čtvrtek 24. října 1996

Zpráva z konference

Uplatnění moderních informačních technologií v Českém školství

          Dne 22.10.1996 jsem se účastnil výše zmíněné konference, kterou pořádala firma Microsoft společně s Ministerstvem školství. Akce se konala v rámci zahájení veletrhu INVEX s cílem získání pokud možno co největší publicity pro podpis dodatku ke smlouvě mezi Microsoftem a MŠ.
          Předmětem této smlouvy je možnost pro školy všech typů získat poslední verzi systémového síťového  serveru Microsoft Windows NT 4.0 prostřednictvím prodejců pověřených zabezpečováním programu SELECT pro školství za symbolickou 1 Kč. Tato možnost bude platit do jara příštího roku.
           Původně se měl slavnostního podpisu zúčastnit i pan ministr. Na poslední chvíli se však omluvil. Za ministerstvo smlouvu podepisoval pan náměstek Ondráček, který měl též oficiální projev. V něm zdůraznil, že ministerstvo využívání technologií všemožně podporuje a je připraveno jednat i s jinými firmami, které budou ochotny školám v této oblasti pomáhat. Pak následovaly projevy a vystoupení představitelů firmy Microsoft a dalších účastníků konference převážně učitelů z praxe, kteří již v současné době produkty této firmy běžně používají. Po každém vystoupení byla krátká diskuze.
        Musím bohužel konstatovat, že naprostá většina účastníků diskuze i přednášejících vyjádřila nespokojenost se současným stavem využívání technologií v našem školství. Kritika byla určena ministerstvu, ale hlavně pedagogickým fakultám, jmenovitě naší. Většina přítomných se shodla v tom, že schopnost pracovat s informačními a komunikačními technologiemy patří neoddělitelně k základním dovednostem, bez nichž nemůže nikdo v právě vznikající informační společnosti uspět. Proto by měla být též integrální součástí profesní způsobilosti každého učitele. Dnes již není důležité pouze vybavování škol další technikou. Nejdůležitějším úkolem se stává vzdělávání učitelů v tomto oboru. A to je zatím považováno za velice nedostatečné.
        Druhá část konference byla věnována předvádění nejnovějších verzí produktů firmy Microsoft včetně možností jejich uplatnění ve školách.

          V Praze dne 24.10.1196


                                                                                   Ing. Bořivoj Brdička
                                                                               Katedra technické výchovy

pondělí 21. října 1996

Aktualita 21.10.1996

     Vážení kolegové,
     slíbil jsem vám minulý týden, že se budu zabývat perspektivami vývoje 
využití technologií ve vzdělávání z evropského pohledu. Dosud jsem se při 
svém pátrání zaměřeném hlavně na získávání informací o podpoře, kterou 
mají vzdělávací technologie v cizině, zabýval hlavně Amerikou. Myslím, že 
je to odůvodněné. Jsou prostě nejdále. Zároveň jsem však dospěl též k 
přesvědčení, že by nebylo rozumné přebírat americké metody beze zbytku a 
vyslovil jsem přání, aby náš evropský přístup byl poněkud odlišný. Dříve, 
než se vyjádřím k naší domácí situaci, chtěl bych vám přiblížit současný 
stav vývoje této problematiky v Evropské unii. Myslím, že nejlépe tento 
účel splní projev evropského komisaře pro sociální politiku Pádraiga 
Flynna, který pronesl při příležitosti zahájení konference zaměřené na 
spolupráci evropských univerzit v oblasti technologií v Dublinu dne 
1. července 1996. Projev nebudu překládat celý. Vyberu jen podstatné části. 
Pro zájemce přikládám originální verzi. Další podrobnosti najdete na 
http://www.ispo.cec.be/.
     Ještě připomínám že skutečně českou verzi i s diakritikou naleznete 
na mé WWW stránce v Aktualitách.


             Ing. Borivoj Brdicka               , __      , __
   Faculty of Education, Charles University    /|/  \    /|/  \
           Prague, Czech Republic               | __/ __  | __/ ,_
             bobr@mbox.cesnet.cz                |   \/  \_|   \/  |
           http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/        |(__/\__/ |(__/   |_/


--------------------------------------------------------------------------
                   DUBLIN CITY UNIVERSITY KONFERENCE
   Spolupráce mezi evropskými univerzitami v oblasti výpočetní techniky
                 Hlavní projev komisaře Flynna
                          1. července 1996
--------------------------------------------------------------------------
Dámy a pánové,


     Jsem velice potěšen, že jsem dnes zde a zahajuji tuto velice 
důležitou konferenci.
     Jsem zvláště potěšen, že zde mohu být, protože tato konference se 
zabývá dvěma tématy, které mají klíčový význam pro Evropu při přechodu do 
příštího století. Je to vývoj informační společnosti a vývoj vzdělávací 
společnosti.
     Dámy a pánové, stojíme dnes tváří v tvář výru technologických změn. 
Zavádění nových informačních a komunikačních technologií mění způsob 
našeho života, práce i her. Mění způsob jakým se učíme. A to je právě to, 
čemu se potřebujeme učit.
     Toto jsou ty základní změny. Změny, které naší společnosti přinášejí 
na jedné straně obrovskou příležitost, na straně druhé značná rizika. 
Změny, které si nemůžeme dovolit ignorovat.
     Již nějaký čas pracuje Evropská komise na materiálech, které pomohou 
připravit Evropu i její obyvatele na tyto změny.
     Před dvěma lety připravila skupina expertů pod vedením mého kolegy 
komisaře Martina Bangemanna pro zasedání Rady Evropy na Korfu zprávu, 
která byla nazvána Bangemannovou zprávou. Ta volala po rychlém posunu 
směrem k informační společnosti v Evropě argumentujíc tím, že zavedení 
informačních technologií do našich organizací a institucí je rozhodující 
pro další vývoj a ekonomický růst v Evropě.
     Komise odpověděla na tuto výzvu schválením akčního plánu: Evropská 
cesta k informační společnosti jako praktické uskutečnění mnoha doporučení 
Bangemannovy zprávy.
     Tento akční plán zavedl jednotný základní popis technologických, 
ekonomických a regulačních opatření, které nás tímto procesem změn budou 
provázet. To, co já považuji na tomto akčním plánu za nejdůležitější, je 
potřeba vytvoření dostatečného prostoru pro vlastní iniciativu obyvatel 
Evropy a též definování potřebných sociálních změn v budoucí informační 
společnosti.
     Toto vše jsem měl na paměti, když jsem v minulém roce zřídil skupinu 
expertů na nejvyšší úrovni, jejímž úkolem je zkoumat vliv informační 
společnosti na lidi a navrhnout Komisi nejvhodnější postup, aby tyto změny 
byly k prospěchu nás všech.
     Tato skupina nyní publikovala svou úvodní zprávu - Budování evropské 
informační společnosti pro nás pro všechny. Závěrečná zpráva s konkrétními 
doporučeními bude následovat do konce tohoto roku. Sama Komise připravuje 
v krátkém čase vydání základního doporučení (Green Paper) určeného k 
popisu sociální politiky pro budování informační společnosti v Evropě.
     Význam poselství, které bude obsaženo v tomto doporučení, bude hlavně 
v tom, že nesmíme být pouze pasivními pasažéry v tomto procesu změn. 
Můžeme a musíme chápat nutnost technologických změn jako svou vlastní 
potřebu. Je třeba, abychom očekávali, že tyto změny umožní všem Evropanům 
přístup ke znalostem, užitečné práci a seberealizaci v této rychle se 
měnící společnosti.
     To mě přivádí mému dnešnímu hlavnímu tématu.


                 Informační společnost bude společností vzdělávací.


     Vzdělávání v informační společnosti bude důležité ze dvou důvodů.
     Za prvé bude umožňovat lidem osvojovat si nové schopnosti a používat 
nástroje informační společnosti (počítače, multimediální systémy, Internet 
a Intranet), jež zase zpětně podstatně zvýší možnosti se učit.
     Za druhé, vzdělávání - a experti zdůrazňují celoživotní vzdělávání - 
je základem pro schopnost každodenního zacházení s informacemi a pro 
jejich zpracování do podoby užitečných vědomostí.
     Zkrátka, změní se nejen to, co se učíme, ale hlavně jak se učíme. 
Podstatou je celoživotní vzdělávání. Od teď se musí zvyšování vědomostí 
stát nedílnou součástí domova, školy i zaměstnání.
     Bude třeba aby pracovní síla budoucnosti byla mnohem přizpůsobivější 
a mnohem schopnější než ta dnešní.
     Ale nezapomeňte, že podstatná část pracovních sil budoucnosti je na 
trhu práce již nyní. Proto současné formální ohraničení výukového procesu 
musí být změněno. Je třeba odstranit bariéru mezi školstvím a ostatními 
poskytovateli vzdělání. To znamená zásadní změnu struktury školství a 
vzdělávacího systému.
     Univerzity jsou předurčeny k tomu, aby v tomto procesu hrály klíčovou 
roli. Je třeba nových kurzů, nových osnov, nové infrastruktury a dalších 
nových zdrojů aby se vzdělávací společnost stala skutečností. Nové 
technologie se stávají obojím - nástrojem vzděláváni i předmětem studia.
     Je jasné, že technologické vzdělání zahrnuje obrovské množství látky 
i možných přístupů. Dny jednotného způsobu výuky práce s počítači jsou již 
za námi. Rychle se vynořují nové a nové předměty. Počítače, multimédia, 
sítě a hry jsou typickými předměty studia i zdroji informací. Také ale 
vyvolávají potřebu zcela nových výukových metod.
     Paradoxně počítače a jejich programy staví učitele (v angličtině též 
ve významu vychovatel) opět do role, která odpovídá původnímu významu toho 
slova - někdo, kdo vede, někdo, kdo provází studenta mořem nových 
neznámých informací
     Jedním z výsledků spolupráce a výměny materiálů i názorů mezi experty 
z celé Evropy mohou být doporučené jednotné evropské technologické kurzy 
jako živoucí výsledek pokroku ve vývoji osnov v této oblasti. A k tomu 
může významnou měrou přispět i tato konference.


     Dovolte mi skončit s přáním, aby vaše konference byla úspěšná a 
produktivní.


     Děkuji.

pondělí 14. října 1996

Aktualita 14.10.1996

                     Pohled na třídu 21. století
                            Russell Smith


     Otázka: Jak si myslíte, že bude třída 21. století vypadat ve 
skutečnosti?


     Dobře vybavená třída 21. století bude plná multimediálních obrázků a 
zvuku (vše bude řízeno k prospěchu žáka, žádný chaos). Na velkém 
promítacím třídním zařízení i na monitorech zabudovaných v lavicích bude 
možno sledovat satelitní televizní programy a provozovat videokonference. 
Chytré multimediální programy dovolí studentům pracovat svým tempem se 
současnou kontrolou dosažených výsledků. Učitelé budou moci sledovat 
práci studentů prostřednictvím počítačové sítě a budou mít možnost mluvit 
s nimi prostřednictvím komunikačního systému využívajícího lehká 
sluchátka s mikrofonem.
     Satelitní nebo kabelové připojení do Internetu dovolí studentům číst 
a studovat nové poznatky mnohem dříve, než by bylo možno vydat klasickou 
učebnici. Státní a národní testy (v USA jednotné, povinné a písemné) se 
budou dělat na počítači, budou centrálně a objektivně vyhodnoceny a během 
krátkého času vráceny zpět do školy i s výsledky. Bude se stále používat 
i subjektivní zkoušení, avšak známky budou též zpracovávány elektronicky 
pro usnadnění závěrečného hodnocení.
     Vysvědčení bude předáváno rodičům elektronicky pomocí Internetu 
(zašifrované kvůli bezpečnosti). Učitelé budou moci stejným způsobem 
posílat rodičům i dílčí průběžné výsledky. V dobře vybavené třídě 21. 
století se počítače stanou nedílnou součástí výuky.


     Otázka: Jaká bude role učitelů a jakou budou potřebovat přípravu, 
aby byli schopni efektivně pracovat v této třídě 21. století?


     Učitelé budou potřebovat soustavné a co nejpokrokovější školení v 
použití technologií. Příprava místních specialistů na výukové technologie 
(učitelů učitelů)se stane velice důležitá, protože počet učitelů, kteří 
budou toto školení potřebovat, značně přesáhne možnosti těch několika 
expertů, jimiž disponují státní a federální úřady v současnosti. 
Technologiemi dobře vybavené školské obvody budou zaměstnávat 
koordinátory, techniky, specialisty na sítě a na distanční vzdělávání, 
školitele Internetu a specialisty na vybavování novými technologiemi.


     Otázka: Jak budou školy takové třídy financovat?


     Většina z nich bude usilovat o uspokojení stoupající potřeby 
technologií. Ty obvody, které budou pokračovat ve financování Internetu 
stejným způsobem, jako by to byl toaletní papír, se budou stále více 
vzdalovat obvodům dobře vybaveným. Soukromé i veřejné školy budou pod 
velkým tlakem. Ony jsou tím, kdo to bude muset nakonec zaplatit. 
Financování ze státních, federálních i místních zdrojů se nijak 
dramaticky nezvýší proti současné úrovni, protože to by znamenalo růst 
daní. Zvláštní granty od velkých soukromých firem mohou poněkud pomoci, 
ale přesto financování nových technologií zůstane i nadále velice 
obtížným úkolem.


     Otázka: Jaký bude důsledek pro společnost, místní ekonomiku a 
samozřejmě pro naše děti?


     Důsledek je ten, že školy, které budou investovat a budovat třídy 
21. století budou produkovat nejlepší studenty v zemi. To neznamená, že 
by nemohli vynikající studenti pocházet také z chudých obvodů, ale 
většina dobrých absolventů bude pocházet z dobře vybavených škol. Význam 
vybavení či nevybavení školy technologiemi bude úměrný tomu, jak moc 
budou zaměstnavatelé v příštím století potřebovat technologií znalé 
zaměstnance.
     V oblasti technologií vznikne mnoho nových pracovních příležitostí a 
jejich znalost bude potřebná i ve většině starých. Jen absolventi dobře 
vybavených škol budou schopni se uplatnit v těchto nových oborech. Špatně 
vybavené školy budou produkovat absolventy, kteří se uplatní nanejvýš 
jako dělníci a budou začínat na nejnižším okraji společnosti. Přežijí jen 
ti nejlépe připravení.


     Russell Smith   rssmith@tenet.edu   rssmith@camalott.com
       technologický poradce, certifikovaný učitel, novinář
     http://www.camalott.com/~rssmith (upraveno pro Netscape)


--------------------------------------------------------------------------
     To, že jsem pro vás tento článek přeložil (jako obvykle ne doslova), 
ještě nutně neznamená, že zcela se vším, co je v něm napsáno, bezvýhradně 
souhlasím. Problémy v něm načrtnuté však jsou určitě dost závažné a mělo by 
se o nich diskutovat i u nás, a to i přesto, že náš evropský přístup snad 
bude trochu odlišný. Rozhodně bych si přál, aby byl a mám v úmyslu se právě 
k našemu vlastnímu přístupu v nejbližší době vrátit.
     Přijměte tento příspěvek jako mou reakci na téma T602. Musím 
konstatovat, že ani mě příliš úroveň a vytrvalost naší diskuze v konferenci 
STR-SKOL na toto téma neuspokojuje.
     Zdraví


             Ing. Borivoj Brdicka               , __      , __
    Faculty of Education, Charles University   /|/  \    /|/  \
           Prague, Czech Republic               | __/ __  | __/ ,_
             bobr@mbox.cesnet.cz                |   \/  \_|   \/  |
           http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/        |(__/\__/ |(__/   |_/

úterý 17. září 1996

NetDay96

Mnozí z vás si asi vzpomenou na zprávu doplněnou fotografií, kterou
vydaly tiskové agentury 9. března tohoto roku. Prošla dokonce i naším
tiskem a diskutovalo se o ní i v konferenci STR-SKOL. Pan prezident
Clinton toho dne osobně natahoval kabel do jedné kalifornské školy, aby ji
připojil do Internetu. Jsem přesvědčen, že vás budou zajímat i další
podrobnosti tím spíše, že to nebyla akce náhodná a ukončená. Má totiž
předem neočekávané pokračování.
9. březen 1996 byl vyhlášen po celé Kalifornii jako Den sítě
(NetDay). Pan prezident Clinton i víceprezident Gore, který je, jak známo,
velkým přívržencem moderních technologií, celou akci sice významným
způsobem podpořili (prezidentské volby jsou za dveřmi), jejími hlavními
organizátory však byly kalifornské soukromé počítačové firmy.
Původně s myšlenkou propojení všech kalifornských škol přišel v roce
1994 pan Kaufman, ředitel informačních služeb rozhlasové stanice KQED
v San Franciscu. Jako bývalého učitele, který navíc procestoval téměř celý
svět, ho velice trápila zvětšující se propast mezi technologickým
vybavením soukromých firem a škol, zvláště když si uvědomil, jaké možnosti
celosvětové spojení škol přináší. Podařilo se mu zrealizovat státem
financovaný, dobrovolníky a firmami podporovaný pětiměsíční pilotní
projekt připojení 150 škol. Nazval ho Parents' Electronics Playground
(Rodičovské elektronické hřiště) zřejmě proto, že těmi dobrovolníky byli
většinou rodiče. Projekt byl neobyčejně úspěšný, a tak začal uvažovat
o jeho pokračování. V době (na jaře 1995), kdy žádal stát o další nemalou
finanční částku, vložil se do celé akce pan Gage spoluzakladatel firmy Sun
Microsystems a ředitel jejího vědeckého oddělení. Pan Gage si nový projekt
prostudoval a rozhodl se ho trochu pozměnit. Tou dobou již nebyla
politická situace financování školských síťových projektů zdaleka tak
příznivě nakloněna jako na počátku Clintonova funkčního období, kdy se
víceprezidentu Gorovi podařilo získat 1 miliardu dolarů navíc ze státního
rozpočtu na posílení národní informační infrastruktury. Pan Gage ovšem
velice dobře věděl, jak moc potřebuje pan prezident reklamu před blížícími
se volbami. Navrhl proto takovou úpravu projektu na připojení
kalifornských škol, aby stát nemusel platit vůbec nic. Cílem mělo být
připojení celých 20% všech učeben v celém státě pevnou linkou včetně
školení učitelů a zřízení školního WWW serveru. Prvním a nejdůležitějším
místem byla všude školní knihovna. To, co se mu nakonec skutečně podařilo,
je téměř neuvěřitelné.
Získal nejprve podporu pana prezidenta. Ten osobně na podzim 1995
vyhlásil datum konání kalifornského Dnu sítě na 9. březen příštího roku
a vyzval školy, firmy a dobrovolníky k účasti na něm. Tak se stala účast
na této akci věcí společensky nevyhnutelnou a pro firmy prestižní
záležitostí. Do organizování se samozřejmě zapojily i státní školské
orgány, především kalifornský školský úřad.
První, co Gage po ohlášení akce udělal, bylo zřízení WWW serveru na
její podporu. Přitom hodně pomohla firma Cisco. Jeho hlavním posláním
bylo, kromě poskytování základních informací, umožnit lidem v okolí
jednotlivých místních škol diskutovat a tak celou akci bez nesnází
připravit. Protože zde měla každá škola vyhražené své vlastní místo, bylo
na první pohled krásně vidět, kdo se snaží a kdo nedělá pro přípravu vůbec
nic.
Na přípravě se nakonec podílely stovky firem a kolem 50 tisíc
dobrovolníků z řad učitelů, techniků, školitelů a dalších. Bylo nataženo
přes 2 miliony metrů kabelu (nový vysokorychlostní telefonní kabel
označovaný Category 5), který komletně hradili sponzoři. Jestliže měla
dříve ze 13 tisíc kalifornských škol připojení k síti pevnou linkou jedna
osmina, během jediného dne se tento počet zvýšil na jednu čtvrtinu. Přitom
byla v každé škole typicky připojena vždy knihovna a pět nejbližších
učeben. Myslím, že tato čísla hovoří za vše a že téměř není, co dodat.
Snad jen to, že úspěch byl tak velký, že se v říjnu bude konat tentokrát
již celoamerický NetDay96. Bližší podrobnosti najdete na
http://www.netday96.com/.
Kdyby snad někomu přišlo líto, že něco podobného se u nás nekoná,
vězte, že v současné situaci by nám asi ani případný a těžko očekávatelný
zájem pana prezidenta, vlády nebo ministerstva školství nebyl asi moc
platný. Naše současná informační infrastruktura dovoluje připojit pevnou
linkou jen školy v nejbižší blízkosti některého z poskytovatelů přístupu
do Internetu nebo pražského metra, kde již byly kabely s dostatečnou
kapacitou nataženy. O ceně takového připojení raději nehovořím. Všichni
ostatní se budou zatím muset spokojit s komutovaným (modemovým) přístupem
a se službami našeho, v této oblasti zatím monopolního, Telecomu. I tento
způsob se však dá ve výuce využít. S jeho cenami pro školy by se jistě
něco dělat dalo!


Ing. Borivoj Brdicka
Pedagogical Faculty, Charles University
Prague, Czech Republic
bobr@mbox.cesnet.cz
http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/

neděle 25. srpna 1996

Budoucnost síťových technologií ve vzdělávání

     Vím, že  nejsme v Americe  a že není  rozumné moc srovnávat.
Nechci ani nikoho  naštvat. Přesto si myslím, že  je dobré vědět,
jak  jsou  na  tom  jinde.  Tento  úvod  k  obsáhlejším  zásadním
materiálům  (Bílé  listy),  které  jsou  pochopitelně k dispozici
prostřednictvím sítě na  serveru Amerického federálního školského
úřadu (http://www.ed.gov/)  se mi zdál natolik  zajímavý, že jsem
si dovolil ho alespoň neuměle a v rychlosti přeložit.
     Zdraví  vás a  mnoho chuti  do přípravy  na nový  školní rok
přeje
                                                     BoBr



         Budoucnost síťových technologií ve vzdělávání.
-----------------------------------------------------------------
                              Úvod
-----------------------------------------------------------------

     I  když nikdo  nemůže  vidět  do budoucnosti,  můžeme určité
domněnky vyslovit  na základě současných  skutečností a rychlosti
změn.  Můžeme například  předpokládat, že  děti, které  se narodí
v příštím roce, dokončí vysokou školu kolem roku 2020. A přestože
nemůžeme  vědět,  jaký  výukový   systém  nejlépe  připraví  tuto
generaci  na  kariéru,  která  bude  pokračovat  ještě  ve  druhé
polovině  příštího   století,  můžeme  přesto   říci  se  značnou
pravděpodobností, že ve všech  případech budou potřebovat znalost
technologií, zvláště síťových.
     Clintonova  administrativa  zavádí  technologie  do školních
tříd  a  využívá  těchto  pomůcek  informačního  věku  ke zvýšení
kvality výuky. Ve  své Zprávě o stavu Unie  za rok 1996 prezident
Clinton řekl: "V našich školách  musí být každá třída připojena k
informační  super dálnici  (Internet) pomocí  počítačů vybavených
dobrým softwarem a musí mít dobře připravené učitele."
     Plán  telekomunikací pro  rok 1996  obsahuje položky,  které
zajišťují školám přijatelné ceny  za přístup do sítě. Předpokládá
se,  že  ve  všech   státech  budou  místní  úřady  spolupracovat
s Federální  komunikační komisí,  aby pomohly  co nejvíce  snížit
ceny telekomunikačních  poplatků. Místní úřady po  celé zemi jsou
jsou tím, kdo řídí připojení svých škol. Na kalifornském Dnu sítě
9.  března  1996  vystoupilo   přes  20000  dobrovolníků,  stovky
špičkovými  technologiemi vybavených  společností a  tísíce škol,
které  chtěli pomoci  s připojením   dalších. A  to je  jen jedna
ilustrace  toho, jak  široký je   zájem o  přenesení škol  do 21.
století.
     Ale  stejně   musíme  ujít  ještě   dlouhou  cestu.  Průzkum
Národního centra pro školskou statistiku ukazuje, že 50% škol již
má nějaký způsob  přístupu do Internetu, ale připojeno  je jen 9%
všech učeben. Takže i připojené školy často nemají takovou úroveň
přístupu, aby mohly integrovat  technologie do svých každodenních
třídních aktivit.
     Dříve než  budou všechny školy plně  připojeny do Internetu,
musíme myslet také  na to, jak ho budou  efektivně využívat. Jaký
že  to je  nový druh  učební pomůcky?  Jaké materiály tam najdou?
Jaké možnosti studentům přinese  využití nových způsobů získávání
informací?  A jak  síťové technologie  dovolí studentům dosáhnout
lepších výsledků.
     Právě  těmito problémy  a mnohými  dalšími se  zabývají naše
Bílé  listy.  Doufáme,  že   je  shledáte  zajímavými  a  myšlení
provokujícími.

     Linda Roberts, ředitel
     Úřad pro didaktické technologie
     Americký (federální) školský úřad
     lroberts@ed.gov



The Future of Networking Technologies for Learning
---------------------------------------------------------------------------

                                  Welcome

[-------------------------------------------------------------------]

While no one can see into the future, we can make certain assumptionsbased
on present realities and current rates of change. We can reasonably assume,
for example, that children who are born in the next year or so will
complete college around the year 2020. And although we cannot know what
learning system will best prepare this generation for careers extending
well into the middle of the next century, we can nevertheless say with some
certainty that all the possibilities will include technology, particularly
networking technologies.

The Clinton Administration is committed to infusing technology into our
nation's classrooms and exploiting the power of information-age tools to
improve teaching and learning. In his 1996 State of the Union Address,
President Clinton said, "In our schools, every classroom in America must be
connected to the information superhighway with computers and good software
and well-trained teachers."

The Telecommunications Act of 1996 includes provisions to ensure affordable
rates for access. It is expected that states and local communities will
work with regulators and the Federal Communications Commission to help
lower the costs of telecommunications services, thereby providing schools
with access to the information superhighway. And local communities around
the country are taking the lead in wiring their schools. On March 9, 1996,
California's NetDay, over 20,000 volunteers, hundreds of high-tech
companies, and thousands of schools pitched in and did the spadework to
help bring connectivity to their communities and schools. This is just one
illustration of the broad public interest in moving schools into the 21st
century.

But we have a long way to go. A 1995 survey by the National Center for
Education Statistics indicates that 50 percent of schools have some type of
access to the Internet, but only 9 percent of all instructional rooms
(classrooms, labs, and media centers) in public schools are connected to
the Internet. So even schools with connectivity do not have the degree of
access needed to integrate technology into their everyday classroom
activities.

Even before all schools are connected to the Internet, we must think about
how they can use this connectivity effectively. What kinds of new tools
will students have access to? What materials will they find online? What
possibilities will arise for students to learn and use information in new
and untold ways? And how will networking technologies enable students to
meet high standards of achievement?

The white papers compiled herein consider these issues and many more. We
hope that you will find them informative and thought-provoking.

Linda Roberts, Director
Office of Educational Technology
U.S. Department of Education
lroberts@ed.gov

úterý 7. května 1996

Návrh koncepce rozvoje využití informačních a komunikačních technologií ve výuce na PedF UK

            V současné době dochází k obrovskému rozvoji využívání informačních a komunikačních technologií především v souvislosti s rozšiřováním sítě Internet na celém světě. Zvyšováním rychlosti přenosu a zdokonalováním software dochází k odbourávání rozdílu v technických možnostech samostatně stojícího počítače, sítí lokální a sítí vzdálenou. Naproti tomu však je obrovský rozdíl v možnostech objemu a aktualizace zpracovávaných dat, neboli informací. Tento vývoj je umožněn především přílivem kapitálu a komerčním využitím Internetu. Díky svobodnému a volnému šíření informací je možno síť využít (či zneužít) na reklamu i k jiným ne zrovna vhodným účelům. Dá se očekávat, že přístup do Internetu se v blízké budoucnosti stane zcela běžnou (a velice levnou) záležitosti. Myslím, že v dohledné době přestane být největším problémem vlastní připojení, daleko důležitější bude informační obsah toho, co bude prostřednictvím sítě veřejnosti k dispozici.
            Je třeba si uvědomit, že šíření a předávání informací je obor, který je úzce spojen se vzděláváním a pedagogikou. Lze proto považovat za zcela samozřejmé, že se tyto nové technologické možnosti uplatní i ve školství. U nás je v současné době důsledně dodržován tržní princip při zavádění technologií do škol. To znamená, že stát žádným způsobem toto zavádění nepodporuje a vše záleží na školách a jejich finančních možnostech samotných (v civilizovaném světě zcela výjimečný postup). Bude-li tento trend nadále pokračovat, může se stát, že bezduchá zábava, reklama a pornografie bude tím hlavním, co přiměje lidi k připojení do sítě a jejímu využívání.
            A tady se dostáváme k úloze takových institucí, jakou nesporně je i PedF UK. Chce-li být vůdčí silou v oboru vzdělávání v naší zemi a chce-li, aby vzrostl její mezinárodní význam, musí věnovat též patřičnou pozornost současnému vývoji a hlavně myslet na budoucnost. Úlohu fakulty spatřuji především v tom, že ukáže, jak by také mohlo vypadat využívání těchto moderních technologií. Že vedle reklamy a pornografie dá veřejnosti prostřednictvím sítě  k dispozici takové výukové aplikace, aby alespoň ti, kdo mají o sebezdokonalování zájem a nechtějí si jen bezduše hrát, měli možnost tak učinit. Pokud by se toto alespoň experimentálně podařilo, mohlo by se podařit přesvědčit vládu o tom, že podpolé byli schopni technologie používat, musí se nejen naučit s nimi pracovat, ale musí také již během studia zažít ten pocit, že jsou zcela běžnou součástí života. Měli by se proto s nimi setkávat na každém kroku, při výuce všech předmětů. Měli by mít možnost přístupu do Internetu, aby si mohli vyměňovat zkušenosti se studenty jinde ve světě, aby se mohli zapojovat do různých mezinárodních projektů a konferencí, aby mohli vyhledávat aktuální informace ze svého oboru apod. Aby se toto mohlo uskutečnit, musí být pochopitelně nejprve umožněn přístup do Internetu všem učitelům a pracovníkům fakulty.
            Vzhledem k tomu, že toto je pouze návrh koncepce, nebudu zde zacházet do větších detailů. Je však zřejmé, že bude-li přijata, nebude možné takovéto cíle splnit okamžitě a neobejde se to bez určitých nákladů, změn a přijímání nových pracovníků. Leccos bylo v tomto směru již sice vykonáno, daleko více toho však je třeba teprve udělat.

            V Praze dne 7.5.1996
                                                                                              Ing. Bořivoj Brdička

úterý 6. února 1996

Vznik BoBrova Pomocníka

     Vazeni kolegove,
     pred  nedavnem  probehl  na  Katerde  pocitacu  FEL  CVUT na
Karlove  namesti v  Praze Den  otevrenych dveri  do Internetu, na
nemz jsem vystoupil s prispevkem o sitovych skolskych projektech.
Nebylo  tam sice  prilis mnoho  lidi ze  skolstvi, ale presto byl
o tuto problematiku znacny zajem, zvlaste o ruzne adresy serveru,
na   nichz   lze   nalezt   blizsi   informace.   Proto  jsme  se
s predstaviteli  sdruzeni  OMICRON,  ktere  tuto akci usporadalo,
dohodli na zrizeni specialni WWW stranky na jejich serveru, ktera
by se tomuto tematu venovala.
     Protoze  mam   ten  pocit,  ze  podporu   si  zaslouzi  cela
problematika  vyuzivani  technologii  ve  vyuce,  rozhodl jsem se
tento nove  vznikajici dokument pojmout ponekud  sireji a umistit
na nej  upravenou verzi skript urcenych  pro studenty ucitelskych
oboru Karlovy univerzity.
     V tomto okamziku vam mohu  oznamit, ze prvni cast dokumentu,
ktera se  obsahove priblizne kryje s  vyse jmenovanym prispevkem,
je   jiz   hotova.   Presvedcit   se   muzete   sami   na  adrese
http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/. Z  celeho budouciho dokumentu
je to zatim  jen mala cast, ale presto by  vam snad jiz mohla byt
uzitecna.
     Jsem  moc rad,  ze konecne  mohu realizovat  to, ce jsem mel
v planu jiz behem sveho pusobeni v InfoCentu UIV. Mrzi me jen, ze
mam temer rocni zpozdeni.
     Moc  vas  prosim,  zaujme-li  vas  ma  prace at uz jakymkoli
zpusobem,  dejte   mi  vedet.  Budu  vdecny   za  kazdou  kladnou
i zapornou reakci.
     Dekuji
                                         BoBr
=============================================================
Poznámka: BoBrův Pomocník se v podobě mého osobního webu nachází na http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/. Zmiňovaný dokument je na něm pod názvem Skripta 95 jako zajímavý doklad vývoje vzdělávacích technologií stále k dispozici.