Pro ty, kteří zkratku ESP či ECOLE vidí poprvé, začnu malým vysvětlením. Zkratka ESP znamená European Schools Project (http://www.esp.uva.nl). Jedná se o volné sdružení zájemců o problematiku využití vzdělávacích technologií v oblasti projektových metod práce. Již od roku 1988 pomáhá učitelům teoreticky zdůvodnit a prakticky zorganizovat různé výukové projekty. ECOLE je projekt Comenius 3 Networks, jehož náplní je všemožným způsobem pomáhat ostatním projektům Comenius. Vzhledem k tomu, že tento hmatatelný a EU finančně podporovaný projekt vznikl na půdě ESP a jsou do něj zapojeni do značné míry stejní lidé, je snadné uhodnout, proč konferenci organizovaly obě organizace společně.
Hostitelem letošního ročníku byl jeden z partnerů ECOLE – římská univerzita La Sapienza. Podtitulem bylo opět budování mostů – tentokrát „Bridging Best Practices“ (spojování těch nejlepších zkušeností). Mohu potvrdit, že právě toto se v Římě skutečně dělo. Většina příspěvků referovala o zajímavých projektech, o nichž se bezprostředně diskutovalo. Dílny pak sloužily k přípravě projektů nových. Velmi důležitou součástí akce byl kontaktní seminář Comenius, díky němuž se mohli zúčastnit i učitelé, kteří plánují své budoucí zapojení do některého z projektů Comenius 1 a dosud neměli příležitost nalézt vhodné partnery. Právě díky této možnosti se konference tentokrát zúčastnili i čtyři učitelé od nás.
Ponte S. Angelo (most nikoli virtuální)
Těm z vás, kteří nemají úplně jasno, co konkrétního si lze pod pojmem „mezinárodní výukový projekt“ představit, stručně shrnu, jaké nově připravované aktivity jsem tentokrát zaznamenal. Jazykáři staví stále nejčastěji své projekty na výměně elektronických dopisů, která však nemůže být úplně neřízená.Nejoblíbenějším projektem tohoto typu je dlouhodobě The Image of the Other (http://www.esp.uva.nl/Image-UK).
Hodně bylo slyšet o slovenském projektu Let’s Sing Together (http://lst.homepages.sk/lst2002), který organizuje výměnu hudebních výtvorů účastníků i výměnné návštěvy. Velmi častým tématem je vzájemná výměna informací účastníků v oblasti kultury, historie, turistiky, zeměpisu apod., podle toho, kteří učitelé se zapojí. Tyto projekty se vždy snaží být mezipředmětovými.
Velice mě zaujala prezentace projektu Global Island (http://www.globalisland.nu), který je virtuální simulací komunity, v níž se demokratickým způsobem prostřednictvím voleb rozhoduje o společných věcech. Projekt má pevně danou a ověřenou strukturu, která počítá s pěti partnery. Další 14denní běh se plánuje až na září, ale registrace začíná již v dubnu.
Skoro neuvěřitelně zní projekt, který si klade za cíl na dálku připravit a posléze fyzicky realizovat divadelní představení kombinující Romea a Julii s West Side Story.
Celá řada dalších projektů byla domluvena v odborné sekci – fyzikou počínaje, tvorbou simulací v jazyku JAVA konče. Zvláštní skupinou nadšenců byli zájemci opředškolní výchovu. Jejich středem byla světoznámá odbornice na tuto problematiku a autorka celé řady publikací, Rachel Cohen z Francie. Děti z mnoha zemí pod jejím vedením dokáží v 5 letech číst, psát i pracovat s počítačem (projekt MMM – http://homepage.mac.com/association_mmm). Snad budeme mít to štěstí a uvidíme ji i na příští konferenci v Praze.
Zvláštní skupinou účastníků byli i ředitelé škol. Ti měli samostatné setkání, na němž byl prováděn též malý průzkum počtu učitelů jejich škol, pracujících na projektech. Ukázalo se, že nikde tento počet nepřesahuje 30 %. Většina zúčastněných považovala tento poměr za nedostatečný. V této souvislosti zazněl návrh nepřesvědčovat o potřebě projektových metod výuky jen samotné učitele a ředitele, ale začít vyvíjet tlak i na politické představitele mající na školství vliv.
Doufejme, že vynaložené náklady na naši účast se projeví tím, že každá škola, která byla na konferenci reprezentována (Euroškola Česká Lípa, OA a VOŠE Tábor, SOŠ a OU Ústí nad Orlicí, ZŠ Sezimovo Ústí), v příštím roce úspěšně zahájí práci v některém projektu Comenius 1.
Do projektů se dá jistě zapojit i jinak než osobní účastí na konferenci tohoto typu. Jen dá trochu více práce se dostat k potřebným informacím a s problematikou se seznámit. Zájemcům, kteří neměli to štěstí a nedostali se dosud na žádný podobný seminář, nabízí Učitelský spomocník (http://www.spomocnik.cz) aktuální přehled nabídek na účast v projektech. Zde mohou najít kontakt na organizátory mnoha zajímavých aktivit. Na účasti je možno se domluvit i mailem. Zájemce o podrobnější teoretický i praktický popis výukových projektů využívajících internet pak mohu odkázat na publikaci Role internetu ve vzdělávání, kterou právě vydává AISIS a distribuuje agentura Strom (viz http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/role).
Vůbec nejjistějším způsobem, jak si zajistit účast v kvalitním projektu, je však vždy osobní domluva s partnery – například na příští ESP&ECOLE konferenci 24.-28. 3. 2004 na Pedagogické fakultě UK v Praze. Informace o ní včas najdete např. na stránkách projektu ECOLE – http://it.pedf.cuni.cz/ECOLE.
