ředitel ZŠ Lupáčova v Praze. Množství jejich aktivit je vskutku impozantní a na naše poměry zatím bohužel zcela ojedinělé. Zde je přehled názvů projektů, které představil: Děti jako my, Broken toys, Kidfest 2000, Důvěra překonává hranice, ... Podrobnosti o těchto i dalších najdete na http://www.lupacovka.cz. Na již existující projekty naváže i nově domluvený projekt Školní management se St.Vincent College, Anglie a projekt Simulace funkce tělních orgánů s Tartu, Estonsko. Nejlepší obrázek o tom, kdo všechno se práce na ESP aktivně účastní si uděláte z výčtu míst, kde všude se konference ESP dosud konala: Londýn (UK), Amsterdam (NL), Grossburgwedel (DE), Copenhagen (DK), Lenham (UK), Toledo (SP), Schwerte (DE), Cambridge (UK), Leuven (BE), Portorose (SI), Tartu (EE). Doplním-li budoucí místa konání, nemusím již dodávat vůbec nic. Bude to opět Německo, pak Švédsko, Itálie a v roce 2004 přijde na řadu Česko. Máme tedy ještě nějaký čas se řádně připravit. Pevně věřím, že v té době již nebudou ani u nás podobné aktivity brány jako něco mimořádného, spojeného s prací navíc mimo běžný úvazek učitele.

Ing Bořivoj Brdička
český koordinátor ESP
oddělení informační výchovy KtchV PedF UK
E-mail: bobr@mbox.cesnet.cz

Informační a komunikační technologie ve vzdělávání

Informační a komunikační technologie ve vzdělávání
Akční plán implementace státní informační politiky ve školství pro období 2000 – 2001
Bořivoj Brdička, UK PedF Praha
pracovní studie


Smyslem této studie je přispět k přípravě konečného znění dokumentu, který by se měl stát součástí Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knihy), neboli plánu na reformu českého školství v souvislosti se změnami, které souvisí s příchodem Informační společnosti. Jedná se o můj soukromý názor na to, co by mohl výsledný dokument obsahovat. Jsem si plně vědom toho, že i v případě použití bude třeba můj návrh upravit a doplnit.



1. Teoretické zdůvodnění
To, že informační a komunikační technologie (ICT) v současném světě prodělávají nebývalý rozvoj a ovlivňují život většiny lidí, si dnes uvědomuje každý, a tak není třeba tuto skutečnost nějak zvláště zdůrazňovat. Ne každý však dokáže rozeznat, jak je tato problematika důležitá pro budoucnost jednotlivců, národů, států a nakonec i celého lidstva. Přestože ve světě se různými důsledky využívání moderních technologií zabývá mnoho vědeckých pracovišť, vizionáři, média i některé nátlakové skupiny, u nás je dosud toto téma mimo oblast zájmu veřejnosti i většiny odborníků. Největší pozornost jí věnují ty složky společnosti, které jsou v největším kontaktu s mezinárodním prostředím, tj. firmy se zahraničním zastoupením nebo mládežnické organizace protestující proti globalizaci a ekonomické monopolizaci.

Samotný pojem globalizace má s ICT mnoho společného. Vyvinul se totiž z přirovnání našeho současného světa ke globální vesnici [13], kde má jeden k druhému díky technologiím velice blízko. Jiným souvisejícím, a dnes často používaným, pojmem je informační společnost. Jako jeden z prvních ho v roce 1980 pro popis života lidí v nedaleké budoucnosti použil americký spisovatel Alvin Toffler ve své knize The Third Wave. (Třetí vlna) [22]. Onou třetí vlnou se zde rozumí třetí vývojové stádium lidské společnosti, které přichází po preindustriálním (agrárním) a industriálním. Bývá proto nazýváno stádiem postindustriálním. Podle celé řady současných výzkumů jsou změny, které v současné době do života společnosti přinášejí ICT natolik významné, že způsobí něco na způsob revoluce, která se dotkne všech oblastí lidského života.

Velice stručně řečeno, vývoj se stále zrychluje a směřuje k relativnímu zmenšování světa, k tomu, že každý bude moci komunikovat s každým, k tomu, že i zdánlivě nevýznamná událost na jedné straně zeměkoule může díky snadné dostupnosti informací neočekávaným způsobem ovlivnit dění někde úplně jinde. Dá se proto říci, že ICT jsou schopny při vhodném využití určitým způsobem přispět k rozvoji globálního pohledu na svět a pomoci tak lidem chovat se podle principů „trvale udržitelného života na Zemi“. Nezbytnou součástí takového vývoje je zlepšení vztahu mezi národy a státy i nalezení řešení celosvětových problému, např. ekologických.

Na tuto problematiku se samozřejmě nelze dívat jen okem sociologa či filosofa. Při řízení státu je třeba sledovat též pragmatický čistě ekonomický pohled. I ten však nemůže nevidět obrovský vliv ICT na budoucí vývoj. Dostupnost informací, možnost komunikace a vysoká míra automatizace způsobí velké změny v požadavcích na kvalifikaci lidí téměř ve všech oborech. I nadále bude klesat počet zaměstnanců ve výrobním sektoru a poroste v oblasti služeb, kam lze do jisté míry zahrnout i vzdělávání. Lidé budou často ve styku se svými kolegy, obchodními partnery nebo i učiteli jen prostřednictvím technologií. Díky stále rostoucímu tempu rozvoje vědy a techniky, jež se promítá v praxi, bude třeba, aby se téměř všichni pracovníci učili po celý život něco nového. Tyto skutečnosti vedou některé radikální reformátory vzdělávacího systému až k představám, že bychom se bez školy, v klasickém smyslu toho slova, mohli obejít. Každý by se učil vždy jen to, co je potřeba (on demand), a až v tom okamžiku, kdy je to potřeba (just in time)“ [16].

Souhlasit s podobnými představami bychom mohli pouze za předpokladu, že budeme vzdělávání považovat čistě jen za přípravu na výkon povolání. Škola však má mnohem širší poslání. Měla by se zabývat komplexní výchovou člověka, aby se stal platným členem společnosti. Proto můžeme odosobněnou distanční formu vzdělávání akceptovat jen jako doplňkovou, zvláště vhodnou v těch případech, kdy studující má vlastní zájem o konkrétní specializovanou problematiku, tj. např. na vysokých školách nebo ve vzdělávání dospělých (např. rekvalifikace nezaměstnaných).

Je zřejmé, že význam vzdělání a potřebné schopnosti absolventů škol se, díky výše popsanému vývoji, zásadním způsobem mění. Kompetence potřebné pro život v informační společnosti nazýváme informační gramotností a způsob, jak se k ní dopracovat, informační výchovou. Proto je nezbytně nutné změnit i metodiku výuky na všech našich školách. Důsledkem pronikání ICT do života celé společnosti je tedy změna vzdělávací politiky státu a nutnost reformy školství. Nejedná se však pouze o integraci technologií do současných výukových metod. Cílem této reformy musí být změna těchto metod v souladu s požadavky současného vývoje společnosti i vědeckého poznání.

Současný vývoj pedagogiky má souvislost s nejnovějšími poznatky mnoha různých vědeckých disciplin. Tak např. díky psychologické teorii více inteligencí [5] a odlišnosti pohlaví [18] se ukazuje potřeba vytvořit takové vzdělávací prostředí, v němž bude možno k výukové látce přistupovat různými způsoby podle individuálních schopností žáků. Dnes známým faktem je to, že veškeré vzdělávání se uskutečňuje kontaktem s jinými lidmi, a je tudíž záležitostí sociální [23]. To znamená, že na výchovu má značný vliv celé prostředí, v němž se člověk pohybuje, tj. hlavně rodina, velký vliv mají vrstevníci i další lidé a zprostředkovaně též třeba autoři televizních pořadů nebo počítačových programů. Se všemi těmito vlivy je třeba počítat a vhodně je do výchovy zapojit.

Poslední výzkumy z oblasti kognitivní psychologie naznačují, že lidský mozek je v každém období života ze své postaty aktivní, to znamená, že je stále připraven poznávat něco nového [17]. Není však žádnou výjimkou, že škola právě tuto vlastní aktivitu často potlačuje, a tak připravuje žáka o zájem učit se. V nejhlubší podstatě pak teorie fungování mozku korespondují s globálním (holistickým) pohledem na svět [18]. To znamená, že mohou nastat i zcela netušené souvislosti (asociace), díky nimž lze znalosti jedné problematiky třeba použít i někde úplně jinde. A to je další důvod k tomu nesoustřeďovat se při výuce na memorování fakt, ale spíše se věnovat tvořivému hledání souvislostí.
Změny jsou natolik veliké, že se současný vývoj výukových metod často popisuje jako změna paradigmatu [12]. Následující přehled popisuje základní rysy této změny.






současný vývoj výukových metod


Pedagogika má však proti jiným vědeckým oborům značné nevýhody v tom, že její působení nelze exaktním způsobem v dostatečně krátkém časovém úseku ověřovat. Výsledky změněných výukových metod přitom mohou mít nedozírné následky. To je jeden z důvodů, proč mnoho pedagogů projevuje značné sklony ke konzervatizmu.

Existuje celá řada různých pedagogických metod, z nichž většina je použitelných. Dá se dokonce konstatovat, že, díky odlišnosti studentů, lze využívání různých metod doporučit. Rozlišovat bychom vždy měli hlavně jejich dobré a špatné uplatnění. Za vysloveně nebezpečné je třeba považovat jen extrémy v podobě školy, kde se vše dělá na povel nebo kde si každý dělá, co chce.

Technologie jsou schopny podporovat jakýkoli model výuky. Jsou jakýmsi zesilovačem, který umocňuje dobré i špatné výukové metody. Musíme však být velice opatrní, abychom je využívali pouze přínosným způsobem. To znamená, že se nesmí stát cílem pouhé dodání počítačů a připojení škol do Internetu. Cílem musí být komplexně pojatá informační výchova ke schopnosti informace zpracovávat a přeměňovat je na široce použitelné vědomosti.



2. Dosavadní vývoj u nás a ve světě
Pokusy s využitím počítačů k výukovým účelům byly prováděny již od šedesátých let 20. st.. V té době byly počítače něčím docela novým, ještě neověřeným, a panovala všeobecná představa, že pomocí nich lze zautomatizovat téměř všechny lidské činnosti. V pedagogice navíc tehdy ještě celosvětově převládal behavioristický instruktivní model učení, jehož nedostižným cílem bylo prostřednictvím co možná nejdokonalejšího ovládání všech vjemů studujícího dosáhnout určitého jeho chování. V konečném důsledku pak určitých jeho vlastností. Proto byly první výukové počítačové programy koncipovány tak, že se snažily plně řídit to, co uživatel dělá.

Trend využívání technologií řídících učení převládal do konce 80. let. Díky tomu, že tento způsob výuky do značné míry potlačoval vlastní motivaci a zájem studujícího, vyznačoval se vývoj stále rafinovanějšími a komplikovanějšími pokusy o řízení, které by si uživatel neuvědomoval. Počítačové aplikace tohoto typu však nakonec narazily na barieru v oblasti vývoje umělé inteligence. Zatím totiž není možné vytvořit takový počítačový program, který by byl schopen reagovat na všechny podněty uživatele a usměrňovat ho určeným směrem. Jinými slovy, počítače dosud nejsou schopny učitele nahradit.

Přesto se velké množství aplikací fungujících na tomto principu v praxi běžně používá. Jsou to programy sloužící k drilování nebo testování. I ty mají své určité místo ve výuce. Některé znalosti nebo dovednosti si lze totiž nejlépe osvojit právě tímto způsobem (abeceda, malá násobilka, vyjmenovaná slova, nepravidelná slovesa apod.) Ne vždy je počítač pro výuku tohoto typu nezbytný. Na druhou stranu má i značné výhody v tom, že je neúnavný, spravedlivý apod.

Od počátku 90. let se začíná v oblasti vzdělávacích technologií prosazovat nový směr - konstruktivizmus. Vychází z podpory vlastní aktivity mozku a snaží se tudíž ve vzdělávání vytvořit takové prostředí, které by tuto aktivitu podporovalo. Základním rozdílem v případě uplatnění vzdělávacích technologií je to, že aktivita a řízení přechází ze stroje na uživatele [15]. Podobný systém ovšem může mít úspěch pouze u studentů, jejichž přirozená chuť do práce není ničím narušena a které v této činnosti podporuje celé okolí včetně učitele.

Za konstruktivní lze označit všechny výukové aplikace, které podporují vlastní aktivitu studentů. Vlastně to jsou nakonec i všechny nástroje, pomocí nichž lze cokoli vytvořit, jako různé editory, autorské systémy, programovací jazyky, nástroje na modelování apod. Patří sem však i zdroje dat, v nichž může aktivní hledající student najít potřebné informace, jako např. encyklopedie, slovníky ad. Informace dnes bývají studentům výukovými aplikacemi předkládány nejčastěji formou hypertextu. To znamená, že data mají nelineární uspořádání podle souvislostí. Je to způsob, který se snaží napodobit uspořádání vědomostí v lidském mozku a je tudíž pro studium vhodnější než klasický lineární text.

Kapitolou samou pro sebe je Internet. Díky němu přibyly k původně jen informačním technologiím do označení ICT též technologie komunikační. Umožňuje nejen snadnou komunikaci mezi všemi uživateli pomocí E-mailu, ale je též zdrojem nepřeberného množství informací prostřednictvím služby World Wide Web. Až do roku 1994 byl Internet sítí čistě akademickou. Po tomto roce byl uvolněn i ke komerčním účelům a od té doby je jeho rozvoj doslova překotný. Jeho místo ve výuce je nezastupitelné. V souladu s principy moderní pedagogiky dovoluje do výuky zapojit lidi a informační zdroje doslova z celého světa. Web je totiž jednou obrovskou celosvětovou hypertextovou encyklopedií, kde lze najít téměř vše. Problémem je to, že ne vždy se podaří vhodné informace rychle najít, ne všechny jsou pravdivé a některé jsou dokonce pro výuku vysloveně nevhodné. Obrovskou výhodou je naopak poměrně snadná možnost publikování, kterou mají téměř všichni uživatelé Internetu. Je tedy zřejmé, že konstruktivní výukové možnosti jeho využití jsou obrovské.

Vezmeme-li v úvahu též naprostou nutnost zvládnutí práce s technologiemi pro většinu současných studentů jako základní podmínku jejich budoucí zaměstnatelnosti, není ani příliš divu, že se vlády všech vyspělých států v současné době usilovně snaží všechny školy vybavit počítači s připojením do Internetu. Ve Spojených státech, které jsou ve využívání technologií nejdále, se stalo jedním z hlavních programů vlády prezidenta Clintona do roku 2000 připojit do Internetu rychlou linkou všechny školy a dosáhnout maximálního počtu 5 žáků na jeden počítač. Samozřejmě že to není zadarmo. Investice do ICT na amerických školách dělaly v roce 1998 jen ze státního rozpočtu kolem 5 miliard US$. Jak vyplývá z následující tabulky, není příliš vzdálená doba, kdy budou v USA do Internetu připojeny nejen všechny školy, ale i všechny třídy.

školy			učebny
1994	1997	1998	1994	1997	1998
35	78	89	3	27	51

vývoj připojení všech amerických státních škol a učeben do Internetu v % (podle [9])


Ani Evropa nechce zůstat příliš pozadu. Jak je patrné z následující tabulky, panují zde značné rozdíly. Některé státy však v počtech škol připojených do Internetu dokonce překonávají USA (Irsko, Finsko).

	Portugalsko	Francie	Rakousko	Británie	Itálie	Dánsko	Norsko	Finsko	Irsko
ZŠ	4	11	23	34	36	42	81	90	95
SŠ	100	63	75	87	84	100	98	95	100

připojení škol některých evropských států do Internetu v % v roce 1998 (podle [4])


Náš domácí vývoj do značné míry s určitým zpožděním sleduje vývoj světový. Má však i svá specifika.

První vlna zavádění technologií do školství u nás proběhla v polovině 80. let, v době, kdy se v masovém měřítku začaly vyrábět první osmibitové osobní mikropočítače. Do našich škol byly tenkrát dodávány tzv. centrální rozesílkou (podle rozpisu ministerstva školství) téměř úplně bez programového vybavení s tím, že se předpokládalo, že si vhodné programy napíší učitelé sami. Tato skutečnost spolu s technickou nedokonalostí tehdejších počítačů způsobila značné rozčarování, které u některých učitelů nebylo překonáno dodnes.

Po revoluci na počátku 90. let se otevřely hranice a my jsme opět dostali možnost přímého srovnání se světem. Udělalo se mnoho dobrého. Např. připojení všech vysokých škol do Internetu. Rozběhlo se několik ověřovacích pilotních projektů hrazených z prostředků EU (Comenius, Tempus, Phare) nebo z grantů MŠMT i vlády. Vše však bohužel až do současné doby zůstalo jen na úrovni ověřování. Ke skutečné implementaci ICT do vzdělávání dosud nedošlo, hlavně díky absenci celostátní koncepce a politiky. Pokud by tento vývoj pokračoval dál, naše zaostávání za světovým vývojem by se ještě zvětšovalo.

Proto v květnu 1999 přijala vláda dokument Státní informační politika - cesta k informační společnosti [19], který ukládá ministerstvu školství ve spolupráci s ministerstvem kultury do 31.3.2000 předložit Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání. Že je to krok správným směrem je možno doložit následujícím citátem, který demonstruje soulad s naším teoretickým zdůvodněním:

„Souběžně s klasickými formami vzdělávání na školách různých stupňů a zaměření je žádoucí podporovat i formy novější - celoživotní vzdělávání, distanční vzdělávání, rekvalifikace - přispívajících jak k rozvoji vzdělanosti společnosti, tak i k pracovní flexibilitě obyvatelstva. Uplatňování elektronických učebnic a učebních pomůcek, multimédií, virtuálních laboratoří, digitálních knihoven umožní zefektivnit výuku a podpoří sebevzdělávání, čímž se uvolní prostor pro rozvoj myšlení, kreativity a tvůrčích schopností. Bude podporováno publikování učebních textů, studentských prací i projektů v elektronické formě prostřednictvím Internetu. Všem studentům bude poskytován přístup k elektronické poště a WWW s cílem v co největší míře zapojovat studenty do aktivit, které směřují k integraci informačních a komunikačních technologií do činnosti instituce.“

Chceme-li tyto nemalé úkoly, které před námi stojí splnit, čeká nás mnoho konkrétní práce. Pokusme se co nejpřesněji formulovat, co je třeba udělat.



3. Mechanizmy implementace ICT ve vzdělávání

a) ICT a školy
Je zřejmé, že je třeba docílit toho, aby ve školách bylo dostatek počítačů a aby byly připojeny do Internetu. Tuto problematiku je však třeba poněkud konkretizovat. Není totiž úplně jedno jaké počítače do škol dáme, kam je umístíme a jak je připojíme do sítě.

Školy často získávají starou vyřazenou techniku jiných organizací. Tato technika jistě může být ještě dobře využitelná. Starší počítače mohou sloužit k pořizování textových dat, k E-mailování, k výuce základů informatiky apod. Jen je třeba počítat s tím, že jsou více poruchové, vyžadují stálou péči technika a rostou náklady na opravy (pokud se opravují). Dnešní školy potřebují být vybaveny též současnými multimediálními počítači, na nichž lze pracovat s grafikou, využívat CD-ROM, prohlížet WWW stránky, učit se jazyky apod. Má-li mít jejich výukové využití smysl, je třeba zajistit, aby s nimi mohli pracovat všichni žáci či studenti. Do jaké míry je toto možné, se dá odhadnout ze statistických údajů o počtu studentů na jeden počítač určený ve škole pro výuku. Přitom je však třeba též rozlišovat, o jaké počítače se jedná. Spokojeni budeme moci býti teprve tehdy, klesne-li počet studentů na jeden výukový (ne administrativní !!!) počítač na středních školách v průměru pod 10 a na základních pod 20. Naše současné kompletní statistické údaje nejsou známy. Podle průzkumu SITES [6] by se dalo odhadnout, že u ZŠ bude tento poměr přesahovat 50 a u SŠ bude menší než 20. Přesněji můžeme uvést jen údaje ze zahraničí publikované OECD.

	Portugalsko	Itálie	Holandsko	Francie	Británie	Dánsko	Irsko	Finsko
ZŠ	-	51	23	31	16	14	18	11
SŠ	35	14	16	10	9	9	8	7

počet studentů na jeden výukový počítač v roce 1998 (podle [4])


Velice zajímavý je vztah mezi počtem výukových počítačů a výukovými metodami, které na škole převládají. Následující graf, který je výstupem celosvětového průzkumu SITES [6] z roku 1999, znázorňuje váhu ukazatelů podporujících tradiční a pokrokové výukové metody v závislosti na průměrném počtu počítačů na jednoho žáka na školách odpovídajících našemu druhému stupni (viz staré a nové paradigma výše). Ukazuje, že pokrokové výukové metody se více používají na těch školách, kde je počítačů dostatek.

význam tradičních a pokrokových výukových metod v závislosti na počtu počítačů (podle [6])


Dalším závažným problémem je rozmístění počítačů. Dnes je u nás zvykem budovat většinou tzv. počítačové učebny určené k výuce informatiky. Ty bývají často v odpoledních hodinách nevyužité a učitelé jiných předmětů se jim zdaleka vyhýbají. Je proto třeba charakter počítačových učeben změnit na studovny. Ideálním modelem by bylo udělat mimo výuku informatiky z počítačových učeben studovnu, která by se mohla stát součástí školní knihovny. K dispozici by zde mohly být jak klasické studijní materiály, tak moderní elektronické. Nezbytnou nutností je to, aby k počítačům měli přístup též učitelé. Proto by měli mít k dispozici počítače ve sborovně a v kabinetech. Konečným cílem by pak mělo být umístit alespoň jeden počítač do každé třídy.

Jak již bylo řečeno, školní počítače by měly být propojeny do sítě. Lokální síť značně usnadňuje jejich správu a zjednodušuje administrativu. Z výukového hlediska nás však zajímá hlavně připojení do Internetu. Není totiž vůbec jedno, jakým způsobem a hlavně rychlostí je škola připojena. Nejlevnější a nejpomalejší komutované připojení totiž dovoluje jen velmi omezenou práci s Internetem. Při vhodné volbě technického řešení mohou v tomto případě všichni uživatelé lokální sítě pracovat s elektronickou poštou. Prohlížení WWW stránek je však silně komplikováno a omezeno. Proto je třeba školy do Internetu připojovat co nejrychlejší, pokud možno pevnou, linkou. Pak je možno bez problémů pracovat nejen s poštou a WWW, ale škola navíc může provozovat své vlastní servery, a sama informace do Internetu poskytovat. Většina vyspělých zemí má zvláštní dohody s telekomunikačními firmami poskytujícími připojení do Internetu o mimořádných minimalizovaných cenách pro školy.
Naším cílem by tedy mělo být zřízení počítačových studoven s připojením do Internetu na všech školách. V odpoledních a večerních hodinách by tato studovna mohla sloužit též veřejnosti. Znamená to, kromě jiného, též vytvoření specializované kombinované funkce školního informatika, jehož náplní bude počítače spravovat, učit, poskytovat vhodné studijní materiály a pomáhat svým kolegům.

Ve výjimečných případech, tam kde nebude možné ve škole vhodné technické podmínky zajistit, dalo by se uvažovat i o tom, zadat přípravu žáků na práci s technologiemi mimoškolním soukromým subjektům. Toto řešení však neumožňuje integrovat práci s technologiemi do všech předmětů a navíc by jen prohloubilo sociální rozdíly. Cena této výuky by jistě nebyla přijatelná pro všechny. Naším cílem však je zajistit pokud možno rovnocenný přístup k ICT pro všechny vrstvy obyvatel.

b) ICT a učitelé
Nejdůležitější podmínkou úspěšného zavádění ICT do vzdělávání je schopnost učitelů tyto nové nástroje vhodným způsobem využívat. Současná situace v této oblasti je kritická. Myšlení učitelů i způsob jejich přípravy je většinou natolik konzervativní a rezistentní vůči změnám, že lze jednoznačně říci, že právě toto bude úplně nejtěžším úkolem celé reformy. Existuje přitom značné riziko, že se technologie do škol dostanou dříve, než budou učitelé připraveni. Pak se může snadno stát, že budou využívány způsobem nevhodným a celá reforma bude neúspěšná nebo dokonce kontraproduktivní.

Je zde tedy naléhavá potřeba školení učitelů. V první řadě je nutné zajistit, aby se informační výchova stala nedílnou a integrovanou součástí profesní přípravy učitelů na všech úrovních. Příležitost ke vzdělávání v tomto oboru by měli dostat i všichni učitelé z praxe. Je třeba vytvořit takové podmínky, aby se toto vzdělávání mohlo uskutečnit skutečně v masovém měřítku. V první řadě je třeba učitele k této práci motivovat. Měl by být zaveden systém platového zvýhodnění těch učitelů, kteří budou schopni s technologiemi ve své výuce pracovat. Jedná se vlastně o jakýsi systém hromadné rekvalifikace, který by se dal nejlevněji provádět formou distanční. Aby bylo možné rozlišit, který učitel splňuje podmínky pro platové zvýhodnění, nezbývá než zavést standardy znalostí a způsoby jejich ověřování.

Přípravu učitelů je třeba rozdělit minimálně do dvou fází. První, která se týká vlastní schopnosti s touto technikou pracovat, je velice obdobná běžné přípravě na práci s počítači, jakou absolvují třeba budoucí úředníci nebo manažeři. Kurzů tohoto typu je celá řada a nebude problém je zajistit pro všechny. V druhé, vyšší fázi přípravy učitelů, půjde o získání potřebných schopností vhodným způsobem technologie využívat přímo ve výuce. Odborníků na tuto problematiku máme nedostatek. Navíc bohužel u nás dosud přežívá ve velké míře též tradiční instruktivní způsob pohledu na věc. Proto je třeba se co nejlépe seznámit se zkušenostmi technologicky nejvyspělejších zemí a tyto se snažit implementovat i do našeho postupu.

c) ICT a osnovy
Máme dnes několik různých vzdělávacích koncepcí a učitelé dostali jistou volnost v tom, co mohou ve výuce dělat. Přesto většinou přesně dodržují osnovy. Nutí je k tomu jednak zvyk, ale též celý systém vzdělávání, který je do značné míry postaven na úspěchu absolventa při přijímacím řízení na vyšší stupeň školy. Tato situace není příliš dobrá a je třeba ji změnit.
Budeme-li tedy chtít co nejširším způsobem zapojit ICT do výuky, musíme příslušným způsobem upravit osnovy. Hlavním smyslem těchto úprav by měl být posun od vyžadování velkého množství konkrétních znalostí směrem ke schopnosti porozumět významu informací a tvořivé práci s nimi. Příslušným způsobem pak musí být upraveny též požadavky na přijetí ke studiu na středních a vysokých školách.

Nejvhodnější výukovou metodou pro dosažení tvořivých schopností žáků je projektová výuka. Ta by měla být významným doplňkem klasické výuky frontální. Jedná se vlastně o plnění určitých praktických úkolů, jichž může být nepřeberné množství, a tak si každý student může vybrat ten, který mu nejvíce vyhovuje. Velmi často se to v moderní škole provádí tak, že se vyhlásí tzv. projektový den nebo týden pro celou třídu nebo dokonce celou školu. Během této doby žáci zpracovávají určité téma a hledají souvislosti s různými předměty. Projekty však mohou být též dlouhodobé, individuální nebo skupinové. Do týmové práce se mohou zapojit nejen spolužáci, ale i další vrstevníci i jiné osoby, třeba odborníci z příslušných oborů. Všechny projekty mají jeden společný rys. O tom, co kdo na dané téma vytvořil, by se měl dozvědět celý kolektiv třídy, školy, jiných škol ba i veřejnost. Taková práce nepochybně dává těmto úkolům teprve ten pravý smysl. Je snad docela jasné, jaký význam může při této činnosti hrát Internet.

d) ICT a žáci
Je všeobecně známo, že děti mají mnohem bližší vztah k technologiím než dospělí. Proto se učitelé velmi často dostávají do situace, kdy mají žáci nad nimi v technických záležitostech převahu. Don Tapscott, americký výzkumník, spisovatel a světoznámý odborník na digitální ekonomiku, popisuje situaci, v níž jsme se ocitli, ve své knize Growing Up Digital [20] takto: „Pokud jde o využití nových technologií, jsou děti poprvé v historii rodičům autoritou... Otevřenost způsobuje zranitelnost. Naše nová síťová generace (Net Generation) má ale dost sebevědomí na to, aby se mohla bez zábran s každým podělit se svými názory. Uvidíme, jak moc se podaří této otevřenosti otřást naší zkostnatělou byrokracií.“

Úloha učitele však je a vždy bude nezastupitelná. Místo toho, aby své žáky řídil, měl by se stát spíše jakýmsi poradcem, průvodcem a povzbuzovatelem k práci. Učení se totiž bez práce neobejde. Aby se opravdu ve škole pracovalo, musí tam panovat vhodná atmosféra. Ta vznikne jedině za přispění celého okolí, rodiny a vlastně celé společnosti.

Aby se učitelé mohli lépe orientovat v tom, jaké úkoly by studenti měli v kterém věku zvládat, je třeba vypracovat standardy znalostí z oblasti informačních technologií pro jednotlivé věkové kategorie žáků. Na tyto standardy by pak měly brát ohled osnovy jednotlivých předmětů. Zapomenout by se nemělo ani na potřebu výuky cizích jazyků, hlavně angličtiny. Materiálů v angličtině je na Internetu nejvíce a mnohé z nich by mohly být pro naše studenty velkým přínosem.

Značně důležitou problematikou je možnost zneužívání Internetu k šíření pro děti nevhodných materiálů nebo k pronikání do chráněných oblastí sítě. Takovému využívání ICT na školách je třeba zabránit. Není to však snadné. Prvním opatřením, které by měl ředitel každé školy, kde mají děti přístup k Internetu, udělat, je písemná smlouva se studentem, kterou u nezletilých musí podepsat též rodiče. Ta by měla specifikovat pravidla chování v počítačové síti školy včetně sankcí za jejich nedodržení. Dalším opatřením, které je možno zavést, je filtrování dat, které z Internetu do školy přicházejí. Technicky je to řešitelné podobně jako ochrana proti počítačovým virům [1]. Poněkud problematický je však celkový přínos filtrování. Může se totiž snadno stát, že nebudou přístupné i některé materiály, které jsou zcela nezávadné. Navíc může tento postup naopak u žáků vzbudit o zakázané materiály nežádoucí zájem. Nejlepším, i když asi zatím v některých případech poněkud nedostižným, cílem je vychovat děti tak, aby byly kompetentní se samy rozhodnout, co budou na Internetu dělat. Měly by mít stále dostatek konstruktivní práce, aby neměly vůbec potřebu se zabývat nevhodnými činnostmi.

Dnes má stále více dětí počítač i doma. Proto je nezbytně potřeba s problematikou využití počítačů pro vzdělávání systematicky seznamovat též rodiče. Základním požadavkem je, aby se dětem i u počítače co nejvíce věnovali a měli přehled o tom, co dělají v jejich nepřítomnosti. Nevhodnost některých počítačových her je dnes již poměrně dost známa.

e) Celoživotní vzdělávání
Jak bylo řečeno již v teoretické části, v budoucnu bude třeba, aby se každý, díky rychlému vývoji poznání, po celý produktivní život učil něco nového. Tuto potřebu vidíme již dnes, kdy roste počet nezaměstnaných jednostranně orientovaných pracovníků hlavně dělnických profesí, kteří nejsou schopni se naučit dělat něco jiného.

Bude proto třeba vybudovat komplexní systém vzdělávání určený všem občanům, nejen nezaměstnaným. Dá se předpokládat, že by tento systém mohl být postaven na distančních formách studia. Tento způsob je přijatelný i pro zájemce, kteří nemohou v předem daných hodinách docházet na určené místo. Náklady na přípravu distančních kurzů, budou-li se dělat pro větší počet účastníků, jsou nízké. Podaří-li se vyvolat dostatečnou poptávku, mohl by vzniknout trh těchto kurzů, na němž by mohly působit soukromé subjekty. Tento trh nakonec jistě nebude jen lokální. Bude globální, a tak bude moci náš občan vybavený jazykovými znalostmi absolvovat kurz v zahraničí stejně jako naše firma bude moci konkurovat jiným firmám z celého světa.

Předpokládá to však, aby občané měli přístup k Internetu. Je třeba zajistit, aby připojení do Internetu z domova nebylo příliš drahé. Ve vyspělých zemích bývá dnes běžně pro příchozí Internet volně dostupný např. ve veřejných knihovnách. Existuje celá řada služeb poskytujících přístup k Internetu, např. internetové kavárny apod. Využít by se pro tyto účely daly též počítačové studovny, které postupně vzniknou na všech školách.

f) Servis a služby
Reforma školství v rozsahu, který nás čeká, se neobejde bez řízení, koordinace i bez zvláštních služeb a spolupráce soukromého sektoru.

Díky tomu, že se velké množství aktivit spojených s reformou bude odehrávat na Internetu, bude možné do značné míry pro řízení i metodickou pomoc toto prostředí využít. Bude třeba zmapovat současný stav a najít co nejvíce lidí ochotných spolupodílet se na práci. Bude třeba iniciovat aktivní diskusi odborníků, na jejímž základě pak bude možno jednotlivé kroky konkretizovat. Bude potřeba vybudovat informační server na podporu reformy, kde budou k dispozici potřebné materiály a učitelé tam najdou pomoc, inspiraci i konkrétní pokyny, co a jak dělat. Bude třeba vybrat vhodné dodavatele HW a SW s co nejvýhodnějšími cenami přesně tak, jak to již dělá Středisko multilicencí DZS MŠMT. Bude třeba v souvislosti s reformou připravit dvoustupňové školení učitelů s maximálně možným využitím distančních prvků. Bude třeba kontrolovat a zpětně ověřovat, jakých výsledků bylo dosaženo. Vypadá to tak, že by to klidně mohla být pracovní náplň pro celý nový ústav. Určitě si řešení podobného úkolu vyžádá specializovaný tým odborníků.

Důležitá bude též spolupráce se soukromým sektorem. Do přípravy vhodných výukových materiálů je třeba zapojit vydavatele učebnic, výrobce počítačových programů, firmy lokalizující zahraniční produkty. Bylo by vhodné určitými dotacemi rozproudit stagnující trh domácích výukových aplikací. Těch skutečně dobrých a českých zatím není příliš mnoho. Cílem by však měl být zdravý trh s konkurenčním prostředím.

g) Koordinace výzkumu a praxe
Světový výzkum v oblasti vzdělávání zaznamenává bouřlivý vývoj. Hlavní zásluhu na tom mají obory příbuzné pedagogice, jako kognitivní psychologie, sociologie ad. Ještě rychleji se však vyvíjejí technologie. Humanitní vědy za vývojem techniky stále poněkud zaostávají. Nechceme-li se dopustit osudových chyb, měli bychom se světovým vývojem alespoň držet krok. Do řešení problematiky využití ICT ve vzdělávání bychom měli zapojit všechna naše vědecká pracoviště, výzkumné ústavy, vysoké školy, a nebude-li to stačit i odborníky ze zahraničí.

Je zřejmé, že bude třeba do realizace reformy vložit nemalé finanční prostředky. Pokud se tak skutečně stane, bude nesmírně důležité, aby se nerozplynuly neznámo kde, ale aby byly použity maximálně efektivním způsobem. Proto bude nutné provádět důslednou finanční kontrolu. Nejlepší kontrolou je zveřejnit celé účetnictví na Internetu.

Kontrolovat bude třeba též dosažené výsledky na poli vzdělávacím. To je úkol pro ověřovací výzkum vycházející ze statistických metod zpracování dat získaných ze škol i ze sledování kontrolních skupin studentů. Jedině na základě prokazatelnosti přínosu zaváděných změn bude možno dokladovat správnost naší cesty, případně nárokovat další finanční prostředky.






4. Specifikace úkolů a měřitelných cílů pro plánované období

1. Založit středisko pro řízení a koordinaci aktivit Plánu a pro metodickou pomoc učitelům.
   
2. Připravit mediální kampaň zdůvodňující nutnost kroků v Plánu navrhovaných.
   
3. Iniciovat veřejnou diskusi o připravovaných opatřeních.
   
4. Připravit relevantní statistické údaje o stavu využití ICT ve vzdělávání u nás.
   
5. Připojit všechny školy v ČR do Internetu.
   
6. Zřídit tabulkovou funkci školního informatika.
   
7. Připravit doporučení pro minimalizaci nevhodného využití Internetu ve výuce.
   
8. Zajistit finanční zdroje na vybavování škol počítači.
   
9. Zajistit povinnou přípravu na práci s ICT u učitelů přicházejících do praxe.
   
10. Připravit plán postgraduálního školení učitelů v ICT.
    
11. Připravit standardy znalostí učitelů v oblasti ICT a platové zvýhodnění těch, kteří splní stanovené požadavky.
    
12. Stanovit plán úpravy osnov zahrnující implementaci ICT.
    
13. Připravit standardy znalostí ICT pro žáky různých věkových kategorií.
    
14. Stimulovat posílení trhu národních výukových elektronických materiálů.
    
15. Ve spolupráci s dalšími resorty stimulovat vznik trhu distančních kurzů rekvalifikačního a celoživotního vzdělávání.
    
16. Sladit všechny kroky reformy s celkovou koncepcí MŠMT a vlády i se zkušenostmi ze zahraničí.
    
17. Spolupracovat s vědeckými a vysokoškolskými pracovišti u nás i ve světě.
    
18. Průběžně provádět ověřovací výzkum.
    
19. Zajistit průhledné a veřejně kontrolovatelné financování všech aktivit Plánu.
    
20. Ke konci plánovaného období připravit hodnotící zprávu a zajistit nezávislou fundovanou kontrolu dosažených výsledků.

5. Finanční zabezpečení
Nejsem odborníkem na tuto problematiku, a proto ji přenechám povolanějším. Jisté je, že nebude možné se při realizaci záměru vyhnout značným nákladům. Též je zřejmé, že náš stát nebude mít v současné době na optimální realizaci dost finančních prostředků. Dovoluji si tvrdit, že již pouhá změna postoje našich nejvyšších státních představitelů k problematice ICT by mohla značným způsobem napomoci rozjetí i takových aktivit, které nemusí být vždy nutně hrazeny ze státních peněz. Velmi důležité je pokusit se zapojit do řešení též soukromý sektor, nadace, finanční zdroje EU, sponzory. Značný význam pro zajištění dostatečného financování bude mít realizace a úspěch navrhované mediální kampaně, vysvětlující veřejnosti nutnost těchto kroků. Velmi důležité je zajistit kontinuální financování i pro další období. To však bude možné jen v případě prokazatelnosti přínosu Plánu a efektivity vynaložených prostředků.



6. Výběr použitých materiálů a odkazů
[1] Adopting a multiannual Community action plan on promoting safer use of the Internet by combating illegal and harmful content on global networks – rozhodnutí Evropského parlamentu č. 276 z 25.1.1999
[2] Brdička, B.: Vliv technologií na rozvoj lidského myšlení – přehledový studijní materiál http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/vlivtnam.html
[3] České vzdělání a Evropa – Strategie rozvoje lidských zdrojů při vstupu ČR do EU, podkladový dokument I. náměstka ministra školství z března 1998 - http://www.msmt.cz/cp1250/Skupina1/C_vzdelani.htm
[4] Education Policy Analysis 1999. OECD, Paris, 1999
[5] Gardner, H.: Frames of Mind - The Theory of Multiple Intelligences. Basic Books, New York, 1983
[6] ICT and the Emerging Paradigm for Life Long Learning: a Worldwide Educational Assessment of Infrastructure, Goals and Practices. SITES research project, University of Twente, 1999
[7] Improving Students Learning: A Strategic Plan for Education Research and Its Utilization, National Academy Press, Washington, DC, 1999
[8] Information and Communication Technologies in Education – Action plan for 1998-2003 of Danish Ministry of Education
[9] Internet na amerických veřejných školách - zpráva amerického Národního centra pro informace ve vzdělávání http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/NCES99/
[10] Jak se mění vzdělávání: Informační a komunikační technologie v Evropě - přehledová zpráva Evropské sítě expertů na vzdělávací technologie (EENet) http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/EENet/
[11] Koncepce národní informační politiky ve vzdělávání – návrh pracovní skupiny MŠMT vedené Doc. Květoněm ze září 1998 - http://web.cvut.cz/cp1250/cc/icsc/ICT/vis.html
[12] Kuhn, T.: The structure of scientific revolutions, Phoenix edition, Chicago, 1964
[13] McLuhan, M.: Understanding media - the Extension of Man. McGraw Hill, New York, 1964
[14] National Educational Technology Standards for Students, ISTE, 1998, http://cnets.iste.org/
[15] Papert, S.: The Children's Machine - Rethinking School in the Age of the Computer. Longstreet Press, Atlanta, 1993
[16] Perelman, L.: Would you send your kid to a Soviet collective?, Wired Digital Inc., USA, 1997
[17] Piaget, J.: To Understand Is To Invent. The Viking Press, New York, 1972
[18] Pribram K.: Consciousness and the Brain. Plenum, New York, 1976
[19] Státní informační politika - cesta k informační společnosti, usnesení vlády ČR č. 525 ze dne 31.5.1999
[20] Tapscott D.: Growing Up Digital - The Rise of the Net Generation. McGraw-Hill, 1997
[21] Toffler, A.: Nečekají nás krvavé revoluce, ale velké krize - Lidové noviny, 21.1.1999, http://www.trafika.cz/ln/1999/990121/ln35723371.html
[22] Toffler, A.: The Third Wave. William Morrow & Co., New York, 1980
[23] Vygotsky, L.: Thought and language. MIT Press, Cambridge, 1962
[24] Zlatuška, J. a kol.: Analýza podmínek pro přechod ČR k informační společnosti – fundovaná studie pro Radu vlády ČR pro výzkum a vývoj http://www.fi.muni.cz/~zlatuska/CIS/

---

Dne 14.1.2000

Ing. Bořivoj Brdička bobr@mbox.cesnet.cz http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/ oddělení informační výchovy KTchV PedF UK Praha http://it.pedf.cuni.cz/

Reforma školství po deseti letech

Opravdu jen těžko se tomu chce věřit, ale je to tak. Je to již celé desetiletí, co jsme se sešli na Albertově na povolené demonstraci k uctění studentů, kteří se stali obětí nacismu. Naprostá většina z nás ji tenkrát chápala poněkud globálněji jako protest proti jakékoli totalitě, zvláště pak komunistické. Věřili jsme tomu, že stačí zlomit komunistickou moc a vše bude lepší. Ne všichni si však přáli změnu. Víme dnes, že tam byla i organizovaná skupina lidí, jejíž cíle byly rapidně odlišné. To oni nakonec dovedli průvod až na Národní třídu s cílem zastrašit každého, kdo by měl chuť k jakýmkoli dalším protestům. Trochu se jim to vymklo z ruky, a tak jsme měli možnost zažít „sametovou“ revoluci. Myslím, že teď při příležitosti kulatého výročí by stálo za to se trochu nad nedávným vývojem zamyslet.

Ač by to tak mohlo na první pohled vypadat, nepatřím k těm, kdo věří na nějaké organizované spiknutí. Přestože snahy o něco podobného stále existují, hlavní důvody, proč jsme dosud tak velmi vzdáleni od představ, které jsme měli před deseti lety, leží jinde. Jsou převážně v nás samých. V naší sobeckosti, v níž si vůbec neuvědomujeme naše společné zájmy a nejsme ochotni je prosazovat. V naší krátkozrakosti, v níž se zabýváme pouze okamžitými důsledky svých činů a nedíváme se do budoucnosti. V naší typicky české malosti, v níž nepřejeme úspěch jiným, byť i schopnějším než my sami. V naší postkomunistické otupělosti a neschopnosti, v níž si necháme všechno líbit a potřebujeme, aby nás někdo řídil. A naopak v naší touze po moci, která nás zaslepuje.

Namítnete možná, že tyto vlastnosti jsou člověku vlastní a mají je lidé na celém světě. Ano, to je pravda. V otevřené, demokratické (pluralitní, občanské) společnosti, kterou se snad pokoušíme budovat, však přímo životně záleží na tom, jakou měrou výše zmíněné vlastnosti celkový vývoj ovlivňují. Zdá se mi, že existuje určitá mez, která když se překročí, tak se vývoj ubírá směrem negativním. Je velice nesnadné tuto mez blíže definovat, ale nemohu se zbavit dojmu, že se momentálně nacházíme spíše za hranicí směrem k negativnímu vývoji. Díky naší nedávné totalitní minulosti ani není příliš divu.

Nevím, kolik lidí bude ochotno tuto mou představu sdílet. Skoro si myslím, že v takto čistě teoretické podobě, nejedná-li se přímo o konkrétní činy, se mnou bude docela dost lidí souhlasit. Snad bychom se tedy mohli spolu zamyslet nad tím, jak by se dal tento nepříznivý vývoj ovlivnit k lepšímu. Některé principy jsou poměrně zřejmé. Tak například poctivě nabytý majetek by měl zvyšovat pocit zodpovědnosti, správně uplatněný tržní mechanizmus by mohl podpořit poctivou práci, spravedlnost by měla omezit projevy protispolečenského chování, svobodné šíření informací by působilo proti korupci, decentralizace by mohla snížit počet a významnost chybných rozhodnutí, důsledná kontrola má možnost mnohá chybná rozhodnutí napravit, atd. Jenže tohle všechno u nás jaksi stále nefunguje tak, jak má, a vypadá to, že samo od sebe se to nenapraví.

Přesto bychom neměli úplně ztrácet naději v lepší zítřky. Cesta k nim vede přes dokončení privatizace, restrukturalizaci podniků, přes zlepšení práce soudů a policie. To vše však nebude stačit, nedojde-li zároveň ke zlepšení morálních vlastností lidí jako celku. Bude jistě velmi těžké toho dosáhnout. Určitým způsobem by mohlo pomoci náboženství, ale to u nás není příliš v oblibě. Pomoci snad trochu může ekologická krize, která nutí člověka přehodnotit svůj konzumní přístup k životu. Hlavní slovo však zcela jistě má výchova. Ta se odehrává všude kolem nás. V rodinách, na ulici, v tramvaji, na diskotéce, u televize, v práci atd. Záleží na každém z nás, jak výchovně ovlivňujeme své okolí. Odtud tedy, vzhledem k současnému stavu společnosti, asi příliš mnoho změn k lepšímu očekávat nemůžeme.

Máme však též instituci, která má výchovu tak říkajíc přímo v popisu práce. Mám na mysli samozřejmě školství. To by se snad mohlo pokusit morální vlastnosti příštích generací alespoň trochu pozitivně ovlivnit. Porevoluční vývoj našeho školství dosud bohužel směřoval spíše jinam. Nejprve jsme se zbavovali těch nejkřiklavějších pozůstatků komunistické ideologie. Dovolili jsme učitelům se více odchylovat od oficiálních osnov. Jenže v situaci, kdy většina z nich byla zvyklá po léta učit stále to samé. Pak přišla na řadu reforma ekonomická. Na ní jsme si ověřili, že ve školství tržní princip beze zbytku uplatňovat nelze. A tak přišla na řadu optimalizace. Nejvíce se v souvislosti se školstvím mluvilo o platech učitelů. Jen velice nesměle a poznenáhlu se vynořuje i problematika kvality učitelů a obsahu výuky. Na ní přitom velmi závisí naše budoucnost. Začíná se mluvit o tom, že naše výukové metody jsou převážně zastaralé, že naši studenti v mezinárodním srovnání nejsou příliš dobří, a to právě v těch ukazatelích, které jsou nejdůležitější. A tak, zdá se, stojíme před novou reformou školství. Veřejnost to však bohužel příliš nezajímá.

Cílem této reformy musí být připravit naše děti na život ve zcela odlišných podmínkách, než na jaké jsme byli zvyklí my. Ta doba, která přijde, bude vyžadovat schopnost orientovat se v obrovském množství informací, pracovat v prostředí plném technologií, rekvalifikovat se v případě potřeby na jinou práci, v každém případě se celý život učit něco nového. Je jisté, že fakta, která se dnes u nás učí žáci nazpaměť, budou, díky rychlému vývoji vědy, často zastaralá, a navíc, díky technologiím, kdykoli na vyžádání k dispozici. Naše děti budou žít ve společnosti, která je označována přízviskem „informační“. Proces, kterým se k ní přibližujeme, se nazývá „globalizace“.

Hlavním motorem pokroku ve využívání technologií jsou nesporně Spojené státy. Většina evropských zemí však nechce zůstat pozadu, a tak dochází všude k zásadní reformě školství. Připravují se akční plány, bílé i zelené knihy, popisuje se hodně papíru. Ten papír samotný však neznamená téměř nic. Jde hlavně o to, co se s penězi na reformu určenými skutečně stane. Důležité není jen to, zda budou školy vybaveny moderními technologiemi, ale hlavně to, jak je budou využívat a zda tam bude panovat pro výchovu vhodná atmosféra. A to záleží ve velké míře na učitelích. Oni jsou jistě významným faktorem, který ovlivní naší budoucnost. A nejen naší. V globalizovaném světě budou i naše děti rozhodovat o budoucnosti celého lidstva.

Albrecht Dürer: Apokalypsa, 1496

Nesmíme se proto zastavit na úrovni současného zdůvodňování reforem pouze ekonomickou potřebou uplatnění absolventů našich škol v praxi. Musíme mít učitele schopné vychovat generaci, která dokáže zodpovědně rozhodnout o osudu celé naší planety. Myslíte, že přeháním? Máte ten pocit, že člověk je středem vesmíru a že, když zde byl již tak dlouho, jistě zde ještě nějaký čas zůstane? Bylo by příjemné moci tomu věřit. Jenže stačí se podívat večer na zprávy v televizi a vidíte skutečnost. Člověk v duchu zákonů evoluce ovládl celou Zemi a zvítězil nad ostatními živočišnými druhy. Stal se téměř neomezeným vládcem. Nedokáže-li se zbavit oné v genech zakódované potřeby být silnější a mocnější než ostatní, nezbývá mu asi nic jiného, než soupeřit sám proti sobě. Jeden národ proti jinému národu, jedna firma proti jiné firmě, jedno náboženské vyznání proti jinému, jedna strana proti jiné straně. Bylo to tak po celé věky.
Vše však nasvědčuje tomu, že to tak nepůjde do nekonečna. Ekologická katastrofa je na dosah, rozdíly mezi vyspělými a zaostalými zeměmi se zvětšují, zbraněmi schopnými zničit celou civilizaci disponují i takové mocenské skupiny, jimž nelze příliš důvěřovat, umělá inteligence se zdokonaluje a hrozí, že v nedaleké budoucnosti překoná úroveň lidskou. Jen si zkuste představit, jak by mohla vypadat taková vysoce inteligentní zbraň určená k likvidaci nepřítele - člověka. Roboti s takovými schopnostmi by mohli klidně nakonec zničit i toho, kdo jejich vývoj inicioval.
Tady vidím ty důvody, proč je naléhavě třeba výchovu, a to nejen dětí, zaměřit i na jiné problémy, než čistě soukromé a ekonomické. Prudký rozvoj moderních technologií, a s ním spojená globalizace, sice způsobuje značné problémy, zároveň s sebou přináší i nástroje potencionálně schopné je vyřešit. Umožňuje lidem si problémy snáze uvědomit, domluvit se a společně na jejich řešení pracovat.

I tento směr by měla naše reforma školství sledovat. Měla by se zapojit nejen vláda a řídící orgány, ale i média se svou nemalou schopností ovlivňovat postoj veřejnosti. Jednu ze stěžejních úloh však musí hrát instituce připravující učitele. Obávám se však, že na takový úkol nejsou připraveny. Jsou zde sice některé zájmové reformní skupiny učitelů – přívrženců změn, jako třeba PAU, jejichž působení je ve shodě s tím, co jsem navrhl, jejich vliv však zatím bohužel asi nebude dostatečný.

A tak se pravděpodobně opět dočkáme reformy školství, při níž půjde hlavně o to, kdo urve pro sebe více peněz ze státního rozpočtu. Koncepce a návrhy slibující řešení úkolů budou plné nic neříkajících vzletných slov o informační společnosti a budou podávány přesně stejnými lidmi, kteří se dříve věnovali „privatizaci“ školství, ba ještě hůře, dokonce i některými z těch, kteří nás před deseti lety zavedli na Národní třídu.

Nehledě na všechny současné problémy bychom těm posledně jmenovaným měli poděkovat. Dostali jsme šanci. Nyní záleží jen na nás, jestli budeme schopni ji využít. Zdá se, že naše generace již nemá naději dočkat se návratu mezi ty civilizované země světa, které mohou pozitivně přispět k vývoji celého lidstva. Snad bychom tu naději měli zachovat alespoň našim dětem!

Někteří mí kolegové o mně tvrdí, že jsem „divný“. Jak vidíte, mají úplnou pravdu. Teď už alespoň víte proč.

17. listopadu 1999

Ing. Bořivoj Brdička bobr@mbox.cesnet.cz http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/ oddělení informační výchovy UK Praha PedF KTchV http://it.pedf.cuni.cz/

Soukupův INVEX 99

Pro mnoho počítačových lidí je veletrh Invex vlastně událostí roku. Navštěvují ho pochopitelně i ti, co mají ve školství na starosti technologie, učitelé informatiky často i se svými žáky. V minulosti byla tato akce v povědomí české učitelské veřejnosti též spojena
s konferencemi Microsoftu zaměřenými na popularizaci jeho školské politiky a doprovodnou výstavou COME IN FUTURE.
Letošní ročník patřil v oboru vzdělávacích technologií jednoznačně panu Soukupovi a jeho Batazarovi s Baltíkem. Využil poslední páteční den Invexu ke slavnostnímu vyhlášení soutěže v programování pomocí těchto nástrojů, která se konala již po šesté. Její úroveň a význam se stále zvyšuje, stejně jako využívání těchto produktů v našich školách. Myslím, že zaplněná Rotunda Brněnského výstaviště, přítomnost mnoha známých osobností v porotě i televize a hostů ze slovenského ministerstva školství (projekt Infovek) a nakonec i nepřítomnost nikoho z našich ministerských úředníků, to vše hovoří samo za sebe.

Pana Soukupa sleduji již od té doby, co se po „revoluci“ vrátil z ciziny domů do Uherského Hradiště. Musím přiznat, že jsem zpočátku neměl úplně jasno, jaký je rozdíl mezi ním a třeba panem Koženým. Oba jsou jaksi typickými produkty výchovy v podmínkách západní tržní společnosti. Vyznačují se obrovskou energií, cílevědomostí a ochotou za splnění svých cílů bojovat. Dnes už vím, v čem se zásadním způsobem odlišují. Zatímco pan Kožený nikdy neváhal použít k boji i nečestných praktik na samé hranici zákona a možná i za ní, pan Soukup vždy bojoval zcela čestně. Každého, kdo mu přišel do ruky, přesvědčoval tím, že ho posadil k počítači, ukázal mu, co Baltazar a Baltík dovedou a hned ho nechal si je vyzkoušet. Neúnavně jezdil na každou školskou akci po celé republice, školám půjčoval své produkty na vyzkoušení s tím, že zaplatit mohou později. Ceny, které stanovil byly i pro naše poměry celkem přijatelné.

Ne snad, že by vůbec nebylo co mu vytknout. Od počátku mi vadí to, že se Baltík, který byl zjevně inspirován Papertovým Logem, od tohoto jazyka přeci jen odlišuje. Logo je přitom zcela volně k dispozici a na celém světě s ním pracuje obrovské množství dětí. Na Slovensku byla dokonce vyvinuta ještě před rozpadem našeho společného státu za peníze projektu Comenius velmi kvalitní kompatibilní verze Loga pro Windows. Nevím, proč se tak nepatrně v našich školách rozšířila, když byla zadarmo. Pan Soukup dosud s přechodem svých produktů pod Windows dost zápasí.

Nicméně musíme vzít na vědomí fakt, že v Baltazarovi dnes programuje značné množství našich dětí. A programují opravdu moc dobře. Přesvědčit se o tom může každý, neboť výsledky jejich práce jsou volně k dispozici na serveru firmy SGP Systems http://www.sgp.cz/. Jistě tam najdete i výsledkovou listinu soutěže, jména porotců i mnoho dalších informací.

Pan Soukup má do budoucna mnoho dalších plánů. Jak jinak! Svůj projekt nazývá SMIT – Samovzdělávání Mládeže v Informačních Technologiích. Značnou roli v něm hraje Internet. Podaří-li se mu vybudovat takové prostředí, v němž budou děti samy mezi sebou komunikovat s cílem vzájemně si pomáhat nebo budou-li dokonce na Internetu tvořit společné aplikace a zapojí-li se do těchto aktivit i děti ze Slovenska, či snad dokonce i z jiných zemí (viz např. má zpráva o MUVE http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/MUVE/), pak „klobouk dolů“.

Sám za sebe mohu prohlásit, že mu přeji, aby se mu to povedlo.

Ing. Bořivoj Brdička bobr@mbox.cesnet.cz http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/ oddělení informační výchovy UK Praha PedF KTchV http://it.pedf.cuni.cz/

=====================================================================
Vzhledem k tomu, že můj text není věcně zcela bez chyby, věnujte, prosím, pozornost též reakci pana Soukupa.

From: Bohumir Soukup 
To: "'Borivoj Brdicka'" 
Subject: RE: Aktualita - Soukupuv INVEX 99
Date: Sun, 10 Oct 1999 02:38:16 +0200

Mily pane Brdicko,

byl jsem velice potesen a pocten Vasi pritomnosti na finale Baltazar '99
a taktez Vasim clankem do konferenci ZS a Baltazar.

Z Vaseho clanku jsem vsak s prekvapenim zjistil, ze Vam nejsou znamy 
nektere dulezite skutecnosti, a tak bych to rad napravil a verim, ze tak 
ucinite i Vy.

1. Nikdy jsem nezil ani nestudoval a ani se nepobyval dlouhodobe v 
zahranici. Vystudoval jsem SPS v Liberci a VUT v Brne. Po skole jsem byl 
10 let zamestnan jako programator celkem ve dvou statnich podnicich (5 + 
5 let). V roce 1988 jsem zacal podnikat jako zivnostnik se software. Na 
podzim roku 1989 jsem na 3 mesice odjel do Kanady podepsat 
distributorskou smlouvu. V breznu 1990 jsem se vratil. V dubnu jsem 
ukoncil zamestnani a od te doby se venuji plne pouze SGP.
Tedy do zahranici jsem jezdil jednou dvakrat za rok, a to pouze 
predvadet sve vysledky (nejprve ve sportu - byl jsem reprezentantem ve 
sjezdovem lyzovani, a pozdeji vysledky sve prace - SGP).
Prestoze VSICHNI mi kolegove sportovci postupne zustali v zahranici, ja 
jsem stale veril, ze poctivou praci a dobrymi napady se da uzivit i u 
nas. A i kdyz to bylo velice tezke, darilo se mi legalne podnikat jiz i 
v socialistickem Ceskoslovensku. Pravda musel jsem iniciovat zmenu 
nekterych zakonu (napr. Autorsky zakon),  ale o tom jiz byla popsana 
spousta papiru.

2. Baltik (Baltazar) neni a nebyl inspirovan Logem, to jsem ani neznal. 
Uz sama filosofie a zamereni obou systemu je zcela odlisne. Zatimco 
zelva umi jedinou vec, a to zanechat za sebou stopu (novejsi verze pak 
umely zelvu prekabatit), Baltazar je postavicka z realneho sveta a tedy 
vse co dělá, dělá PRED SEBOU, tak jako clovek nebo stroj.
Pokud jsem byl necim inspirovan, tak to by to byl spise Karel, ale ten 
take dela vsechno pod sebou. 
Baltazar a Baltik jsou opravdu prvni systemy, kde se da ucit skutecne 
prakticke programovani, protoze nejvetsi potize programatorum vzdy 
delalo a dela zpracovani prvniho a posledniho zaznamu. A to se prave 
nauci s Baltazarem (Baltikem). Kdyz totiz Baltazar stoji u zdi a chce na 
tomto miste vycarovat nejaky predmet, musi nejprve ustoupit a pak na 
uvolnene misto muze neco vycarovat. Karel ani zelva toto udelat nemusi.

3. Logo neni zdarma, pouze nektere verze se siri zdarma. Dobre Logo 
(Microworlds apod.) stoji i nekolik set dolaru (pro jednu ucebnu).

4. Nejdulezitejsi!
Vubec nezapasime s prechodem nasich produktu pod Windows. Doporucuji Vam 
stahnout si a peclive prostudovat naseho 32 bitoveho multimedialniho 
Baltika 3.0 pro Windows 9x/NT/2000.
Timto Baltikem 3.0 byl loni v lete nadsen i profesor Seymour Papert, 
ktereho jsem navstivil v USA. Dokonce projevil zajem o spolupraci se 
mnou.

5. To je vsechno z pripominek. Budu rad, kdyz svuj prispevek poopravite 
v tomto duchu.

Vazeny pane Brdicko, jeste jednou dekuji za projevenou podporu a znovu 
Vam opakuji sve prani, ze bych byl rad kdybyste se mnou spolupracoval na 
projektu SMIT.

S uctou
Bohumir Soukup

BoBrův výběr volně šiřitelných programů

Ukázka toho, jak v druhé polovině 90. let vypadala nabídka prvního online úložiště výukových volně šiřitelných programů opatřených metadaty. Vzniklo v InfoCentru UIV v roce 1993 a po jeho zrušení se ho ujal BoBrův Pomocník. Díky WayBack Machine k dispozici zde.

==================================================================
BoBruv aktualni vyber nejlepsich volne siritelnych vyukovych programu

trideno podle druhu (viz legenda na konci)

------------------------------------------------------------------
Nazev Druh Typ Skola Predmet Jazyk B OS
------------------------------------------------------------------

********** AD **********


GB302.ZIP AD SH A 332020 W
Program urceny k vedeni prehledu o zadanych ukolech a dosazenych vysledcich
jednotlivych zaku vcetne statistiky.

GPAPER.ZIP AD SH A 21763 W
Tisk cistych milimetrovych nebo logaritmickych papiru v kartezskych nebo
polarnich souradnicich.

TKEEPR52.ZIP AD PB A 123391 W
Databazovy system umoznujici studentum skol s kreditnim systemem vest si prehled
o probihajicich a absolvovanych kurzech vcetne vypoctu, statistiky a grafickych
prehledu vysledku.

********** AS **********


APWM20.ZIP AS DM A 1404723 W
Demo verze multimedialniho autorskeho systemu Authorware pro Windows.

APWM35.ZIP AS DM A 6595938 W
Funkcni demo verze 3.5 jednoho z nejlepsich autorskych systemu pro pripravu
vyukovych programu. Pozor, soubor je dost dlouhy!

CORR101.ZIP AS PB A 59835 W
Jednoduchy system na tvorbu testu s vyberovou odpovedi.

DIRWIN50.ZIP AS DM A 12132931 5
Director 5.0 - demo verze znameho nastroje na tvorbu multimedialnich prezentaci
i slozitejsich programu od firmy Macromedia.

FLS32_40.ZIP AS SH A 617397 5
Jednoduchy autorsky system na tvorbu vlastniho testu s vyberovymi nebo tvorenymi
otazkami.

FLSHCRDS.ZIP AS SH A 113293 W
System vhodny k procvicovani pameti, napr. slovicek pri vyuce cizich jazyku.
Umoznuje vkladat vlastni slova. K behu vyzaduje Runtime Visual Basicu VBRUN300.

HDSK01.ZIP AS SH A 246420 W
System umoznujici vytvaret vlastni modifikace hry na hledani slov v obdelniku
plnem pismen. Priklady z anglictiny, nemciny a italstiny.

HYPO2.ZIP AS SH A 653727 W
Jednoduchy hypertextovy system s multimedialnimi prvky.

JQUIZ11.EXE AS SH A 801547 5
Autorsky system pro pripravu testu s moznosti vystupu v jazyku Java pro vyuziti
prostrednictvim WWW.

MM30-2E.EXE AS PB A 891749 5
MindMan - volna verze jinak komercniho programu firmy MindJET na vizualizaci
myslenkovych map.

SBWDWIND.ZIP AS DM A 1015332 W
Omezena verze programu Story Book Weaver na tvorbu vlastniho ilustrovaneho a
ozvuceneho pribehu.

VOCMCH20.ZIP AS SH A 338514 W
Primitivni system, ktery umoznuje vytvaret vlastni testy ze svych namluvenych
slov. Ta jsou po spusteni testu slyset a bud se maji napsat z klavesnice nebo
vybrat z vice nabizenych moznosti. Nutna zvukova karta.

WORDHUNT.ZIP AS SH A 40090 W
Jednoduchy system na tvorbu hry na hledani slov v obdelniku plnem pismen.

********** DH **********


0X_10.ZIP DH PB A 29032 W
Klasicke piskvorky.

1WACKY.ZIP DH SH A 1664303 D
Roztomile zavody auticek pro male i velke.

3DMM.EXE DH DM A 3015680 W
Demo verze hry od Microsoftu s nazvem 3D Movie Maker, v niz se stavate rezizerem
sveho vlastniho filmu.

AFTERLFE.EXE DH DM A 10785540 5
Hra typu SimCity - budovani pekla a raje, pomoc dusim dostat se na spravne
misto.

AMAZOND.ZIP DH DM A 7187641 W
Dobrodruzna cesta po Amazonce, plna vzdelavacich aktivit. (Nutna znalost zakladu
anglictiny)

AMEM20.ZIP DH SH A 266091 D
Pekne animovane pexeso.

BELLS.ZIP DH PB A 767523 W
Hra na cviceni pameti tonu v podobe sekvence uderu zvonu.

BLWIN350.ZIP DH SH A 91834 W
Logicka hra, jejiz cilem je otacenim vzdy nekolika okolnich karet naraz docilit
stavu, kdy budou vsechny otoceny na stejnou stranu.

BONES20.ZIP DH PB A 127313 W
Domino.

BOXWORLD.ZIP DH SH A 36456 W
Znama logicka hra Sokoban v trochu jinem provedeni.

BRICK3.ZIP DH PB A 5242 W
Hra na cviceni postrehu. Odraz micku od zdi.

BRICKV15.ZIP DH SH A 1187433 W
Hra na principu Tetrisu s padajicimi bloky a zvukem.

CAESAR2.EXE DH DM A 2836661 D
Hra typu SimCity - budovani mesta podobneho Rimu v dobach jeho staroveke slavy.

CBOOK16.ZIP DH SH A 180952 D
Jednoduche omalovanky s moznosti vyberu obrazku a tisku.

CHECKERS.ZIP DH PB A 16665 W
Klasicka dama.

CHESS321.ZIP DH PB A 242790 W
Velice pekne sachy vcetne zdrojaku v C.

COLORBK.ZIP DH SH A 121083 D
Pekne omalovanky vhodne predevsim pro nacvik prace s mysi.

CUBIC.ZIP DH SH A 36181 W
Rubikova kostka.

DOLLA10.ZIP DH SH A 164431 D
Omalovanky s anglicky mluvicimi panenkami s moznosti je oblekat a ruzne
kombinovat.

DOLLB10.ZIP DH SH A 244141 D
Soundblaster kompatibilni zvuk pro DOLLA10.ZIP (CT-VOICE.DRV nutno umistit do
stejneho adresare).

ECO.ZIP DH SH A 1104078 W
Hra typu SimCity - ekologicka hra, ve ktere je treba ziskat ta zvirata, ktera
jsou schopna prezit v urcenem prostredi.

FFFW201.ZIP DH SH A 350092 W
Pekna logicka hra trochu podobna Sokobanovi.

GAZ1.ZIP DH SH A 1367595 W
Gazillionaire - manazerska hra simulujici obchod mezi planetami (burza, dane,
splatky, konkurence ad.). Nepochybne usnadnuje orientaci v dnesnim trznim svete.
(1.cast ze 3)

GAZ2.ZIP DH SH A 1291920 W
Gazillionaire - manazerska hra simulujici obchod mezi planetami (burza, dane,
splatky, konkurence ad.). Nepochybne usnadnuje orientaci v dnesnim trznim svete.
(2.cast ze 3)

GAZ3.ZIP DH SH A 718766 W
Gazillionaire - manazerska hra simulujici obchod mezi planetami (burza, dane,
splatky, konkurence ad.). Nepochybne usnadnuje orientaci v dnesnim trznim svete.
(3.cast ze 3)

GUESS10.EXE DH SH A 725656 D
Dost tezke pexeso s mnozstvim nastavitelnych voleb.

H2O.EXE DH SH A 935510 D
Pekna logicka hra, jejimz cilem je odvest tekouci vodu pomoci ruznych pomucek na
spravne misto.

HANOI10.ZIP DH SH A 48977 W
Klasicka asijska hra Hanoi.

HURL10.ZIP DH SH A 1363904 D
Hra podobna 3D akcnim strileckam. Zde se vsak pri pohybu po meste sbiraji
odpadky.

ICONRMBR.ZIP DH SH A 39969 W
Pexeso umoznujici menit tema obrazku a soutezit, kdo dosahl nejlepsich vysledku.

JIXXA.ZIP DH SH A 1084872 W
Skladacka PUZZLE skoro jako opravdicka.

JJXMAS95.ZIP DH SH A 1440508 D
Klasicka honicka s nutnosti prekonavat prekazky s cilem zachranit planetu v
ohrozeni. Pekna grafika, zadne drasticke sceny.

JPUZZLE.ZIP DH SH A 301503 W
Vyborne puzzle s moznosti vkladat vlastni obrazky.

KIDPUZ.ZIP DH SH A 24556 W
Jednoducha hra se zviraty na nacvik prace s mysi a jemnou motoriku pro nejmensi.

KLOKS10.ZIP DH SH A 107507 W
Hlavolam, kde je cilem nastavit nekolik ruznym zpusobem sprazenych hodin na
poledne.

KNIGHTTR.ZIP DH PB A 18890 W
Logicka hra, kde je treba sachovym konem tahnout tak, aby se obsadilo co nejvice
poli sachovnice.

KYE2.ZIP DH SH A 37021 W
Logicka hra, jejimz principem je prekonavani prekazek pri sberu diamantu v
bludisti.

LINK4130.ZIP DH PB A 52896 W
Strategicka hra principem podobna piskvorkam.

LNBTLSHP.ZIP DH SH A 42289 W
Klasicka namorni bitva, jak se hraje na ctvereckovem papire. Mozno hrat proti
pocitaci nebo proti souperi prostrednictvim lokalni site.

LOGIK.ZIP DH PB C 84818 D
Cesky Master Mind s mysi, hadaji se 4 barvy.

LPAINT12.ZIP DH SH A 1154337 W
Pekne animovane a ozvucene omalovanky.

MARS.ZIP DH SH A 587964 W
Hra typu SimCity - budovani kolonie na Marsu.

MATCHIT.ZIP DH SH A 17652 W
Jednoduche pexeso vylepsene o zaznam dosazeneho casu a o moznost soutezit.

MJWIN.ZIP DH SH A 234181 W
Stara cinska logicka hra Mah Jongg.

MSBCHTTR.ZIP DH DM A 2951514 W
Demo The Magic School Bus - Explores the Human Body s funkcni hrou Chatterbox -
prirazovani spravneho nastaveni ust pri vyslovovani anglickych slov.

MSBCRAB.ZIP DH DM A 1921804 W
Demo The Magic School Bus - Explores the Ocean s funkcni hrou Crab Chase - krab
sbira potravu a zachranuje se pred ptakem v dirach.

MSBGOLD.ZIP DH DM A 1983683 W
Demo The Magic School Bus - Explores Inside the Earth s funkcni hrou Panning for
Gold - zachytavani padajicich valounu zlata do panve.

MSBHEART.ZIP DH DM A 2371545 W
Demo The Magic School Bus - Explores the Human Body s funkcni hrou Heart Pinball
- usmernovani krevnich castic v srdci.

MSBMLTDN.ZIP DH DM A 3990718 W
Demo The Magic School Bus - Explores in the Age of Dinosaur s funkcni hrou
Meteor Meltdown - lezeni po skale v desti meteoru.

MSBMONKY.ZIP DH DM A 6259598 5
Demo The Magic School Bus - Explores the Rainforest s funkcni hrou Escaping
Monkey - rizenim sily vyskoku opice je treba se trefovat na spravne misto.

MSBSCAST.ZIP DH DM A 1850064 W
Demo The Magic School Bus - Explores the Ocean s funkcni hrou Sand Castle
Builder - stavba hradu z pisku.

MSBSKLTN.ZIP DH DM A 5016162 W
Demo The Magic School Bus - Explores in the Age of Dinosaur s funkcni hrou
Skeleton Puzzle - skladani kostry dinosaura.

MSBSTRAT.ZIP DH DM A 6445700 5
Demo The Magic School Bus - Explores the Rainforest s funkcni hrou Night
Stratification na spravne zarazovani zivocichu do ruznych vrstev pralesa.

MSBVENUS.ZIP DH DM A 1918292 W
Demo The Magic School Bus - Explores the Solar System s funkcni hrou Venus -
preskakovanim z jedne pohyblive plosiny na druhou je treba se na Venusi dostat
az k hledane minci.

MSBVOLC.ZIP DH DM A 2829723 W
Demo The Magic School Bus - Explores Inside the Earth s funkcni hrou Volcano
Builder - experiment, behem nehoz lze zmenou tlaku a vyskytu plynu ovlivnovat
vznik sopky.

MSPUZZLE.EXE DH DM A 2554368 5
Demonstracni verze tri logickych her od Microsoftu (Finty Flush, Rat Poker,
Spring Weekend).

MUD16.ZIP DH PB A 1158369 W
Logicka hra s peknou animovanou grafikou.

OP2DEMO.EXE DH DM A 9041818 5
Hra typu SimCity - sci-fi pribeh budovani nove spolecnosti ve vesmiru po zniceni
Zeme.

PENT1020.ZIP DH SH A 55269 W
Hlavolam, u nehoz je treba vyplnit urcitou plochu z profilu ruznych tvaru.

PIPE.ZIP DH PB A 20570 W
Logicka hra, jejimz cilem je kladenim potrubi ruznych tvaru na vhodna mista
odvest tekouci tekutinu co nejdale.

POCUS20.ZIP DH SH A 844128 D
Doprava zbozi po mori. Vyborna manazerska hra, 9 jazykovych mutaci.

PUZZLE.ZIP DH PB A 14120 W
Hlavolam, jehoz cilem je premistovat ruzne velke kostky v omezenem prostoru tak,
aby se ta nejvetsi dostala zespodu navrch.

PUZZLE.ZIP DH PB A 972492 W
Pekne puzzle s obrazky inspirovanymi Pinocchiem.

PUZZLE11.ZIP DH PB A 23462 W
Jednoducha hra vynikajici svou moznosti vlozit vlastni obrazek v BMP tvaru.

S2GOLD.EXE DH DM A 10633103 D
Hra typu SimCity - budovani vlastni rise po ztroskotani na ostrove.

SHERWIN.ZIP DH SH A 370978 W
Sherlock - logicka hra, jejimz cilem je podle urcitych stop zjistit, ke kterym
domum patri jiste predmety (k pochopeni pravidel nutna znalost anglictiny).

SIMLIFE.ZIP DH DM A 692986 D
Hra typu SimCity - simulace vyvoje zivota na Zemi s moznosti kontroly pocasi,
prirodnich podminek i biologickych vlastnosti zvirat (pouze nefunkcni demo).

SMVGA10E.ZIP DH SH A 628387 D
Umoznuje s pomoci obrazku, textu, zvuku a animaci vytvaret vlastni pribehy a
prezentovat je.

SOKO.ZIP DH PB A 30682 W
Znama logicka hra SOKOBAN.

SPRSOL.ZIP DH SH A 582082 5
Pekna logicka hra,. Cilem je zlikvidovat v hracim poli vsechny kulicky krome
jedne. Skace se podobne jako u damy.

TANGROO.ZIP DH SH A 75184 W
Logicka hra na skladani urciteho tvaru z mensich objektu.

TCB1.ZIP DH SH A 316222 D
Hra, ve ktere se hrdina pohybuje v prostredi domu, kde ma plnit urcite ukoly.
Muze pouzivat ruzne predmety, prenaset a lezt na bedny apod. Nutna Super VGA
karta s 1 MB.

TETRIS11.ZIP DH PB A 25993 W
Znama logicka hra.

THERGREE.EXE DH SH A 241589 W
Pekny minigolf.

TSCONGME.ZIP DH PB A 927150 W
Pexeso inspirovane filmem Toystory.

WINCHS.ZIP DH PB A 35140 W
Jeste jedny sachy.

WINTTT.ZIP DH PB A 26624 W
Trojrozmerne piskvorky.

WM_USA.ZIP DH PB A 55406 W
Klasicky MasterMind.

WSLAM.ZIP DH SH A 44446 W
Jednoduchy hokej vyborny na cviceni postrehu.

YALIFE.ZIP DH PB A 157440 W
Znama hra Vyvoj, ktera simuluje vyvoj bunek. Podle pocatecnich podminek dojde
bud k jejich rustu nebo zaniku. Mohou vzniknout i velmi zajimave zvlastni stavy.
Podle britskeho matematika Conwaye, ktery se zabyval umelou inteligenci.

YOVA11.ZIP DH PB A 81108 W
Deskova hra, jejimz cilem je ziskat co nejvice souperovych (clovek nebo pocitac)
kostek.

CLRWIZ12.ZIP DH SH 1S A 680416 D
Omalovanky s ruznymi zviraty a zvukem.

WORDMAN.ZIP DH SH 1S ANJ A 117281 W
Hra na pricipu honicky v bludisti s vyukovym podtextem. Je treba znat spelling
anglickych slov danych obrazkem.

********** GE **********


CHEMWIN.ZIP GE SH CH A 156498 W
Specializovany editor chemickych znacek vhodny k tvorbe rovnic a diagramu.

SDRAW95.ZIP GE SH A 633402 5
Graficky editor pro Windows 95 vhodny predevsim pro kresleni obrazku podobnych
blokovemu schematu s textem.

********** SY **********


ACHART12.ZIP SY PB A 17743 W
Tabulka prirazujici cisla vsem ve Windows
pouzivanym znakum (ASCI kod). Nekdy se muze hodit,
je-li problem urcity znak vlozit primo z
klavesnice, protoze ho umoznuje zkopirovat do
schranky nebo po zjisteni jeho kodu vlozit jako
cislo se soucasnym stiskem klavesy ALT.

DINOSH.ZIP SY PB A 90696 W
Setric obrazovky s dinosaurem vydavajicim zvuky.

PKZ204G.EXE SY SH A 202574 D
Komprimacni a dekomprimacni program pro format ZIP. Samorozbalovaci.

VBRUN123.ZIP SY PB A 620267 D
RunTime Visual Basicu ve vsech trech verzich. Ke svemu behu nektery z nich
potrebuje vice programu z tohoto archivu. Nejlepe je vsechny rozbalit a
zkopirovat do adresare WINDOWS\SYSTEM\.

WINCMD.ZIP SY SH AC 695935 W
Univerzalni manazer s nastavitelnym ovladanim podle toho, na co jste zvykli. Umi
pracovat s komprimovanymi archivy. Takze ho lze pouzit napr. tez na dekompresi
kterehokoli programu z tohoto archivu.

********** TE **********


STYLED.ZIP TE PB A 90112 D
Statisticka analyza a stylova kontrola anglickeho textu.

WINSP105.ZIP TE SH A 404974 W
Perfektni spelling checker (kontroluje anglicky pravopis bud primo na vstupu z
klavesnice nebo v souboru).

WORDSTAT.ZIP TE PB A 24824 D
Statistika vyskytu slov v textu (podle poctu a velikosti).

********** VY **********

###### ######


UCSPOCN.ZIP VY PB C 654777
Ucebnice Uceni s pocitacem v podobe nezavisleho HTML dokumentu urceneho pro
spusteni pomoci prohlizece WWW z lokalniho disku.

###### 1S ######


#1MATH.ZIP VY SH 1S MAT A 423296 D
Pocitani pro nejmensi formou didakticke hry.

#1RESCUE.ZIP VY SH 1S ANJ A 357481 D
Krasna didakticka hra na vyuku vyznamu anglickych slov pro nejmensi.

AMATH_A.EXE VY SH 1S MAT A 363865 D
Hrave udelana vyuka scitani a odcitani s automaticky stoupajici obtiznosti podle
vysledku.

AWORDS.ZIP VY SH 1S ANJ A 774213 D
Animovana slova - vyznam anglickych slov se zvukovou podporou.

BARD32E.ZIP VY SH 1S ANJ A 888249 5
Didakticka hra, jejimz cilem je doplnovat chybejici pismena ve slovech danych
obrazkem.

BEAR_BEE.ZIP VY SH 1S ANJ A 206276 W
Hypertextova pohadka o medvidkovi a vcele ve formatu HLP (spoustet pomoci
programu WINHELP).

CALMEM10.ZIP VY PB 1S MAT A 240581 W
Pexeso s pocetnimi priklady. Moznost nastavovat obtiznost i operace.

CATCNT10.ZIP VY SH 1S ANJ A 180814 W
Roztomile multimedialni uceni cisel od 1 do 20 pro nejmensi.

CBMATH15.ZIP VY SH 1S MAT A 83264 W
Pocitani pro 1 stupen s moznosti zvysovani obtiznosti od 1. az do 5. tridy.

CESTIN20.ZIP VY SH 1S CJ C 268358 D
Procvicovani ceskeho pravopisu formou testu. Nektere funkce jsou bez registrace
omezeny.

DEMO_CJ.ZIP VY DM 1S CJ C 218190 W
Demo verze programu pana Graclika ze Vsetina na procvicovani gramatiky v
cestine.

DMATCH32.ZIP VY SH 1S ANJ A 815705 W
Cviceni pameti formou jednoduche multimedialni hry s mluvicimi dinosaury.

DSPELL32.ZIP VY SH 1S ANJ A 1062991 W
Vyuka jednoduchych anglickych slov formou multimedialni hry s dinosaury.

DSPELL40.ZIP VY SH 1S ANJ A 962377 W
Spelling anglickych slov hravou formou.

FLASH100.ZIP VY PB 1S MAT A 158899 W
Klasicke procvicovani poctu pro 1. stupen s moznosti nastavovani obtiznosti.
Nutny Runtime Visual Basicu.

FLASHMTH.ZIP VY PB 1S MAT A 121297 W
Klasicke procvicovani poctu pro 1. stupen s moznosti nastaveni i dosti vysoke
obtiznosti.

HJMM1.ZIP VY SH 1S ANJ A 303236 W
Multimedialni verze programu HNGJR1.ZIP, ktera dovoluje hadana anglicka slova
doplnit nejen obrazkem ve formatu BMP, ale tez zvukem ve formatu WAV.

HNGJR1.ZIP VY SH 1S ANJ A 104411 W
Povedena modifikace zname hry Hangman na hadani anglickych slov s vynikajici
moznosti vkladat vlastni slova s obrazky ve formatu BMP.

J&BDOWN.EXE VY DM 1S ANJ A 1689704 W
Jack & the Beanstalk - slusne velka cast pohadky se zvukem a ilustracemi, ktere
lze vybarvovat jako omalovanky.

LLANIMAL.ZIP VY SH 1S ANJ A 635533 W
Obrazky zvirat s ozvucenymi jmeny.

LLETNUM.ZIP VY SH 1S ANJ A 1536947 W
Vyuka vyslovnosti anglicke abecedy a cislic se zvukem. Pozor, soubor se nevejde
na disketu!

LTRHUNT.ZIP VY SH 1S ANJ A 967025 W
Jednoducha multimedialni pomucka na vyuku vyslovnosti anglickych pismen a
zakladnich cislovek.

MATHFL1A.ZIP VY SH 1S MAT A 2532906 5
Vyuka zakladnich pocetnich operaci (+,-,x,:) zabavnou ozvucenou formou pro
nejmensi.

MATHLT13.ZIP VY SH 1S MAT A 36006 D
Matematika pro 1 stupen (meri cas, scita body a pamatuje si vysledky).

MCROCHLD.ZIP VY DM 1S INF A 1058682 D
Funkcni beta verze Loga pro nejmensi. Vsechny
prikazy lze vkladat a programy tvorit formou
jednoducheho skladani ikon bez nutnosti cist a
psat. Jako vynikajici konstruktivni program lze
doporucit pro nacvik logickeho mysleni a pro
pripravu na vyuku programovani.

MOUSEM11.ZIP VY SH 1S MAT A 1291861 W
Procvicovani pocitani s cisly do deseti s moznosti kombinovat scitani, odcitani,
nasobeni i deleni.

ODHAD.ZIP VY PB 1S MAT C 5939 D
Jednoduchy trenink odhadu vysledku pri pisemnem deleni. Urovne: 1, 2, 3-ciferny
delitel.

RREAFB.ZIP VY SH 1S ANJ A 506388 W
Roxie's Reading Fish - jednoducha karetni hra procvicujici omezenou (SH) slovni
zasobu.

SCRAZY30.ZIP VY SH 1S A 108833 W
Soubor nekolika peknych a pouzitelnych programku na vyuku logickeho mysleni ,
pocitani a psani na klavesnici.

SIMONE12.ZIP VY SH 1S HV A 230110 W
Logicka hra na cviceni pameti barev a vysky tonu.

SQUARES.ZIP VY SH 1S MAT A 455384 W
Procvicovani poctu pomoci hry Magicke ctverce. Principem je doplnit obrazec
slozeny ze 3x3 cvercu s cisly tak, aby ve vsech radcich, sloupcich i na
uhlopricce byl stejny soucet (magicke cislo).

STRBLAST.ZIP VY SH 1S MAT A 51200 D
Vyuka pocitani s celymi i desetinnymi cisly formou hry. Pri nastaveni vyssi
obtiznosti mozno vyuzit i na 2S.

TALKT10S.ZIP VY DM 1S ANJ A 1408410 W
Multimedialni program na vyuku zakladu anglictiny (pekny spelling zakladnich
slov).

TTEACH20.ZIP VY SH 1S ANJ A 1449610 W
Mluvici ucitel - multimedialni program pro vyuku anglickych cisel a pismen pro
nejmensi. Nutna zvukova karta.

TYC2_0.ZIP VY SH 1S ANJ A 846741 W
Vyuka pocitani a psani nekterych anglickych slov.

VDTX21.ZIP VY SH 1S ANJ A 540502 W
Cviceni cteni a poslechu nekterych jednoduchych anglickych slov formou her.

WGC.ZIP VY SH 1S ANJ A 678405 D
Vynikajici hra s vyukou vyznamu jednodussich anglickych slov.

WRDGLRY.ZIP VY SH 1S ANJ A 155373 D
Program pro vyuku anglictiny pro nejmensi.

###### 2S ######


A2ZH3220.ZIP VY PB 2S ANJ A 1563051 W
Klasicka hra Hangman procvicujici anglickou slovni zasobu.

ADAMSKL.ZIP VY DM 2S BI A 797969 W
Mala ukazka z multimedialniho CD The Inside Story firmy A.D.A.M. Jedna se o
sestavovani lebky z jednotlivych kosti.

BCS104.ZIP VY SH 2S MAT A 101518 W
Uzitecna pomucka pro vetsi mnozstvi beznych vypoctu casto doplnena grafickym
zobrazenim problemu (prevody mer a vah, goniomerticke fce, teplota, geometrie
apod.).

BLN30.ZIP VY SH 2S ANJ A 190768 W
Hadani slov a frazi na principu oblibene hry Hangman.

BUBLINUS.ZIP VY PB 2S MAT C 44058 D
Hra pro dva hrace, nacvik stredove soumernosti.

BUDWEIS.ARJ VY PB 2S ZEM C 4230703 5
BUDEJACEK - Elekronicka mapa Ceskych Budejovic (stav 1996), mapy, obrazky,
historie,
testy.

CLP.ZIP VY SH 2S ZEM A 776364 W
Vektorova mapa sveta. Lze bez problemu zvetsovat a vybirat vhodne oblasti. Mozno
pouzit ve vlastnich dokumentech. Pres schranku lze nacitat pouze do editoru,
ktere jsou schopny pracovat s vektorovou grafikou.

EGFW102.ZIP VY SH 2S ZEM A 645134 5
Zemepis Evropy (funkcni pouze vodstvo)

EGR32V2.ZIP VY SH 2S MAT A 904526 5
Program Equation Grapher na zobrazovani funkci od firmy Markus Friberg Data ze
Svedska.

EUROPA.ZIP VY PB 2S ZEM ANF 588816 D
Cestovani po Evrope formou hry s testovanim zakladnich faktu o statech Evropske
unie.

EUROPE32.EXE VY DM 2S ZEM A 993674 5
Medeline European Adventure - vyuka zemepisu Evropy hravou formou (bez CR).

EURWIN22.ZIP VY DM 2S ZEM A 161577 W
Procvicovani zemepisu Evropy.

EURWIN25.ZIP VY SH 2S ZEM A 257732 5
Zemepis Evropy (zeme, mena, prumysl, vodstvo, hory).

EVROPA01.ZIP VY PB 2S ZEM C 1179579 W
Vyuka zemepisu priblizne odpovidajici osnovam 6. tridy ZS (1. cast ze 4)

EVROPA02.ZIP VY PB 2S ZEM C 1121683 W
Vyuka zemepisu priblizne odpovidajici osnovam 6. tridy ZS (2. cast ze 4)

EVROPA03.ZIP VY PB 2S ZEM C 1129226 W
Vyuka zemepisu priblizne odpovidajici osnovam 6. tridy ZS (3. cast ze 4)

EVROPA04.ZIP VY PB 2S ZEM C 1061454 W
Vyuka zemepisu priblizne odpovidajici osnovam 6. tridy ZS (4. cast ze 4)

GEOPUZ.ZIP VY DM 2S ZEM A 422603 W
Vyuka zemepisu formou skladani puzzle (jen Italie a jizni Asie).

GPA10.ZIP VY SH 2S PCV A 795371 W
Trojrozmerne animace postupu tvorby modelu papirovych sipek a letadel pro
predmet Prakticke cinnosti.

GRAPHER.ZIP VY SH 2S MAT A 24449 W
Jednoduchy a funkcni prostredek na zobrazeni prubehu zadane funkce.

GRAVITY1.ZIP VY PB 2S FY A 30517 W
Simulace gravitace planet slunecni soustavy i jinych teles.

GREXPLOR.ZIP VY SH 2S ZEM A 2459834 W
Vyuka zemepisu sveta, Evropy a Australie zabavnou formou.

HANG-MAN.ZIP VY SH 2S ANJ A 91136 D
Hra na hadani anglickych slov a frazi.

JELENI.ZIP VY PB 2S MAT C 118262 D
Trenink scitani zapornych cisel bez zavorek. Urovne: jednocif. a dvoucif. cela
cisla.

JT1311.ZIP VY PB 2S INF C 161910 D
Pekny cesky volne pouzitelny program na vyuku psani vsemi 10. Nejnovejsi verzi
Just Type II lze zdarma
ziskat primo od autora.

LANDER3.ZIP VY PB 2S FY A 24502 W
Jednoducha simulace pristani lunarniho modulu Apolla na Mesici. Mozno
prezentovat funkci raketovych motoru.

MAKE2411.ZIP VY SH 2S MAT A 321165 W
Matematicka hra, kde je ukolem vhodnym zkombinovanim ctyr cisel, zavorek a
operatoru dospet k cislu 24.

MAPA_CR.ZIP VY SH 2S ZEM C 124382 D
Mapa CR vcetne smerovacich cisel mest.

MATHEASY.ZIP VY SH 2S MAT A 218357 D
Pocitani jako na papire pro 2 stupen.

MBDEMO.ZIP VY DM 2S HV A 1418083 W
Castecne vyuzitelna demo verze pekneho programu pro hudebni vychovu.

MMTYPE06.ZIP VY SH 2S INF A 803418 W
Vyuka psani vsemi 10 s animovanymi prstiky.

MSCOPE2.ZIP VY SH 2S PR A 2821256 D
Perfektni simulace elektronkoveho mikroskopu s nekolika vzorky (napr. moucha).

MSW32B52.ZIP VY PB 2S INF A 1269994 5
Volna verze Loga pro Windows od firmy Softronics.

MTHSCI31.ZIP VY SH 2S FY A 1906670 W
Nekolik spojenych programu na vyuku matematiky, ale hlavne fyziky formou
simulace fyzikalnich deju (el.obvod, kyvadlo, paka, vodni kolo, pristani na
mesici)).

OMNICN10.ZIP VY SH 2S MAT A 82466 W
Prevody mezi mnoha ruznymi jednotkami mnoha ruznych velicin.

SINKEM.ZIP VY SH 2S ANJ A 73960 D
Hra na hadani anglickych slov (podobna jako Hangman).

SKYVIEW.ZIP VY PB 2S FY A 228608 W
Program plnici vsechny bezne funkce planetaria. Zvlaste zobrazuje planety
slunecni soustavy.

STOIC10.ZIP VY PB 2S CH A 118508 W
Vypocet chemickych rovnic aj.

STV100.ZIP VY SH 2S ANJ A 107554 W
Generaror pribehu z nekolika zadanych slov.

TIMDEMO.EXE VY DM 2S A 333034 D
Demo vynikajiciho programu, ktery na bazi modelovani a skladani rozviji
fyzikalni predstavivost. Samorozbalovaci.

TIMDEMOW.EXE VY DM 2S FY A 2849066 5
Demo programu simulujiciho neuveritelny stroj, jez na bazi modelovani a skladani
rozviji fyzikalni predstavivost. Samorozbalovaci verze pro Windows 95. Existuje
i starsi verze tehoz programu pro DOS.

TSP5A1.ZIP VY SH 2S ANJ A 98458 W
Hra na sestavovani anglickych slov na tri pismena.

USA-SURV.ZIP VY SH 2S ZEM A 419328 D
Mapa USA, informace o statech, mistech, poctu obyvatel. Test.

USPUZL10.ZIP VY SH 2S ZEM A 142097 W
Uceni nazvu a umisteni americkych statu a jejich hlavnich mest hravou formou.

VSEPR115.ZIP VY DM 2S CH A 89162 W
Modelovani molekul.

V_CLENY.ZIP VY DM 2S CJ C 311316 W
Demo verze vyukoveho programu pana Graclika ze Vsetina. Je urcen k samostatnemu
procvicovani rozboru vet pro zaky od 5. do 9. tridy.

WCHEM.ZIP VY PB 2S CH A 110451 W
Modelovani a animace molekul z atomu dle vlastniho vyberu.

WORLDODY.ZIP VY SH 2S ZEM A 66176 D
Puzzle s mapou Evropy.

YUKOND.ZIP VY DM 2S ANJ A 1882782 W
Dialogova hra o ceste za zlatem na Yukonu koncem 19.st.

###### O ######


ENGINE.ZIP VY PB O A 25418 W
Simulace funkce spalovaciho motoru s procvicovanim odstranovani beznych zavad.

WSSW20.ZIP VY SH O A 1429797 5
Simulace obchodovani na Wall Streetu (omezena na 60 dnu).

###### SS ######


ANATOMIE.ZIP VY SH SS BI C 2464868 D
Vyukovy program o lidskem tele vcetne kontrolnich testu.

AOD40.EXE VY SH SS ANJ A 146163 D
Uzitecny slovnik anglickych zkratek.

ATLAS93E.ZIP VY SH SS ZEM A 157781 D
Atlas sveta bez Afriky (anglicky).

ATLAS93G.ZIP VY SH SS ZEM N 158374 D
Atlas sveta bez Afriky (nemecky).

CC3.ZIP VY SH SS MAT A 195584 D
Programovatelna graficka vedecka kalkulacka umoznujici integrovani, derivovani,
mereni nelin. komplex. funkci, vektoru, matic a stat. vypoctu.

CHALNG12.ZIP VY SH SS ANJ A 146291 D
Kombinace ctyr her na zlepsovani slovni zasoby anglictiny pro pokrocile.

CNVRTR15.ZIP VY SH SS FY A 52949 W
Univerzalni konvertor jednotek pouzivanych od staroveku az po soucasnost.

CRYPTEXT.ZIP VY SH SS FR FR 278174 D
Princip spociva v odhalovani necitelneho textu. Pouzity jsou francouzske citaty
z del znamych svetovych klasiku.

DA21.ZIP VY SH SS NEM N 181361 D
Nemecky atlas vcetne ruznych statistickych udaju.

EOSUN.ZIP VY SH SS FY A 539608 W
Urcovani presneho casu vychodu a zapadu slunce a mesice a dalsich udaju pro
libovolne misto na svete.

EURHIS10.ZIP VY DM SS DE A 255216 W
Program na prirazovani spravnych udalosti zobrazenych pomoci obrazku (s popisem)
prislusnym historickym osobnostem.

EXPLORER.ZIP VY SH SS ANJ A 235792 D
Objevitele Ameriky. Test spojeny s vykladem.

FORMULA1.ZIP VY SH SS MAT A 163840 D
Prvni cast programu na vyuku stredoskolske matematiky (zlomky, kvad. rov.) s
pokusem o vyuziti umele inteligence.

GLOSRY64.EXE VY SH SS ANJ A 343454 D
Anglicky vykladovy slovnik pocitacovych pojmu.

GRAFY.ZIP VY PB SS MAT C 46520 D
Zobrazeni beznych funkci jedne promenne do XY grafu. Autorem programu je Jakub
Svec.

GRAMMAR4.ZIP VY SH SS ANJ A 295220 5
Vyklad angicke gramatiky s priklady. Vse anglicky.

GRAMXPRT.ZIP VY SH SS ANJ A 121140 W
Vyklad anglicke gramatiky ve forme hypertextoveho dokumentu ve formatu HLP
(spoustet pomoci programu WINHELP).

GRMATW.ZIP VY SH SS MAT A 177911 W
Graficke znazorneni prubehu funkci vlozenych pomoci matematickeho zapisu.

GT_WIN.ZIP VY SH SS HV A 167142 W
Vyuka hry na kytaru (akordy, alternativy, transformace, ladeni podle zahraneho
vzoru).

HISTRY10.EXE VY SH SS DJ A 1069415 D
Databaze velkeho mnozstvi udaju z celosvetove historie s moznosti tridit a
prohledavat.

HMAN10.ZIP VY SH SS ANJ A 59103 W
Dalsi verze zname hry na hadani anglickych slov (Hangman).

INTSCIEN.ZIP VY SH SS CH A 339873 D
Mnoho ruznych uzitecnych udaju a vypoctu pro chemii.

IPDEMOA.ZIP VY DM SS FY A 678528 W
Funkci demo verze znameho a vyborneho simulacniho a modelovaciho fyzikalniho
systemu Interactive Physics 2.5. Prvni cast ze tri.

IPDEMOB.ZIP VY DM SS FY A 694465 W
Funkci demo verze znameho a vyborneho simulacniho a modelovaciho fyzikalniho
systemu Interactive Physics 2.5. Druha cast ze tri.

IPDEMOC.ZIP VY DM SS FY A 462106 W
Funkci demo verze znameho a vyborneho simulacniho a modelovaciho fyzikalniho
systemu Interactive Physics 2.5. Treti cast ze tri.

IQ150.ZIP VY SH SS ANJ A 24083 W
Hodinovy test IQ vhodny jako zpestreni vyuky anglictiny. Krome posouzeni
inteligence vyborny k procviceni vyznamu casto potrebnych slov.

IQTEST.ZIP VY SH SS ANJ A 16748 W
Pulhodinovy test IQ vhodny jako zpestreni vyuky anglictiny.

JKMATH12.ZIP VY PB SS MAT A 462092 D
Balik programu na podporu matematiky (statistika, kombinatorika, maticovy pocet,
prubeh funkci).

JOKER12.ZIP VY SH SS ANJ A 72405 W
Sbirka anekdot americke provenience. Mozno pouzit jako doplnek vyuky
anglictiny.

LABELS12.ZIP VY DM SS ANJ A 480018 W
Ukazka pekneho programu na vyuku urcitych temat v anglictine (zde pouze rostliny
a telesne organy).

LATIN35.ZIP VY PB SS LAT A 48684 W
Procvicovani latiny.

MERCURY2.ZIP VY SH SS MAT A 268288 D
Jednoduchy, interaktivni a velice ucinny program na reseni matematickych rovnic.
Jedna se o novou verzi znameho programu Eureka od firmy Borland.

MUZPAK.ZIP VY PB SS HV A 48655 W
Editor not (mozny prevod do MIDI formatu).

PIANO21.ZIP VY PB SS HV A 18617 W
Elektronicky nastroj z klavesnice s moznosti volby ruznych druhu zvuku.

PPDISK1.ZIP VY SH SS HV A 1161251 W
Vyuka hry na piano vcetne not (1.cast)

PPDISK2.ZIP VY SH SS HV A 439534 W
Vyuka hry na piano vcetne not (2.cast)

PRESID1.ZIP VY PB SS ANJ A 149828 D
Zivotopisy americkych presidentu (anglicky).

P_TYPE34.ZIP VY PB SS A 113408 W
Vyuka psani na klavesnici.

RECALL1.ZIP VY SH SS ANJ A 154218 D
Vyukovy program vhodny pro pokrocile v anglictine.

SKYGL352.ZIP VY SH SS FY A 287105 D
Velice pekne planetarium s moznosti definovat mnoho ruznych parametru.

SOLAR.ZIP VY PB SS FY A 34892 D
Simulace pohybu planet slunecni soustavy.

SPELL210.ZIP VY SH SS ANJ A 311044 D
Procvicovani pravopisu anglickych slov a test. Mozno zaradit vlastni slova.

SPELLB.ZIP VY SH SS ANJ A 53716 D
Vyuka pravopisu (spelling) okolo 100 obtiznejsich ang. slov.

SPLBEE12.ZIP VY SH SS ANJ A 42435 D
System vhodny k procvicovani pravopisu anglickych slov s moznosti vkladat
vlastni.

TRIGON.ZIP VY SH SS MAT A 89344 D
Demonstrace podstaty trigonometrickych funkci a vypocet hodnot.

TTTWIN.ZIP VY SH SS A 51783 W
Vyuka psani na klavesnici.

UNIV-CON.ZIP VY SH SS MAT A 91520 D
Univerzalni mnohoucelovy konverzni program (miry, vahy, teplota, penize).

USGEO110.ZIP VY SH SS ZEM A 150667 D
Srovnavaci databaze o USA s grafikou.

VERBWIN1.ZIP VY PB SS ANJ A 246975 W
Simulace tvaru anglickych sloves (ruzne osoby, cisla, casy apod.).

VISMET.ZIP VY SH SS MAT A 180096 W
Visualni (numericke) metody reseni matematickych rovnic. Pekny, komplexne reseny
system.

VOCABB.ZIP VY SH SS ANJ A 268441 W
Vynikajici test na procvicovani obtiznych anglickych slov s moznosti pridavat
vlastni.

WIN3D.ZIP VY PB SS MAT A 81981 W
Prostorove zobrazuje vlozene funkce dvou promennych.

WINBODY.ZIP VY DM SS BI A 1146423 W
Omezena demoverze anglicke encyklopedie o lidskem tele.

WINFG101.ZIP VY PB SS MAT A 41332 W
Zobrazuje a porovnava az ctyri vlozene funkce najednou.

WINKS41.ZIP VY SH SS FY A 1178306 W
Matematicka analyza databazovych dat, napr. namerenych laboratornich vysledku.

WINPOEM.ZIP VY PB SS ANJ A 76740 W
Sbirka basni od ruznych autoru pro pokrocile anglictinare.

WINPROF1.ZIP VY SH SS ANJ A 336524 W
Gramaticka analyza anglickeho textu. Narozdil od pouhe kontroly pravopisu hlida
i slovosled styl apod.

WLATIN45.ZIP VY SH SS LAT AN 359480 W
Vyukovy program na Latinu.

WORDSTOK.ZIP VY SH SS ANJ A 63250 W
Hra na skladanico nejvetsiho poctu anglickych slov z danych pismen.

WORDY313.ZIP VY PB SS ANJ A 420607 D
Slovni hra. Z danych pismen je treba v urcitem casovem limitu sestavit co
nejvice platnych anglickych slov.

WPLOT.ZIP VY SH SS MAT A 157494 W
Graficke vyhodnoceni (2D, 3D) namerenych nebo jinak ziskanych dat s moznosti
prokladat krivku ruznymi matematickymi metodami.

WSTYLE.ZIP VY SH SS ANJ A 107904 D
Stylisticka a gramaticka analyza anglickeho textu.

WTP2.ZIP VY SH SS ANJ A 175347 W
Hypertextove verze nekterych celosvetove vyznamnych dokumentu (Magna Charta,
Vyhlaseni nezavislosti USA, zakladni clanky ustavy USA, Deklarace lidskych prav
OSN ad.).

WWEB953.ZIP VY PB SS ANJ A 312370 W
Anglicky vykladovy a synonymicky slovnik. Pozor, pouze programova cast. Nutny
tez soubor WWEBDAT.ZIP.

WWEBDAT.ZIP VY PB SS ANJ A 3720314 W
Anglicky vykladovy a synonymicky slovnik. Pozor, pouze datova cast. Nutny tez
soubor WWEB953.ZIP.




-----------------------------------------------------------------------------
LEGENDA
-----------------------------------------------------------------------------
Druh VY - vyukove programy SY - systemove programy
AS - autorske systemy AD - administrativa skoly
DB - databaze SP - spreadsheat
TE - textove editory GE - graficke editory
DH - didakticke hry
Typ DM - demo SH - shareware
PB - public domain
skola 1S - prvni stupen 2S - druhy stupen
SS - stredni skola O - odborne skoly
Predmet - pokud lze zaradit, pouzity standardni zkratky predmetu
Jazyk C - cestina, A - Anglictina, N - nemcina
B - delka souboru v bytech (vetsinou komprimovan)
OS D - MS DOS, W - Windows, 5 - Windows 95

©BoBr 03.05.1999